Česko mezi řádky: Zuřivý reportér Egon Erwin Kisch, detektivka Stíny Prahy a Martin Becker

Říkalo se mu „zuřivý reportér“ — a málokdo ten titul naplnil tak věrně jako Egon Erwin Kisch (29. dubna 1885, Praha – 31. března 1948, Praha). Rodák z pražského Starého Města dokázal reportáž proměnit v dobrodružství, v němž se realita stává příběhem a fakta tepou jako živý organismus. Byl jedním z prvních novinářů, kteří šli za událostmi do ulic, do továren, do soudních síní i do nejtemnějších koutů společnosti. Jeho práce položila základy moderní investigativní žurnalistiky a dodnes inspiruje novináře po celém světě.

Nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě je Staronová synagoga z konce 13. století. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce a modlitebna.

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Vypravte se s Kudy z nudy do míst, kde se natáčely známé filmy, komedie, pohádky nebo detektivky!

Vydejte se s Kudy z nudy mezi řádky a objevujte zákoutí, která znáte z knížek.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Max Brod (27. května 1884, Praha – 20. prosince 1968, Tel Aviv) byl všestranná kulturní osobnost: spisovatel, hudební a literární kritik, editor a překladatel. Coby německy píšící spisovatel židovského původu a člen Pražského kruhu se zasloužil o publikování děl Franze Kafky a šíření děl českých autorů, jako byli Leoš Janáček nebo Jaroslav Hašek.

Gustav Meyrink (19. ledna 1868, Vídeň – 4. prosince 1932, Starnberg) patřil do skupiny spisovatelů, které Max Brod (1884–1968) nazýval Pražský kruh. Šlo o řadu autorů z česko-rakouského kulturního prostředí, jejichž mateřštinou byla němčina, kteří pocházeli z Prahy anebo v ní část života působili, a jejichž tvorba je s Prahou úzce spojená. Mnozí z nich, namátkou Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch či Gustav Meyrink, dosáhli světového významu a ovlivnili další vývoj německé i světové literatury.

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Hříšní lidé města pražského, Pěnička a Paraplíčko nebo Vražda v hotelu Excelsior – to jsou filmy a seriály, v nichž nahlédnete do starých pražských šantánů a nevěstinců a také do slavné Jedové chýše. Podnik, který dodnes zařazují do procházek městem pražští průvodci, přitom už 80 let neexistuje. Vydejte se s námi po stopách hříšných lidí do spleti uliček Starého Města, které skýtalo útočiště pražské smetánce i pražské galerce.

Jaroslav Rudiš (*1972) žije střídavě v Česku a Německu, přesto je Winterbergova poslední cesta prvním románem, který napsal v němčině. Do češtiny román přeložila Michaela Škultéty. Kniha se stala záhy po vydání literární událostí, byla nominována na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a získala nominaci na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu 2022.