Když se řekne
pravěk ve filmu, většina Čechů si vybaví buď
úplné počátky českého filmu s
Janem Kříženeckým a
Josefem Švábem Malostranským, anebo
Cestu do pravěku Karla Zemana. Jenže do pravěku k mamutům, šavlozubým tygrům nebo prvním lovcům a sběračům se česká kinematografie vydala ještě několikrát. Velká expedice v sedmdesátých letech nesla tvář
Jiřího Bartošky (1947–2025), charismatického chlapa s pronikavým pohledem a hlasem, který by dokázal i mamuta přesvědčit, ať se jde nechat vyfotit. Na
Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, v jehož čele stál od roku 1994 jako prezident, nám bude jeho úsměv i suchý humor chybět. Právě jeho
tři filmy tvoří
pravěkou páteř české kinematografie. Vypravte se do prehistorie s
Kudy z nudy a seriálem
Česko ve filmu!
Cesta do pravěku (1955)
Než se vrhneme na
Bartošku, musíme dát čestné místo klasice.
Cesta do pravěku z roku 1955 je totiž pro český film totéž, co šavlozubý tygr pro pravěk – naprostá legenda.
Režisér, výtvarník a scénárista Karel Zeman poslal čtyři kluky na loďce zpátky časem mezi
trilobity, mamuty a dinosaury, a udělal trikový film, který ohromil svět.
Dinosauři a jiná prehistorická havěť vznikli v
Zemanově trikové dílně. Natáčelo se jak ve
studiu, tak venku, třeba na zamrzlém rybníku v
Jindřichově Hradci, na
přehradě Souš v
Jizerských horách, na
Třeboňsku, v meandrech
řeky Moravy u
Strážnice anebo na
řece Váh na
Slovensku. Zemanův film dobyl i Ameriku, kde se promítal jako
Journey to the Beginning of Time.
Cesta do pravěku je právem považovaná za filmovou legendu.
Kombinace hraných scén, loutek, malovaných kulis a geniálních optických triků stvořila iluzi, která působí kouzelně i po desítkách let. Nedávno dostal film díky kompletní technické renovaci takovou podobu, jakou měl při své premiéře v roce 1955. Technici podnikli s filmem podobnou dobrodružnou cestu proti proudu času jako jeho filmoví hrdinové. Trikovou legendu české i světové kinematografie znali i
Steven Spielberg a
George Lucas, otec
Star Wars. Právě
Cesta do pravěku ovlivnila celé pojetí trikového filmu a nepřímo se podepsala i na
Jurském parku. Ale to už je docela jiný příběh…
Osada Havranů (1977)
V sedmdesátých letech přišla pravěká trilogie, která udělala z kožešinových plášťů a oštěpů skoro módní hit. Volnou trilogii podle knih
Eduarda Štorcha natočil
režisér Jan Schmidt. Úvodní část se jmenuje
Osada Havranů a odehrává se v mladší době kamenné. Děj? Kmen lovců, jejich rituály, sem tam dramatická porada kolem ohně, a hlavně příběh mladíka jménem
Havranpírko. Protože filmy byly určené hlavně mládeži a dětem, drsnější a věrohodnější pravěké scény ustoupily vzdělávací funkci.
Jiří Bartoška tehdy samozřejmě ještě neměl ikonický šedivý plnovous, ale charisma mu koukalo zpod kožešiny na sto honů.
Na veliké řece (1977)
Všechny
tři díly pravěké trilogie se natočily
za pouhý jeden rok. Herci tak zažívali všechny radosti i strasti čtyř ročních období. V zimě se natáčelo při teplotách hluboko pod nulou, v létě se filmaři přesunuli do
lužních lesů. Jehličnaté lesy u nás totiž v pravěku nerostly, jenže jak známo, lužní lesy jsou oblíbeným domovem komárů. Přestože se vozily
repelenty až z Rakouska, nic nezabíralo;
Jiří Bartoška v jednom z rozhovorů prohlásil, že komáři si na ně zvykli během jediné vteřiny.
Která místa možná ve filmech poznáte? Natáčelo se u
Hořínského kanálu a na
soutoku Vltavy a Labe u
Mělníka, v okolí
Berounky, v
Lednici u
Minaretu, na
Prachaticku pod
Boubínem u osady
Cudrovice, a také u
Špindlerova Mlýna.
Volání rodu (1977)
Pokud máte dost času, pusťte si celou „pravěkou“ trilogii najednou. V
Osadě Havranů se seznámíte s hlavními postavami, příběh
Na veliké řece vás zavede na dobrodružné pátrání po „unesené“ nevěstě Veveřici a nalezení té pravé, a ve
Volání rodu budete svědky založení nové komunity zemědělců a pastevců. V závěrečné části také zazní jedna z nejoblíbenějších hlášek filmu, depresivní
„Nepřibližuj se, Smrti!“
Vedle známých osobností jako
Vilém Besser, Miroslav Moravec nebo
Gabriela Osvaldová se mnozí mladší herci k filmu vraceli sporadicky.
Ludvík Hradilek (Havranpírko) se mihnul ve filmu
Báječní muži s klikou, Veveřice zase byla jednou z mála rolí
Marie Sýkorové. Hlavní postavu Sokola hrál tehdy ještě málo známý
Jiří Bartoška. Role, kterou ironicky nazval
Tarzan chudých, se však postarala o jeho popularitu a z Bartošky udělala idol mnoha žen a dívek.
Tipy pro milovníky pravěku, filmů a archeologie
- I když se říká, že kniha Lovci mamutů od Eduarda Štorcha je plná nesmyslů a lidé například žádné jámy na mamuty nekopali, stále se mluví o filmu, který by podle nejznámějšího Štorchova románu měl natočit režisér Karel Janák.
- Kdybychom skončili jen u českých filmů, bylo by to jako sníst jen předkrm a odejít ze svatby. Vydejte se do pravěku i se zahraničními tvůrci – s tipy od Kudy z nudy. Fandové komedií určitě znají největší pravěké zahraniční šlágry jako je animovaná komedie Doba ledová, francouzský komediální film RRRrrrr!!!, který v roce 2004 natočil režisér Alain Chabat, anebo animované seriály Flintstoneovi či Croodsovi.
- Unikátem ve světě filmů je francouzský Boj o oheň, který servíruje prehistorii bez sebemenších příkras a tlumočení pro moderní publikum. Za jedním z nejambicióznějších experimentů 80. let stojí režisér Jean-Jacques Annaud. Zajímavosti? Film, ve kterém se vůbec nemluví, se natáčel na Skotské vysočině, v Africe v Keni, v USA, v Kanadě a na Islandu.
- Kam se vypravit za dinosaury a do pravěku? Na Kudy z nudy pro vás máme spousty tipů, podívejte se!
- Užijte si Archeologické léto v pravěkém stylu! Akce zve příznivce archeologie a historie na zajímavé akce. Můžete se vydat na hrady, hradiště, pohřebiště, do archeoparků nebo navštívit právě probíhající výzkumy. Archeologické léto probíhá během prázdnin 2025 a potrvá až do poloviny září 2025. Na Kudy z nudy vám nabízíme přehled míst, která můžete s archeology navštívit. Vyberete si Archeopark Chotěbuz-Podobora, Návštěvnické centrum Mušov na jižní Moravě anebo Archeopark Všestary? Tady se v létě otevřou dvě nové expozice, a podíváte se i na dva filmy.