Česko je pro
filmové štáby praktické a vizuálně vděčné: na malém prostoru se tu potkávají historická centra, lázeňská architektura, hrady a paláce, průmyslové čtvrti, lesy, hory, rybníky i velké ateliéry.
Praha hraje sama sebe, ale také Curych, Moskvu nebo jiné světové metropole. Zámky, krajiny a staré průmyslové areály zase snadno zastoupí cizí státy, tajné základny nebo kulisy akčních honiček.
Řada těchto míst není schovaná za branami studií.
Kampu,
Karlův most,
Liberec,
Karlovy Vary,
Loket,
Kouřim,
Litoměřice,
Brdy nebo
zámek Vranov nad Dyjí můžou navštívit i běžní filmoví fanoušci.
Praha jako začátek hollywoodské éry: Mission: Impossible
První Mission: Impossible z roku 1996 patří k filmům, které Prahu výrazně zapsaly na mapu
hollywoodských lokací. Úvodní
mise Ethana Hunta pracuje s historickým centrem tak intenzivně, že se podle ní dá naplánovat téměř samostatná procházka. Mezi českými lokacemi filmu najdete
Karlův most,
Národní muzeum,
Kampu,
Lichtenštejnský palác,
hotel Evropa,
Staroměstské náměstí,
Prašnou bránu,
Obecní dům, Železnou ulici i
Barrandov Studios.
Začněte na
Kampě u
Lichtenštejnského paláce, který ve filmu zastoupil
americkou ambasádu, a pokračujte ke schodům na
Karlův most. Právě odtud se odvíjí dramatická scéna s pádem do Vltavy. Odtud můžete projít přes
Staroměstské náměstí k
Prašné bráně a Obecnímu domu. Restauraci Akvárium byste ale hledali marně – ta byla jen studiovou dekorací. Naopak interiérové scény v Maxině sídle se natáčely v historickém
hotelu Evropa na
Václavském náměstí.
Praha převlečená za Budapešť a Moskvu: Mission: Impossible – Ghost Protocol
V
Mission: Impossible – Ghost Protocol z roku 2011 se série do Prahy vrátila, tentokrát ale české lokace nehrály samy sebe. Natáčelo se tu v říjnu 2010 a štáb využil
Hradčany,
Vyšehrad, Kozí a Haštalskou ulici a
Starou čistírnu odpadních vod v Bubenči. Filmaři kromě Prahy využili i
Mladou Boleslav.
Dobře rozpoznatelné je
pražské hlavní nádraží hned v první scéně, které ale ve filmu představuje budapešťské nádraží.
Pražský hrad zase posloužil jako část filmového
Kremlu: v záběrech se objeví jeho druhé nádvoří a také interiéry
Španělského sálu. Bývalá věznice v
Mladé Boleslavi se v Ghost Protocolu proměnila v ruské vězení, odkud je Ethan Hunt osvobozen. Později se stejné místo objevilo také v akčním filmu
Extraction II.
Kampa jako Curych: The Bourne Identity
Také film
Agent bez minulosti / The Bourne Identity z roku 2002 využil Prahu jako město s jinou filmovou identitou. V Česku se natáčelo na
Kampě a v ulicích 17. listopadu a Politických vězňů, tedy na místech, která snadno zapojíte do procházky kolem Vltavy.
Ve filmu ale Praha nepředstavuje Prahu.
Kampa se mění v curyšský park, kde Jason Bourne skládá dohromady první střípky své minulosti. Pro výletníka je to ideální krátká zastávka mezi
Karlovým mostem,
Malou Stranou a
nábřežím. Není to okázalá filmová atrakce, spíš civilní městské místo, kterému
thrillerová atmosféra sedí právě proto, že působí nenápadně a opravdově.
Vin Diesel, Obecní dům a zámek Vranov: xXx
Akční film xXx z roku 2002 ukázal Prahu jako drsnější evropské hřiště pro
Xandera Cage v podání Vina Diesela. Film využil
Karlův most, Vltavu,
Salmovský palác,
Nerudovu ulici,
Obecní dům,
Stavovské divadlo, okolí
Týnského chrámu,
Staroměstské náměstí,
Rudolfinum,
Barrandov i
zámek Vranov nad Dyjí.
V Praze se vyplatí zastavit hlavně u
Obecního domu, jehož Restaurace
Obecní dům se objevila v jedné scéně, a potom pokračovat přes okolí
Prašné brány do historického centra. Mimo hlavní město láká k návštěvě
státní zámek Vranov nad Dyjí. Ve filmu působí jako horské sídlo zločinecké skupiny Anarchy 99.
Bondovská elegance v Karlových Varech: Casino Royale
Casino Royale z roku 2006 uvedlo
Daniela Craiga jako nového Jamese Bonda a Česko mu k tomu poskytlo přesně ten typ kulis, který k bondovce patří: lázeňskou noblesu, velké hotely, reprezentativní interiéry i významné pražské instituce. Z českých lokací se ve filmu objevují Praha,
Barrandovské a Modřanské ateliéry, Danube House, Podbaba,
Strahovský klášter, Ministerstvo dopravy,
Národní muzeum, ruzyňské letiště,
Vítkov,
hlavní nádraží a také
Karlovy Vary s
Grandhotelem Pupp a bývalými
Císařskými lázněmi.
Nejvděčnější bondovský výlet vede do
Karlových Varů a
Lokte.
Grandhotel Pupp se ve filmu proměnil v Hotel Splendide, bývalé
Císařské lázně zastoupily Casino Royale a
náměstí v Lokti posloužilo scéně setkání Bonda s René Mathisem.
Spider-Man v Praze, která je vlastně Liberec
Spider-Man: Far From Home z roku 2019 využívá Prahu jako jednu z mála evropských destinací, které ve filmu skutečně „hrají samy sebe“, nikoliv jiná města. Film si s
českými lokacemi ale pohrává trochu zlomyslně: v ději filmu se akční boj Spider-Mana s Molten Manem odehrává na
Staroměstském náměstí, ale většina záběrů se natáčela v
Liberci na
náměstí Dr. E. Beneše. Původně se uvažovalo o
Staroměstském náměstí, jenže uzavřít hlavní náměstí bylo v
Liberci jednodušší.
Scény v „opeře“, na kterou se Peter a spolužáci vydávají, se natáčely v
Divadle na Vinohradech. Produkce také kvůli natáčení na jednu noc uzavřela
Karlův most, který ve filmu hraje „sám sebe“. Peter se s MJ prochází na liduprázdném mostu – takovou atmosféru ale na
Karlově mostě bohužel uvidíte pouze na filmovém plátně. Pro několik scén film využívá i další pražské orientační body:
Pražský hrad,
Malou Stranu,
Staré Město, schody u Hradu a u
Nerudovy ulice a několik záběrů na ikonické panorama Prahy.
Část prostředí v nizozemském městečku, ve kterém se Peter po vlakové sekvenci ocitne, vznikla také v Česku. Malý nizozemský dvorek vytvořili v pražské brasserii s velkým vnitřním dvorem, kde filmaři postavili obchůdky tak, aby místo působilo jako Nizozemsko.
Praha jako akční megaprodukce Netflixu: The Gray Man
The Gray Man z roku 2022 proměnil Prahu a její okolí ve filmovou kulisu v jedné z největších produkcí Netflixu vůbec. V roce 2021 se v Česku natáčelo osmnáct dní a mezi lokacemi byly
Milovice,
Průhonice,
Smíchov,
Žižkov,
Holešovice,
Karlín,
Nové Město a
Malá Strana.
Praha ve filmu hraje sebe samu i čtyři další města – Bangkok, Baku, Berlín a Vídeň. Hned úvodní akční mise, která se ve filmu odehrává v Bangkoku během vodního festivalu, vznikala částečně v Praze – ve
Futurama Business Park v
Karlíně, který filmaři proměnili v thajské festivalové prostředí.
Památník na Vítkově se objevil v záběrech představujících Baku (Ázerbájdžán). Nadhled na „vídeňské“ nádraží je upravený pohled na budovu pražského
hlavního nádraží z okolí Vinohradské ulice. V několika záběrech je také jasně rozpoznatelné
Lyčkovo náměstí v
Karlíně, které taktéž představuje Vídeň.
Krátký záběr využívá
Novou budovu Národního muzea, bývalou budovu Federálního shromáždění a Rádia Svobodná Evropa. Ve filmu funguje jako berlínská centrála CIA.
Praha začne ve filmu hrát samu sebe až v polovině filmu. Po povinném úvodním záběru na panorama Prahy s
Karlovým mostem se akce přesune na
Žižkov. Výbušná akční scéna se pak odehrává na
Kostnickém náměstí hned vedle
Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Dům s výrazným kulatým secesním oknem sice působí jako skutečná lokace, ale část fasády byla upravena pomocí CGI na obyčejnějším činžovním domě.
Po explozi Sixe zatkne česká policie a připoutá ho k lavičce na náměstí. Děj se přesune před
Rudolfinum, které film označuje jako „opera house“. Po scéně u
Rudolfina se film přelije do slavné tramvajové honičky. Z pohledu Pražana je však trasa tramvaje roztomile absurdní: tramvaj má číslo 11 a nápis Vozovna Bohnice – tedy neexistující tramvajové zastávky. Filmová jízda skáče přes
náměstí Jana Palacha,
Čechův most, Dukelských hrdinů, okolí
Veletržního paláce a najednou na
náměstí Republiky, kde se v pozadí objeví
Obecní dům.
Chris Hemsworth napříč Českem: Extraction II
Pokračování netflixového hitu
Extraction II / Vyproštění II z roku 2023 dobře ukazuje, kolik různých světů dokážou české lokace zahrát. Natáčení zabralo 69 dní a seznam míst je mimořádně dlouhý: Křimov, Chomutov,
Mělník,
Mladá Boleslav,
Kouřim,
Valdek,
Milovice, Doksany,
Litoměřice,
Brdy, Jesenice, Struhy,
Roudnice nad Labem,
Dobříš, Praha a
Barrandov Studios. Extraction II se sice odehrává hlavně v Gruzii a Rakousku, ale téměř celý film vznikl v Česku.
Největší český otisk má hned úvodní záchranná sekvence z gruzínské věznice: vznikala ve staré věznici v
Mladé Boleslavi a je natočená tak, aby působila jako jeden nepřerušený jednadvacetiminutový záběr. Scény, v nichž se Tyler Rake zotavuje v nemocnici v „Dubaji“, vznikaly v Nile House v pražském
Karlíně. Po zotavení je Rake poslán do odlehlé chaty v rakouském Gmundenu. Exteriér této samoty u vody se natáčel u rybníka Pod
Valdekem v
Brdech. Některé záběry „Gmundenu“ se natáčely také v
Kouřimi.
V dalších scénách se objevují také
Litoměřice s
kostelem Zvěstování Panny Marie a některé záběry ze sekvence s vlakem se natáčely na
trati Chomutov–Vejprty v Krušných horách.
Ze světa Johna Wicka do Česka: Ballerina
V akčním spin-offu
From the World of John Wick: Ballerina s Anou de Armas se vracíme do stylizovaného světa zabijáků a pečlivě choreografovaných soubojů. Seznam lokací sahá od
Lázní Toušeň,
Semil,
Kouřimi,
Kladna,
Kolína, Dolních Beřkovic a
Kačiny přes Prahu,
Brdy a
přehradu Fláje až po
Chrášťany, Králův Dvůr, Bukovno,
Březnici a
Štramberk.
Kuriozitou je už samotný vstup do filmového hotelu Continental: filmaři ho zasadili k výrazným kruhovým dveřím jedné z kobek na Náplavce pod
Palackého mostem. Interiér hotelu se zčásti natáčel na
Nové scéně Národního divadla. Další důležitá pražská část se odehrává v okolí
Národního divadla, Divadelní ulice, Ostrovní a
Národní třídy. Baletní scény vznikaly v
Hudebním divadle Karlín. Kancelář Ředitelky (Anjelica Huston) se natáčela v interiéru zámku Dolní Beřkovice, zatímco schodiště vedoucí do kanceláře štáb našel v bývalém
Desfourském paláci na pražské Florenci.
Scéna v knihovně, kde Winston přijímá Eve, se natáčela na
zámku Kačina. Další výrazná lokace mimo Prahu leží u
Kutné Hory:
zřícenina letohrádku Belveder na vrchu Vysoká. Právě tam se natáčely zasněžené scény s Keanu Reevesem; místo do filmu přidává trochu romantické zchátralosti a dá se snadno spojit s výletem na
Kutnohorsko.
Štramberk patří k nejlepším českým filmovým trikům Balleriny. Malebné město v Podbeskydí se před kamerou proměnilo v alpské prostředí spojené s tajemným kultem. Filmaři využili Horní Baštu, Jaroňkovu ulici i okolí
věže Trúba a díky roubeným domům, úzkým uličkám a filmovému sněhu funguje
Štramberk překvapivě přesvědčivě jako horská kulisa mimo Česko.
Další nenápadná česká stopa vede do
Březnice. Interiér
restaurace Šenk Špejchar si ve filmu zahrál jeden z podniků ve fiktivním alpském prostředí, takže se do mapy Balleriny dostává i místo, které by si člověk s hollywoodskou akcí nejspíš nespojil.
Filmy pro milovníky temnější akce: Blade II, Hellboy a Wanted
Kdo má rád akci s
komiksovou, hororovou nebo fantasy atmosférou, může si k filmové mapě přidat ještě několik temnějších titulů.
Blade II Guillerma del Tora se natáčel v Praze na
Barrandově, v Letňanech,
Libni,
Karlíně, na Strahově a u
Karlova mostu. Hellboy využil také Ministerstvo dopravy,
Vítkov, ČKD Studios,
Holešovice,
Smíchov a
Libeň. A Wanted s Angelinou Jolie, Jamesem McAvoyem a Morganem Freemanem přidal k Praze také hrady
Křivoklát a
Pernštejn.
V
Bladeovi II v Praze Guillermo del Toro vytvořil noční, industriální a špinavou atmosféru: ve filmu se objevuje
Karlín pod viaduktem, pražské tramvaje, potemnělé ulice, opuštěné areály, kluby a podzemí. Úvodní „pařížská“ krevní banka vznikala ve skutečnosti v okolí ulice Prvního pluku a Sokolovské. V Bladeovi II se také objevila řada českých herců a performerů, například Marek Vašut, Jiří Maria Sieber nebo Jan Révai. Z dnešního pohledu je Blade II i zvláštní filmovou vzpomínkou na Prahu začátku nultých let – na místa, která mezitím výrazně změnila tvář.
Hellboy využil Prahu úplně jinak: ne jako město, ale jako zásobárnu monumentálních, trochu neklidných budov pro svět paranormální byrokracie a okultního hororu. Nejvýraznější roli dostal
Národní památník na Vítkově, který ve filmu představuje krycí fasádu sídla B.P.R.D. v New Jersey – tedy úřadu, pro který Hellboy pracuje. K tomu se přidalo Ministerstvo dopravy jako Machenova knihovna,
Invalidovna jako nemocnice a
Olšanské hřbitovy jako ruské okultní pohřebiště.
Ve
Wanted si český divák všimne úsměvných geografických nesmyslů: ve scéně u „moravského kláštera“ Wesley v jednom záběru přichází na hrad
Pernštejn, ale další část stejné filmové sekvence už využívá
Křivoklát, vzdálený skoro dvě stě kilometrů. K české stopě ve filmu patří i
Strahovský stadion jako opuštěné parkoviště,
Nákladové nádraží Žižkov ve vlakové části filmu a Pendolino, které je ve filmu zničeno, vzniklo kombinací reálné konstrukce, hydrauliky a digitálních efektů.