Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: pasáže, průchody a skrytá místa Česka

V seriálu Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů se tentokrát vydáme do pasáží, průchodů, obchodních domů i krytých městských zákoutí. Některé vznikaly jako elegantní spojnice ulic a náměstí, jiné jako moderní centra obchodu, kultury a setkávání. V Praze najdete celé labyrinty, ale podobná místa se ukrývají i v dalších městech – někde pod skleněnou střechou, jinde za nenápadným portálem nebo v domě, kolem kterého jste možná už mnohokrát prošli bez povšimnutí. Podívejte se s Kudy z nudy, kde se dá projít suchou nohou, obdivovat architekturu, projít se neobvyklou galerií, posedět u kávy nebo jen na chvíli zpomalit uprostřed městského ruchu.
 

1. Praha: město pasáží, průchodů a skrytých zkratek

Královstvím městských pasáží je Praha: kdyby jimi procházela turistická trasa, dalo by se centrem prokličkovat skoro jako pod střechou. Největší legendou je pasáž Lucerna se svým obráceným koněm, kinem, sály, klubem i napojením na pasáž Rokoko a dům U Nováků. Jen pár kroků odtud láká pasáž Světozor s proskleným stropem, slavnou zmrzlinou, dalším kinem a průchodem do Františkánské zahrady. K pražské klasice patří také palác Koruna s nádhernou geometrickou kupolí, pasáž Černá růže, Palác Adria s rondokubistickou noblesou, Platýz, Pánská pasáž nebo obnovená Hrzánská pasáž, která vrátila život průchodu mezi Celetnou a Kamzíkovou ulicí.


 
Pražské pasáže jsou víc než jen zkratky z jedné ulice do druhé. Jsou to malá města uvnitř domů: s kavárnami, kiny, divadly, výlohami, mozaikami, schodišti a příběhy, které se často schovávají vysoko nad vaší hlavou nebo naopak hluboko pod nohama. Stačí zpomalit, zvednout oči od výloh, a obyčejná cesta přes centrum se promění v architektonickou výpravu.
 

2. Středočeský kraj: pasáže, které spojují staré domy i nový život

Ve Středočeském kraji nenajdete velkolepé pasážové labyrinty jako v Praze, ale o to víc tu vynikají menší, nenápadné průchody, které propojují historická centra měst s dnešním životem. Jedním z nich je obchodní pasáž v Benešově, která vznikla citlivým propojením starého domu s novější přístavbou a dodnes slouží jako praktická zkratka mezi Masarykovým náměstím a zadní částí obchodního domu. Právě taková místa ukazují, že pasáže nejsou jen architektonickou ozdobou, ale hlavně živým prostorem.
 
V benešovské pasáži dnes sídlí například Art Gallery Miroslavo, která do proskleného prostoru vnáší současné umění a propojuje místní scénu se zahraničními autory. Podobné průchody a menší obchodní pasáže najdete i v dalších středočeských městech. Často vznikly jako praktická řešení, jak projít blokem domů suchou nohou, a postupně se proměnily v místa setkávání, nákupů i kultury. Stačí zpomalit a rozhlédnout se: i tady mají pasáže své tiché kouzlo.
 

3. Jihočeský kraj: když pasáž zkrátí cestu do města

V jižních Čechách mají pasáže často praktičtější podobu. Nejsou tolik o okázalé architektuře, ale o chytrém propojení míst, kudy lidé skutečně procházejí. Ukázkovým příkladem je pasáž v areálu železniční stanice České Budějovice, která po rekonstrukci propojila historickou nádražní budovu s rušnou Lannovou třídou, hlavní tepnou vedoucí do centra Českých Budějovic.
 
Vznikl tak prostor, který není jen zkratkou pro cestující, ale i příjemným přechodem mezi dopravním uzlem a městem samotným. Moderní pasáž doplňuje historizující architekturu nádraží a ukazuje, že i dnes mohou vznikat nové městské průchody, které dávají smysl a zpříjemňují každodenní pohyb. Jihočeský kraj tak připomíná, že pasáže nepatří jen do minulosti, ale jsou součástí současného městského života.
 

4. Plzeňský kraj: pasáž jako součást moderního nádraží

Podobně jako v Českých Budějovicích se i v Plzni stala pasáž přirozenou součástí modernizovaného nádraží. Rozsáhlá rekonstrukce Hlavního nádraží Plzeň vrátila historické budově její původní lesk, ale zároveň ji přizpůsobila současným potřebám cestujících. Součástí proměny je i vnitřní prostor, který dnes funguje jako krytá pasáž s obchody a službami. Nádraží tak není jen místem, kde nastoupíte do vlaku, ale i živým bodem města – s možností zastavit se, projít suchou nohou a plynule přejít z dopravy do každodenního městského života.
 

5. Karlovarský kraj: dům Pasáž v Karlových Varech

Někde je pasáž jen spojnicí mezi dvěma ulicemi, v Karlových Varech se ale stala rovnou názvem celého domu. Dům Passage v ulici T. G. Masaryka je ukázkou moderní meziválečné architektury a zároveň připomínkou doby, kdy pasáže představovaly nový městský fenomén. Už při svém vzniku ve 20. letech 20. století nabízel dům nejen bydlení a obchody, ale i průchod do vnitrobloku a do další ulice. Postupně se rozrostl o kino, kavárnu i další prostory a jeho pasáž se stala živou součástí města. Dnes je součástí památkové zóny a připomíná, že pasáže nebyly jen praktickým řešením, ale i symbolem moderního životního stylu, místem setkávání a kultury.
 

6. Ústecký kraj: pasáž jako galerie pod širým nebem

Světoznámý malíř a lounský rodák Zdeněk Sýkora byl v 60. letech průkopníkem v používání počítačů ve výtvarném umění. Jeho realizace zdobí holandský Gorinchem, švýcarskou Basilej, Prahu a také Litvínov. Keramickou mozaiku do atria kulturního domu Citadela navrhl Sýkora v roce 1967. Mozaika vychází z netradičního půdorysu budovy, který tvoří soustava vzájemně se protínajících trojúhelníků. Litvínov je plný Sýkorova díla – zdobí panely na budově koupaliště u Koldomu, školní jídelnu v Hamru a také chodníky a stěny pasáže ve Studentské ulici.
 

7. Liberecký kraj: pasáž, kde ožívají řemesla

V Libereckém kraji mají pasáže někdy podobu malých uliček, které propojují historii s živou současností. Příkladem je Ulička řemesel nedaleko historické radnice v Turnově, kde se místo klasických obchodů usadila rukodělná řemesla. Vedle sebe tu pracují brusiči skla a kamenů, krejčí, restaurátoři, zlatníci, rytci a další tvůrci, kteří na sebe navazují a často spolupracují. V téhle zvláštní pasáži tak neprocházíte jen mezi výlohami, ale přímo mezi ateliéry, kde vznikají šperky, sklo i další originální výrobky. Ulička řemesel ukazuje, že pasáž nemusí být jen zkratkou – může být i místem setkávání, tvorby a inspirace.


 

8. Královéhradecký kraj: pasáž s příběhem i jménem

V Královéhradeckém kraji objevíte pasáž, která sice není velká, ale o to víc je spjatá s historií města. Španielova pasáž v Náchodě vznikla ve 20. letech 20. století jako inspirace pražskými pasážemi a dodnes nese jméno rodiny, která stála u jejího zrodu. Krátký průchod na rohu ulic Kamenice a Plhovská byl od začátku součástí městského života, a propojoval ulice, lidi i příběhy. Právě tady se potkávala architektura s každodenností a také s osobnostmi, které město formovaly: víte třeba, že pedagog a malíř Bohumír Španiel byl kamarád náchodského rodáka Josefa Škvoreckého a v jeho knihách vystupuje pod jménem Rosťa Pitterman? Dnes sice Španielova pasáž čeká na svou další kapitolu, ale i tak připomíná, že pasáže nejsou jen o kráse a lesku, ale i o paměti místa. Někdy stačí pár desítek metrů, aby vyprávěly překvapivě silný příběh.
 

9. Pardubický kraj: pasáž jako velkoměstský sen první republiky

Prý ani Paříž, ani Praha, říkají místní – jednu z nejkrásnějších pasáží najdete v Pardubicích. Machoňova pasáž je ukázkou toho, jak se do centra Pardubického kraje ve 20. letech minulého století dostal velkoměstský architektonický styl. Dlouhá krytá pasáž s obchody, prosklenou klenbou a bohatou výzdobou vznikla podle návrhu architekta Ladislava Machoně jako moderní obchodní dům své doby. Propojila třídu Míru s další částí města a nabídla prostor, kde se potkávaly obchody, služby i každodenní život. Dodnes si uchovala eleganci první republiky a připomíná dobu, kdy pasáže nebyly jen praktickým průchodem, ale symbolem moderního městského života.
 

 

10. Vysočina: pasáž jako kulturní srdce města

Na Vysočině může mít slovo pasáž trochu jiný význam, než čekáte. V Třebíči totiž označuje místo, které není jen průchodem, ale skutečným centrem kultury. Městské kulturní středisko propojuje divadlo Pasáž, kino Pasáž i společenské prostory, a stojí přímo v srdci města. Název Pasáž neodkazuje jen na architekturu, ale spíš na myšlenku propojení lidí, umění i tradice. Budova, která se rodila složitě a svůj druhý život našla až po roce 2000, dnes hostí koncerty, divadelní představení, filmové projekce i další akce. Vysočina tak ukazuje, že pasáž nemusí být jen cestou z bodu A do bodu B. Může být i místem, kde se lidé zastaví, setkají a zažijí něco navíc.
 

11. Jihomoravský kraj: labyrint pasáží v srdci Brna

Kdo ví, kudy projít Brnem, může si nejenom zkrátit cestu a schovat se před deštěm, ale také objevit kavárny, galerie nebo tichá nádvoří. Brněnské pasáže netvoří souvislou síť jako pasáže v Praze. Připomínají spíš labyrint zkratek, které propojují historické domy, moderní stavby i rušná náměstí. K nejznámějším patří pasáže kolem náměstí Svobody – třeba funkcionalistický Palác Alfa s vnitřní dvoranou, obchody a kulturním životem, anebo průchody jako Pasáž Rozkvět či méně nápadná, ale hojně využívaná Pasáž Beta. Historickou vrstvu doplňují dvory a průchody v domech jako v Domě pánů z Lipé, zatímco moderní pasáže najdete třeba v areálu Velký Špalíček nebo v IBC centru. Brněnské pasáže nejsou jen architektonickou zajímavostí. Jsou součástí každodenního pohybu městem, nenápadné, praktické a často překvapivé. Stačí sejít z hlavní trasy a nechat se vést. V Brně totiž nikdy nevíte, kam vás další průchod zavede.


 

12. Zlínský kraj: pasáž v duchu baťovské moderny

Ve Zlíně jsou pasáže součástí funkcionalistické architektury a moderního městského života. Typickým příkladem je Obchodní dům Zlín na náměstí Práce, někdejší Baťův obchodní dům, který patří k ikonám města. Už ve 30. letech minulého století nabízel nový způsob nakupování i pohybu prostorem s důrazem na praktičnost, přehlednost a propojení funkcí. Dnešní podoba na tuto tradici navazuje: dvoupodlažní obchodní pasáž propojuje obchody, služby, restaurace i místa k setkávání. Ukazuje, že moderní architektura má své vlastní „pasáže“ – a vůbec to nemusí být jen průchod, ale přirozené centrum městského života.
 

13. Olomoucký kraj: pasáže, které vracejí život do centra města

V Olomouci mají pasáže důležitou roli: propojují hlavní městské tepny a pomáhají udržet historické centrum živé i mimo hlavní trasy. Mezi třídou Svobody a Horním náměstím jich najdete hned několik – vedle známé Švédské uličky tu jsou další průchody, které procházejí postupnou proměnou. Jedna z nich, pasáž propojující třídu Svobody s domem U zlatého stromu, se dočkala návrhu obnovy, který má vrátit prostoru klidnější atmosféru a novou kvalitu. Podle projektu Atelieru r se průchod má proměnit v příjemné místo pro setkávání s obchody, gastronomií i drobnou kulturou, a znovu se tak stát přirozenou součástí městského života.


 

14. Moravskoslezský kraj: pasáž jako galerie otevřená všem

I když Moravskoslezský kraj možná neoslňuje množstvím pasáží, o to víc vás potěší místa, kde dostávají nový smysl. Jedním z nich je Galerie Dukla, výstavní prostor ukrytý v pasáži bývalého kina Dukla na Hlavní třídě v Porubě. Kdysi jedno z největších kin v Ostravě dnes žije jinak – jako galerie, která je otevřená doslova nonstop. Umění tu vystupuje z interiérů ven: instalace ve vitrínách, kde se dřív vystavovaly filmové plakáty, jsou dostupné 24 hodin denně a stávají se přirozenou součástí ulice. Pasáž tak není jen průchodem, ale místem, kde se potkává každodenní život s výtvarným uměním, hudbou i komunitními akcemi. I obyčejná pasáž může být galerií, která nikdy nezavírá – stačí se zastavit a podívat se kolem sebe.