Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Podobně jako má seriál Technické památky českých zemí svého průvodce Tomáše Hanáka, známé i neznámé historické památky v seriálu Skryté skvosty představuje herec Dejvického divadla Jaroslav Plesl. Cestuje po hradech, zámcích a dalších cenných památkách Česka a zúročuje tak své bohaté průvodcovské zkušenosti. Díky tomu vám prozradí zajímavosti, které při běžných prohlídkách zůstávají skryté a ukáže místa, o kterých kasteláni často nemluví a kdekdo o nich vůbec neví.
 

1. Praha a Clam-Gallasův palác

Perla baroka a jeden z nejkrásnějších paláců v Praze se stavěl na začátku 18. století podle plánů významného vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Clam-Gallasův palác na nároží Husovy ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě býval oblíbeným dějištěm plesů a koncertů, navštívil ho i Wolfgang Amadeus Mozart s manželkou Konstancií a Josefinou Duškovou, která prý byla blízkou přítelkyní Clam-Gallasů. Po revitalizaci se palác s krásnými interiéry a impozantním schodištěm poprvé otevřelo veřejnosti v roce 2022. Můžete sem zavítat na komentované prohlídky, začínají vždy v celou hodinu (čtvrtek – pátek 13 až 18 hodin, sobota – neděle 10 až 18 hodin). A zajímavost? Za první republiky v budově sídlilo první ministerstvo financí mladého Československa.


 

2. Středočeský kraj, zámek Veltrusy a zámek Hořovice

Téměř dvacet let po povodních z roku 2002 se otevřely interiéry zámku Veltrusy. Několik prohlídkových tras doplňuje Laboratorium, kde si vyzkoušíte práci badatele, archeologa i restaurátora, podívat se můžete i do parku s řadou romantických staveb. Je otevřený celoročně od úsvitu do soumraku, a protože je opravdu rozsáhlý, můžete ho prozkoumat třeba při cyklistické prohlídce s průvodcem. Možná vás některé malebné zákoutí vrátí do srpna 1754, kdy na zámku hrabě Rudolf Chotek uspořádal Velký trh tovarů království českého, vůbec první vzorkový veletrh na světě. Trval dva dny, odehrával se v přízemí zámku a jeho nejbližším okolí a vystavovaly a prodávaly se nejlepší výrobky z českých manufaktur, především předměty z textilního odvětví, ale také sklo a šperky. Nejvýznamnějším veletržním hostem tehdy byla Marie Terezie.



V druhé řadě dokumentární série se na televizních obrazovkách objevil zámek Hořovice. Pokud se sem vypravíte, dozvíte se například to, proč se musel kníže Friedrich Wilhelm vzdát pro lásku krásné Gertrudy nejdříve vlastní rodiny a potom i vlasti, který jiný zámek ukrývá trosky letadla a s čím si hráli malí princové a princezny. Podívat se můžete i do zámeckého parku s barokní Sluneční bránou a sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna.


 

3. Jihočeský kraj, zámek Rožmberk a klášter Zlatá Koruna

„…Málo jest v Čechách hradů, kteří se Rožmberku krásnou svou polohou a starověkým rázem svým vyrovnají, jest tato kolébka rodu mocného, který po králi první v zemi místo míval, pravým obrazem staročeského mohutného hradu,“ napsal v roce 1884 historik August Sedláček. Měl pravdu: hrad Rožmberk, tedy komplex dvou rožmberských hradů, takzvaného Dolního hradu a Horního hradu, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska Jakobínka, láká výletníky dodnes. Interiéry se sbírkami obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla doplňuje portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje. V hlavní sezoně bývá otevřená i katovna, v Jakobínce si prohlédnete model věže včetně lešení a jeřábu, který se používal společně s dalšími historickými stavebními a řemeslnými postupy při její nedávné rekonstrukci. Bohužel další stavby se nedochovaly: zmizely ovocné sady a vinice na jižních svazích, gloriet, skleníky i vyhlídková zahrada s výhledem do krajinářského parku v údolí Vltavy.



V údolí stejné řeky zůstaneme, posuneme se jen o kousek dál na sever k Českému Krumlovu. Kousek od něj stojí cisterciácký klášter Zlatá Koruna, jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě. Co vás tu čeká? Poklidná atmosféra, několik prohlídkových okruhů, lípa Kapucínka, která se probojovala do finále ankety Strom roku, anebo krásná barokní lékárna.
 

4. Plzeňský kraj, zámek Manětín a zámek Horšovský Týn

Nechte se překvapit zázraky, které se skrývají v lesnaté krajině Postřelí. Jedním z nich je Manětín, městečko s půvabným barokním centrem. Jeho srdcem je zámek Manětín s kouzelnou zahradou a parkem. Unikátem je soubor třinácti portrétů zámeckého služebnictva v životní velikosti ze začátku 18. století, a také oranžerie. V době socialismu zažívala podobně jako zámek těžkou dobou úpadku, ale podařilo se ji zachránit. Bylo velkým štěstím, že se na jejím konci u domku zahradníka zachovala nejenom část střechy i původní dřevěné konstrukce prosklené stěny, ale také unikátní zděná voliéra pro hrdličky a jiné okrasné ptáky. Stavba byla obnovena v původní barokní podobě a zámecký areál tak získal nový atraktivní prostor pro pořádání koncertů, výstav a dalších akcí.



Oblíbeným místem milovníků památek v Plzeňském kraji je také hrad a zámek Horšovský Týn. Patří k nejvíce zpřístupněným objektům v České republice a vedle několika okruhů k prohlídkám láká i rozlehlý zámecký park s loretánskou kaplí, kostel Všech svatých v nedaleké obci Horšov a kostel sv. Anny na Vršíčku.
 

5. Karlovarský kraj, zámek Kynžvart a zámek Bečov nad Teplou

Dnešní podobu získal zámek Kynžvart v první polovině 19. století, kdy jej kancléř Metternich nechal přestavět do reprezentativní podoby ve stylu vídeňského klasicismu. Nejrůznější architektonické vrtochy a náročná přání mu plnil slavný vídeňský architekt Pietro Nobile. Dnes tu můžete vidět například slavný kabinet kuriozit, k procházce láká rozsáhlý park s několika rybníky, novogotickou kaplí, vyhlídkovým altánem, řadou plastik, pomníků a cizokrajných dřevin. Na zámku uchovávají i semena impozantní invazivní rostliny bolševníku, která kníže dostal darem na jedné ze svých diplomatických cest. Bolševník se vzápětí rozšířil nejenom po parku, ale i po okolní krajině, a dodnes ho tu a tam můžete zahlédnout. Ale pozor, pouhý dotyk může na pokožce vyvolat nepříjemné reakce.



Mezi neprávem zapomenutá místa s bohatou historií v Karlovarském kraji patří hrad a zámek Bečov nad Teplou. Na vlastní oči tu uvidíte unikátní relikviář sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům. Nezapomeňte ani na krásnou hradní vyhlídku anebo na botanickou zahradu. Na strmých skalách u šlechtického sídla pro park a zahradu nebylo místo, a tak vznikla o kousek dál, na jižním okraji Bečova. Určitě vás nezklame, v hlavní sezoně je tu navíc k dispozici první česká bioferrata.


 

6. Ústecký kraj, zámek Jezeří a zámek Stekník

Magické místo na úbočí Krušných hor s fantastickým výhledem: to je zámek Jezeří. Jeho poloha na hraně Mostecké hnědouhelné pánve jej málem odsoudila k demolici, nakonec ale přežil. Neobyčejná není jen samotná stavba, ale i její interiéry: uvidíte je totiž v původním stavu a stanete se svědky jejich postupné proměny. Každá návštěva zámku tak je jiná, i když vaše výlety třeba dělí jen pár měsíců. Říká se, že nad zámkem drží ochrannou ruku sám magistr Edward Kelley, dobrodruh a alchymista, který se otrávil na mosteckém hradě Hněvínu v listopadu 1597. Město kdysi proklel a řekl, že zmizí z povrchu země. V jeho době to zřejmě znělo jako nesmysl, ale po pár stovkách let skutečně ze starého Mostu nezbylo vůbec nic kromě přesunutého kostela. Dodnes také není jasné, kde skončilo jeho tělo; údajně ho pochovali někde v horách. Třeba někde u Jezeří: za prvé tu objevili pečeť se symbolem kamene mudrců, za druhé podle alchymistova proroctví mělo být místo jeho posledního odpočinku uchráněno zkáze. Možná tak magistr Kelley dodnes chrání i Jezeří.



Až na obrazovkách uvidíte půvabný rokokový zámek s italskou terasovitou zahradou, milovníci Dolního Poohří a Žatecka určitě poznají zámek Stekník. Nadchne vás už zdálky: obklopují ho totiž chmelnice, a v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele, zapsané roku 2023 mezi památky UNESCO, vytváří jedinečnou a monumentální kompozici.


 

7. Liberecký kraj a hrad Grabštejn

V srdci Trojmezí či Trojzemí, tedy tam, kde se stýkají hranice Česka, Německa a Polska, mezi Hrádkem nad Nisou a Chotyní stojí na strmém ostrohu hrad Grabštejn. Výhled do krajiny, kde řeka Nisa opouští hornatou krajinu severočeského pohraničí, si užijete přímo z ochozu hlavní věže. Hlavním klenotem Grabštejna je renesanční kaple svaté Barbory, která vznikla při velké renesanční přestavbě v 60. letech 16. století. Jejím iniciátorem byl Jiří Mehl ze Střelic, dvorní rada a místokancléř Království českého. Jeho velkolepá investice do starého gotického hradu přinesla ovoce a zejména hradní kaple se řadí mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova.


 

8. Královéhradecký kraj a zámek Hrádek u Nechanic

Když se mluví o pohádkovém zámku a kousku Anglie v Čechách, většinou bývá řeč o Hluboké. Ale kdepak, tentokrát míříme jinam: na zámek Hrádek u Nechanic, novogotické letní a lovecké sídlo hraběcího rodu Harrachů, ležící necelých patnáct kilometrů od Hradce Králové. Anna a František Arnošt z Harrachu si přáli luxusní, moderně vybavené sídlo, a tak zámek budovaný v letech 1839–1857 má na svou dobu neuvěřitelné technické vybavení, od horkovzdušného vytápění přes skleněné potrubí až po stahovací lustry. Postupně jejich potomci přidali výtah nebo zámecký bazén; ten nechal postavit poslední majitel pro svou novomanželku jako velkolepý svatební dar. V o letních prázdninách mají připravených několik prohlídkových okruhů, například rodiny s dětmi provede hraběnka či mladá komtesa. 


 

9. Pardubický kraj a hrad Kunětická hora

Hrad, kde se zabydlel Rumburak: tak se představuje Kunětická hora u Pardubic. V časech největší slávy hrad měl šest strážních bran, několik padacích mostů a tři rondely. Velkou proměnou prošel v době, kdy se jiné hrady už jen rozpadaly, a to ve dvacátých letech 20. století. Roku 1919 zříceninu koupil pardubický Muzejní spolek a zahájil rozsáhlou obnovu, na níž se výrazně podílel architekt Dušan Jurkovič. Hradní palác, kde spí oblíbený drak, a kaple sv. Kateřiny sice zůstanou letos zavřené, zato se po čtyřiceti letech otvírá západní část hradu. Kromě moderní expozice, která vás provede životem a dílem Dušana Jurkoviče a opravami Kunětické hory před sto lety si prohlédnete Jurkovičovy interiéry a můžete se podívat i na vyhlídku.


 

10. Vysočina a zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Historie zámku Jaroměřice nad Rokytnou by mohla být stylově zapsaná v notách: barokní skvost Vysočiny zněl hudbou a zpěvem zejména v době, kdy tu byl pánem Jan Adam Questenberk (1678–1752). Hrabě sám hrál na loutnu, rád vystupoval i před svými hosty, a nakonec dal sestavit z talentovaného služebnictva početnou kapelu. Ta vystupovala nejenom v kostele, při hostinách a honech, ale také v zámeckém divadle. Jejím kapelníkem byl František Antonín Míča, mimochodem autor vůbec první české opery. A protože to bylo v Jaroměřicích nad Rokytnou, nikoho nepřekvapí, že se jmenovala O založení města Jaroměřic.


  

11. Jihomoravský kraj, brněnská vila Stiassni a zámek Uherčice

Kde nocoval kubánský prezident Fidel Castro při své návštěvě jižní Moravy? V takzvané vládní vile v Brně neboli Vile Stiassni. V letech 1927–1929 si ji podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera nechali postavit Alfred a Hermine Stiassni, společně s dcerou Susanne tu nakonec ale strávili pouhých devět let. Před hrozící okupací rodina uprchla již v roce 1938 do Londýna a následně přes Brazílii do Kalifornie, kde jejich potomci žijí dodnes. Po válce vila začala sloužit jako malý luxusní hotel pro ubytovávání slavných a významných návštěv Brna. Pokud jste se dívali na seriál Bohéma, viděli jste i vilu Stiassni: „zahrála“ si vilu Vlasty Buriana.



V zapomenutém koutu Znojemska a Podyjí na česko-rakouském pomezí objevíte rozsáhlý zámek Uherčice. Díky různým stavebním a uměleckým stylům se mu přezdívá učebnice slohů. Určitě vás uchvátí bohatá umělecká výzdoba interiérů i anglický park. Kdysi jeho atmosféru dotvářely průhledy do volné krajiny a nejrůznější romantické stavby, dodnes si můžete prohlédnout obelisk a torzo umělé zříceniny s rozhlednou.
 

12. Zlínský kraj, zámek Buchlovice a zámek Vizovice

Kousek od Buchlova můžete navštívit zámek Buchlovice, postavený kolem roku 1700. Protože hrabě Jan Dětřich Petřvaldský zámek plánoval jako dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona, stavěl se ve stylu italské barokní vily. Od samého začátku se také rodila okolní zahrada a anglický park. Terasy, pěšinky a sochy lákají k objevování, žijí tu pávi a objevíte i skleníky se sbírkou fuchsií. Děti ocení záchrannou stanici volně žijících živočichů a malou zoologickou zahradu s množstvím domácích i exotických zvířat. 
Při prohlídce pak průvodce připomene jeden z nejdůležitějších dnů v dějinách zámku, kdy se tu rozhodovalo o osudech Evropy: v roce 1908 se tu konala schůzka ruského a rakousko-uherského ministra zahraničních věcí, která vedla k politickému rozdělení sfér vlivu na Balkáně a následné anexi Bosny a Hercegoviny rakouskou armádou.



Jedním ze skrytých skvostů Zlínského kraje je zámek Vizovice s bohatě zařízenými interiéry ve stylu baroka, rokoka, empíru a biedermeieru. Kuriozitou je kolekce stolních společenských her, které se zde dochovaly po původních majitelích. Zajděte se také podívat do celoročně otevřené zámecké zahrady se sochařskou výzdobou mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla.


 

13. Olomoucký kraj, Zdíkův palác v Olomouci a zámek Jánský Vrch

Jedním z pokladů města Olomouce byl románský biskupský palác. Kdysi se mu říkalo Přemyslovský, podobně jako celému komplexu Přemyslovského hradu na Dómském návrší, ve skutečnosti ale šlo o rezidenci olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, významné osobnosti našich dějin 12. století. Jindřich Zdík, pokládaný za syna kronikáře Kosmy, nebyl jen politik a reformátor, ale také milovník umění. Do Olomouce zval vynikající sochaře, kameníky nebo iluminátory, kteří pro něj vytvářeli obdivuhodná díla. Jedinečnou románskou stavbu po biskupově smrti opakovaně ničily požáry, až nakonec byla stržena a zbytky byly využity pro stavbu křížové chodby. V letech 2021 – 2023 proběhla jeho rekonstrukce podle návrhu architekta Jana Šépky. Novinkou je další stálá expozice v podkroví kapitulních budov, která zmapuje kulturně-historický vývoj svatováclavského návrší s Přemyslovským hradem a katedrálou sv. Václava. Palác je opět součástí Arcidiecézního muzea.



Původní až 200 let staré záclony, jedna z největších tuzemských sbírek dýmek anebo unikátní dochované plynové osvětlení interiérů i hlavního nádvoří: to je jen malá část překvapení, která objevíte na zámku Jánský Vrch. Stojí na skalnatém kopci nad městem Javorník a otvírají se z něj fantastické výhledy do roviny k polským městům Paczkow, Otmuchow a Nisa.
 

14. Moravskoslezský kraj, Důl Michal v Ostravě a zámek Raduň

Symbolem těžby černého uhlí v Ostravě a Moravskoslezském kraji je Důl Michal. Hloubit se začal v roce 1843, těžba skončila v roce 1993. O rok později vyjela nahoru poslední klec a v roce 1995 bylo dokončeno zasypání 600 metrů hluboké těžní jámy. Zdálo by se, že tím život průmyslového areálu skončil, ale Důl Michal měl štěstí: od přestavby dokončené v roce 1915 se totiž téměř nezměnil. Na povrchu se zachoval komplex budov z let 1912–1915, původní strojovna, staré elektrické stroje a další zajímavosti, a důl tak představuje jedinečný provozní, technický a architektonický celek. Přijeďte se podívat, jak památkářům vyšel jejich záměr zachovat celý areál v původní podobě. Budete mít pocit, že lidé, kteří tu pracovali, odešli teprve před pár hodinami a nechali vše na svém místě, a to včetně špinavých stěn, ohmataného zábradlí, ošlapaných schodů a oprýskaných nátěrů.



Na místě půvabného klasicistního zámku Raduň kdysi stávala nevelká zemanská tvrz, dnešní podobu zámek získal na přelomu 19. a 20. století. Prohlídky vedou jižním a severním křídlem zámku, kuriozitou je dochované technické zázemí z dob, kdy se letní aristokratické sídlo proměnilo v moderní a celoročně obývanou rezidenci. Projít si můžete i okrasnou zahradu s oranžerií a přírodně krajinářský anglický park s rybníčky a barokní sýpkou.