Merkur letos slaví 100 let

Přijďte oslavit
100 let od založení Merkuru do
Police nad Metují. Celý den můžete tvořit v dílničkách a prozkoumat
muzeum stavebnice zcela
zdarma. Kromě toho se pokusíme zapsat do České knihy rekordů. Bude se stavět had tak dlouhý, že to ještě Česko nevidělo.
Muzeum se mimo jiné pyšní
největší stavbou postavenou z Merkuru a zapsanou do Guinnessovy knihy rekordů. Jde o
Ocelové město (Stahlstadt) postavené Jiřím Mládkem, jehož stavba je inspirována romány Julese Verna.
Pan Jiří Mládek bude osobně přítomen a podělí se zkušenostmi se stavbou Ocelového města a dalších modelů. Pro děti a dospělé bude v přilehlém okolí muzea zajištěn bohatý,
doprovodný program (dílničky, soutěže) a občerstvení po celý den.
Návrat do doby před sto lety

Předchůdcem
Merkuru byla stavebnice Inventor, kterou v roce
1920 začal v
Polici nad Metují vyrábět
Jaroslav Vancl. Název měl v dětech probudit zájem o vynálezy, z jednoduchých součástek se dal postavit báječný hravý svět, od autíček přes
jeřáby až po
letadla nebo třeba větrný mlýn. Tehdy jste ke hře ještě nepotřebovali šroubovák: dílky se totiž spojovaly jen
kovovými háčky, teprve po pěti letech je vystřídaly matičky a šroubky. Kromě spojovacího systému se po pěti letech změnilo i jméno a na světě se tak objevila
první stavebnice Merkur.
Byl to
Vanclův originální nápad nebo našel inspiraci u jiných výrobců? Nevíme, jisté je jen to, že si kovovou stavebnici nechal ještě před vyrobením prvního kousku
patentovat po celé Evropě a dokonce i v USA, stejnou péči pak věnoval i registraci ochranných známek.

Za první republiky
Merkur vyráběl kromě klasických stavebnic i
stavebnice budov, elektrických modelů a další doplňkové sady. Oblíbené byly zejména plechové elektrické vláčky, ale na rozdíl od stavebnice si obchody přály dostávat již smontované. K dětem se rozjely
lokomotivy, inspirované populární rychlíkovou lokomotivou
Mikádo se služebními, osobními a nákladními vozy, záhy doplněné větší rychlíkovou lokomotivou. Šlo o nejrozšířenější a nejoblíbenější typ elektrických vláčků v tehdejším Československu.
Merkur kdysi a nyní

Podobně jako jiné firmy se i
Merkur potýkal s problémy. Za druhé světové války výrobu zpomalil a nakonec zastavil nedostatek barevných kovů, po obnovení výroby v roce
1947 přišlo
znárodnění. Sortiment ale zůstal téměř stejný – s výjimkou tolik oblíbených vláčků, které se přestaly vyrábět v roce 1968.
Asi nejvíc to s Merkurem bylo nahnuté v 90. letech, kdy stačilo málo a podnik málem přestal existovat. Firmu v likvidaci zachránil
Jaromír Kříž, začal inovovat a navrhovat nové sestavy i výrobní sortiment, vrátily se i kdysi oblíbené vláčky. Dnes se proto kromě mnoha variant oblíbených stavebnic v Merkurtoys vyrábí stovky různých druhů vagonů a lokomotiv, železniční mosty a další stavby, parní stroje, tříkolky a koloběžky, dětské bagry a další druhy nářadí, plechové hračky na pískoviště nebo sáňky.
V
muzeu Merkur si prohlédnete jak nejstarší stavebnice z roku 1920, tak podobné stavebnice od jiných výrobců i spousty historických i současných
exponátů. Pozornost přitahuje hlavně kolejiště s oblíbenými vláčky a obří ocelové město,
inspirované románem Julese Verna.
Víte, že…?
Proč Merkur v šedesátých letech přestal vyrábět vláčky, když o ně byl takový zájem? Oficiální verze tvrdí, že nemohly konkurovat novým výrobkům, ale ve skutečnosti se o všem rozhodlo jinde a výroba se plánovaně přesunula do tehdejší Německé demokratické republiky. Německé modely byly menší a navíc z umělé hmoty, takže se snáze rozbíjely. Výsledek? Hráli si s nimi hlavně dospělí a děti k nim nepustili.
- Věda se občas dělala na koleně: když Ministerstvo zdravotnictví zastavilo oficiální výzkum, musel vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle experimentovat doma po pracovní době. Stavebnici Merkur využil k sestavení jednoduché aparatury a na Štědrý den 1961 odlil na neobvyklém „čočkostroji“ první čtyři kousky.
Po českých a slovenských muzeích už několik let úspěšně putuje výstava o historii stavebnice Merkur.
- Další hernu, kde si děti mohou pohrát se známou stavebnicí, najdete v Národním technickém muzeu v Praze. Pokud chcete vidět i Wichterleho čočkostroj, z něhož se stala mezi vědci legenda, zastavte se v expozici Chemie kolem nás.