ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?
Zážitky

Evropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Hlavní město Riga a jeho historické centrum, největší lotyšský národní park Gauja, středověký hrad Turaida, ledovcová jezera anebo Jurmala, letovisko na pobřeží Baltského moře, které se proslavilo už v době carského Ruska: je tolik věcí, které máme rádi v Lotyšsku! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Lotyšsko!
Podobně jako Litva je i Lotyšsko rovinatá země na pobřeží Baltského moře. Cyklistický ráj s širokým Rižským zálivem, málo členitým dlouhým pobřežím a mírným přímořským počasím jsme začali většinou objevovat až po roce 1991, kdy Lotyšsko vyhlásilo obnovenou nezávislost. S Kudy z nudy jsme se do Lotyšska vypravili například za prvními ozdobenými vánočními stromečky, spojují nás ale i jiné tradice. Například vorařství, zapsané od roku 2022 na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, jehož nominaci společně předložily společně s Českem Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.


 

Lotyšské stopy a Čelakovského Růže stolistá

Česko-lotyšské vztahy od samého začátku provází vzdělanost a kultura, tedy hodnoty důležité pro všechny malé národy. Unikátním dokladem vlivu české kultury na lotyšské národní obrození je takzvaná Hymna práce aneb píseň Nevis slinkojot un pústot, která se v překladu lotyšského básníka a zakladatele novodobé lotyšské poezie Jurise Alunánse stala druhou národní hymnou a zpívá se dodnes. Původní autor této básně byl dlouho neznámý, a teprve ve dvacátých letech 20. století se přišlo na to, že jde o báseň ze sbírky Růže stolistá Františka Ladislava Čelakovského, mimo jiné jednoho ze zakladatelů české baltistiky. Takhle zní v originále:

Ne horoucnost povalečná
zjedná duchu potravu:
práce tichá a společná
získá vlasti oslavu.
Jedno-li by zrnko zdravé
každý v půdu položil,
brzo by, můj Krasoslave!
dvůr se pustý ostožil.
Kdo však marnou chloubou práší,
koše plev na trh vynáší,
vítr času odvěje
jej i jeho naděje.

Lotyšsko rovněž zavedlo diakritiku podle českého vzoru a inspirovalo se tak dílem Mistra Jana Husa, který podobný pravopis vytvořil už na počátku 15. století. V Lotyšsku jsou populární díla Karla Čapka, Milana Kundery a Jaroslava Haška v čele se Švejkem, který se díky opakovaným překladům či muzikálu dokonce stal novodobou folklorní postavou. Naopak u nás byl z lotyšských autorů za první republiky nejznámější básník a dramatik Jánis Rainis, který dokonce navštívil Prahu a dopisoval si s Petrem Bezručem. Od roku 1990 se Karlově univerzitěPraze vyučuje obor lotyšský jazyk a literatura, naopak na Lotyšské univerzitě v Rize se studuje čeština.
 

Vizitka: Lotyšsko v číslech

Lotyšsko má rozlohu přes 64 tisíc kilometrů čtverečních a necelé dva miliony obyvatel. Hlavním městem je Riga, úředním jazykem lotyšština a v roce 2004 Lotyšská republika rozšířila společně s naší zemí, Slovenskem, Estonskem, Kyprem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem a Slovinskem rodinu zemí Evropské unie. Vedle oficiálního členění lotyšská ústava uznává i čtyři tradiční historické regiony Kuronsko (Kurzeme) na západě, Livonsko (Vidzeme) na severu, Latgalsko na východě a Zemgale ve středu země na jih od Rigy. Povrch je rovinatý a jen mírně zvlněný, nejvyšší vrchovinou jsou Vidzemské pahorky. Tam také objevíte nejvyšší bod Lotyšska, horu Gaiziņkalns s nadmořskou výškou 312 metrů.


 

Lotyšská červeň a jedna z nejstarších vlajek světa

Zvláštní pozornost si zaslouží lotyšská státní vlajka. Podobá se vlajce Rakouska, ale na dvou pruzích se objevuje odstín zvaný lotyšská červeň. Karmínově tmavočervená barva symbolizuje krev, kterou Lotyšsko prolilo v boji za svobodu a nezávislost. Bílá a karmínová se staly národními barvami už ve 13. století, když Lotyšsko tvořilo společně s jižním Estonskem zemi zvanou Livonsko. Vlajka, která tak patří mezi nejstarší na světě, se znovu začala používat až v roce 1990, krátce před vyhlášením lotyšské nezávislosti.
 

Riga, Jurmala a tradiční secese

Lákají vás památky UNESCO? Pak vaším cílem musí být Riga, hlavní město Lotyšska a staleté centrum obchodu. I když většinu nejstarších budov zničily požáry nebo války, Lotyši si některé z těch nejvýznamnějších postavili znovu. Zachovalé středověké jádro města s gotickými domy, fascinujícími Domy černohlavců (podle cechu místních kupců, kteří nosili stejné černé pokrývky hlavy), největší katedrálou v Pobaltí a Hradním vrchem je zapsáno mezi památky UNESCO. Podle organizace UNESCO také Riga má nejlepší sbírku secesních budov v Evropě; ve středověké části města se dochovalo přibližně padesát secesních budov, další tři stovky najdete v dalších částech historického centra a na bulvárech z 19. století, které lemují obě strany Městského kanálu. Navíc podle cestovatelských webů je Riga nejkosmopolitnější ze všech tří hlavních pobaltských měst a odehrává se v ní nejvíc kulturních a společenských akcí v celém Pobaltí.



Riga měla velký vliv na kulturu, architekturu, umění a zahradní design v oblasti Baltského moře. Jejím předměstí se stala Jurmala, do češtiny překládá jako Pobřeží. Pás několika letovisek se díky malebné krajině, desítkám kilometrů pláží s bílým pískem a příjemnému podnebí stal oblíbeným lázeňským letoviskem už v dobách carského Ruska. Zachovaly se tu tisíce krásných dřevěných domů, které v 19. století vycházely z tradičních vzorů lotyšské lidové architektury, a dnes patří ke koloritu přímořských městeček. Jurmalu si oblíbili i sovětští státníci jako Nikita Chruščov a Leonid Brežněv, a byla dokonce považovaná za modernější a světovější než tradiční ruská letoviska u Černého moře.

Pokud vás moře neláká a dáváte přednost jiným přírodním krásám, vyberte si třeba okolí města Sigulda. Němečtí cestovatelé mu už v první polovině 19. století dali přezdívku „vidzemské Švýcarsko“, protože jim prý pískovcové břehy řeky Gauji připomínaly údolí Labe a Českosaské Švýcarsko. Tak schválně, jestli ho tu objevíte i vy!
Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Tisíce jezer, nekonečné pobřeží Baltského moře a písečné duny, jantar, rybářské vesnice, barevné domky, jezero Galvé s hradem Trakai, poutní místo Hora křížů, města Vilnius, Kaunas anebo Rumšiškės s vyhlášeným skanzenem: je tolik věcí, které máme rádi v Litvě! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Litvu!

Lotyšská kavárna Pankuka v Plzni Gurmánská turistika

Lotyšská kavárna Pankuka v Plzni

Jediná lotyšská kavárna v České republice. Nabízí vyběrovou kávu Father's a domácí zákusky připravované podle tradičních lotyšských receptů. V kavárně je dětský koutek.

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Budapešť, impozantní parlament, Rybářská bašta a lázně Széchenyi, víno, guláš, klobásy a všudypřítomná paprika, překrásná historická města s úžasnými památkami, termální lázně, vinařská oblast Tokaj, Balaton, fascinující jeskyně Aggtelek a řeka Dunaj: je tolik věcí, které máme rádi v Maďarsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u jednoho ze sousedů bývalého Československa. Pojďte s Kudy z nudy poznat Maďarsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Fascinující solné doly Wieliczka, Mazurská jezera, kouzelná Wrocław plná trpaslíků, Krakov s drakem a hradem Wawel, zářící historická centra Toruně a Gdaňsku, hrad Malbork, noblesní zámky, zubři v Bělověžském pralese, pobřeží Baltského moře, bigos, žurek, pirohy a zapiekanky: je tolik věcí, které máme rádi na Polsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Polsko!

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Evropská cesta historickými divadly Kultura

Evropská cesta historickými divadly

Císařská cesta spojuje historická divadla přístupná veřejnosti, která představují to nejcennější, co se nám v oblasti historické divadelní architektury zachovalo.

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Lípa – český národní strom

Lípa – český národní strom

Své národní stromy má řada zemí na celém světě. Pro Českou republiku je takovým stromem lípa, symbol ochrany, pomoci a lásky. Její květy líbezně voní, široká koruna poskytuje stín a ochranu. Oblíbili si ji už staří Slované a máme ji rádi dodnes: stačí připomenout tradici Lip republiky, vysazovaných v roce 1918 při vzniku Československé republiky, i v roce 2018 při stém výročí samostatnosti.

Další aktuality

30 tipů, kam za mapami, glóby a geografickými body aneb poznejte umění kartografie

Jak měřili a zakreslovali povrch Země naši předkové? Jak vypadaly mapy a měřicí přístroje, když kolem Země nelétaly satelity? To vše se dozvíte, když se vydáte na výlet za kartografickými zajímavostmi. Poznáte také, kde leží „nej“ geografické body České republiky, významné poledníky a nebudou chybět ani muzea se starými mapami a glóbusy. To, a ještě mnohem víc, vám prozradí portál Kudy z nudy.
20. červen 2024 18:53
Zážitky

10 tipů na okna, dveře a židle v krajině

Okna, dveře, židle… běžné součásti každého obydlí v domácnosti nikoho nepřekvapí. Jiné je to tam, kde bychom jejich výskyt nečekali – v krajině. Znáte například výhled ze dveří na Pancíři anebo okno do beskydských hor? Sednout si do 130 cm vysokého betonového křesla můžete v Mořince, v Rychlebských horách zase naleznete obří stůl a židle. Prozkoumejte tato a další místa v našich dnešních 10 tipech!
20. červen 2024 17:49
Zážitky

Kde najde originální fotopointy v Česku? Užijte si fotografování i výhledy na města a památky

Rádi cestujete a patříte k lidem, kteří se často fotí, aby měli pěknou fotografii na Instagramu nebo Facebooku? Pak se vám budou určitě hodit naše dnešní tipy – v krajině i ve městech se začínají objevovat zajímavé fotopointy, tedy místa ozvláštněná fotogenickým „rámečkem“ nebo zajímavostí, která vznikla právě proto, abyste si díky pěkné fotografii odnesli z místa zajímavý suvenýr. Kromě klasických fotopointů vám nabídneme i nejrůznější pohledy do krajiny přes otevřené dveře, výhledová okna či obří židle.
20. červen 2024 14:50
Zážitky

Hledáte výlety pro milovníky vojenské historie? Vyberte si z tipů, kam za vojenskou historií, zážitky a technikou

Navštivte vojensko-historické expozice věnované historickým bitvám, armádě, obraně státu a československým opevněním nebo vyzkoušejte vojenskou techniku, jak historickou, tak tu, která ještě aktivně slouží. Vydejte se na výlet a poznejte vojenské podzemní objekty i drobné exponáty mapující armádní historii i současnost.
20. červen 2024 4:43
Zážitky

Hurá na prázdniny 2024: 10 tipů, kam vyrazit s dětmi za každého počasí

Konec školního roku je za chvíli tady a dětem začínají tolik vytoužené letní prázdniny! Jestli ještě nevíte, kam s nimi vyrazit za letním dobrodružstvím, nechte se inspirovat našimi tipy, ze kterých si vyberete za jakéhokoli počasí.
19. červen 2024 18:00
Zážitky

Cestujte minulostí – historické slavnosti a bitvy, které musíte vidět!

Patříte k obdivovatelům dávno zašlých věků, chtěli byste se alespoň na chvíli do historie vrátit a pohlédnout tváří v tvář statečným rytířům, historickým osobnostem anebo z bezpečné vzdálenosti zažít atmosféru válečné vřavy či touhu po vítězství na kolbišti? Pro milovníky oživlé historie přináší portál Kudy z nudy tipy na ty nejzajímavější historické slavnosti a bitvy, které během léta můžete navštívit, nebo se jich přímo zúčastnit!
19. červen 2024 16:00
Zážitky

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: zábavné školní výlety plné tradic

Aby se ze školního výletu nestala nuda a otrava, o to postará portál Kudy z nudy. Z každého kraje jsme vytipovali zajímavá místa, kde si připomenete naše národní tradice. Objednat si můžete komentované prohlídky, speciální programy a přímo na místě také vyzkoušíte rozmanité aktivity – třeba lukostřelbu, pečení placek nebo výrobu kouzelných amuletů.
19. červen 2024 14:10
Zážitky

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (22.6. – 23.6.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Slavnost královny Johanky 2024, 9. narozeniny Zoo Tábor, 17. Maloúpský jarmark 2024, Starodávný jarmark v Litomyšli 2024, Domácnost paní mlynářky v Hoslovicích. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
19. červen 2024 7:00
Zážitky