!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Před 76. lety vypuklo v Praze Květnové povstání
Před 76. lety vypuklo v Praze Květnové povstání
"> "> ">
Památky

Před 76. lety vypuklo v Praze Květnové povstání

Vydáno 5. května 2021
Nejen hlavní město si v prvních májových dnech připomíná Květnové povstání, kterým vyvrcholil odboj proti německým okupantům za II. světové války. Po osvobození Ostravska a Opavska vypuklo povstání spontánně 1. května 1945 v Přerově a postupně i v dalších městech po celém území Česka. K velkým nepokojům v Praze došlo dne 5. května 1945. Letos od těchto událostí uplynulo již 76 let.
květnové povstáníPražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově a později i v dalších městech po celém území Česka. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády.
 
Dne 5. května vypuklo povstání v hlavním městě Praze. Česká národní rada vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. I zde probíhalo nejdříve demonstrace, které však brzy přešly do otevřeného odporu. Povstalci v Praze i na celém území Čech a Moravy se zmocňovali zbraní, obsazovali pošty, železnice a důležité silniční křižovatky. K odbojovým a partyzánským skupinám se přidávaly tisíce povstalců z řad českého obyvatelstva, bývalí vojáci a četnictvo. Okupantům bylo bráněno, aby uskutečnili odvoz strojů, zařízení, a dopravních prostředků do Německa, aby nedocházelo k ničení továren atd. Povstalci také znemožňovali plynulé zásobování fronty i organizovaný ústup wehrmachtu.

vojáciOdpor obyvatelstva pokračoval i po podpisu bezpodmínečné kapitulace Německem 8. května 1945, kdy bylo snahou německých jednotek vzdát se americké armádě, protože ze sovětského zajetí panovaly značné obavy. Jednotky SS terorizovaly na Příbramsku české obyvatelstvo ještě 11. května 1945. Téhož dne položilo život při otevřeném střetnutí s Němci 13 českých partyzánů. Celkem si české povstání vyžádalo v Praze 3700 lidských životů, na českém a moravském venkově zahynulo přibližně dalších 8000 občanů.


Voláme všechny Čechy! aneb bitva o rozhlas

český rozhlasPřesně před 76 lety před 12. hodinou do budovy Českého rozhlasu v Praze vtrhly ozbrojené jednotky SS, aby zabránili českému vysílání, které se od rána linulo ze všech rozhlasových přijímačů v zemi, místo německého. Jakmile si vojáků všiml hlasatel Zdeněk Mančal, hned zhasl světlo a do mikrofonu mluvil česky jen v šeru, aby na sebe neupozornil. Na německé vojáky čekala i další nástraha – nevyznali se v labyrintu chodeb budovy, ani v mnohých technických místnostech rozhlasu. Čeští zaměstnanci navíc od rána seškrabovali německé nápisy. V jednu chvíli byli Němci jen dva metry od studia, ve kterém se živě vysílalo, ale netušili kde jsou, naštěstí jej přešli a bloudili chodbami dál...

Na pomoc českému vysílání přijížděli mezitím čeští policisté a další povstalci. V prudkých bojích na Vinohradech a v okolí se naplno rozhořelo Pražské povstání.
 

Barikády i obrněné vozidlo

barikády prahaPo výzvách Českého rozhlasu začali Pražané v noci na 6. května stavět stovky barikád. Hromady dlažebních kostek a všech možných pevných předmětů stály napříč ulicemi, aby poskytly povstalcům úkryt před střelbou a znemožnily pohyb německé vojenské techniky. Na Vinohradské třídě vyrostly před rozhlasem dvě barikády a v blízkém okolí dalších dvacet. Mezitím povstalci zdokonalili svou organizovanost a zajišťovali spojení a vyzbrojování svých jednotek. Povstalcům se podařilo ukořistit asi deset improvizovaných obrněných vlaků, stejné množství obrněných vozidel a dvě baterie protiletadlových děl. Mimo Prahu povstalci zablokovali nebo zajali většinu německých posádek.

povstání květenNení bez zajímavosti, že na budově Staroměstské radnice najdete nově odhalenou pamětní desku, která připomíná památku statečných Čechů, kteří se před 76 lety pustili do bojů s německými okupanty. Podle údajů Vojenského historického ústavu jich během několika dnů povstání padlo 2900. Barikády v ulicích stavělo 100 tisíc lidí. Obrněné vozidlo, které povstalci ukořistili a používali při bojích v ulicích Prahy, neslo čestný název Československý rozhlas.
Galerie Vinohradská 12 – mini muzeum Českého rozhlasu

Galerie Vinohradská 12 – mini muzeum Českého rozhlasu

Pro všechny přátele a příznivce rozhlasového vysílání jsou v suterénu historické rozhlasové budovy na pražských Vinohradech otevřeny návštěvní prostory Českého rozhlasu s názvem Galerie Vinohradská 12.

Grabova vila v Libni

Grabova vila v Libni

Reprezentační vila židovského velkoprůmyslníka Hermanna Graba byla postavena v polovině 90. let 19. století karlínským stavitelem a architektem Josefem Blechou, který se podílel na realizaci mnoha továrních i obytných budov v Libni.

Staroměstské náměstí v Praze - nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí v Praze - nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Muzeum Policie ČR v Praze - bezpečnost versus kriminalita

Muzeum Policie ČR v Praze - bezpečnost versus kriminalita

Chcete zažít to správné dobrodružství kriminalistiky, poznat historii, vývoj a činnost bezpečnostních sborů na území bývalého Československa od doby jeho vzniku po současnost? Pak navštivte Muzeum Policie České republiky v areálu pražského Karlova.

Památník národního osvobození - Armádní muzeum Žižkov

Památník národního osvobození - Armádní muzeum Žižkov

Armádní muzeum Žižkov je v současnosti dlouhodobě uzavřeno pro veřejnost. Důvodem je chystaná kompletní rekonstrukce jeho budovy. Navštívit lze další expozice - muzeum Kbely, Vojenské technické muzeum Lešany, expozici ve Schwarzenberském paláci, Národní památník hrdinů heydrichiády v Resslově ulici.