Křišťálové údolí není jediné místo: jde o
kraj s řadou malých i velkých skláren, který se táhne po severu Čech od úpatí
Lužických hor z
Kamenického Šenova přes
Jablonné v Podještědí až po
Desnou v
Jizerských horách a
Turnov. Sklářské podniky, které uchovávají místní řemeslné i kulturní dědictví, by rády
Křišťálové údolí viděly zapsané na
seznamech UNESCO. Jak zjistíte, existuje k tomu celá řada důvodů.
První sklářská huť Křišťálového údolí
Mšeno nad Nisou dnes na mapách najdete jen těžko: už dávno se totiž stalo jednou z částí
Jablonce nad Nisou a svým názvem je připomíná například
vodní nádrž Mšeno. Právě tady u potoka zvaného Bílá Nisa, uprostřed nádherné přírody
Jizerských a
Lužických hor, vznikla
roku 1548 jedna z nejstarších sklářských hutí. Existovala bezmála dvě stě let a polovinu té doby ji vlastnil slovutný sklářský rod Schürerů z Waldheimu, v roce 1734 ale vyhořela a zřejmě již nebyla obnovena. Právě ona ale stála u zrodu
Křišťálového údolí; prý stávala někde mezi dnešními ulicemi Palackého a F. L. Čelakovského.
Příběh bižuterie
Z
Křišťálového údolí vyrazili na cesty první obchodníci s hotovou bižuterií na světě. Hlavní zásluhu na tom má huťmistr
Johann Kaspar Kittel, který v roce 1680 v
Jiřetíně pod Jedlovou vytvořil
první náhrdelníky ze skleněných perel. Zprvu neopracované, později nádherně broušené kameny sám prodával po Čechách i v Sasku. V jeho stopách se do světa postupně vypravili další obchodníci a šperky z Křišťálového údolí se setkaly s nadšeným ohlasem. V roce 1765 pak huťmistr Johann Josef Kittel začal ve sklárně v
Chřibské vyrábět barevné sklo a nádherné šperky díky tomu obohatily imitace českých granátů a dalších kamenů. O necelých dvacet let později se zrodila další nová technologie: takzvaná
vinutá bižuterie, kdy šikovní čeští skláři začali na
Kristiánově v Jizerských horách nad kahany pracovat se sklářskými trubicemi. Dnes v bývalé sklářské chalupě navštívíte
Památník sklářství.
S počátky sklářství a nekonečným příběhem bižuterie z Křišťálového údolí se seznámíte v
Muzeu skla a bižuterie v
Jablonci nad Nisou, kde jsou k vidění sklářské výrobky z historie i současnosti. Můžete se také vypravit po
naučné stezce Cesta jizerskohorských sklářů na významná místa spojená s místní sklářskou tradicí; trasa z
Jablonce nad Nisou do sklářské osady
Kristiánov měří 19 kilometrů.
Příběh kamenů a perliček
Také
třpytivé kamínky napodobující diamanty pocházejí z
Křišťálového údolí, z
Turnova. Když v roce 1715 vzniklo první Bratrstvo brusičů kamenů, ihned si patentovalo
první broušený křišťálový kámen na světě, takzvaný šaton. V roce 1760 se v Křišťálovém údolí začal tavit populární „pierres de Strass“, sklo, které se díky vysokému obsahu olova třpytilo jako žádné jiné. V roce 1829 pak návštěvníci
Průmyslové výstavy v Praze vzdychali úžasem nad
broušenými imitacemi drahých kamenů a nad
lustrovými ověsky z
hutí Franze Riedela v Antonínově a na Jizerce. Ty se během 19. století staly nejrychleji rostoucími továrnami Křišťálového údolí.
Co do popularity s nimi držely krok
perličky, dokonale tvarované v obrovské škále velikostí a barev, jejichž příběh se začal odvíjet na konci 18. století. Jednoduchá výroba sekaných skleněných perel se změnila po sto letech, kdy do
Polubného přišel
Josef Riedel; v 80. letech 19. století přišel se strojním sekáním perliček a brzy na to si nechal patentovat i stroj na jejich navlékání.
Příběh lustrů
První české skleněné lustry se rozzářily už v roce 1687. O něco později, v roce 1724, získal povolení k jejich výrobě
pasíř Josef Palme z Práchně u
Kamenického Šenova. Právě sem sahají kořeny dnešního
závodu Preciosa Lustry; jeden z nejstarších sklářských provozů ve střední Evropě dodnes využívá principu manufaktury a s tím spojeného velkého podílu ruční práce.
Lustry z Kamenického Šenova si záhy našly cestu na královské dvory: zářily ve
Versailles (1725), na
korunovaci Marie Terezie (1743) i na první
Světové výstavě v Londýně (1851). Návštěvníci
Královské opery v Římě od roku 1928 mohli obdivovat ve své době největší skleněný lustr na světě s průměrem 10 metrů.
Víte, že…?
- Hlavním iniciátorem projektu Křišťálového údolí je společnost Preciosa, největší sklářská firma v České republice. V devíti městech má šestnáct závodů, po celém světě pak řadu zahraničních zastoupení.
- V Kamenickém Šenově si prohlédnete Sklářské muzeum, mapující výrobu rytého a broušeného skla od 17. století do současnosti. Část expozice se věnuje zdejší sklářské škole, nejstarší škole svého druhu na světě, založené roku 1856. Víte, že její vznik iniciovali zdejší řemeslníci a jejich touha zdokonalovat se v kresbě a v tvorbě návrhů dekorů i tvarů?
- Na bohatou řemeslnou a uměleckou tradici Křišťálového údolí navázala Mezinárodní sklářská sympozia: to je také výjimečná příležitost, kdy v rámci Dne otevřených dveří můžete navštívit společnost Preciosa v Kamenickém Šenově.
- Křišťálové údolí je domovem mnoha sklářských firem, škol a institucí: čtyř středních škol se sklářskými obory, šesti škol s designovými obory, Technické univerzity v Liberci nebo Svazu výrobců skla a bižuterie.
Křišťálové údolí je kraj táhnoucí se po severu Čech a zahrnuje oblasti od úpatí Lužických hor z Kamenického Šenova přes Jablonné v Podještědí až po Desnou v Jizerských horách a Turnov. Je známé díky sklářským hutím, které uchovávají místní řemeslné i kulturní dědictví.
Více informací o sklářství a výrobě bižuterie z Křišťálového údolí naleznete v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a také můžete navštívit naučnou stezku Cesty jizerskohorských sklářů.
Johann Kaspar Kittel byl huťmistr, který v roce 1680 ve sklárně v Jiřetíně pod Jedlovou vytvořil první náhrdelníky ze skleněných perel. Přispěl tak k rozvoji obchodu s bižuterií z Křišťálového údolí.
Založení Bratrstva brusičů kamenů v roce 1715 v Turnově znamenalo patentování prvního broušeného křišťálového kamene na světě a zahájení výroby třpytivých šatonů napodobujících diamanty, což přispělo k proslulosti regionu.
Zakladatelem moderní výroby lustrů byl Josef Palme, který v roce 1724 získal povolení k výrobě skleněných lustrů. Tato činnost dala základ dnešnímu podniku Preciosa Lustry, který pokračuje v tradici ruční výroby lustrů ve velkém měřítku.
Sklárna Crystal Bohemia je známá jako nejstarší ve středních Čechách a největší výrobce olovnatého křišťálu v České republice, její produkty jsou známé po celém světě.
Sklo značky Moser používá od roku 1863 výhradně bezolovnatý křišťál, což vyžaduje od sklářů vysokou zručnost a znalosti v procesu výroby.
Tradiční výrobu skla můžete prohlédnout v sklárnách v Křišťálovém údolí, například v Preciosa Lustry v Kamenickém Šenově nebo v Sklářském muzeu v Kamenickém Šenově.
V oblasti Křišťálového údolí můžete navštívit různé sklárny, sklářské muzea, stezky spojené s historií sklářství a také přírodní památku Panská skála.
Ruční výroba skla má pro Českou republiku velký kulturní význam, jak dokládá její zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO, což potvrzuje světovou úroveň a pověst českého skla.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.