Evropa v Česku: proč máme rádi Nizozemsko?

Přestože to do Nizozemska máme trochu z ruky, s Kudy z nudy jsme se do téhle země už nejednou podívali. Se seriálem #světovéČesko jsme si udělali dovolenou v holandském stylu na Baťově kanálu, představili jsme vám české Holandsko v Polabí a také České Nizozemí, nejsevernější část České republiky, ze tří stran obklopenou Německem. Holandských stop u nás ale objevíte mnohem víc: v Kroměříži můžete obdivovat Holandskou zahradu (rovnou vám prozradíme, že se tak říká části slavné Květné zahrady), v parku u zámku Veltrusy stojí Holandský selský dům a větrných mlýnů holandského typu u nás je tolik, že je nedokážete spočítat. Nizozemskou stopu najdete také v Praze: nizozemský politik a diplomat Max van der Stoel (1924–2011) byl první západoevropský politik, který kontaktoval Chartu 77 prostřednictvím jejího mluvčího Jana Patočky. Jejich schůzku připomíná pomník a také park Maxe van der Stoela u Mariánských hradeb ve Střešovicích, v těsném sousedství Patočkovy ulice.


 

Nizozemsko, Nizozemí nebo Holandsko?

Málokterá země Evropské unie má tolik jmen jako Nizozemsko. Říkáme mu Holandsko i Nizozemí, oficiální název pak zní Nizozemské království (nizozemsky Koninkrijk der Nederlanden).   Které jméno je správné a jak se od sebe liší? Pevninské – a tedy evropské – Nizozemsko je jen jednou ze čtyř zemí Nizozemského království, kam dále patří karibské ostrovy Aruba, Curaçao a Sint-Maarten. Někdy se Nizozemsku nesprávně říká podle nejznámější provincie Holandsko, ale to je jen jedna ze čtyř zemí Nizozemského království a shrnující označení dvou z celkových dvanácti nizozemských provincií, Severního a Jižního Holandska. Ostatní provincie jsou Groningen, Friesland, Overijssel, Flevoland, Drenthe, Utrecht, Zeeland, Severní Brabantsko, Gelderland a Limburg.


 

Země tulipánů a zahrada Keukenhof

O Nizozemsku se často mluví jako zemi tulipánů. Každoročně tu prý vykvetou více než dvě miliardy květinových cibulek a pohled na rozlehlá a rozkvetlá tulipánová pole patří k těm, na které se nezapomíná. Vyhlášený je zejména Keukenhof, bývalá lovecká obora a nyní největší květinová zahrada v Evropě. Sezona tu začíná v březnu, trvá pouhých osm týdnů a nejvíc návštěvníků sem jezdí v dubnu na takzvané květinové korzo, průvod alegorických vozů bohatě zdobených květinami.



Příběh o tom, jak se tulipány do Nizozemska vlastně dostaly, má celou řadu verzí. Věřte nebo ne, jedna z cest prý vedla přes Prahu a tulipány se u nás údajně objevily dřív než v Holandsku. Do Prahy je totiž přivezl z Osmanské říše vyslanec Augerius Busbeck, který od sultána Sulejmana Nádherného dostal cibulky tulipánů jako dar pro rakouského císaře a českého krále Ferdinanda I. První tulipány prý rozkvetly v zahradách Pražského hradu v polovině 16. století a teprve potom si přes Vídeň našly cestu do holandského Leidenu. Je to pravda nebo ne? Nevíme, rozluštit tuhle hádanku se zřejmě nikdy nepodaří.
 

Vizitka: Nizozemsko v číslech

S rozlohou 41 526 kilometrů čtverečních patří Nizozemsko k menším zemím Evropské unie. Jen pro srovnání, co do rozlohy mu patří šesté místo po ještě menších zemích Maltě, Lucembursku, Kypru, Slovinsku a Belgii. Zato patří k zemím s nejvyšší hustotou obyvatel. Ze 17,4 milionů Nizozemců žije 92 % ve městech, a téměř osm milionů obyvatel žije v obrovském souměstí na západě země se čtyřmi velkými městy: je tu Amsterdam, Rotterdam, Den Haag a Utrecht.

Nejvyšším vrcholem evropského Nizozemska je Vaalserberg v jihovýchodním koutě země v provincii Limburg. Kopec s nadmořskou výškou 322 metrů je zároveň trojmezím, kde se stýkají hranice tří zemí – Nizozemska, Belgie a Německa. Nejvyšší horou celého Nizozemského království pak je vrchol Scenery (887 m), sopka na ostrově Saba v Karibiku. Nejnižším bodem je polder Zuidplaspolder, který leží sedm metrů pod hladinou moře a společně s dánským polderem Lammefjord je zároveň nejnižším bodem Evropské unie. Jejím členem je Nizozemsko od roku 1958.
 

Co byste měli navštívit v Nizozemsku?

Kroky českých výletníků už stovky let míří do Naardenu, kde je pochovaný učitel národů a český humanista Jan Amos Komenský. Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu, kde také vyšly jeho sebrané pedagogické spisy, a kde ho možná na jednom ze svých obrazů zachytil malíř a rytec Rembrandt Harmensz van Rijn. Obraz nazývaný Portrét starého muže, někdy označovaný Starý rabín, je k vidění v Galerii Uffizi v italské Florencii a podle znalců umění jde o poslední Komenského portrét.

I když Nizozemsko není typická destinace pro dovolenou u moře, málokdo z Čechů odolá a nenavštíví dlouhé písečné pláže. Skvělou dovolenou můžete strávit na lodi při plavbě po vodních kanálech, na kole anebo při prozkoumávání míst, zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. Z přírodních krás je to třeba poloostrov Schokland anebo Waddenské moře, největší nepřerušený systém přílivových písků a bahnitých ploch na světě.



Samozřejmě nesmíte vynechat větrné mlýny: v UNESCO je zapsaný například rozsáhlý komplex hrází, nádrží, kanálů a krásně zachovalých větrných mlýnů v Kinderdijk-Elshout, další mlýny najdete ve skanzenu Zaanse Schans společně se sýrárnou, výrobnou dřeváků, historickou pekárnou nebo starobylým obchodem z koloniálních dob. Nechte se také okouzlit krajinou Beemsterského polderu / Droogmakerij de Beemster z počátku 17. století; komplex polí, cest, kanálů, hrází a sídel je vybudovaný podle renesančních urbanistických plánů.

Protějškem naší Vily Tugendhat je Rietveld Schröderhuis v Utrechtu, dům postavený podle plánů architekta Gerrita Thomase Rietvelda v roce 1924. Malý rodinný dům s flexibilním prostorovým uspořádáním je považovaný za jednu z ikon architektury 20. století. Milovníky historických památek pak uchvátí Amsterdam a historická čtvrť s kanály; projekt nového „přístavního města“ se zrodil na přelomu 16. a začátku 17. století.