Tancovačka až do rána
S
Kateřinskými slavnostmi to bylo podobné jako s masopustem:
na svatou Kateřinu kolem 25. listopadu se konaly poslední tancovačky, protože pak začínal advent,
doba půstu, zbožného rozjímání a příprav na vánoční svátky. Pár adventních lidových obřadů se tolerovalo, ale jinak platil podobně přísný zákaz tanců, zpěvů a zábav jako mezi masopustem a Velikonocemi.
Letos sice začíná advent až v prosinci, ale
Svatokateřinské jarmarky, poutě a hody se slaví už od poloviny listopadu – a většinou se tancuje až do rána, aby si to všichni náležitě užili a nastřádali radost na dobu skromného, ztišeného adventu. Například v
Huštěnovicích na
Slovácku, pro které jsou
Kateřinské hody největší každoroční událostí v životě místních obyvatel, se letos slaví
o víkendu 15. a 16. listopadu, dozvuky hodů pak budou
pokračovat i v sobotu 22. listopadu 2025.
Že víno nemusí být je Svatomartinské, ale také
Svatokateřinské, vás přesvědčí
vinaři z Mutěnic: v
sobotu 15. listopadu 2025 pořádají v
areálu vinných sklepů Búdy desátý ročník
Svatokateřinských vinařských slavností. Otevřeno bude přibližně
dvacet sklepů a ochutnávat se bude i mladé víno letošního ročníku. Vstupenka za 1100 Kč na místě zahrnuje skleničku, mapku, ochutnávku, kupony na nákup vín a vstupenku na
večerní posezení u cimbálové muziky. Vybraná vína bude možné zakoupit také 17.11.2025 ve všech otevřených sklepech.
Zábava v Uherském Brodě nebo v Třebechovicích
Na Masarykově náměstí v
Uherském Brodě se
na sobotu 22. listopadu 2025 chystá
Kateřinský jarmark, spojený se sobotním slavnostním programem. Jinak zde bude také jarmark lidových řemesel (už od 10 hodin),
cimbálové muziky,
zabijačkové dobroty a
kulturní program.
Na sobotu 22. 11. 2025 před svatou Kateřinou chystají
Kateřinský jarmark s velkým výběrem zboží a bohatým občerstvením také v
Třebechovicích pod Orebem. Akce se koná na Masarykově náměstí od 8 do 14 hodin, těšit se můžete na
pouťové atrakce, tradiční
rukodělné stánky, široký výběr dobrot a pochutin, jakož i různorodých
produktů a výrobků.
Co byste měli vědět o svaté Kateřině (a o chroustech)?
Svatá Kateřina žila kolem roku 300 v dnešním Egyptě a společně se svatou Barborou patřila mezi nejpopulárnější světice. Protože měla být umučena na speciálně vyrobeném kole s bodci, symbol kola ji doprovází i na obrazech a sochách, stala se patronkou mlynářů a kolářů. V den svaté Kateřiny se na její památku nepracovalo s ničím, co mělo kola – stály mlýny, nehrčely kolovraty.
Kateřinské zábavy mívaly a dodnes mají na starosti ženy – platily muzikantům za hudbu a svým partnerům za útratu, připravovaly občerstvení, dívky dávaly tanečníkům dárečky v podobě slavnostního obřadního pečiva a hlavně si samy vybíraly, s kým půjdou tančit. Pánská volenka se vyhlašovala jen jednou za večer, o půlnoci.
- Zastavme se u vojenské pochodové písně začínající slovy Na tú svatú Katerinu. Podobně jako beskydský démon „černooky bača“ z písničky Beskyde, Beskyde kdekomu vrtá hlavou, co vlastně znamená populární, leč zcela nesrozumitelný popěvek „čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj“. Podle badatele a sběratele, který zmapoval nejznámější vojenské pochody, se do písničky z neznámých důvodů dostal zkomolený úryvek oblíbené maďarské lidovky Csebogár, csebogár, sárga csebogár, podle níž vznikl pochod maďarského 26. pěšího regimentu Csebogár Induló od Hermanna Dostala. Přeloženo do češtiny tak prý zpíváme „chrouste, chrouste, žlutý chrouste“.