Česko mezi řádky: Češi, které čte celý svět

České knihy zkrátka mají na světovém literárním poli své místo. Překládají se do desítek jazyků, cestují od Evropy po Asii, inspirují čtenáře a dokazují, že i „malý“ jazyk může mít velký hlas. Od Babičky Boženy Němcové až po současné romány Radky Denemarkové – české knihy cestují přes hranice a nacházejí si čtenáře na všech kontinentech. Který autor se stal nejpřekládanějším, kdo zaujal čtenáře v Asii a kdo dobývá knihkupectví v Americe? Vydejte se s Kudy z nudy a seriálem Česko mezi řádky na literární cestu kolem světa!
 

Jak se měří překladová literatura?

Čeština patří k menším jazykům světa – přesto má v literatuře zvuk, který sahá daleko za hranice. Když otevřete knihkupectví v Tokiu, Madridu nebo New Yorku, najdete tam české autory. Ať už jde o klasiky jako Jaroslav Hašek nebo Božena Němcová, světové osobnosti typu Milan Kundera či „pábitel“ Bohumil Hrabal, nebo současné autory jako Michal Ajvaz, Marek Torčík, Miloš Urban, Bianca Bellová, Kateřina Tučková či Radka Denemarková. Česká literatura se překládá víc, než by se zdálo – a přináší čtenářům univerzální témata i osobitý humor.
 
Jak ale změřit, který český autor má na kontě nejvíc překladů? Žebříček nejpřekládanějších českých autorů přinesla publikace Atlas české světové literatury (1817–2019). Její autor Ondřej Vimr se svým týmem z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd vyvinul metodu sledující, jak se překlady českých knih šíří po světě. Je založená na sběru velkých dat od vydavatelů z celého světa. „Příprava dat zabrala skoro tři roky. Ta dále zpracováváme a obohacujeme o další data, abychom získali co nejvěrnější obraz toho, co vlastně z české literatury nebo z jakékoliv jiné literatury ve světě vycházelo,“ uvedl před časem Ondřej Vimr v rozhovoru pro Český rozhlas.
 

Nejpřekládanější český spisovatel: Karel Čapek

Podle publikace Ondřeje Vimra Atlas české světové literatury (1817–2019), vydané v nakladatelství Academia, vede žebříček autorů podle počtu jazyků, do nichž bylo jejich dílo přeloženo, Karel Čapek. Jeho díla byla do roku 2019 přeložena do 58 jazyků. Čapkova schopnost spojit filozofické otázky s přístupným jazykem a aktuálními tématy z něj dělá autora, kterému rozumí čtenáři na všech kontinentech.
 
Hned za ním se umístil Julius Fučík, především díky své Reportáži psané na oprátce. V polovině 20. století se jednalo o nejpřekládanější českou knihu vůbec. O třetí a čtvrtou příčku se dělí Jaroslav Hašek se svým nesmrtelným Švejkem a Milan Kundera, světově proslulý románem Nesnesitelná lehkost bytí. Do první osmičky patří také Václav Havel, Bohumil Hrabal, Božena Němcová a z žijících autorů Patrik Ouředník. Ten si získal pozornost satirickým románem Europeana, přeloženým do desítek jazyků.
 

Čapek, Hašek, Kundera, Hrabal – čtyři pilíře české literatury

Když se mluví o globálním dosahu českých knih, nejčastěji se skloňuje právě tato čtveřice:
 
Karel Čapek – filozof, novinář, dramatik, pohádkář. Svět ho znal díky dramatu R.U.R., kde poprvé zaznělo slovo „robot“, nebo díky alegorické Válce s mloky. Ať už jde o filozofické eseje nebo pohádky pro děti, Čapkův jazyk je dodnes čitelný a inspirativní.
 
Jaroslav Hašek – satirik, jehož Osudy dobrého vojáka Švejka se staly nejpřekládanější českou knihou vůbec. Humor, který prorazil v Německu, Polsku, Španělsku i Japonsku, dokazuje, že ironie a absurdita jsou mezinárodní jazyk.
 
Milan Kundera – autor, který emigroval do Francie, ale ve světě se stále uvádí jako jeden z největších českých spisovatelů. Jeho díla vyšla ve více než třech tisících vydání. Jeho Nesnesitelná lehkost bytí se stala globálním fenoménem a stále se řadí k nejčtenějším českým románům v zahraničí.
 
Bohumil Hrabal – „pábitel“, jehož román Obsluhoval jsem anglického krále se stal překladovým hitem. Hrabalův styl oslovil zejména čtenáře v Německu, Maďarsku a Itálii.
 

Česká literatura v zahraničí: od Němcové po Denemarkovou

I když podle Vimra jsou překlady české literatury z 19. století spíše uzavřenou kapitolou, stále se objevují nové překlady Babičky Boženy Němcové nebo Malostranských povídek Jana Nerudy. Do překladů ale zasahuje i politika. Zatímco například Václav Havel je populární na Tchaj-wanu, v Číně ho téměř nepřekládají.
 
Nejvíce překládanou českou autorkou zůstává Božena Němcová – a její Babička se pravidelně objevuje v nových vydáních i překladech. Do první desítky se však dlouho žádná další žena nedostala. Až ve 20. století následovaly Marie Majerová nebo současná autorka pro děti Iva Procházková.
 
Dnes se v zahraničí prosazují Petra Hůlová, Ivona Březinová, Kateřina Tučková a zejména Radka Denemarková, jejíž knihy nacházejí čtenáře v němčině i dalších jazycích. Do více než deseti jazyků byly přeloženy romány Smrtholka Lucie Faulerové a Teorie podivnosti Pavly Horákové, přes dvacítku už přešplhal román Hana Aleny Mornštajnové. Jak uvádí Ondřej Vimr, zatímco dříve byly překlady ženských autorek výjimkou, od 90. let se jejich počet výrazně zvýšil – a v posledních dekádách překlady děl žen dokonce převyšují překlady autorů mužů.
 

České knihy pro děti a komiksy dobývají svět

České knihy pro děti a mládež patří mezi nejúspěšnější exportní artikly. Josef Čapek (Povídání o pejskovi a kočičce), Ondřej Sekora (Ferda Mravenec) nebo Jan Werich (Fimfárum) se překládají už dlouhá desetiletí. Fenoménem posledních let je Krteček Zdeňka Milera, jehož příběhy vyšly ve více než 250 vydáních a překládají se i do exotických jazyků, třeba do čínštiny nebo dánštiny. Na mezinárodní scéně se prosadil také Petr Sís, český výtvarník žijící v USA. Jeho oceňovaná obrázková kniha Zeď propojuje osobní vzpomínky se světovými dějinami a vypráví o svobodě.
 
Česká literatura se překládá i v podobě komiksu. Zdaleka nejde jen o ryze český Čtyřlístek! V posledních dvou dekádách byly české komiksy přeloženy přibližně do třiceti jazyků od němčiny a francouzštiny až po japonštinu. Patří sem Zlaté české pohádky Lucie Lomové, grafický román Zátopek Jana Nováka nebo série o výpravčím Aloisi Nebelovi Jaroslava Rudiše.
 

Co podporuje šíření české literatury do světa?

Propagaci české literární scény za hranicemi naší země umožňují také literární ceny, například Cena Premia Bohemica, udělovaná zahraničnímu překladateli nebo bohemistovi za propagaci české kultury v zahraničí, a Cena Susanny Roth. To je soutěž pro mladé překladatele, kteří objevují českou literaturu pro nové publikum.