Seznamte se: zasmějte se a užijte si dobrý a ještě lepší den s nejlepšími českými humoristy

Jiří Winter, známý také pod pseudonymem Neprakta, (12. července 1924, Praha – 30. října 2011, Praha) je fenoménem ve světě komiksu, karikatury, ilustrace a vtipu. Nakreslil více než 35 000 kreslených vtipů a obrázků, ilustroval stovky humoristických knih a uměl rozdávat smích i v politicky obtížné době.

Své nejlepší filmy natočila režisérka Věra Plívová-Šimková (29. května 1934, Lomnice nad Popelkou – 13. října 2024) v sedmdesátých a osmdesátých letech. Páni kluci, Přijela k nám pouť, Krakonoš a lyžníci anebo Lišáci, Myšáci a Šibeničák jsou prodchnuté laskavostí, humorem a nadsázkou, a zná je několik generací diváků.

Jiří Suchý (* 1. října 1931, Plzeň) je český divadelník, herec, hudebník, textař, zpěvák, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér, komik a sběratel. Je spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí a Divadla Semafor, v roce 2022 v anketě Český slavík vstoupil jako první do Síně slávy.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: „Revoluce se odkládá na neurčito.” – tak začínají Zbabělci, jeden z nejznámějších románů Josefa Škvoreckého (27. září 1924, Náchod – 3. ledna 2012, Toronto). Česko-kanadský spisovatel, esejista a překladatel společně s manželkou Zdenou Salivarovou (* 21. října 1933, Praha – 25. srpna 2025, Toronto) založil exilové nakladatelství '68 Publishers.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Výčet rolí Lubomíra Lipského (19. dubna 1923, Pelhřimov – 2. října 2015, Praha) je ohromující. Znáte ho například jako dědu Potůčka ze seriálu Tři chlapi v chalupě, Jouzu z filmu Ať žijí duchové nebo klauna z filmu Šest medvědů s Cibulkou. Lipský byl legendou českého divadelnictví i mistrem komediálních filmových rolí. Za roli Billyho Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku a za celoživotní herecké mistrovství obdržel Ceny Thálie.

Jaroslav Vojta (27. prosince 1888, Kutná Hora – 20. dubna 1970, Praha) byl skvělý český herec. Znáte ho třeba jako strašlivého loupežníka Sarka Farku z filmové pohádky Hrátky s čertem, desítky let působil v pražském Národním divadle. Podle něj také vzniklo originální slovo zvojtit.

Jiří Menzel (23. února 1938, Praha – 5. září 2020, Praha) byl jedním z nejuznávanějších filmových a divadelních režisérů. Patřil také k tvůrcům nové vlny 60. let, slavné éry českého filmu. V té době natočil snímek Ostře sledované vlaky, který v roce 1968 získal Oscara za nejlepší zahraniční film.

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Ferda Mravenec a jeho kamarádi jsou oblíbení hrdinové dětských knížek a obrázkových seriálů Ondřeje Sekory (25. září 1899, Brno – 4. července 1967, Praha). Málokdo ví, že spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista byl rovněž nadšený entomolog, zakladatel prvních českých ragbyových klubů, autor českého ragbyového názvosloví a také nadšený sportovec a trenér.

Jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců, báječný představitel padouchů i charismatický doktor Štrosmajer ze seriálu Nemocnice na kraji města: to je Miloš Kopecký (22. srpna 1922, Praha – 16. února 1996, Praha). Znáte jeho nejpopulárnější filmy a nezapomenutelné hlášky?

Knížky Já Baryk, Polní žínka Evelínka nebo Makový mužíček, řada humoristických knížek pro dospělé, a také rozhlasové fejetony, které knižně vyšly pod názvem Dobré a ještě lepší jitro: tak známe spisovatele Františka Nepila (10. února 1929, Hýskov – 8. září 1995, Praha). Zamilovali jsme si ho nejenom kvůli sametovému hlasu, ale také díky optimismu, lidskosti a dobré náladě, kterou ve svých vyprávěních přinášel.

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

Spisovatel Miloslav Švandrlík (10. srpna 1932, Praha – 26. října 2009, Praha) je známý jako autor řady kreslených vtipů, hororových a strašidelných povídek, a hlavně humorných knížek. Nejznámější z nich jsou Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, příhody žáků Kopyta a Mňouka, anebo příběhy o nejrůznějších strašidlech.

Málokterý český výtvarník je tak známý jako Adolf Born (12. června 1930, České Velenice – 22. května 2016, Praha). Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník ilustroval více než 250 knížek, řada jeho postaviček ožila i na filmovém plátně.

Česko-americký herec, spisovatel, dramatik, překladatel a textař, jeden z největších umělců evropské meziválečné avantgardy Jiří Voskovec (19. června 1905, Sázava – 1. července 1981, Pear Blossom, Kalifornie, USA) byl členem Osvobozeného divadla. V něm ve 20. a 30. letech 20. století úzce spolupracoval s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem.

Divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů Jan Werich (6. února 1905, Praha – 31. října 1980, Praha) patří k českým divadelním a filmovým legendám. Společně s Jiřím Voskovcem byli od roku 1927 do roku 1938 hlavními postavami Osvobozeného divadla a doslova idoly tehdejší mládeže.

Loutkoherec, loutkář, režisér a výtvarník Josef Skupa (16. ledna 1892, Strakonice – 8. ledna 1957, Praha) byl duchovním otcem nejznámějších českých loutek Spejbla a Hurvínka. Založil Divadlo Spejbla a Hurvínka a díky péči jeho kolegů a pokračovatelů příběhy Spejbla, Hurvínka, Máničky, její bábinky a pejska Žeryka baví děti i dospělé dodnes.

Bylo nás pět, Hostinec U kamenného stolu, Muži v ofsajdu a moderní pohádka pro děti Edudant a Francimor: to jsou nejznámější knížky Karla Poláčka (22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou – leden 1945, ?), českého spisovatele, humoristy, novináře a filmového scenáristy s židovskými kořeny.

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha) je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Je autorem (případně společně s Ladislavem Smoljakem spoluautorem) scénářů řady úspěšných filmových komedií, například Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Vrchní, prchni.

Výčet profesí a dovedností Jiřího Trnky (24. února 1912 Plzeň – 30. prosince 1969 Praha) je ohromující: byl výtvarník, loutkář, ilustrátor, malíř, sochař, spisovatel, scenárista i režisér animovaných filmů. A také autor filmových kostýmů, například pro film Císařův pekař a Pekařův císař Jana Wericha.

Jižně od Říčan leží kraj, který se stal celoživotní inspirací malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 – 14. prosince 1957). V okolí Ladovy rodné vísky Hrusice s typickým kostelíčkem ožívají nejenom kocourek Mikeš, ale také chytrá kmotra liška, bubáci a hastrmani, pověstné zabijačky i hospodské rvačky.