Církevní řády: augustiniáni, řád Gregora Johanna Mendela

I díky tak zajímavým osobnostem jsou dnes augustiniánské kláštery živým odkazem historie, propojujícím staleté duchovní tradice s moderní kulturou. Jak ale augustiniánský řád vznikl a kdy se dostal do českých zemí? Kde bývaly augustiniánské kláštery, do kterých můžete nahlédnout a jaká tajemství ukrývají? Kromě prohlídek vám na Kudy z nudy nabídneme i ochutnávky augustiniánských vín, prohlídku originálního Mendelova skleníku anebo jedno tajemné podzemní jezírko.
 

Augustiniánské kláštery od středověku po současnost

Augustiniáni patří mezi kontemplativní neboli rozjímavé řády, které žijí z darů věřících. Podobně jako benediktini, cisterciáci, premonstráti, trapisté a karmelitáni se i augustiniáni věnují hlavně modlitbě a rozjímání. Členové řádu se řídí řeholí sv. Augustina, která však na rozdíl od jiných dává členům řádu větší volnost.

Kořeny augustiniánského řádu, oficiálně nazývaného Řád svatého Augustina či latinsky Ordo Sancti Augustini, sahají do 13. století, kdy se papež Inocenc IV. rozhodl sjednotit několik komunit eremitů (poustevníků) žijících podle souboru pravidel, sepsaných sv. Augustinem z Hippo (354–430). Tím vznikl augustiniánský řád, který kladl důraz na společný život, modlitbu, studium a službu společnosti. Řád se rychle rozšířil po celé Evropě, a díky své otevřenosti vůči vzdělání a vědeckému bádání získal velký vliv, především ve městech, kde se augustiniáni věnovali kazatelství, vzdělávání a péči o chudé.

Do českých zemí se augustiniáni díky podpoře šlechty a panovníků dostali ve 14. století. První zmínky o jejich působení sahají do časů vlády dynastie Lucemburků. První augustiniánský klášter vznikl v Roudnici nad Labem, kde jej nechali v letech 1333–1352 postavit biskup Jan IV. z Dražic a Arnošt z Pardubic. V Roudnici zřejmě také vznikl první český překlad celé Bible, a to kolem 1360. Postupně pak vznikaly další augustiniánské kláštery, například v Praze na Karlově.

Augustiniáni působí v českých zemích stále, i když v menším počtu. Jejich komunita v Brně se věnuje duchovní službě a organizuje rovněž prohlídky, koncerty a duchovní obnovy pro veřejnost. Augustiniáni působí také ve farnosti Brno-Tuřany, augustiniánský klášter najdete i v Praze.
 

Tajemství starobrněnského kláštera

Augustiniánský klášter na Starém Brně je známý svou nádhernou gotickou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, kterou založila královna Eliška Rejčka. Za povšimnutí stojí také vzácný obraz italsko-byzantského původu nazývaný Černá madona, umístěný na hlavním oltáři.

V roce 1783 císař Josef II. nařídil, aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše v centru Brna. Ten se vzápětí proměnil v sídlo moravských politických úřadů, a augustiniáni jako náhradu získali zrušený klášter cisterciaček na Starém Brně. Význam kláštera na Moravě i v rámci řádu potvrdilo zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost opata; toto označení jinak augustiniáni nepoužívají, a opat Augustiniánského opatství na Starém Brně tak je jediným augustiniánským opatem na světě.
 

Mendel, skleník, včelín a pivovar

Ve starobrněnském klášteře působil Gregor Johann Mendel (1822–1884). Do Brna přišel v jednadvaceti letech a na základě pokusů s křížením hrachu a dalších rostlin jako první formuloval zákonitosti přenosu znaků rodičů na potomky, které se staly základem moderní genetiky.

Od roku 1867 stál v čele starobrněnského kláštera jako opat. Kromě povinností, s nimiž souvisela funkce opata, se Mendel v klášterní zahradě věnoval vědecké činnosti, výzkumu a křížení hrachu, na kterém si pomocí matematických principů ověřil pravidla přenosu dědičných jednotek. Mendelovo působení v klášteře připomíná pamětní deska, klášterní skleník, včelín v klášterní zahradě, pomník a socha Hrachovina na Mendelově náměstí.

Kromě prohlídek, při nichž vás průvodci provedou klášterními prostory a historií řádu, tu objevíte Mendelův salon a Mendelovo muzeum. Přijít můžete i na některou z mnoha akcí, které se v klášteře konají, od festivalu Mendel až po varhanní a sborové koncerty v bazilice. I ta stojí za bližší prozkoumání: její zakladatelka, královna Eliška Rejčka, tu byla podle své poslední vůle pochována po boku milovaného Jindřicha z Lipé. Její hrob je dodnes v dlažbě označený nenápadnou iniciálou korunovaného E. Zkuste ho najít, nedá to velkou dřinu!

Zajímat by vás mohlo i to, že v původní budově starobrněnského klášterního pivovaru se dodnes vaří pivo: sídlí v něm totiž pivovar Starobrno. Pivovar propojuje historické prvky s moderním designem, nabízí posezení v pivnici, prohlídky, ochutnávky a kulturní akce.
 

Co můžete vidět a zažít v augustiniánských klášterech

Augustiniánské kláštery nejsou jen místem modliteb a duchovního života, ale také kulturními a turistickými centry, která nabízejí prohlídky, koncerty, degustace vín i duchovní programy. Chcete poznat jejich historii a atmosféru? Tady jsou ty nejzajímavější, které můžete navštívit:
 

• Na počest zakladatele augustiniánského řádu sv. Augustina má své jméno zvon Augustin, umístěný v Bílé věži v Hradci Králové. Dlouho se jednalo o třetí největší zvon v Česku, po odlití zvonu #9801 se posunul o příčku níž. Mezi historickými zvony však stále drží třetí místo.
• Prohlídka augustiniánského kláštera s klášterním kostelem Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem zahrnuje expozici o historii města a kláštera, historické sály s obnovenou nástropní malbou od J. K. Handkeho, obrazárnu barokních malířů, věžní hodinové stroje nebo včelařskou výstavu. Podíváte se i do křížové chodby a rajské zahrady, a dokonce nehlédnete i do klášterního sklepení. Tady se za tajemnými dveřmi se nachází zatopená sklepní místnost aneb legendami opředené jezírko. Prý tu žije zlatá kachnička, která občas snese zlaté vajíčko. Odkud se jezírko vzalo? Pod klášterem vyvěrá několik pramenů; ostatně jeden z nich se kvůli načervenalé barvě vody jmenuje Rudný, a podle něj dostala jméno celá Roudnice.
• Prohlídka areálu a klášterní expozice, poutní místa v okolí s plastikami z křížové cesty v Římově, lapidárium barokních soch v křížové chodbě rajského dvora, expozice církevních oděvů, kostel Navštívení Panny Marie se Škapulířovou kaplí či obrazy ze sbírek Alšovy jihočeské galerie: to všechno nabízí prohlídka bývalého augustiniánského kláštera v Borovanech.
• K augustiniánům se dokonce můžete vypravit do lázní: Augustiniánský dům byl v Luhačovicích postaven v letech 1902–1904 pro augustiniánský klášter na Starém Brně. Sloužil zejména pro kněze a katolické rodiny, dnes jde o luxusní Wellness & spa hotel.
• Navštívit můžete také augustiniánský klášter v Dolním Ročově, bývalou letní rezidenci brněnských augustiniánů v Šardicích anebo augustiniánský klášter ve Šternberku. V někdejším augustiniánském klášteře v Jevíčku sídlí Městské muzeum, v muzeum se proměnil také augustiniánský klášter v Táboře.
• Alespoň zvenčí si prohlédněte bývalý augustiniánský klášter v Pivoni a bývalý augustiniánský klášter v Lysé nad Labem, kde sídlí archiv.