Den učitelů a škola hrou pro malé i velké

Škola hrou aneb jak to vlastně Komenský myslel?

Kromě probírání nové látky učitelé často zařazují něco pro pobavení a povzbuzení. Kdekoho v té souvislosti napadne „škola hrou“, myšlenka zakladatele moderní pedagogiky Jana Amose Komenského, jednoho z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů, přezdívaného Učitel národů. Možná to ale myslel trochu jinak: spis Schola ludus / Škola hrou, vznikl roku 1651 v uherském městě Sárospatak, kam Komenského pozvali, aby reformoval tamní školu. Nešlo však o vyučování hravou metodou, ale o divadelní zpracování učebnice Janua linguarum reserata / Brána jazyků otevřená, tedy o náročné vyučování na jevišti, vedené navíc v latině.

Právě jazykové příručky Brána jazyků otevřená a Orbis sensualium pictus / Svět v obrazech, patří k nejznámějším Komenského dílům. A i když to jejich autor v polovině 17. století možná myslel jinak a chtěl „pouze“ usnadnit žákům výuku latinského jazyka, leccos z jeho pravidel využívají učitelé i v dnešních hodinách. Hlavně je to zajímavější metoda vyučování a názornost, která nevede k mechanickému učení látky, ale především k jejímu pochopení.
 

Šest druhů studentů aneb bystré, líné a vzpurné děti

Svět Jana Amose Komenského nejlépe poznáte ve fulnecké expozici věnované jednotlivým etapám jeho života. Představí se vám tak, jak jej měli možnost poznat měšťané malého poddanského města na prahu třicetileté války. Expozice je instalována v areálu bývalého bratrského sboru.

A jakouže zajímavou poučku Komenský razil? Platila u něj zásada přiměřenosti, tedy že učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí, a žáky pak dělil podle nadání do šesti kategorií, a to na bystré, dělají radost / bystré, líné / bystré, vzpurné / s nedostatkem bystré mysli / s nedostatkem bystré mysli, líné / s nedostatkem bystré mysli, vzpurné.

Tipy pro jednotlivé předměty

I vzpurné a líné děti si ale zaslouží občas malou odměnu. Vemte své děti nebo celou třídu a vyražte spolu za praktickým poznáváním. A třeba se ze vzpurných či líných dětí stanou bystrá...

V rámci hodin dějepisu se můžete vypravit na některý z hradů či zámků anebo do muzea. Využijte například okruhy na Pražském hradě Můžete si zamluvit i speciální prohlídku, kdy budete v jeho areálu úplně sami.  Otevřen je také Arcibiskupský zámek v Kroměříži, kde se po nedávných opravách otevřela zámecká Obrazárna s Tizianovým dílem Apollo a Marsyas. Zapomenout  nesmíte ani na nádherné zahrady – Podzámeckou a Libosad. Se studenty druhého stupně a středoškoláky zamiřte rozhodně do poutavé expozice Dějiny v historické budově Národního muzea a následně i do stálé expozice Dějiny 20. století v Nové budově. Velmi zajímavá může být návštěva Centra kulturně-politických dějin 20. století v Moravském zemském muzeu.

Na biologickou exkurzi jste zváni do hlavní budovy Národního muzea. Zdejší sbírky nabídnou studentům pohled do pravěku a jeho fauny, na evoluční vývoj druhů a samostatnou kapitolou je geologie. V Sále minerálů se nachází neuvěřitelných 100 000 minerálů! Na prohlídkových trasách jsou i předměty, na které si mohou příchozí sami sáhnout. Ke studiu současné fauny bude skvělým nápadem návštěva některé z našich zoologických zahrad, například Zoo Praha, Zoo Brno, Zoo Plzeň, Zoo Ostrava, Zoo Zlín nebo Zoo Tábor.

Techické obory mohou čerpat praktické znalosti například v Národním technickém muzeu Praha, Technické muzeum v Brně, Národním zemědělském muzeu, Technickém muzeum v Kopřivnici či v Centru stavitelského dědictví v Plasích.

Hodina výtvarky se dá skvěle strávit prohlídkou Galerie Rudolfinum nebo budovy Rudolfina, DOX – Centra současného umění, Moravské galerie v Brně nebo Národní galerie v Praze.

Je libo hodina literatury? Poučná bude návštěva Městské knihovny v Praze, nový Památník národního písemnictví v Petschkově vile, Kabinet pražské německy psané literatury v Pražském literárním domě či Památník písemnictví na Moravě.