Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: kuriozity, zajímavosti a tipy pro milovníky tramvají

Patříte mezi fanoušky tramvají? Jste na správné adrese! Portál Kudy z nudy nabízí přehlídku toho, co musíte v České republice ve spojení s městskou kolejovou dopravou vyzkoušet a zažít. Tramvajové linky najdete v řadě našich měst a dokonce se setkáte s řadou unikátů!
 

1. Praha a historické tramvaje

Věřte nebo ne, ale s podobným nadšením jako jezdí Češi do Lisabonu a projíždí se jeho ulicemi ve známých žlutých tramvajích, jezdí řada cizinců do Prahy. Do jejích ulic vyjela první tramvaj v roce 1875, v dalších desetiletích Praha zažila éru elektřiny a Františka Křižíka. Z oken tramvají se otvírá výhled na krásnou historickou architekturu, navíc se díky turistické lince 42 a nostalgické lince 41 můžete vrátit do dávné tramvajové historie. Turistická tramvaj, jejíž výchozí a konečnou zastávkou je smyčka Dlabačov, propojuje okružní jízdou centrum Prahy s řadou zajímavých míst, nastoupit a vystoupit můžete cestou kdekoliv. Vynechat nesmíte ani Muzeum městské hromadné dopravy, sídlící v památkově chráněné tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích nedaleko Pražského hradu. K vidění jsou desítky historických tramvají, autobusů i trolejbusů a také secesní salonní vůz, který navrhl architekt Jan Kotěra.
 

2. Středočeský kraj a čekání na tramvaj v Berouně

Podle odhadu jezdí v našich městech přibližně 1800 tramvají. Setkáte se s nimi v ulicích Prahy, Plzně, Ostravy, Liberce, Brna, Olomouce, Jablonce nad Nisou, Mostu a Litvínova, pověstným chytákem jsou Modřice. Tramvajová linka už totiž dávno nejezdí do Modřic coby městské části Brna, ale do sousedního samostatného města.

Než se podrobněji podíváme do dalších tramvajových měst v Česku, připomeňme si místo, kam zatím žádná tramvaj nepřijela. V Berouně si s tím ale nedělají těžkou hlavu a každoročně organizují happening Čekání na tramvaj s živým obrazem, který znázorňuje čekání na opožděnou tramvaj. Inspirací byla pohlednice z přelomu 19. a 20. století přesně s touto futuristickou vizí, která se ale nikdy neuskutečnila.
 

3. Jihočeský kraj a tramvaje v Českých Budějovicích

Na časy, kdy zdejšími ulicemi jezdívaly tramvaje, nostalgicky vzpomínají České Budějovice. První tramvaje městem projely v roce 1909 a rovnou šlo o elektrické linky – éru koňských i parních tramvají v Českých Budějovicích zkrátka elegantně přeskočili. Vozy jezdily na dvou tratích, P a L, které lidé lehce zlomyslně přejmenovali na Langsam a Pomalu (což je česky a německy totéž), ovšem dodnes s nostalgickým smutkem vzpomínají na 3. březen 1950, kdy městem projely naposledy. Dodnes se objevují návrhy na zavedení historické tramvajové linky, která by sloužila nejenom pro cestující od nádraží do centra, ale také jako turistický tahák. Podobně se tu a tam vynoří nápad vrátit do českobudějovických ulic jako turistickou atrakci repliku koněspřežné dráhy, nejstarší železnice na kontinentě. Zajděte se podívat do Muzea koněspřežky, ať víte, jak by výsledek vypadal.
 

4. Plzeňský kraj a výrobce tramvají Škoda Transportation

V Plzni při prázdninových víkendech a městských slavnostech dodnes můžete vidět primátorský vůz aneb tramvaj, která 29. června 1899 zahajovala tramvajový provoz v západočeské metropoli, stejný vůz si dokonce můžete pronajmout pro vlastní oslavu. Tramvaje jezdí Plzní dodnes – ostatně plzeňská Škoda Transportation je strojírenská firma s více než 150letou tradicí, která navazuje na dobré jméno výrobců českých tramvají. Tramvaje z Plzně potkáte nejenom u nás, ale i v ulicích slovenských, italských, amerických, polských, maďarských, finských, tureckých či lotyšských měst.

Ovšem slavná tramvaj T3, chlouba československého strojírenství, která s přibližně 14 tisíci kusy drží rekord jako nejpočetněji vyráběný tramvajový vůz na světě, z Plzně nepochází: vyráběla se v podniku ČKD Praha v Praze na Smíchově v šedesátých až devadesátých letech minulého století.
 

5. Karlovarský kraj a tramvaj do Mariánských Lázní

Stejně jako v Jihlavě, Olomouci a dalších městech, kde to lidé měli z města na nádraží kapku daleko, i v Mariánských Lázních lázeňským hostům pomáhaly s dopravou do oblíbených lázní desítky let tramvaje. Městem jezdily od roku 1902, a to na jednokolejné trati s délkou přibližně 2300 metrů. Po ukončení provozu tramvají v Českém Těšíně šlo o nejmenší tramvajový provoz v bývalém Československu, ovšem mariánskolázeňské tramvaje měly na kontě ještě další prvenství: jako jediné v Česku jezdily v nadmořské výšce přes 600 metrů. Nakonec je v 50. letech minulého století nahradily trolejbusy a návrat tramvají není v plánu.

Ačkoli v Karlovarském kraji nemají tramvaje, mají karlovarské metro: s nadsázkou se tak říká lanovce z Divadelního náměstí k hotelu Imperial. Lázeňské hosty vozí od roku 1912, měří 127 metrů a přezdívku si vysloužila tím, že celá trať vede v tunelu.
 

6. Ústecký kraj a tramvaj z Mostu do Litvínova

Nostalgickou jízdou v červnu 1970 se s tramvajemi rozloučilo Ústí nad Labem. Tramvaje se zastavily po jednasedmdesáti letech a po více než 33 kilometrů dlouhé tramvajové síti zbyly jen staré fotografie a pamětní kousek koleje v Bílinské uličce. Ještě o něco déle jezdily tramvaje v Teplicích, kde jedna z historicky nejstarších elektrických tramvajových sítí na území dnešního Česka vznikla v roce 1895 z popudu hraběte Edmunda Clary-Aldringena. Definitivně se pak teplické tramvaje zastavily v roce 1959.

Přesto na jednom místě v Ústeckém kraji tramvaje jezdí dodnes, a to po 18,6 km dlouhé trati z Mostu do Litvínova. Vznikla v roce 1901, kdy vedla od dnes již zaniklého nádraží ve starém Mostu přes Kopisty, Růžodol a Horní Litvínov do Janova.
 

7. Liberecký kraj a meziměstská tramvaj Liberec–Jablonec

V Jablonci nad Nisou se první tramvajový vůz vydal na svou trať v roce 1900, v roce 1965 nahradily tramvaje autobusy. Přesto se v době, kdy se už nad jabloneckými tramvajovými linkami začala stahovat mračna, budovala nová trať, a to meziměstská tramvaj z Jablonce nad Nisou do Liberce. Linka je součástí sítě městské hromadné dopravy v Liberci, měří 13 kilometrů, vede lesy i vesničkami a jízda trvá půl hodiny. V krajském městě Libereckého kraje jezdí tramvaje od rou 1897 dodnes. Už nyní si můžete prohlédnout Technické muzeum, v budoucnosti se počítá se vznikem muzea historie tramvajové dopravy.

Mimochodem, i jablonecké tramvaje měly na kontě jeden zajímavý rekord: nejstrmější úsek našich tramvajových tratí se sklonem 108,5 ‰, který vedl Lidickou ulicí.
 

8. Královéhradecký kraj a tramvaj, která neexistovala

Ani v Hradci Králové tramvaje nejezdí a dokonce nikdy nejezdily, i když se s jejich zavedením počítalo už v regulačním plánu z roku 1898. Při stavbě Pražského mostu dokonce byly v jeho vozovce položeny elektrické koleje, a i když po nich nikdy žádný vůz nepřejel, tramvaj na mostě se objevila na dobových pohlednicích. Nakonec se v roce 1949 Hradec Králové stal sedmým městem v republice, kde začaly jezdit trolejbusy.
 

9. Pardubický kraj a tramvaj z Pardubic do Hradce Králové

Pokud by došlo na některé z velkých návrhů a plánů, s nimiž se v minulosti počítalo v Pardubickém kraji, jezdily by po Pardubicích tramvaje (případně by rovnou propojily Pardubice s Hradcem Králové), ve městě by stál obří přístav, opera a zoologická zahrada, na úpatí Kuňky by se tyčily skokanské můstky a v nedalekých Opatovicích nad Labem by hezký obrázek Polabí doplňovala jaderná elektrárna.
                                              

10. Vysočina a výlet tramvají po Jihlavě

Spojení centra města s poměrně vzdáleným nádražím zajišťovaly tramvaje také v Jihlavě, a to mezi lety 1909 a 1948. Jednokolejná trať měřila přibližně 2,7 km a po Českém Těšíně a Mariánských Lázních šlo o třetí nejmenší tramvajový provoz v českých zemích. Objevilo se několik návrhů na prodloužení, ale nakonec trať zkrátili a v roce 1948 tramvaje vystřídaly trolejbusy. Kdo by se chtěl projít po někdejší tramvajové trati, musel by z dnešního Masarykova náměstí jít po Komenského ulici přes náměstí Svobody a dál po Havlíčkově ulici až k nádraží. Jihlavské tramvaje dnes připomíná krátká kolej, zasazená v dlažbě mostu U Jánů; právě tudy tramvajová trať vedla.
 

11. Jihomoravský kraj a nejstarší tramvajová síť

Ze všech našich „tramvajových měst“ má nejstarší tramvajovou síť Brno: první koněspřežka se rozjela už v srpnu 1869. Koňku vystřídaly parní tramvaje a ty pak od roku 1900 tramvaje elektrické. Dnes má Brno po Praze druhou největší tramvajovou síť v republice, jedna z tratí vede i do sousedního města Modřice. V letních měsících projíždějí městem historické a retro soupravy, o které pečuje Technické muzeum, v rámci Dnů otevřených dveří nebo velkých městských slavností se můžete vypravit na prohlídky několika vozoven a muzejních depozitářů. S tématem tramvajové dopravy si pohrává i nápadité graffiti na konečné tramvají Čertova rokle na sídlišti Lesná. Dokážete najít všechna přísloví a pořekadla, ukrytá ve velkoformátové malbě?
 

12. Zlínský kraj a místo tramvají trolejbusy

Ve Zlíně sice měli rodinu Baťů a jejich úspěšné vize rozvoje, ale žádný z plánů nezahrnoval tramvaje. Pokud se proto chcete vypravit na slavnosti spojené s jízdami historických vozidel, musí vám stačit autobusy a trolejbusy.
 

13. Olomoucký kraj a tramvaj do pevnosti

Za zavedení tramvajové dopravy v Olomouci může zdejší vojenská pevnost. Kvůli bytelným hradbám a ochrannému pásmu nádraží vzniklo daleko od dnešního centra. Aby lidé nemuseli chodit tak daleko, město zavedlo už v roce 1945 přepravu omnibusy, které na přelomu 19. a 20. století vystřídaly právě tramvaje.
 

14. Moravskoslezský kraj a cesta tramvají do lesa

Po Praze a Brně je třetí největší v zemi síť tramvají v Ostravě. První linka parní tramvaje se z nádraží přes Moravskou Ostravu do Vítkovic rozjela v srpnu 1894, síť se stále rozšiřuje a řadu historických tramvají využívá Dopravní podnik Ostrava při mimořádných jízdách. Raritou je meziměstská trať z Ostravy do Kyjovic-Budišovic. Původně šlo o železniční trať, ale když se v 50. letech rušila, přestavěli ji pro tramvajový provoz. Jednokolejka projíždí lesy, rekreačními oblastmi a vesnicemi až k malému lyžařskému svahu, dokonce se počítalo s jejím prodloužením až do Hradce nad Moravicí. Připomeňme si také zaniklou tramvajovou síť v Opavě, kde jezdily tramvaje v letech 1905 až 1956, nevelkou tramvajovou síť v Českém Těšíně, provozovanou od roku 1911 do roku 1921, kdy se město rozdělilo mezi dva státy, a kratičkou síť tramvají v Bohumíně z let 1902–1973.