Cesty za uměním: Claude Monet, impresionismus a umělci v zahradách

Podobně jako obrazy Vincenta van Gogha, Pabla Picassa, Paula Cézanna, Auguste Renoira či Henriho Rousseaua se i obrazy malíře Claude Moneta (14. listopadu 1840, Paříž – 5. prosince 1926, Giverny) do Prahy dostaly v rámci nákupu takzvané Francouzské sbírky. Za zhruba 150 uměleckých děl zaplatil mladý československý stát šest milionů korun. Za nákupem stáli významní sběratelé, svou roli sehrály i politické vazby a záštita prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka.



Dnešní cena Francouzské sbírky se odhaduje na 45 miliard korun a obrazy francouzských malířů patří ke klenotům Národní galerie. Claude Monet je ve sbírkách zastoupen dvěma díly, obrazy Kvetoucí sad a Dámy v květinách. Na něm malíř zachytil svou manželku Camille a její přítelkyni, jak jsou zcela obsypány množstvím květů. Obraz vznikl stylem en plein air, venku pod širým nebem, a předznamenal další roky, kdy se Monet stal průkopníkem francouzského impresionismu. Tento Monetův obraz také Národní galerie zařadila do výběru svých nejlepších děl v platformě Samsung Obchod s uměním. Díky tomu si Dámy v květinách a další obrazy můžete vychutnat ve vysokém rozlišení u sebe doma na obrazovce televizoru The Frame, kde skvěle vyniknou reliéfní tahy štětců i autentické barvy originálu.
 

Monet, otec impresionismu, a zahrada v Giverny

V městečku Giverny se Claude Monet usadil společně se svou druhou ženou Alicí Hoschédéovou v roce 1883. Pronajal si tam dům obklopený velkou zahradou, který po zlepšení své finanční situace v roce 1890 odkoupil. Už dávno předtím se s malířskými plátny přestěhoval z ateliéru do volné krajiny a po několika neúspěšných pokusech vystavovat na konvenčním pařížském Salónu spoluzaložil sdružení nezávislých umělců, malířů, sochařů a rytců. Právě na jejich první výstavě v roce 1874 vystavil mezi svými sedmi pastely a pěti oleji i svůj obraz Impression, soleil levant / Imprese, východ slunce. Nový styl malby, který zachytil hru světel a kontrast světla a stínu, pocity a nálady, zpočátku nikoho příliš neokouzlil. Louis Leroy, redaktor časopisu Charivari, dokonce posměšně nazval Moneta a jeho kolegy podle zmíněného plátna Impresionisté.

O pár let později si už z impresionistů nikdo legraci nedělal a obrazy se začaly úspěšně prodávat. Monet se tak na rozdíl od jiných umělců dočkal uznání za svého života, v necelých padesáti letech – právě v době, kdy se přestěhoval do Giverny. Potvrdila to i jeho společná výstava s Augustem Rodinem v červnu 1889 v Paříži. Za krajinářskými motivy se Monet dál vydával do Bretaně a Normandie i do vesniček kolem Seiny, ale postupně se zaměřil na nejbližší okolí Giverny. Tady vznikly cykly obrazů s novým tvůrčím přístupem, kdy malíř zachytil aktuální námět v dané chvíli a v určitém světelném momentu.

Nejslavnější jsou kolekce topolů, kupek sena a katedrály v Rouenu, kterou Monet v různých denních dobách pozoroval z okna protějšího domu. I když ho občas společenské povinnosti odvedly do vzdálenějších míst, ve skutečnosti nikdy nebyl daleko.

Prostřednictvím svých dopisů bedlivě sledoval svou rodinu i své květiny. Díky častým návštěvám jeho přátel a obdivovatelů se zahrada v Giverny stala středobodem jeho života – a Monet ji až do své smrti v roce 1926 nikdy skutečně neopustil.
 

Monetovy lekníny

Moneta fascinovaly světelné souhry a odrazy mraků na vodě. Když v roce 1893 získal pozemek, odklonil Ru, malou větev řeky Epte, a založil vodní zahradu. Ta je zvěčněná na obrazech v největších světových muzeích. Monet byl starostlivý otec velké rodiny, malíř i zahradník: celou zahradu osobně navrhl, rostliny sám vybíral i sázel. Jeho zahrada měla být taková, jako on, svobodná a nespoutaná konvencemi. Přes jezírko nechal postavit japonský most, inspirovaný jedním z jeho tisků, ale na rozdíl od červené, tradičně používané v Japonsku, má můstek v Giverny zelenou barvu. Vistárii u něj zasadil Monet osobně a můstek se objevil přibližně na čtyřiceti jeho obrazech.



Orientální atmosféru vodní zahrady podpořil výběr rostlin, jako je bambus, ginkgo biloba, javor, japonské stromové pivoňky, lilie a smuteční vrby. V roce 1897 pak začal Monet malovat lekníny. Ve snaze zachytit atmosféru tekutých zrcadel, na kterých se vznášely barevné skvrny, vytvořil asi 250 obrazů. V obrazech leknínů Monet posunul své umění od realistických scén až na hranice abstraktního umění, kde třpytivé barvy evokovaly svět vjemů a emocí. Dnes můžete Monetovy Lekníny obdivovat jak v Musée de l'Orangerie v Paříži, tak v mnoha muzeích po celém světě. Až pojedete do Francie, můžete se podívat i do Giverny: Monetův dům i zahrady jsou pod záštitou Monetovy nadace otevřeny návštěvníkům z celého světa coby originální a unikátní muzeum impresionismu.
 

Malíři v zahradách

• Monet nebyl první ani poslední malíř, který na svých plátnech zachytil zahrady a zahradní umění. Připomeňme Hieronyma Bosche a jeho rozměrnou Zahradu pozemských rozkoší, anebo Kvetoucí zahradu Vincenta van Gogha. Krajiny a zahrady učarovaly i dalším impresionistickým malířům včetně těch českých, jako byli Antonín Chitussi či Antonín Slavíček. Ateliér přímo v zahradě rodinného letního sídla si nechala postavit i malířka Zdenka Braunerová.
• Vesničky kolem Seiny