Co je svět světem, lidé cestují a pak o svých cestách píší. Jako příklad může posloužit
Milion Marka Pola, cestovatele, který projel a poznal podstatnou část Asie. Také české země měly své cestovatele, například
svatého Vojtěcha nebo
kronikáře Kosmase; ten ve své kronice psal o prvních českých cestovatelích, kteří vykonali pouť do Svaté země. Autentické písemné doklady z jejich cest ale chybí.
První původní české cestopisy pocházejí z 15. století. Leckterý ze vzdělaných cestovatelů, který se tehdy vydal do světa, o svých cestách zanechal písemnou zprávu. K těm prvním patřil
Václav Šašek z Bířkova, který v 15. století v mírovém poselstvu
krále Jiřího z Poděbrad dojel přes
Anglii,
Nizozemsko, Francii, Španělsko a
Portugalsko až na
mys Finisterre, místo, které mělo až do Kolumbovy výpravy pověst
konce světa. Na něj pak navázali další, od
Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic přes
Emila Holuba a
Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda až po současné autory. Prozkoumejte s
Kudy z nudy jejich příběhy a knihy, plné map, obrázků a fotek. Jsou oslavou lidského putování a potěší každého milovníka cestování.
- Martin Kabátník (1428–1503) byl prostý krejčí z Litomyšle, který se v roce 1490 jako člen poselstva Jednoty bratrské vydal do Jeruzaléma a Egypta. Své vzpomínky na hledání lidí, kteří se chovají podle zásad původního křesťanství, nadiktoval litomyšlskému písaři, dílo bylo vydáno roku 1538.
- Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450–1517) se nechal k sepsání svého cestopisu Putování léta Páně 1493 k svatému hrobu vykonané inspirovat svým bratrem Bohuslavem, také známým cestovatelem. Sepsal ho vlastnoručně mezi lety 1505 až 1509, vyšlo ale až v 19. století.
- Cestovní deník sepsal i Petr Vok z Rožmberka (1539–1611), který v letech 1562–1563 podnikl cestu po západní Evropě. Podobná díla sepsali později i další šlechtici, například Heřman Černín z Chudenic si podobný deník vedl roku 1644 během své cesty k tureckému sultánovi.
- Neobyčejné dobrodružství prožil i Václav Vratislav z Mitrovic (1576–1635), autor cestopisu, v němž popisuje zážitky z diplomatické výpravy a několikaletého zajetí v Osmanské říši, při němž dokonce strávil půl roku na galejích. Měl štěstí, vrátil se domů a s určitým odstupem své zážitky sepsal.
- Po Josefu Kamelovi (1661–1706), jezuitském misionáři, lékaři a botanikovi, je pojmenovaná Bylinková zahrada Josefa Kamela v Žirči. Působil na Filipínách, kde systematicky rozčlenil flóru a faunu, věnoval se charitativní činnosti a v Manile také údajně otevřel první jezuitskou lékárnu. Na jeho počest Carl Linné v první polovině 18. století pojmenoval rostlinný rod z Japonska a severní Číny kamélie, i když Kamel své jmenovkyně zřejmě nikdy neviděl.
- Badatel, lékař a nebojácný průzkumník Emil Holub (1847–1902) strávil na cestách po Africe celkem jedenáct let a když došel k řece Zambezi a Viktoriiným vodopádům, splnil si tím klukovský sen. Holub po návratu vydal několik knih a uspořádal dvě velké výstavy, v roce 1891 ve Vídni a o rok později v Praze.
- Učitel Josef Kořenský (1847–1938) procestoval s podporou Vojty Náprstka, rodiny Ringhofferů a dalších mecenášů téměř celý svět. Neobjevoval nové kouty světa, ale zato důkladně prozkoumával ty již objevené. Své cesty popsal v desítkách knih.
- Jedním z předobrazů Járy Cimrmana byl cestovatel Jan Welzl (1868–1951), dobrodruh, lovec a zlatokop zvaný Strýček Eskymák nebo také Arctic Bismarck. Jeho příběhy zachycené v knihách Třicet let na zlatém severu, Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě a další měly velký ohlas a byly přeloženy do mnoha jazyků. Welzl má sochu a naučnou stezku v rodném Zábřehu, je po něm pojmenovaná ulice a připomíná ho i expozice zdejšího muzea.
- Učitelka Barbora Markéta Eliášová (1874–1957) procestovala prakticky celý svět a opakovaně navštívila Japonsko. Své cesty popsala v knihách V Japonsku v dobách dobrých i zlých, Rok na jižní polokouli, Rok života mezi Japonci a kolem zeměkoule a v autobiografickém románu Na vlnách osudu.
- Jednou z žen, které za první republiky podnikly cestu kolem světa, byla Martha Anna Schichtová (1884–1963). Postřehy z exotických zemí si zapisovala do deníku, který vyšel jako unikátní, bohatě ilustrovaný cestopis pod názvem Eine Weltreise in Dur und Moll. Jako vůbec první česká cestovatelka Martha zaznamenala svou pouť napříč světadíly také filmovou kamerou, natočený materiál se ale později ztratil.
- Eduard Ingriš (1905–1991) byl dobrodruh, tramp, cestovatel, hudební skladatel, dirigent, fotograf, kameraman, filmař a dokumentarista. Vlastnil chatu na Svatojánských proudech a v roce 1931 složil svou nejznámější píseň Teskně hučí Niagara. Z Československa odešel v roce 1947 a po únoru 1948 se už nevrátil. V Česku je dnes téměř zapomenutý a neznámý, o převoz jeho archivu, písemností, notových záznamů, nahrávek, fotografií i filmů se v roce 2001 zasloužil Miroslav Zikmund. Nyní se nachází v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, fotografická část pozůstalosti byla digitalizována.
- Několik cen Egona Erwina Kische za své knížky i celoživotní dílo získal Miloslav Stingl (1930–2020), autor literatury faktu, etnograf a cestovatel. Podnikl řadu náročných výzkumných cest, zejména k původním obyvatelům Ameriky a Oceánie, a stal se čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapú.
- Řadu knih o cestách do Indie, Afriky a dalších zemí a světadílů vydala rozhlasová redaktorka Pavla Jazairiová (*1945). Jako jedna z prvních napsala knižní reportáž Cestou hvězdy o putování po Svatojakubské cestě ke hrobu apoštola Jakuba ve španělském městě Santiago de Compostela.
- Milena Holcová (*1954) je scenáristka, spisovatelka, cestovatelka, která stopem procestovala mnoho exotických zemí na čtyřech kontinentech. Mimo jiné je autorkou trilogie Lidi aneb Cestování je série omylů, ale jeden je zajímavější než druhý, knih Za humny nejsou lvi, Orinokem k přechodu, Věčný striptýz, Babky na divoko, I města mají duši nebo Já nic, já Mohamed. Od prvního ročníku soutěže o Cenu Hanzelky a Zikmunda je předsedkyní poroty.
- „Mým snem je navštívit, poznat a pochopit další země, vzdálené kultury a přátelské domorodce,“ říká cestovatel a fotograf Jiří Kolbaba (*1957). Vydává se na expedice a poznávací cesty do nejodlehlejších oblastí světa. Z textového a obrazového materiálu připravuje v Česku i zahraničí fotografické výstavy o krásách světa, besedy a diashow. V celosvětové kampani Keep walking byl Jiří Kolbaba zařazen do elitní skupiny cestovatelů a dobrodruhů, je viceprezidentem Českého klubu cestovatelů.
- Kniha Mezi světy nabízí výběr z deníků, v nichž vás rozhlasová moderátorka Lucie Výborná (*1969) zavede například do mrazivých oblastí Antarktidy, na vrcholky hor, mezi české vojáky do Afghánistánu nebo na dalekou Havaj.
- Stezka Českem: Nové příběhy, Stezka Českem a Neuvěřitelné příhody z hor: to je výběr knížek Martina Úbla (*1984), cestovatele a dobrodruha, který prošel dálkové trasy po Balkáně, slavnou stezku GR 20 na Korsice či extrémně těžký The Great Divide Trail v kanadských Skalnatých horách. Protože mu bylo líto, že jeho rodná zem takový originální trek nemá, společně s kamarády a Klubem českých turistů vytyčil dvě tisícikilometrové Stezky Českem.
- „Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká,“ píše o sobě Ladislav Zibura (*1992). Například kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma nese podtitul Největší cestovatelské dobrodružství od dob Honzíkovy cesty a popisuje, co se stalo, když mladý student v létě 2014 hodil batoh na záda a vydal se na pouť do Jeruzaléma. Za knihu Prázdniny v Evropě o stopování z Athén za polární kruh Zibura dostal Cenu Hanzelky a Zikmunda pro cestopis roku.
Cestopisy jsou vyprávění o neznámých a často velmi exotických krajích, lidech, fascinující přírodě, zvířatech, květinách, pouštích, mořích a horách. Jsou to knihy, které dokumentují cesty a objevy různých míst světa.
První původní české cestopisy pocházejí z 15. století.
Václav Šašek z Bířkova byl jedním z prvních českých vzdělaných cestovatelů, který v 15. století cestoval v mírovém poselstvu krále Jiřího z Poděbrad přes různé evropské země až na mys Finisterre.
České země měly významné cestovatele jako byl svatý Vojtěch nebo kronikář Kosmas, který ve své kronice psal o prvních českých cestovatelích vykonávajících pouť do Svaté země.
Marek Pola, známý cestovatel, procestoval a poznal podstatnou část Asie a jeho dílo 'Milion' je považováno za inspirující a hluboký příspěvek k žánru cestopisů.
Moderní cestopisy dokumentují příběhy a knihy plné map, obrázků a fotek, které oslavují lidské putování a potěší každého milovníka cestování.
Emil Holub, nebojácný průzkumník, strávil jedenáct let na cestách po Africe a po návratu vydal několik knih a uspořádal výstavy, čímž významně přispěl k žánru českých cestopisů.
Martha Anna Schichtové napsala atraktivní, bohatě ilustrovaný cestopis, který byl zaznamenán také filmovou kamerou, což bylo pro českou cestovatelku přelomové.
Eduard Ingriš byl dobrodruh a multitalentovaný umělec, který po roce 1947 emigroval a jeho rozsáhlý archiv byl později převezen zpět do Česka, kde je uchován v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Miloslav Stingl získal několik cen Egona Erwina Kische za své knihy a celoživotní dílo jako autor literatury faktu, etnograf a cestovatel, který cestoval zejména mezi původními obyvateli Ameriky a Oceánie.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.