Vydejte se s
Kudy z nudy a seriálem
Cesty za uměním po stopách jednoho z největších skladatelů evropské hudby.
Johann Sebastian Bach českých zemích nežil, nepracoval tu jako dvorní skladatel a nezanechal po sobě žádný rodný dům, školu ani kostelní lavici. Přesto k nám patří: přes
baroko, varhany, chrámovou hudbu, koncerty, festivaly i
Karlovy Vary, kam se vydal se svým zaměstnavatelem,
knížetem Leopoldem z Anhalt-Köthenu.
Bach bez hranic: skladatel, který zůstal doma, ale dobyl celý svět
Johann Sebastian Bach nepatřil k velkým cestovatelům typu
Georga Friedricha Händela, který působil v
Itálii a
Anglii, ani k pozdějším hudebním hvězdám, které objížděly evropské dvory. Jeho život se odehrával hlavně v
Německu, a to v
Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku. Hlavní mapu jeho životní cesty tvoří
města Eisenach, Ohrdruf, Arnstadt, Mühlhausen, Výmar, Köthen a
Lipsko.
Přesto je Bach
jedním z nejuniverzálnějších skladatelů všech dob. Jeho hudba tvoří
základy evropské klasické tradice, ale zároveň se pořád znovu objevuje v
nových úpravách, filmech, reklamách, jazzových improvizacích i současných koncertech. Varhanní
Toccata a fuga d moll, Braniborské koncerty, Matoušovy pašije, Mše h moll, Dobře temperovaný klavír nebo
Goldbergovy variace patří k dílům, která zná svět – často i lidé, kteří by o sobě nikdy neřekli, že rádi poslouchají
barokní hudbu.
Bach a baroko: doba, kdy hudba stavěla katedrály ze zvuku
Bach je jedním z vrcholných představitelů
barokní hudby. V jeho skladbách se potkává
přísný řád, matematická přesnost, víra, cit i
neuvěřitelná energie. Když se o
baroku říká, že milovalo
pohyb, kontrasty, drama, bohatství a velkolepé efekty, u Bacha to platí také – jen místo štuků, kroucených sloupů a andělů v oblacích stavěl celé
světy z hlasů, tónů a fug.
Právě tady se objevuje česká spojka.
Česko je
barokní krajinou par excellence: máme
barokní kostely, kláštery, poutní areály, zámky, zahrady, sochy, varhany i tradici chrámové hudby. Do takových prostor
Bachova hudba dokonale zapadá. Není to jen koncertní repertoár, ale
zvuk, který dokáže rozsvítit chrámovou klenbu, rozezvučet
staré varhany a připomenout, že baroko nebylo jen zdobné, ale také velmi hluboké.
Kde Bach zní v Česku: koncertní síně, divadla a chrámy
Bachova hudba pravidelně zní na českých pódiích: v
Rudolfinu,
Obecním domě,
Stavovském divadle,
Národním divadle, v
koncertních sálech filharmonií i na
festivalech staré hudby. Jeho skladby se objevují v
programech komorních souborů, varhanních recitálů, orchestrálních večerů i duchovních koncertů.
Bach ale nebyl jen
skladatel, ale také
výjimečný varhaník a znalec varhan. Dokázal nástroj prověřit, posoudit, rozehrát i přimět k tomu, aby zněl jako celý orchestr.
Varhany pro něj nebyly jen doprovodem bohoslužby, ale obrovským hudebním světem. Nejsilnější atmosféru proto mají
Bachovy skladby v chrámech. Varhanní hudba v kostelech a katedrálách není jen
„kulisa se vznešenou akustikou“. Je to návrat k prostředí, pro které velká část této hudby vznikala. Když se rozezní Bach v
chrámu sv. Jakuba v Praze, v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě, v
Týnském chrámu, v
olomouckém chrámu sv. Mořice nebo v dalších kostelech s významnými varhanami, najednou dává smysl každá ozvěna.
Bach v Karlových Varech
Často se uvádí, že
Bach nikdy neopustil Německo, jenže to není pravda. V době, kdy působil jako
kapelník u knížete Leopolda z Anhalt-Köthenu, doprovázel svého zaměstnavatele
na cestách do Karlových Varů. Poprvé to bylo na několik týdnů v roce 1718, a pak ještě jednou od jara do léta roku 1720. Téměř každý večer prý hrával v
Saském sále, předchůdci
Grandhotelu Pupp, aby knížeti zpříjemnil chuť k jídlu a dobré zažívání.
Karlovarská bachovská epizoda byla krátká, ale zajímavá. Bach tu nenapsal
skladbu s názvem Karlovarská fuga, nepostavil se do čela
lázeňského orchestru a nevysedával u pramenů jako o něco později
Goethe, panovníci, aristokraté, umělci, vědci i další hudebníci. Přesto se
Karlovy Vary na okamžik objevují v jeho životopisu – a navíc v jednom z nejbolestnějších okamžiků jeho života, protože při druhém karlovarském pobytu náhle onemocněla a zemřela jeho první žena
Maria Barbara. Co bylo pak? Bach se vrátil domů a o rok později se znovu oženil s
Annou Magdalenou Wilcke, dcerou dvorního hudebníka. O pár let později se s rozrůstající se rodinou přestěhoval do
Lipska, kde působil až do konce svého života. Jeho hudebním odkazem je celkem
1126 kompozic nejrůznějších forem.
Pikanterie z Bachova světa: dveře, bota a kávová kantáta
Bach bývá líčený jako
vážný muž v paruce, skoro
hudební monument. Ve skutečnosti byl také
otec početné rodiny, pracovitý kantor, výbušný zaměstnanec, muž pevné víry, znalec nástrojů a člověk, který se musel potýkat s úřady, penězi, školní kázní i každodenním provozem.
V
Eisenachu v
Muzeu Bachhaus uvidíte řadu kuriozit, včetně
dveří z Bachova bytu ve staré
škole u kostela sv. Tomáše v Lipsku, kde s rodinou žil 27 let. Když byla budova v roce 1902 zbourána, dveře byly zachráněny a později věnovány
Nové bachovské společnosti. V
Lipsku zase můžete zamířit ke
kostelu sv. Tomáše, kde Bach působil jako kantor a kde je dnes jeho
hrob. A kdo chce odlehčenou bachovskou zajímavost, může sáhnout po
Kávové kantátě: důkaz, že i mistr duchovní hudby uměl s humorem zhudebnit obyčejnou světskou posedlost.
Kam za Bachem do Německa
Nejlepší
cesta za Bachem vede do
Durynska, Saska a Saska-Anhaltska. Začít se dá v
Eisenachu, jeho
rodném městě pod hradem Wartburg.
Bachhaus patří k nejvýznamnějším muzeím věnovaným skladatelovu životu a dílu. Nejde o
rodný dům (ten stával v dnešní
Lutherově ulici na místě čísla 35, ale už neexistuje), ale o silné bachovské místo s expozicí, historickými nástroji a atmosférou města, kde malý
Johann Sebastian vyrůstal.
V
Eisenachu stojí také
kostel sv. Jiří, kde byl Bach pokřtěn, a nad městem se tyčí impozantní
hrad Wartburg. Ten je spojený především s
Martinem Lutherem, který tu
překládal Nový zákon do němčiny. Pro Bacha to byla důležitá duchovní a kulturní kulisa: luteránství, chorály a německá biblická tradice patří k základům jeho hudebního světa.
Další zastávkou může být
Výmar, kde Bach působil jako
dvorní varhaník a koncertní mistr. Právě tady vznikala řada jeho varhanních děl a kantát.
Arnstadt připomíná jeho první varhanické místo,
Mühlhausen krátké působení a svatbu s Marií Barbarou,
Köthen zase šťastné období u knížete Leopolda, kdy vznikla řada slavných instrumentálních skladeb.
A nakonec
Lipsko. Tam Bach strávil posledních 27 let života jako
kantor u sv. Tomáše, tam vznikla
vrcholná duchovní díla a tam roku 1750 zemřel. Dnes tu najdete
Bachovo muzeum v Bosehausu,
kostel sv. Tomáše s jeho hrobem,
Bachův archiv a koná se tu i slavný
Bachfest, který každoročně přitahuje hudebníky a posluchače z celého světa.
Bach pro dnešek: proč má smysl se za ním vydat
Bachova hudba přežila změny vkusu, režimů, nástrojů i posluchačských návyků. Zní slavnostně i intimně, přísně i dojemně, matematicky přesně i lidsky křehce. A možná právě proto se k ní pořád vracíme.
Bachovu stopu u nás najdeme také v
knihovnách a hudebních archivech.
Národní knihovna České republiky spravuje
hudební rukopisy i tištěné hudebniny a
Souborný hudební katalog eviduje prameny z více než 180 českých a moravských sbírek.
V
Česku se za Bachem můžete vydat do
chrámu, na
varhanní koncert, do
barokního kostela, do
filharmonie, do
divadla nebo do
lázní. A když budete chtít jeho příběh doplnit
cestou za hranice,
Eisenach, Výmar, Köthen a Lipsko jsou ideální pozvánkou do míst, kde se zrodila hudba, která dávno patří celému světu.