Horší než
Lidice: tak mluví o masakru na
Švédských šancích historik
František Hýbl, ředitel
Muzea Komenského v
Přerově, který se jeho zkoumání věnoval posledních třicet let. Řada čtenářů se o něm ale poprvé dozví z knížky
Lenky Chalupové Kyselé třešně. Příběh založený na pravdivých událostech z konce druhé světové války popisuje poválečnou mstu na Němcích, tedy příběh pro mnohé ideologicky i politicky nežádoucí.
V třešňové aleji na
kopci Švédské šance u
Přerova v noci z 18. a 19. června 1945 vojáci sedmého pěšího pluku ze slovenské Petržalky bestiálně zavraždili 267 nevinných lidí, převážně ženy a děti. Protože šlo o německy hovořící obyvatele Slovenska, bylo to téma, které mělo být zapomenuto. Zdaleka ne všichni na Přerovsku o něm věděli, ti ostatní se báli mluvit. Ideální téma pro přerovskou rodačku a spisovatelku
Lenku Chalupovou, která pracuje jako tisková mluvčí města a píše knížky, provázené většinou temnou linkou či detektivní zápletkou s nečekaným rozuzlením.
Podobně jako o dalších tragédiích z dob druhé světové války, například vyhlazených vesnicích jako byly
Životice, Zákřov, Ploština či
Vařákovy Paseky, se i o
Švédských šancích začalo mluvit až po sametové revoluci. Podle historiků ale 120 žen a 74 dětí povražděných za jedinou noc nemá obdobu v žádném z masakrů, které na Moravě spáchali nacisté.
Teprve v roce 2018 byl na Švédských šancích odhalen čtyřmetrový kovový kříž se symbolickými průstřely a trnovou korunou. O dva roky později pak vyšel
román Kyselé třešně – přečtěte si ho a zajděte se sem podívat. Některé třešně, které tu rostou, možná jsou pamětnice děsivé vraždy. Přesně v den výročí se pod nimi konává bohoslužba jako krok ke smíření.