Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Podobně jako má seriál Technické památky českých zemí svého průvodce Tomáše Hanáka, známé i neznámé historické památky v seriálu Skryté skvosty představuje herec Dejvického divadla Jaroslav Plesl. Cestuje po hradech, zámcích a dalších památkách a zúročuje tak své bohaté průvodcovské zkušenosti. Díky tomu vám prozradí zajímavosti, které při běžných prohlídkách zůstávají skryté a ukáže místa, o kterých kasteláni často nemluví a kdekdo o nich vůbec neví.
 

1. Praha: Clam-Gallasův palác

Perla pražského baroka a jeden z nejkrásnějších paláců v Praze se stavěl na začátku 18. století podle plánů dvorního architekta Jana Bernharda Fischera z Erlachu. Clam-Gallasův palác na nároží Husovy ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě býval oblíbeným dějištěm plesů a koncertů. Navštívil ho i Wolfgang Amadeus Mozart, do paláce docházela i jeho manželka Konstancie a pěvkyně Josefina Dušková, údajně blízká přítelkyně rodu Clam-Gallasů. Po revitalizaci se v roce 2022 palác s krásnými interiéry a impozantním schodištěm poprvé otevřel pro veřejnost. Můžete přijít na komentované prohlídky s průvodcem i individuální prohlídky s audio-guidem. A zajímavost? Za první republiky v budově sídlilo první ministerstvo financí mladého Československa.


 

2. Středočeský kraj: zámky Veltrusy, Hořovice a Březnice

Po rozsáhlé obnově po povodních z roku 2002 se znovu otevřely interiéry zámku Veltrusy. Podívat se můžete i do rozsáhlého parku s řadou romantických staveb. Je otevřený celoročně od úsvitu do soumraku a díky své rozloze láká třeba i k cyklistickým projížďkám s průvodcem. Možná vás některé malebné zákoutí vrátí do srpna 1754, kdy tu hrabě Rudolf Chotek uspořádal Velký trh tovarů království českého, považovaný za první vzorkový veletrh na světě. Po dva dny se tu prodávaly výrobky českých manufaktur, hlavně textil, sklo a šperky. Nejvýznamnějším hostem byla Marie Terezie.
 
V druhé řadě se mezi Skryté skvosty na televizních obrazovkách zařadil zámek Hořovice. Pokud se sem vypravíte, dozvíte se například, proč se kníže Friedrich Wilhelm kvůli lásce ke krásné Gertrudě musel vzdát nejprve rodiny a poté i vlasti, který zámek ukrývá trosky letadla nebo s čím si hráli malí princové a princezny. Nahlédnout můžete také do zámeckého parku s barokní Sluneční bránou a sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna.



Romantický příběh jako z červené knihovny zažil v 16. století zámek Březnice, který představuje třetí řada série. On byl urozený habsburský arcivévoda, ona obyčejná měšťanská dívka. Sňatek byl nemyslitelný, ale majitelka zámku Kateřina z Lokšan jejich lásce přála. Na březnickém zámku proto uspořádala tajnou svatbu, která císaře pořádně rozlítila.


 

3. Jihočeský kraj: hrad Rožmberk, zámek Dačice a klášter Zlatá Koruna

Kolébka mocného rodu Rožmberků, hrad Rožmberk, patří k nejmalebněji položeným hradům v Česku. Tvoří ho areál Dolního a Horního hradu, z něhož se dodnes dochovala především kamenná hláska Jakobínka. Návštěvníky lákají interiéry se sbírkami obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla i portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se tu podle pověstí zjevuje. V hlavní sezoně bývá otevřená také katovna a v Jakobínce si můžete prohlédnout model věže včetně lešení a jeřábu, připomínající historické stavební postupy použité při rekonstrukci. Z někdejších zahrad, sadů a vinic na jižních svazích se bohužel mnoho nedochovalo, ale výhledy do údolí Vltavy mají své kouzlo dodnes.
 
Zůstaňte v údolí stejné řeky, jen se posuňte blíž k Českému Krumlovu. Cisterciácký klášter Zlatá Koruna patří k nejcennějším gotickým komplexům ve střední Evropě. Čeká tu na vás klidná atmosféra, několik prohlídkových okruhů, barokní lékárna i památná lípa Kapucínka, která se probojovala do finále ankety Strom roku.



Se třetí řadou seriálu Skryté skvosty se podíváte do Dačic. Nový zámek v Dačicích spojuje své dějiny s rodem Krajířů z Krajku, kteří v 16. století ovládali rozsáhlá území na pomezí jižních Čech a Moravy. Současnou podobu však zámek získal až v 19. století za Dalbergů, kdy se proměnil v pohodlné šlechtické sídlo. Zámecké interiéry prozrazují zálibu majitelů v přírodních vědách — najdete tu odkazy na zoologii, mineralogii i další obory. Rozlehlý anglický park pak připomíná jejich vášeň pro botaniku.
 

4. Plzeňský kraj: zámek Manětín, hrad a zámek Horšovský Týn a klášter Plasy

V lesnaté krajině Postřelí čeká nejedno překvapení. Jedním z nich je Manětín, městečko s půvabným barokním centrem, jehož dominantou je zámek Manětín s okouzlující zahradou a anglickým parkem. Za vidění stojí obnovená barokní oranžerie, podařilo se zachránit i vzácnou zděnou voliéru pro okrasné ptactvo. Dnes slouží jako atraktivní prostor pro koncerty, výstavy a další kulturní akce.


 
K nejvyhledávanějším památkám v Plzeňském kraji patří hrad a zámek Horšovský Týn, jeden z nejvíce zpřístupněných historických areálů v Česku. Nabízí několik prohlídkových okruhů a návštěvníky láká také rozlehlý zámecký park. Za pozornost stojí i okolní památky – loretánská kaple, kostel Všech svatých v Horšově nebo kostel sv. Anny na Vršíčku.
 
Třetí řada seriálu vede do města Plasy. Jeho dějiny jsou po staletí spojené s cisterciáckým klášterem, který Přemyslovci založili jako významné duchovní centrum. Klášter prošel mimořádnou barokní obnovou pod vedením Jana Blažeje Santiniho. Postupně se proměnil v zámecké sídlo a rod Metternichů si nedaleko vybudoval také rodinnou hrobku. Dnes patří areál k nejpozoruhodnějším ukázkám barokní architektury v západních Čechách.
 

5. Karlovarský kraj: zámek Kynžvart a hrad a zámek Bečov nad Teplou

Dnešní podobu získal zámek Kynžvart v první polovině 19. století, kdy jej kancléř Metternich nechal přestavět do reprezentativní podoby ve stylu vídeňského klasicismu. Jeho náročná přání realizoval architekt Pietro Nobile. Dnes tu můžete vidět například proslulý kabinet kuriozit, k procházce láká rozsáhlý park s několika rybníky, novogotickou kaplí, vyhlídkovým altánem, řadou plastik, pomníků a cizokrajných dřevin. Na zámku uchovávají i semena invazivní rostliny bolševníku, kterou kníže dostal darem na jedné ze svých diplomatických cest. Bolševník se brzy rozšířil nejen po parku, ale i do okolní krajiny a dodnes ho tu a tam zahlédnete. Pozor: pouhý dotyk může na pokožce vyvolat nepříjemné reakce.


 
Druhá řada Skrytých skvostů připomněla divákům hrad a zámek Bečov nad Teplou. Na vlastní oči tu uvidíte unikátní relikviář sv. Maura, který se stářím i hodnotou blíží českým korunovačním klenotům. Nezapomeňte ani na krásnou hradní vyhlídku nebo botanickou zahradu. Na strmých skalách u šlechtického sídla nebyl pro park a zahradu dostatek místa, a tak vznikly o kousek dál, na jižním okraji Bečova. Určitě vás nezklame, navíc tu zřídili první českou bioferratu.
 

 

6. Ústecký kraj: zámky Jezeří a Stekník

Magické místo na úbočí Krušných hor s fantastickým výhledem – to je zámek Jezeří. Jeho poloha na hraně Mostecké hnědouhelné pánve jej málem odsoudila k demolici, nakonec ale přežil. Neobyčejná není jen samotná stavba, ale i její interiéry: uvidíte je totiž v původním stavu a stanete se svědky jejich postupné proměny. Říká se, že nad zámkem drží ochrannou ruku Edward Kelly, dobrodruh a alchymista, který se otrávil na mosteckém hradě Hněvín v listopadu 1597. Město tehdy proklel a předpověděl, že zmizí z povrchu země. V jeho době to znělo jako nesmysl, ale po několika staletích skutečně ze starého Mostu nezbylo téměř nic kromě přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dodnes také není jasné, kde skončilo jeho tělo; údajně ho pochovali někde v horách. Možná právě u Jezeří – jednak se tu našla pečeť se symbolem kamene mudrců, jednak podle alchymistova proroctví mělo být místo jeho posledního odpočinku uchráněno před zkázou. Možná tak magistr Kelly dodnes chrání i samotný zámek.


 
Půvabné rokokové sídlo s italskou terasovitou zahradou, který se objevilo na obrazovkách v druhé řadě, milovníci Dolního Poohří a Žatecka snadno poznají: je to zámek Stekník. Nadchne už zdálky, obklopují ho totiž chmelnice a v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele, zapsané roku 2023 mezi památky světového dědictví UNESCO, vytváří jedinečnou a monumentální kompozici.


 

7. Liberecký kraj: hrady Grabštejn a Valdštejn a zámek Zákupy

V srdci Trojzemí, kde se stýkají hranice Česka, Německa a Polska, stojí hrad Grabštejn. Z ochozu hlavní věže se otevírá výhled do krajiny, kudy řeka Nisa opouští hornatý Liberecký kraj. Největším klenotem hradu je renesanční kaple svaté Barbory, která vznikla při rozsáhlé přestavbě v 16. století. Inicioval ji Jiří Mehl ze Střelic, dvorní rada a místokancléř Království českého. Jeho investice proměnila původní gotický hrad v reprezentativní sídlo a kaple se dnes řadí k nejpůsobivějším renesančním prostorám Libereckého kraje.


 
Znáte rod Valdštejnů? Jméno mají podle hradu Valdštejn, nejstaršího hradu Českého ráje. O několik století později přišli na Valdštejn první turisté. Jedním z nich byl vyhlášených romantický poutník, básník Karel Hynek Mácha. Na turistický ruch vsadili také poslední aristokratičtí majitelé, Aehrenthalové. Výletníci se sem rádi vraceli nejen za vyhlídkami, ale i do hradního hostince na vyhlášenou kávu a koláče.


 
Oblíbeným letním sídlem Habsburků byl zámek Zákupy. S oblibou tu pobýval především poslední korunovaný český král, císař Ferdinand Dobrotivý. V Zákupech našel zázemí pro své záliby i rodinná setkání, po létě se vracel do Prahy či Vídně. Dnes však zámek neosiří ani v zimě, a dokonce tu můžete zažít opravdové císařské Vánoce.
 

8. Královéhradecký kraj: zámky Hrádek u Nechanic a Karlova Koruna

Když se mluví o pohádkovém zámku a kousku Anglie v Čechách, většinou padne jméno Hluboká. Tentokrát ale míříme jinam – na zámek Hrádek u Nechanic, novogotické letní a lovecké sídlo hraběcího rodu Harrachů, ležící necelých patnáct kilometrů od Hradce Králové. Anna a František Arnošt z Harrachu si přáli luxusní a moderně vybavené sídlo, a tak zámek budovaný v polovině 19. století nabídl na svou dobu mimořádné technické vymoženosti: horkovzdušné vytápění, skleněné potrubí i stahovací lustry. Později přibyl výtah a také zámecký bazén, který nechal poslední majitel vybudovat jako svatební dar pro svou novomanželku.


 
Nad Chlumcem nad Cidlinou se jako pomyslná koruna nad krajinou vypíná barokní zámek Karlova Koruna. Už po staletí patří rodu Kinských, kteří prosluli jako vášniví milovníci architektury, ale také jako chovatelé ušlechtilých koní. Obě své záliby dokázali pozvednout na mimořádnou úroveň a se zámkem mají velké plány i současní majitelé s modrou krví.
 

9. Pardubický kraj: Kunětická hora a Slatiňany

V době největší slávy míval hrad Kunětická hora u Pardubic šest strážních bran, několik padacích mostů a tři rondely. Velkou proměnou prošel ve chvíli, kdy se jiné hrady už jen rozpadaly, a to ve 20. letech 20. století. Roku 1919 zříceninu koupil pardubický Muzejní spolek a zahájil rozsáhlou obnovu, na níž se výrazně podílel architekt Dušan Jurkovič. Prohlídka zahrnuje interiéry hradu vybudovaného pány z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. Poprvé v novodobých dějinách se můžete podívat do severního křídla paláce i na největšího draka, který kdy obýval české hrady.


 
Panství Slatiňany vystřídalo mnoho pánů, ale nejvíce se do místní historie zapsal rod Auerspergů. Jejich velkou vášní byli koně a zámecký areál proměnili v jedno z nejvýznamnějších středisek chovu překážkových koní. Není proto divu, že obrazy, sochy i další vyobrazení těchto ušlechtilých zvířat najdete na zámku Slatiňany téměř na každém kroku. V poslední době přibylo i další lákadlo – rekonstruovaná zámecká kuchyně, která je navíc plně funkční.


 

10. Vysočina: zámky Jaroměřice nad Rokytnou, Světlá nad Sázavou a hrad Lipnice

Historie zámku Jaroměřice nad Rokytnou by se dala zapisovat do not: barokní skvost kraje Vysočina zněl hudbou a zpěvem především v době, kdy tu působil hrabě Jan Adam Questenberk (1678–1752). Sám hrál na loutnu, rád vystupoval před hosty a z talentovaných členů služebnictva nechal sestavit početnou kapelu. Ta doprovázela bohoslužby, hostiny i hony a účinkovala také v zámeckém divadle. Kapelníkem byl František Antonín Míča, autor první české opery. A protože vznikla právě v Jaroměřicích nad Rokytnou, nesla příznačný název O založení města Jaroměřic.


 
Příběh hradu Lipnice, plný pozoruhodných lidských osudů i pověstí o strašidlech, se začal psát už ve středověku. Třicetiletá válka, ničivý požár v 19. století i nezájem pozdějších majitelů ale proměnily kdysi významný hrad ve zříceninu. Naštěstí se našli nadšenci, kteří mu pomohli zpět k životu – mezi nimi i spisovatel Jaroslav Hašek, který měl Lipnici velmi rád. Právě z Lipnice byl také v březnu 2026 odvysílán první díl třetí řady Skrytých skvostů!


 
Znáte zámek Světlá nad Sázavou? Má soukromé majitele, kteří citlivě propojují bohatou historii s novým využitím areálu. Manželé Marianovi objevili hned několik vazeb na minulost – například sklářství. Tradice výroby skla je v Posázaví mimořádně silná a živá dodnes, a proto jí věnovali i část zámecké expozice.
  

11. Jihomoravský kraj: brněnská vila Stiassni a zámek Uherčice

Kde nocoval kubánský prezident Fidel Castro při návštěvě jižní Moravy? V takzvané vládní vile v Brně neboli ve vile Stiassni. V letech 1927–1929 si ji podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera nechali postavit Alfred a Hermine Stiassni, společně s dcerou Susanne tu ale nakonec strávili pouhých devět let. Před hrozící okupací rodina uprchla už v roce 1938 do Londýna a přes Brazílii se dostala do USA, kde jejich potomci žijí dodnes. Po válce vila začala sloužit jako malý luxusní hotel pro ubytovávání významných návštěv Brna. Pokud jste se dívali na seriál Bohéma, viděli jste i vilu Stiassni: zahrála si vilu herce Vlasty Buriana.


 
Na česko-rakouském pomezí v odlehlém koutu Znojemska a Podyjí objevíte zámek Uherčice. Díky různým stavebním a uměleckým stylům se mu přezdívá učebnice slohů. Uchvátí vás bohatá výzdoba interiérů i anglický park. Kdysi jeho atmosféru dotvářely průhledy do volné krajiny a různé romantické stavby, dodnes tu uvidíte obelisk a torzo umělé zříceniny s rozhlednou.


 

12. Zlínský kraj: zámky Buchlovice a Vizovice

Kousek od Buchlova můžete navštívit zámek Buchlovice, postavený kolem roku 1700. Protože hrabě Jan Dětřich Petřvaldský zámek plánoval jako dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collonna, byl postaven ve stylu italské barokní vily. Od samého začátku se také rodila okolní zahrada a anglický park. Terasy, pěšinky a sochy lákají k objevování, žijí tu pávi a objevíte i skleníky se sbírkou fuchsií. Navštívit můžete i záchrannou stanici volně žijících živočichů a malou zoologickou zahradu. 


 
Při prohlídce pak průvodce připomene jeden z nejdůležitějších dnů v dějinách zámku, kdy se tu rozhodovalo o osudech Evropy: v roce 1908 se tu konala schůzka ruského a rakousko-uherského ministra zahraničních věcí, která vedla k politickému rozdělení sfér vlivu na Balkáně a následné anexi Bosny a Hercegoviny rakouskou armádou.


 
Jedním ze skrytých skvostů Zlínského kraje je zámek Vizovice s bohatě zařízenými interiéry ve stylu baroka, rokoka, empíru a biedermeieru. Kuriozitou je kolekce historických stolních společenských her, které se zde dochovaly po původních majitelích. Zajděte se také podívat do celoročně otevřené zámecké zahrady se sochařskou výzdobou moravského barokního sochaře Ondřeje Schweigla.
 

13. Olomoucký kraj: Zdíkův palác, Jánský Vrch a hrad Šternberk

Jedním z pokladů Olomouce je románský Zdíkův palác na Dómském návrší. Kdysi se mu říkalo Přemyslovský, podobně jako celému areálu někdejšího přemyslovského hradu, ve skutečnosti však šlo o rezidenci olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jedné z nejvýznamnějších osobností 12. století. Jindřich Zdík, pokládaný za syna kronikáře Kosmy, byl nejen politikem a reformátorem, ale i milovníkem umění. Do Olomouce zval vynikající sochaře, kameníky a iluminátory, kteří pro něj vytvářeli pozoruhodná díla. Palác po jeho smrti opakovaně ničily požáry, až byl nakonec stržen a jeho zbytky posloužily při budování křížové chodby. V letech 2021–2023 prošel areál rekonstrukcí podle návrhu architekta Jana Šépky. Nově zde vznikla také stálá expozice v podkroví kapitulních budov, mapující kulturně-historický vývoj Svatováclavského návrší s olomouckým hradem a katedrálou sv. Václava. Zdíkův palác je dnes opět součástí Arcidiecézního muzea.


 
Původní až 200 let staré záclony, jedna z největších tuzemských sbírek dýmek anebo unikátní dochované plynové osvětlení interiérů i hlavního nádvoří: to je jen malá část překvapení, která objevíte na zámku Jánský Vrch. Stojí na skalnatém kopci nad městem Javorník a otvírají se z něj fantastické výhledy do Polska.
 


A pozor – není Šternberk jako Šternberk. Dva hrady stejného jména dokážou turistům zamotat hlavu. Moravský hrad Šternberk, kdysi významná středověká pevnost, ukrývá skvostnou madonu i mimořádnou kolekci kachlových kamen, která u nás nemá obdoby. Není divu: kníže Albert II. z Lichtenštejna miloval umění a zároveň byl vášnivý sběratel.
 

14. Moravskoslezský kraj: Důl Michal v Ostravě a zámek Raduň

Symbolem těžby černého uhlí v Ostravě a Moravskoslezském kraji je Důl Michal. S hloubením se začalo v roce 1843, těžba skončila v roce 1993. O rok později vyjela nahoru poslední klec a v roce 1995 bylo dokončeno zasypání 600 metrů hluboké těžní jámy. Zdálo by se, že tím život průmyslového areálu skončil, ale Důl Michal měl štěstí: od přestavby dokončené v roce 1915 se totiž téměř nezměnil. Na povrchu se zachoval komplex budov z let 1912–1915, původní strojovna, staré elektrické stroje a další zajímavosti, a důl tak představuje jedinečný provozní, technický a architektonický celek. Přijeďte se podívat, jak památkářům vyšel jejich záměr zachovat celý areál v původní podobě. Budete mít pocit, že lidé, kteří tu pracovali, odešli teprve před pár hodinami a nechali vše na svém místě, a to včetně špinavých stěn, ohmataného zábradlí, ošlapaných schodů a oprýskaných nátěrů.


 
Na místě půvabného klasicistního zámku Raduň kdysi stávala nevelká zemanská tvrz, dnešní podobu zámek získal na přelomu 19. a 20. století. Prohlídky vedou jižním a severním křídlem zámku, kuriozitou je dochované technické zázemí z dob, kdy se letní aristokratické sídlo proměnilo v moderní a celoročně obývanou rezidenci. Projít si můžete i okrasnou zahradu s oranžerií a anglickým parkem s rybníčky a barokní sýpkou.


 
Třetí řada seriálu napovídá jediné: skryté skvosty nás pořád lákají. Možná proto, že v sobě mají kus dobrodružství a radost z objevování. Tak až budete přemýšlet, kam na výlet, zkuste dát šanci místům, která nejsou na první pohled nejznámější. O to víc vás mohou překvapit.