Česko mezi řádky: Sedmikostelí, tajemné Nové Město pražské a Miloš Urban

Křehký kamenný můstek, vodopád a podivné sochy, zřícenina středověkého hradu a romantického letohrádku, překrásná lipová alej a spousty dalších překvapení: to všechno nabízí mystická krajina pod horou Vlhošť, jen pár kilometrů od Máchova jezera. Vydejte se sem pěšky nebo na kole za tajemným Hastrmanem.

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.

Během staletí Praha inspirovala tisíce umělců, malířů i spisovatelů. Do pražských ulic zavádí své čtenáře Umberto Eco, Franz Kafka, Milan Kundera, Phillip Roth, Miloš Urban, Bohumil Hrabal a nově i Dan Brown. Projděte se po městě s jejich knížkami (a samozřejmě s Kudy z nudy!) a podívejte se na Pražský hrad, uličky Starého i Nového Města či Malé Strany pohledem jejich literárních postav. Čekají vás spousty fascinujících a nejenom knižních zážitků!

Kostel byl založen v roce 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek. Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737–1741. Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v areálu Všeobecné fakultní nemocnice je pod duchovní správou Pravoslavné církve.

Dnes pravoslavný chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice byl postaven ve 12. Století řádem Servitů, který do Prahy povolal císař Karel IV. Zvláštností kostela je jeho štíhlá věž, která se naklání od svislice o plných 63 cm, což z ní dělá nejvíce nakloněnou věž v Praze.

Jedna z mnoha legend, provázející Nové Město v Praze od jeho vzniku až do současnosti, vypráví o zvláštním záměru jeho zakladatele: český král Karel IV. totiž chtěl z pěti novoměstských kostelů vytvořit pravidelný obrazec. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za tajemstvím kostelního kříže!

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Relikviáře nejsou jen středověké poklady zamčené za sklem – jsou to příběhy zapsané do zlata, stříbra a drahokamů. Ať už vás fascinují tajemné nálezy, jako byl relikviář svatého Maura, nebo hledáte místa, kde se historie snoubí s legendami, portál Kudy z nudy vás provede po těch nejzajímavějších stopách. Vydejte se s námi objevovat skryté klenoty českých a moravských kostelů a klášterů – čekají na vás dechberoucí příběhy, vzácné památky a atmosféra, která vás přenese o staletí zpět.

Dvakrát Anděl Páně, mysteriózní série Ďáblova lest a Ztracená brána, seriály Labyrint a Lovec nebo drama Santiniho jazyk: to je pouhý výběr z nejznámějších filmů režiséra Jiřího Stracha (*1973). Když se řekne jeho jméno, mnozí diváci si ale dosud vybaví loupežnického synka z Pohádky Lotrando a Zubejda. Pojďte si s Kudy z nudy užít nejhezčí a nejlepší Strachovy filmy a pohádky!

Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Nejoblíbenějším koníčkem řady lidí je četba. Čteme doma i na výletech, v parcích i v knihovnách, v knihkupectvích, v posteli, u vody i u moře. Zkrátka všude. Možnost strávit volnou chvilku s knížkou je pro spoustu z nás jedním z nejlákavějších způsobů trávení volného času. Hledáte na Kudy z nudy tipy, co číst? Vyzkoušejte vítěze knižních cen Magnesia Litera.

Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Zahrnuje historické části Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu.

Rozsáhlý komplex barokních budov je dílem architekta K. I. Dientzenhofera. Iniciátorem výstavby bylo několik šlechtičen z rodu Thunů, Černínů, Valdštejnů aj., které se po velké morové epidemii na počátku 18. století rozhodly založit špitál pro ženy a z Vídně přizvaly sestry alžbětinky.