ÚvodAktualityCesty za uměním: Česká opera a slavní pěvci a pěvkyně
Kultura

Cesty za uměním: Česká opera a slavní pěvci a pěvkyně

Poslechněte si audio verzi článku
Česká opera nabízí spousty zážitků, fascinujících příběhů a osobností. Seznamte se na Kudy z nudy s její historií a zajímavostmi! Kromě nejstarších českých oper vám představíme i operním pěvkyně a pěvce, kterým tleskalo a tleská publikum na jevištích našich divadel, na festivalech i v proslulých operních domech celého světa.
Možná nerozeznáte soprán, alt, tenor, baryton či bas, nevíte, kolik je v Česku velkých operních scén, kdy začíná festival Pražské jaro anebo kdy měla premiéru Smetanova Má vlast, ale přesto máte rádi divadlo a vážnou hudbu. Na Kudy z nudy jsme vám představili slavné české dirigenty, a je nejvyšší čas připojit k nim i umělce, kteří stojí před nimi na pódiích: slavné operní pěvkyně a pěvce. Kde vlastně jejich příběh začíná?
 

Místo, kde se zrodila opera: Itálie, Florencie a Benátky

Koho překvapí, že dějiny opery se začaly odvíjet v Itálii, a to na přelomu 16. a 17. století ve Florencii. Vůbec nejstarším dílem považovaným za operu je Dafne skladatele Jacopa Periho, uvedená kolem roku 1597. Slovo opera (což je mimochodem množné číslo italského slova „opus“, tedy dílo) se ale objevilo o pár desítek let později, a to v Benátkách roku 1639 při uvedení díla Francesca Cavalliho nazvaného Le nozze di Teti e di Peleo. Z Benátek se pak opera během 17. století vydala na své úspěšné tažení Evropou, zejména do Francie, Německa a Anglie.
 

Za první českou operou se vydejte do Jaroměřic

Když přijde řeč na slavné opery, které jsou v Česku doma, kdekomu se vybaví hlavně Mozartův Don Giovanni, Smetanova Prodaná nevěsta, Dvořákova Rusalka nebo Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Znáte ale tu docela první českou operu? Jmenovala se O původu Jaroměřic na Moravě, v italském originále L’Origine di Jaromeriz in Moravia, složil ji František Antonín Míča (1696–1744) a poprvé zazněla roku 1730 na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jména tehdejších zpěváků se ale nedochovala: Míča (který sám byl ve službách hraběte Questenberka jako komorník) pracoval se souborem sestaveným ze zámeckého personálu. Rozhodně ale nešlo o spolek amatérů, naopak: s několika desítkami představení ročně mělo jaroměřické divadlo úroveň srovnatelnou s divadly z leckterých evropských měst.

Do zámeckého divadelního sálu se ale vstupenky neprodávaly, a tak se první oficiálně uvedenou českou operou stal Dráteník. Premiéru měl 2. února 1826 ve Stavovském divadlePraze. Komedie o dvou dějstvích tehdy pětadvacetiletého studenta práv Františka Škroupa na libreto básníka a překladatele Josefa Krasoslava Chmelenského vypráví o měšťanské dceři na vdávání, která už má milého, ale otec jí vyhlédl ženicha. Hlavní postavou byl slovenský dráteník, kterého hrál sám Škroup.

Nebýt Dráteníka, možná by se František Škroup rozhodl pro právnickou kariéru. Jenže operu s úspěchem převzala další divadla a dodnes se tu a tam občas objeví, většinou k výročí vzniku Československa. Právě úspěch Dráteníka rozhodl o tom, že se Škroup místo dokončení práv rozhodl pro hudbu. Asi dvacet let působil jako první kapelník Stavovského divadla, mohl vybírat repertoár a například Wagnerova díla byla v Praze uvedena dřív než na většině německých scén. Škroupa známe také jako autora hudby k písni Kde domov můj, z níž se stala česká státní hymna; ta poprvé zazněla roku 1834 v Tylově hře Fidlovačka.
 

Slavné operní zpěvačky a zpěváci

Jména pěvkyň a pěvců z nejstarších českých oper neznáme, záhy ale vystoupili z anonymity. Podle historiků byli operní pěvci a zejména pěvkyně už během 18. století obdivovaní podobně jako dnešní hollywoodské celebrity. Talentované zpěvačky byly nejenom obdivované hvězdy své doby, ale současně i první emancipované ženy ve světě zábavního průmyslu. Sice se kolem nich točily spousty obscénních pomluv, ale také to byly první umělkyně, které procestovaly svět, samy si domlouvaly výši honorářů a na ženy své doby byly neobyčejně nezávislé.

Zářící hvězdou operních scén byla i Ema Destinnová (1878–1930). Jako první přivezla Mařenku ze Smetanovy Prodané nevěsty do USA, zářila na světových pódiích v operách Pucciniho i Verdiho, tleskali jí diváci v newyorské Carnegie Hall. V dubnu 1915 tu za doprovodu newyorské filharmonie řízené Josefem Straussem uvedla části Smetanova Dalibora i Čajkovského Patetickou. V Carnegie Hall později zpívaly i další slavné české operní pěvkyně, Jarmila Novotná (1907–1994), Dagmar Pecková (*1961) i Magdalena Kožená (*1973). V legendární koncertní síni vystoupila při americkém turné České filharmonie jako vyvrcholení oslav Roku české hudby 2024 také sopranistka Kateřina Kněžíková (*1982). Z českých mistrů pěvců určitě znáte i jména Aleš Briscein (*1969), Pavel Černoch (*1974), Richard Samek (*1978) či Adam Plachetka (*1985), jména dalších umělců najdete v přehlídce umělců oceněných Cenou Thálie.
Kde domov můj – česká státní hymna

Kde domov můj – česká státní hymna

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Rok české hudby a Smetana 200

Rok české hudby a Smetana 200

Roky končící čtyřkou mají v české hudbě podobný význam, jako osmičkové roky pro národ a stát. Až podivuhodně často vycházejí na výročí narození, úmrtí, či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů.

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Rok české hudby 2024 zakončil na začátku prosince Český týden v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

7 věcí, které nevíte… o USA

7 věcí, které nevíte… o USA

Vydejte se s Kudy z nudy objevovat Ameriku a poznat Spojené státy americké! Ameriku jste možná viděli na vlastní oči, přesto je určitě spousta věcí, které o téhle zemi nevíte. Ukážeme vám nejenom kousky Česka v Americe, ale i Ameriku u nás, představíme slavné osobnosti s českými kořeny a oslavíme také Den nezávislosti. A nabídneme vám i hamburger, donuty a další typická americká jídla!

Jarmila Novotná – světově proslulá operní pěvkyně

Jarmila Novotná – světově proslulá operní pěvkyně

Světově proslulá operní pěvkyně, sopranistka Jarmila Novotná (23. září 1907, Praha – 9. února 1994, New York, USA) patřila k nejzářivějším osobnostem světové operní scény 20. století. Během své kariéry zpívala po celém světě, především ve Vídni, Berlíně, Salcburku či Miláně. Domovskou scénou se jí stala Metropolitní Opera v New Yorku, kde účinkovala plných šestnáct sezon.

Příhody lišky Bystroušky: jak vznikla jedna z nejoblíbenějších oper Leoše Janáčka

Příhody lišky Bystroušky: jak vznikla jedna z nejoblíbenějších oper Leoše Janáčka

Nejslavnější liška na operním jevišti je ta od Janáčka! Opera Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná lidský svět se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Jedno z nejhranějších děl skladatele Leoše Janáčka jak v českých divadlech, tak na světových operních scénách mělo premiéru v Národním divadle v Brně 6. listopadu 1924. Seznamte se na Kudy z nudy s příběhem vzniku slavné opery i s jejím autorem!

Wolfgang Amadeus Mozart a Don Giovanni:  mistrovské dílo jako první na světě slyšeli pražané ve Stavovském divadle

Wolfgang Amadeus Mozart a Don Giovanni: mistrovské dílo jako první na světě slyšeli pražané ve Stavovském divadle

Existují-li díla, která spojují Prahu s celosvětovou hudební a divadelní kulturou, pak na prvním místě mezi nimi stojí bez nejmenších pochyb Mozartův Don Giovanni. "Opera oper", jak bývá toto dílo milovníky klasické hudby přezdíváno, zažila svou premiéru 29. října 1787 v pražském Stavovském (tehdy Nosticově) divadle.

Pražské jaro 2025 – jubilejní 80. ročník

12. 5.3. 6.
Pražské jaro 2025 – jubilejní 80. ročník

Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.

Dagmar Pecková – proslulá česká mezzosopranistka

Dagmar Pecková – proslulá česká mezzosopranistka

Proslulá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková se narodila nedaleko Chrudimi (*4. dubna 1961, Medlešice) ve východních Čechách. Studovala na Státní konzervatoři v Praze a po angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech byla několik let členkou Staatsoper v Berlíně. Vystřídala angažmá v pražském Národním divadle, drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. S úspěchem účinkovala také na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. V roce 2017 založila a svým jménem zaštítila hudební festival Zlatá Pecka.

Kateřina Kněžíková – sopranistka oceněná prestižní cenou BBC

Kateřina Kněžíková – sopranistka oceněná prestižní cenou BBC

Sopranistka Kateřina Kněžíková (*7. července 1982, Bohumín) je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace. Vystudovala Pražskou konzervatoř a poté absolvovala magisterské studium klasického zpěvu na HAMU u Jiřiny Přivratské (2010).

Magdalena Kožená – jedna z nejproslulejších pěvkyň současnosti

Magdalena Kožená – jedna z nejproslulejších pěvkyň současnosti

Mezzosopranistka Magdalena Kožená (* 26. května 1973, Brno) patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti. Vystupuje na koncertních i operních pódiích celého světa, je držitelkou řady domácích i zahraničních ocenění, spolupracuje s renomovanými nahrávacími společnostmi.

Rusalka Antonína Dvořáka – nejpopulárnější česká opera ve světě

Rusalka Antonína Dvořáka – nejpopulárnější česká opera ve světě

Nejoblíbenější českou operou ve světě je Rusalka Antonína Dvořáka. Romantická opera na pohádkové motivy měla premiéru v pražském Národním divadle v roce 1901 a je trvalou součástí repertoáru světových hudebních scén.

Ceny Thálie – nejprestižnější české ocenění v oblasti jevištního umění

Ceny Thálie – nejprestižnější české ocenění v oblasti jevištního umění

Ceny Thálie každoročně udílí Herecká asociace za mimořádné výkony či celoživotní mistrovství v oblasti jevištního umění v oblasti činohry, opery, baletu, muzikálu a operety, alternativního divadla a loutkového divadla. Slavnostní večery spojené s předáváním cen se konají v Národním divadle v Praze.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou – barokní skvost Vysočiny Památky

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou – barokní skvost Vysočiny

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Stavovské divadlo v Praze Kultura

Stavovské divadlo v Praze

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Prodaná nevěsta – nejslavnější opera Bedřicha Smetany

Prodaná nevěsta – nejslavnější opera Bedřicha Smetany

Jedna z nejpopulárnějších českých oper Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru v roce 1866. Na repertoáru ji dodnes má většina našich operních scén a stále neztratila nic ze svého vtipu a divácké oblíbenosti.

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

7 věcí, které nevíte o… tom, co nás spojuje s Británií a královnou Alžbětou

7 věcí, které nevíte o… tom, co nás spojuje s Británií a královnou Alžbětou

S Kudy z nudy se tentokrát vypravíme do Velké Británie a také na zajímavá místa, která Českou republiku na dálku spojují s Anglií a Skotskem. Připomene si návštěvu královny Alžběty II., Shakespearovu Zimní pohádku, Skotské hry i hrady, zámky a další památky, inspirované britskými vzory. Vydejte se s námi do Británie!

Ema Destinnová – jedna z nejslavnějších českých operních hvězd

Ema Destinnová – jedna z nejslavnějších českých operních hvězd

Zámek ve Stráži nad Nežárkou byl déle než dvě desítky let domovem slavné operní pěvkyně Emy Destinnové (26. února 1878, Praha – 28. ledna 1930, České Budějovice). Operní hvězda jako první přivezla Mařenku ze Smetanovy Prodané nevěsty do newyorské Metropolitní opery, zářila na světových pódiích v operách Pucciniho, Verdiho či Strausse, tleskali jí diváci v londýnské Covent Garden i Berlínské státní opeře.

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Tisíciletá historie, fascinující architektura a umění na každém kroku: to byly hlavní důvody, které vedly české umělce do Itálie. Vydejte se v jejich stopách s Kudy z nudy a podívejte se, kam vedly jejich italské cesty, která díla obdivovali a kde hledali inspiraci pro vlastní práci.

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

František Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery

František Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Příběh české národní hymny

Příběh české národní hymny

Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Muž, který svůj život zasvětil divadlu I jeho život leckdy připomínal divadelní hru – někdy drama, jindy komedii či frašku. Třeba takovou, jakou byla Fidlovačka, Tylova hra, poprvé hraná v prosinci 1834 ve Stavovském divadle v Praze.

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Questenberků na Vysočinu do Jaroměřic nad Rokytnou

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Questenberků na Vysočinu do Jaroměřic nad Rokytnou

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejkrásnějším zámkům Vysočiny. Ve své nejslavnější době patřily Jaroměřice nad Rokytnou šlechtickému rodu Questenberků, kteří velkolepé sídlo i malé městečko proměnili v jedno z předních center barokní hudby a divadla.

Seznamte se: znáte nejlepší české dirigenty?

Seznamte se: znáte nejlepší české dirigenty?

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?

Adam Plachetka – operní pěvec a jeden z největších hlasů na světě

Adam Plachetka – operní pěvec a jeden z největších hlasů na světě

Pro pěveckou dráhu se Adam Plachetka (* 4. května 1985) rozhodl spontánně na konci základní školy. Absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU, Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace, ale odskočil si i k muzikálům a zpíval také na rozpálené střeše paláce Lucerna.

Další aktuality

Užijte si o víkendu masopustní veselí

Masopust, období lidových veselic, rejů masek, bohatého jídla a přemíry pití, je tady! Užijte si masopustní obchůzky, které se budou konat tento víkend. Maškary se budou předvádět například v Hamrech na Hlinecku (UNESCO), v Olomouci, Zlíně anebo na Šmeralově statku v Třebíči. Na dobré zabíjačkové pochoutky si zajděte třeba do Únětic anebo do Prahy-Vršovic.
14. únor 2025 17:00
Kultura

Zimně-jarní výlety za hudbou: do Plzně, Pardubic, Brna či do Trutnova

Klasika i jazz, hudební jaro i festival, který připomene narození významného českého skladatele – portál Kudy z nudy vás zve na několik zajímavých hudebních slavností. Některé na přelomu února a března začínají, jiné již trvají pár měsíců a nyní nabídnou pár pozoruhodných koncertů.
14. únor 2025 14:00
Kultura

Cesty za uměním: David, Pieta, Poslední soud a další díla geniálního umělce Michelangela

Před 550 lety se narodil jedinečný sochař, kreslíř i malíř, architekt a génius italské renesance Michelangelo Buonarroti (1475–1564). Pozornost přitahuje už dlouhá staletí a na jeho díla se do Itálie jezdí dívat celý svět. Víte, že mu ještě nebylo třicet a už stačil vytesat dvě nejslavnější sochy v dějinách umění, Pietu a Davida? Seznamte se s Michelangelem na Kudy z nudy!
12. únor 2025 10:45
Kultura

Průvodci slaví svátek: užijte si procházky a komentované prohlídky zajímavých míst

V sobotu 22. února 2025 můžete společně s průvodci oslavit jejich svátek – Mezinárodní den průvodců 2025. Tato akce se v Česku pravidelně koná pod záštitou Asociace průvodců České republiky, partnerské asociace Českého systému kvality služeb. Na portálu Kudy z nudy vám poradíme, kam a kdy se vypravit na zajímavé akce a bezplatné prohlídky ulic, pamětihodností, hradů, zámků a památek.
11. únor 2025 12:00
Kultura

Masopustní veselí 2025 vrcholí, užijte si letošní únorové i březnové masopusty!

Konec masopustu 2025 se nezadržitelně blíží, a proto nepromeškejte bohatou nabídku letošních masopustních průvodů. Únorové a březnové akce plné veselí a hodování najdete ve všech krajích Česka. Období Masopustu začalo už po svátku Tří králů, 7. ledna a končí na masopustní úterý. V roce 2025 je masopustní úterý 4. března. Portál Kudy z nudy vám přináší přehled maškarních obchůzek, které se v následujících dnech budou konat po celé zemi a ponoří vás do reje tance, zpěvu a dobrého jídla.
11. únor 2025 7:08
Kultura

Kalendář 2025: Folklorní festivaly, setkání lidových muzik, zvyky a hody

Patříte k milovníkům lidových tradic a nikdy se nemůžete dost vynadívat na krojované taneční soubory? Pak se v průběhu roku nechte zlákat na některý z folklorních festivalů, které pro vás vybral portál Kudy z nudy napříč celou Českou republikou.
7. únor 2025 13:00
Kultura

Noc divadel 2025: užijte si večer plný zábavy a největší divadelní svátek v Evropě

Největší divadelní svátek proběhne na konci března, v sobotu 29. 3. 2025 s podtitulem „Sousedství“ a opět nabídne prohlídky, divadelní dílny, diskuse s tvůrci, představení a performance, které v běžném programu nenajdete – zdarma nebo za symbolické vstupné. Noc divadel koná v nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března.
6. únor 2025 20:46
Kultura

Tancuj, tancuj, vykrúcaj! aneb krása krojových plesů 2025

V zimě je čas pořádně si zaplesat! Právě v zimním období znějí tóny cimbálových a dechových muzik z různých kulturních domů a sálů, kde se v tento čas každoročně konají krojové plesy a představení králů a jejich družin. Podívaná to je opravdu krásná, jelikož každý kroj má díky své barevnosti unikátní kouzlo. Cimbálové či dechové soubory vás zvednou ze židle a vy si budete moci užít večer plný tance. Tak kdy a kam vyrazíte protančit své střevíce?
6. únor 2025 10:00
Kultura