Poutní bazilika na Svatém Hostýně

Necelých 30 kilometrů východně od
Přerova leží vesnička Hostýn, obklopující jedno z nejvýznamnějších českých poutních míst. Kopec, na němž stojí
bazilika Nanebevzetí Panny Marie, má za sebou dlouhou a pohnutou historii. Zalíbil se už pravěkým lidem, kteří na vrchu postavili své hradiště, jehož stopy jsou viditelné dodnes. Středověké obyvatele tajemné valy zaujaly, a tak v pozdním středověku nedaleko od nich vystavěli kapli Panny Marie. Ta se okamžitě stala
poutním místem svázaným s řadou pověstí, které vznikaly právě na základě pozůstatků pravěkého osídlení a nedalekého pramene.

Podle nejznámější z nich, z níž vzešla hostýnská legenda, se na vrchu ukrývali obyvatelé okolních vísek před tatarskými nájezdy. Protože jim docházely zásoby,
modlili se k Matce Boží, která měla nechat v místě jejich úkrytu vytrysknout pramen. Krátce na to vypukla silná bouře, která nájezdníky zahnala. Jak se legenda šířila, přicházelo do Hostýna stále více poutníků, proto zde v první polovině 18. století vyrostla dnešní bazilika Nanebevzetí Panny Marie.
Kolem zázračného pramene vyrostla Vodní kaple a celé místo je dodnes navštěvováno tisícovkami poutníků, kteří si prochází také výjimečně zpracovanou
křížovou cestu od
Dušana Jurkoviče.
Modlivý důl u Svojkova

Tajemné poutní místo skrývají i lesy kolem
Nového Boru.
Modlivý důl u Svojkova je skalnatou roklí, která je opředena řadou pověstí. Podle jedné zde
přišli o život rytíř a jeho milá, dcera sládka z Velenic, jejichž lásce nepřáli rytířovi rodiče. Další pověst tvrdí, že v údolí zabil svého soka v lásce mladý sedlák.
První svatý obrázek sem pověsili místní lidé
roku 1704 proto, aby zahnali duchy. Od té doby obrázků přibývalo a zastavovali se tam i poutníci, kteří slyšeli o
zázračně vyslyšených modlitbách. Po čase byla v
místě do skály vytesaná kaplička, u níž se scházela celá procesí. Modlivý důl se díky své popularitě stal
trnem oku v církvi, která trvala na odstranění svatých obrázků, tabulek s poděkováním za vyslyšené prosby a nakonec i svatých sošek. Lidé se do Modlivého dolu začali vracet až ve 30. letech 19. století, kdy vypukla epidemie cholery. Magičnost místa si potom vychutnával i
císař Ferdinand V. na svých vyjížďkách ze zámku
Zákupy.
Zřícenina hradu Andělská Hora

Co by kamenem dohodil od
Karlových Varů, se nachází významné poutní místo regionu.
Andělská Hora je zříceninou gotického hradu ze 14. století, který hrál významnou roli především v období husitských válek. Dnes z hradu zbývají jen rozvaliny, které se postupně staly
oblíbeným výletním místem a vzorem romantické zříceniny. Kopec, na němž hrad stával, je dominantou širokého okolí a nabízí také překrásný výhled. Můžete odtud také vidět
památnou lípu, u níž měla kdysi vyvěrat studánka se zázračnou vodou, která léčila poutníky. Dodnes zde ucítíte
příval pozitivní energie, která určitě zažene smutnou podzimní náladu.
Růže nebes v Dolních Kounicích

Pozitivní energií je znám i
klášter Rosa coeli v Dolních Kounicích,
Růže nebes, nestarší moravský ženský klášter premonstrátek, který byl založen a
v gotickém slohu vystavěn roku 1181. Krásnému sídlu jeptišek se staly osudným už husitské války. Nejprve Rosu coeli roku 1420 vypálili husité a o století později, roku 1526, byl klášter zrušen docela. Od té chvíle chátral, až z něj zbyly jen hlavní zdi a některé klenby. Dnes má i zřícenina stavby
nebývalé kouzlo – mezi zdmi můžete místo klenutého stropu obdivovat hvězdnou oblohu a pokud jste citlivější povahy, ucítíte kolem sebe proudit vlny pozitivní energie.
Rotunda Petra a Pavla v Budči u Zákolan

Počátky české státnosti pamatuje dodnes funkční
budečská rotunda Petra a Pavla, která byla zbudována před přibližně 1100 lety. Loď kostela, který nechal postavit syn prvního Přemyslovce Bořivoje Spytihněv, je nejen
nejstarší dosud stojící stavbou u nás, ale také
nejstarší školou na českém území. První zmínky o rotundě, kterou obklopovalo největší známé hradiště v českých zemích, pocházejí z 10. století. Ve svatováclavské legendě totiž stojí, že se sem
sv. Václav vydal učit se latině, psaní a čtení. Po přesídlení Přemyslovců na
Pražský hrad však Budeč ztratila na významu a začala chátrat. Poslední zmínky o rotundě a celém hradišti pochází z 13. století, přesto se kostel dochoval v celé své kráse. A nejen to – místo je
obklopeno velmi silnou pozitivní energií, jeho půdorys dokonce vypadá jako srdce. Kolem Budče se vyskytují kola zvláštní energie, která se vloudila také do názvů dvou blízkých obcí – Zákolany a
Koleč.
Citlivější lidé zde pocítí klid duše a povznesou se nad problémy okolního světa.
Měsíční kámen u Javorníku v Pošumaví

Zvláštní skoro
dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. V kamenu se podle psychotroniků setkávají
zemská a kosmická energie a probíhá zde stejná transformace jako v jiných menhirech. Název kameni mu dává mimo jiné uměle vyznačený
půlměsíc na jeho západní straně. Takovéto části povrchu více či méně výrazné se často na aktilitech vyskytují a vžilo se pro ně označení "oko menhiru". Jsou svým vyzařováním prý
výrazně silnější, než okolní plocha. I jednotlivé strany kamene se v tom směru od sebe liší. Podle psychotroniků má nejvíce energie strana s "okem", naopak užší jižní má v tendenci z člověka, který je v její blízkosti,
sílu odebírat, což je pociťováno nepříjemně a vzniká dojem záporné polarity. Dostanete se k němu po stejnojmenné naučné stezce z Javorníku. Cesta je značena menšími informačními tabulkami.
Boží kameny u Strakonic
Jedna z nejsilnějších přírodních svatyní v Česku, tak je označeno místo zvané
Boží kameny (někdy také Boží kámen) nedaleko Strakonic. Lidé, kteří jsou schopni cítit
vyvěrající energii, ji popisují jako mimořádně příjemnou a uklidňující.
Boží kameny jsou považovány za jedno z nejsilnějších "nabíjecích" míst v Čechách. Jedná se o skalisko je přirozeným mrazovým srubem
rozpadajících se žulových bloků. Přírodní mystické místo mezi Kraselovem a Tažovicemi často navštěvují lidé hledající
duchovní zážitky, které se zde skutečně dostavují, zvláště při první návštěvě. Umožňuje to neustálý proud kosmické energie, přicházející do určitého místa v jednom z kamenů. Léčivé účinky, hlavně při chronických onemocněních, má mít
balvan ve tvaru lodi. Nabíjecí místo se nenalézá v jeho středu, ale u kraje, je to tam vyšlapáno, takže se snadno najde.
Na Křížový vrch do Jeseníků

V
Nízkém Jeseníku najdete ojedinělou
barokní křížovou cestu z 18. století, která vede z obce Ruda až po vrcholek
Křížového vrchu. Jednotlivá zastavení cesty, kterých je celkem 14, jsou komponována do tvaru srdce a obsahují reliéfy pašijových scén. Ty zakončuje sousoší Kalvárie na vrcholu kopce (589 m). Cesta k vrcholu jakoby vyzařovala pozitivní energii.
Příliv nové síly už pocítíte při samotném
pohledu do krajiny. Jako na dlani jsou odtud vidět roviny úrodné Hané i mohutný masiv
Hrubého Jeseníku stejně jako vrchy
Králického Sněžníku a Úsovské vrchoviny. Navíc je tu jedna zajímavost – jestliže byste na mapě spojili
Křížový vrch s dalšími významnými poutními místy v okolí –
kaplí Svatého Rocha nad Úsovem a křížovou cestou v Mladějovicích vyšel by vám geometrický obrazec ve tvaru trojúhelníku.
Kbílský dolmen na Strakonicku
Tři kamenné bloky u Švejcarovy Lhoty na připomínají dolmen –
velký kamenný stůl vytvořený lidmi v dávnověku. Lidé z řad senzibilů a novodobých okultistů však místo hojně navštěvují a tvrdí, že zde pociťují
silný příliv kosmické energie, která prý dokáže
dobít člověku
ztracenou energii anebo dokonce zastavit alergický záchvat. Důkazem častých návštěv tohoto místa jsou kamenní mužici, kterými návštěvníci hojně poseli okolí dolmenu. Ze Švejcarovy Lhoty sem vede odbočka žlutě značené stezky.
Vrchol hory Říp

Legendární a zdaleka viditelná
hora Říp je památným místem spojeným s osidlováním naší země. Senzibilové se shodují na tom, že zdejší geologické podmínky již od dávných dob umožňují silné
vyzařování energie z hlubin Země do širokého okolí. Může na tom být něco pravdy – čedičová hornina totiž obsahuje mimo jiné i
magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie , jako je například výchylka střelky kompasu. Také zdejší prameny, které vyvěrají na úbočí
Řípu dodávají místu posvátný ráz. O prameni, který leží na
východní straně se navíc odedávna traduje, že
má léčivou moc. Kdo si chce nabrat pozitivní energii, měl by dojít k
rotundě sv. Jiří a sv. Vojtěcha a dotknout se oběma dlaněmi o její zdivo. Cilivější jedinci mohou po chvíli pocítit
mravenčení v prstech.