Cesty za uměním: do Prahy a Kroměříže za obrazy malíře Lucase Cranacha staršího

Kdo vlastně byl Lucas Cranach starší? Renesanční malíř, rytec a dřevorytec, úspěšný, bohatý a slavný už za svého života. Narodil se 4. října 1472 v Německu, v bavorské obci Cronach jako Lucas Sunder, jméno Cranach přijal až později podle svého rodiště, jak velela tehdejší tradice. Téměř padesát let byl dvorním malířem saských kurfiřtů, mezi jeho přátele se počítala řada humanistických vzdělanců i náboženských reformátorů v čele s Martinem Lutherem. Inspirovalo jej dílo velkého německého umělce a rytce Albrechta Dürera, místo podpisu na jeho obrazech najdete malířovu značku, okřídleného hada s rubínovým prstencem v ústech a korunou na hlavě.
 

Cranach, Národní galerie v Praze a Starý pošetilec

Několik děl Lucase Cranacha staršího si prohlédnete ve Schwarzenberském paláci v Praze, kde Národní galerie shromažďuje poklady malířství 17. století a další díla starých mistrů. Nejznámější z nich je obraz nazývaný Nerovná láska, Starý pošetilec anebo Nerovný pár – pošetilý stařec a mladá svůdnice. Hlavní myšlenka Cranachovy práce je stará jako lidstvo samo: starý muž se nechává okouzlit výrazně mladší ženou, která však o něj nestojí, jde jí pouze o starcovy peníze. Cranach namaloval obrazů s tímto námětem bezpočet; do dnešních dnů se jich dochovalo více než čtyřicet. Taková satirická moralizující díla byla v Cranachově době velmi populární a žádaná, ostatně téma nerovné lásky v mnoha podobách zachytila řada tehdejších umělců. Nedatovaná verze z Národní galerie v Praze je časově zařazená do doby kolem roku 1530, což potvrdil i dendrochronologický průzkum dřevěné podložky. V té době byl Cranach na vrcholu svých tvůrčích sil: působil jako dvorní malíř a diplomat saského kurfiřta, ve Wittenbergu vedl prosperující dílnu se stále vzrůstajícím počtem učedníků a pomocníků, a jako úspěšný živnostník provozoval také tiskárnu, knihkupectví a lékárnu. Při množství jeho aktivit se u většiny prací z tohoto období předpokládá více či méně výrazná spolupráce mistrovy dílny.

V Národní galerii jsou vystavena i další Cranachova díla, například Zákon a milost z roku 1529, Adam a Eva z doby kolem roku 1538 a několik dalších obrazů, připisovaných umělcům z okruhu Cranachovy dílny.
 

Za Cranachem do Kroměříže

Když přijde řeč na Arcibiskupský zámek v Kroměříži a tamní obrazárnu, většinou se mluví a píše o Tizianově obrazu Apollo a Marsyas, který je považovaný za nejcennější obraz v České republice. Mezi dalšími slavnými díly se vyjímá obraz Lucase Cranacha staršího Stětí sv. Jana Křitele. Jde o jedno z děl z rozsáhlé a unikátní sbírky, kterou založil olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna ve druhé polovině 17. století. V historických sálech a v Zámecké obrazárně v Kroměříži je vystaveno 500 obrazů, druhá část je vystavena v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Sbírka má mimořádnou uměleckou hodnotu a patří k nejvýznamnějším v celé Evropě.

V roce 1998 byly Arcibiskupský zámek v Kroměříži společně s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Znáte spíš krásné zahrady a v zámku jste ještě nebyli? Pak využijte pozvánku Kudy z nudy na prohlídku slavné arcibiskupské obrazárny a Klenotnice. Jde o místnost, která vznikla stejně jako renesanční zámek v době episkopátu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (funkční období 1496–1540) a je součástí zámecké věže. Nachází se v patře zámecké věže nad valeně zaklenutým průjezdem, zdobí ji složitá hvězdicová žebrová klenba a právě tady jsou vystavena díla Lucase Cranacha staršího, která vznikla ve stejné době jako samotná Klenotnice.
 

Cranachovy stopy ve světě

Na stopy Lucase Cranacha staršího narazíte především v Německu, ve Wittenbergu, univerzitním městě a kolébce reformace a evangelické teologie, kde byl Cranach starší po mnoho let radním a třikrát purkmistrem města, a tedy i nejvyšším sudím. Když dílnu a obchod předal svému synovi Lucasovi Cranachovi mladšímu, doprovodil kurfiřta do jeho nového sídla Výmaru. Tam 16. října 1553 ve věku 81 let zemřel. Kromě Cranachovy rezidence můžete ve Výmaru navštívit jeho hrob na Svatojakubském hřbitově a také pozdně gotický trojlodní halový kostel sv. Petra a Pavla, jehož klenotem je Cranachův trojkřídlý ​​oltář se slavným vyobrazením reformace. Kostel i Cranachův oltář jsou součástí světového dědictví UNESCO Klasický Výmar.

Cranach měl dva syny, přičemž se oba stali umělci: život Hanse Cranacha je téměř neznámý, víme jen, že zemřel v Bologni v roce 1537, a Lucase Cranacha mladšího (1515–1586). Jednou ze tří Cranachových dcer byla Barbara Cranachová, manželka Christiana Brücka, předka Johanna Wolfganga von Goethe.

S Martinem Lutherem (1483–1546) se malíř poprvé setkal zřejmě v roce 1520 a stali se opravdu blízkými přáteli: Cranach byl Lutherovi za svědka na svatbě s Katharinou von Bora, a vzájemně se stali kmotry svých dětí. V Cranachově dílně vznikly také ilustrace Lutherova překladu Nového zákona a množství obrazů v duchu reformace.