Největší retrospektivní výstava sochaře Olbrama Zoubka začíná

Některá díla jsou vystavena úplně poprvé. Výstava umělce, který patří k nejstarší generaci českých sochařů, nabízí zároveň možnost proniknout k osobnosti člověka, jenž si za všech okolností a v každé době dokázal uchovat tvůrčí energii a statečné srdce. Jako kurátorka na výstavě spolupracovala Zoubkova dcera Polana Bregantová. Pořadatelem je Správa Pražského hradu.

Svá díla v Jízdárně rozestavil Olbram Zoubek tak, aby „se spolu potkávala a aby spolu rozmlouvala“. Sochy svezené z galerií i soukromých sbírek z celé republiky a samozřejmě také z autorova ateliéru tak vzájemně komunikují a současně vypovídají o všech etapách Zoubkovy bohaté sochařské tvorby.

Autorovými oblíbenými materiály jsou cement, olovo a bronz. Sochy mnohdy ozvláštňoval zlacením a polychromií. Sochy modeluje v nadživotní velikosti, jako štíhlé, emocemi obdařené vertikály, které svými pohyby či gesty směřují vzhůru.

V prostoru Jízdárny Pražského hradu se nachází i skupina tří nejoblíbenějších soch Olbrama Zoubka, které vznikly v rozpětí několika dekád. První je Jan, pozlacená socha Jana Palacha z roku 1969, kterou se autor rozhodl představit s původním, částečně už setřeným zlacením. Druhou je známá socha Ifigenie z roku 1986, kterou si oblíbil prezident Václav Havel. Toho pojilo se Zoubkem dlouholeté přátelství. Třetí je bronzový Občan, socha z Pomníku obětem komunismu, který byl osazen na úpatí pražského Petřína v roce 2002.