Proč se první pokusy s výrobou porcelánu odehrávaly právě v
Klášterci nad Ohří a dalších městech na
Karlovarsku? Protože právě tady díky působení horkých pramenů vznikla ložiska kvalitního kaolinu, který je pro výrobu porcelánu nezbytný. Byl objeven i v okolí Černic na kláštereckém panství – a právě to vedl
Johanna Nikolause Webera, správce thunovského panství, aby okolí prozkoumal důkladněji, provedl zkoušku zeminy a s podporou
hraběte Františka Josefa Thuna se pustil do experimentování s výrobou „bílého zlata“ – porcelánu.
Stopa vede na zámek
Než se vypravíte do
Muzea porcelánu na kláštereckém zámku, zastavte se v zámeckém parku u
saly terreny: právě tam totiž se totiž
18. dubna 1794 v provizorní peci uskutečnil první pokus o výpal… a byl neúspěšný. Podařil se až ten třetí: jeho hmatatelným výsledkem je
nejstarší dochovaný zkušební kus porcelánu,
růžově zbarvený šálek s talířkem, červeným dekorem a nápisem Vivat Böhmen. V porcelánové expozici na
zámku v
Klášterci nad Ohří mu je vyhrazeno čestné místo.
V záplavě uměleckých výrobků zapůjčených ze sbírek
Uměleckoprůmyslového musea v Praze jsou k vidění nejrůznější druhy porcelánu z celého světa, od Orientu přes ukázky míšeňského a vídeňského porcelánu až po ten náš, český. Ve vitrínách a interiérech se představuje zboží z
manufaktur a porcelánek z Horního Slavkova, Březové, Kysiblu, Chodova, Staré Role, Dalovic, Prahy, Lokte, Budova, Žandova a dalších míst. K raritám patří například
koflík s obrázkem zámku před požárem v roce 1856 nebo
zlatobílý jídelní servis, který mohli užívat jen členové hraběcí rodiny Thunů. Skládá se ze 158 kusů.
Od šedavé k bílé
Od prvních pokusů a šedavého porcelánu s glazurou, ve které se objevovaly kazy, ke kvalitnímu bílému porcelánu, který dokázal obstát v tvrdé konkurenci, uplynulo několik let. Dnešní
porcelánka Thun 1794 měnila jména i značky (a také materiál: šedavý kaolin z ložiska u Černic nahradil bílý od
Kadaně) a postupně získávala úspěchy doma i ve světě. V roce 1836 například obdržela na výstavě českých průmyslových výrobků v
Praze bronzovou medaili za jídelní soupravu pro dvanáct osob, v roce 1854 zlatou medaili za velkou a technicky velice náročnou
čtyřlaločnou mísu na
Všeobecné průmyslové výstavě v Mnichově.
Porcelánka v dnešní době
Porcelánka, od počátku zaměřená na výrobu stolního nádobí, patřila koncem 19. století k největším výrobcům porcelánu u nás. Až do roku 1945 byla majetkem rodiny Thunů, pak následovalo znárodnění a v sedmdesátých letech 20. století stěhování do nových, moderních prostor. Napříč bývalým areálem byla protažena hlavní silnice a v roce 1976 byla stržena i původní kruhová pec z roku 1794. Dějiny původní thunské porcelánky se uzavřely v roce 2002, kdy byly kompletně zbourány poslední staré budovy. Dnes má
společnost Thun 1794 tři pobočky, a to v
Klášterci, v
Nové Roli a v
Lesově: tamní porcelánka Concordia vznikla roku 1888.
Ve spolupráci s
Grandhotelem Pupp porcelánka
Thun 1794 pravidelně pořádá
Porcelánové slavnosti v Karlových Varech, a také pravidelně nabízí novinky – třeba
vzorek Lea, určený spíš pro mladší zákazníky, který se představil na
veletrhu Ambiente 2020 ve Frankfurtu, anebo sady
Ophelia a
Angelina v klasickém designu s bohatou výzdobu s použitím zlata a platiny; ty jsou oblíbené především na východních trzích.
Exkurze, návštěvnická centra a porcelánové školičky
Současným sídlem společnosti je Nová Role, jedno z nejmladších měst v Česku. Příběh výroby porcelánu mapuje Návštěvnické centrum Thun 1794 s expozicí o výrobě, galerií a porcelánovou školičkou, objednat si můžete i exkurzi do vzorkovny a výrobního závodu.- Jednotlivá pracoviště, kde se porcelán začišťuje, glazuje, maluje, dekoruje a připravuje k prodeji, můžete vidět i v Klášterci nad Ohří. Ani tady nechybí porcelánová školička, kde je možné vyzdobit hrneček, talířek nebo mističku dle vlastního výběru. Milou kuriozitou jsou scénky z filmu Holky z porcelánu, který se v klášterecké porcelánce v roce 1974 natáčel. Expozice je členěná do několika zón, které s lehkou nadsázkou a melancholií připomínají filmové záběry.
- V minulém roce mířilo 44 procent produkce na český trh, zbytek putoval do zahraničí, a to zejména do Ruska, arabských a afrických zemí. V Evropě je porcelán značky Thun 1794 oblíbený především ve Švédsku, Itálii a Velké Británii.