České značky: Tonak aneb přijeďte si pro svůj vysněný model

Ano, skutečně je to takhle jednoduché: TONAK je zkratka továrny na klobouky, kterou v Novém Jičíně založil Jan Nepomuk Hückel již v roce 1799. Tradice kloboučnického řemesla na Novojičínsku jsou ale mnohem staršího data, klobouky se tu vyráběly už v roce 1630 (a možná ještě mnohem dřív). Když koncem 18. století vznikla první manufaktura, její výrobky si záhy našly cestu do všech koutů světa. V roce 1865 zavedl Hückel pracovní stroje a stal se zakladatelem mechanizované tovární výroby srstěných klobouků. Na slavnou éru firem Johann Hückel’s Söhne, Anton Peschel či Bratři Böhmové navázal současný Tonak.
 

Fezy a buřinky

Pod značkou Tonak se spojily dvě konkurenční firmy: novojičínská fabrika a Fezko Strakonice, proslavená výrobou fezů a pletených baretů a čepic. Společně se řadí mezi tři největší světové kloboučnické firmy, ostatně do zahraničí míří osmdesát procent všech výrobků. V Novém Jičíně se vyrábějí například židovské klobouky pro Ameriku a Izrael, fezy pro muslimské země, plstěné klobouky pro Japonsko nebo černé buřinky pro indiánky v Peru a Bolívii. Šijí se tu také barety a brigadýrky pro pošťáky, čepice pro armádu, policii, vězeňskou službu i pro hasiče.

Značka má vlastní návštěvnické centrum: najdete je přímo v centru novojičínské památkové rezervace na nároží Masarykova náměstí v Laudonově domě.
 

Příběh Laudonova domu

Dům U Laudona sloužil jako zájezdní hostinec. Na jaře 1790 sem konflikt s Pruskem zavedl jednoho z největších vojevůdců 18. století, generála Ernsta Gideona von Laudona. Dobové zprávy říkají, že čtyřiasedmdesátiletý muž si získal náklonnost místních obyvatel, s nimiž si zasoutěžil ve střelbě. Druhý pobyt téhož roku na přelomu června a července se mu však stal osudným. Laudon onemocněl těžkým zápalem plic a 14. července zemřel. Na památku geniálního stratéga a obávaného protivníka, jehož jméno inspirovalo dodnes známou kletbu „himmellaudon“, dům nese jeho jméno.

Dnes si tu prohlédnete expozici věnovanou slavnému generálovi včetně dioramatu bitvy u Domašova s více než pěti sty cínovými vojáčky, u repliky děla si vyzkoušíte dovednosti dělostřelců a zahrát si můžete i zábavnou kvízovou hru Laudoncaching.
 

Město klobouků

Protože ale jste v Novém Jičíně, tím hlavním v Laudonově domě pro vás bude Návštěvnické centrum Nový Jičín – město klobouků. Najdete tu kavárnu, podnikovou prodejnu Tonaku a hlavně interaktivní expozici se spoustou lákadel. Seznámíte se s technologií výroby klobouků, s jejich tvarováním a lisováním. Spoustu zábavy si užijete v ateliéru, kde dostanete balíček se zmenšeným polotovarem a zdobením, ze kterého si vytvoříte originální suvenýr.

Pro děti tu mají hrací koutek, pro skutečné milovníky pokrývek hlavy zkoušírnu. V ní objevíte množství různých klobouků, čepic i doplňků k libovolnému zkoušení a vybírání nejslušivějšího modelu. Fotografii pak můžete přes webkamerový program poslat dál do světa.
 

Nechte na hlavě!

Právě tak se jmenuje stálá expozice klobouků v novojičínském Žerotínském zámku. Stovky různorodých pokrývek hlavy se tu představují samostatně i ve scénách, nechybí ani kloboučnický krám, prvorepubliková cukrárna nebo původní kloboučnická dílna se vzorkovníky, formami a dalším náčiním. Raritou je sbírka klobouků a čepic, které nosily různé významné osobnosti; v Muzeu Novojičínska mají například klobouky Františka Palackého, následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka, Jana Nerudy i manšestrový klobouček Emila Zátopka. I tady můžete zkoušet dle libosti: v dobovém fotoateliéru se můžete nechat vyfotografovat ve vlastním nebo zapůjčeném klobouku.