Pro řadu z nás není Merkur jen kemp na Novomlýnských nádržích pod Pálavou nebo jedna z planet sluneční soustavy, ale také název populární kovové stavebnice. Doma je v Polici nad Metují, kde má oblíbená hračka dokonce své vlastní muzeum.
Merkurtoys je ryze česká firma z
Police nad Metují. Kromě kovové stavebnice Merkur s různě dlouhými pásy, ozubenými i neozubenými koly a dílky rozmanitých tvarů z lakovaného ocelového plechu vyrábí také plechové vláčky, robotiku a učební pomůcky, které děti učí manuální zručnosti a technickému myšlení. Dokonce má i vlastní
muzeum Merkur.
Návrat do doby před sto lety
Předchůdcem Merkuru byla stavebnice Inventor, kterou v roce 1920 začal v
Polici nad Metují vyrábět Jaroslav Vancl. Název měl v dětech probudit zájem o vynálezy, z jednoduchých součástek se dal postavit báječný hravý svět, od autíček přes jeřáby až po letadla nebo třeba větrný mlýn. Tehdy jste ke hře ještě nepotřebovali šroubovák: dílky se totiž spojovaly jen kovovými háčky, teprve po pěti letech je vystřídaly matičky a šroubky. Kromě spojovacího systému se po pěti letech změnilo i jméno a na světě se tak objevila první stavebnice Merkur.
Byl to Vanclův originální nápad nebo našel inspiraci u jiných výrobců? Nevíme, jisté je jen to, že si kovovou stavebnici nechal ještě před vyrobením prvního kousku patentovat po celé Evropě a dokonce i v USA, stejnou péči pak věnoval i registraci ochranných známek.
Za první republiky Merkur vyráběl kromě klasických stavebnic i stavebnice budov, elektrických modelů a další doplňkové sady. Oblíbené byly zejména plechové elektrické vláčky, ale na rozdíl od stavebnice si obchody přály dostávat již smontované. K dětem se rozjely lokomotivy, inspirované populární rychlíkovou lokomotivou Mikádo se služebními, osobními a nákladními vozy, záhy doplněné větší rychlíkovou lokomotivou. Šlo o nejrozšířenější a nejoblíbenější typ elektrických vláčků v tehdejším Československu.
Merkur kdysi a nyní
Podobně jako jiné firmy se i Merkur potýkal s problémy. Za druhé světové války výrobu zpomalil a nakonec zastavil nedostatek barevných kovů, po obnovení výroby v roce 1947 přišlo znárodnění. Sortiment ale zůstal téměř stejný – s výjimkou tolik oblíbených vláčků, které se přestaly vyrábět v roce 1968.
Asi nejvíc to s Merkurem bylo nahnuté v 90. letech, kdy stačilo málo a podnik málem přestal existovat. Firmu v likvidaci zachránil Jaromír Kříž, začal inovovat a navrhovat nové sestavy i výrobní sortiment, vrátily se i kdysi oblíbené vláčky. Dnes se proto kromě mnoha variant oblíbených stavebnic v Merkurtoys vyrábí stovky různých druhů vagonů a lokomotiv, železniční mosty a další stavby, parní stroje, tříkolky a koloběžky, dětské bagry a další druhy nářadí, plechové hračky na pískoviště nebo sáňky.
V
muzeu Merkur si prohlédnete jak nejstarší stavebnice z roku 1920, tak podobné stavebnice od jiných výrobců i spousty historických i současných exponátů. Pozornost přitahuje hlavně kolejiště s oblíbenými vláčky a obří ocelové město, inspirované románem Julese Verna. Otevřeno je celý rok kromě pár týdnů od začátku ledna do konce března, základní vstupné stojí 110 Kč, děti, senioři a studenti zaplatí 60 Kč, rodinné vstupné vyjde na 240 Kč.
Víte, že…?
Proč Merkur v šedesátých letech přestal vyrábět vláčky, když o ně byl takový zájem? Oficiální verze tvrdí, že nemohly konkurovat novým výrobkům, ale ve skutečnosti se o všem rozhodlo jinde a výroba se plánovaně přesunula do tehdejší Německé demokratické republiky. Německé modely byly menší a navíc z umělé hmoty, takže se snáze rozbíjely. Výsledek? Hráli si s nimi hlavně dospělí a děti k nim nepustili.- Věda se občas dělala na koleně: když Ministerstvo zdravotnictví zastavilo oficiální výzkum, musel vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle experimentovat doma po pracovní době. Stavebnici Merkur využil k sestavení jednoduché aparatury a na Štědrý den 1961 odlil na neobvyklém „čočkostroji“ první čtyři kousky.
- Po českých a slovenských muzeích už několik let úspěšně putuje výstava o historii stavebnice Merkur. Právě nyní se zastavila ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech, součástí expozice je i herna. Výstavu, kterou zapůjčil sběratel a autor muzejního Ocelového města pan Jiří Mládek, můžete navštívit až do 10. února 2019, a to od úterý do soboty vždy od 9 do 17 hodin, v neděli a státní svátky pak od 13 do 17 hodin. Vstupné stojí 60 korun pro dospělého a 30 Kč pro děti.
- Další hernu, kde si děti mohou pohrát se známou stavebnicí, najdete v Národním technickém muzeu v Praze. Pokud chcete vidět i Wichterleho čočkostroj, z něhož se stala mezi vědci legenda, zastavte se v expozici Chemie kolem nás.