České značky: na výlet v botaskách aneb botách značky Botas

Kdybychom na portálu Kudy z nudy mohli prozkoumat vaše botníky, v řadě z nich bychom určitě našli originální botasky – sportovní boty, šité ve východočeské Skutči. Jejich příběh začal v docela obyčejných ševcovských dílnách východních Čech už v 16. století, i když tehdy samozřejmě nešlo o sportovní botky. Bohaté ševcovské tradice ale potvrzují například artikuly pro cechmistry a mistry ke zvelebení skutečského obuvnictví, vydané roku 1534.
 

Zrod botasek mapuje muzeum ve Skutči

Krok za krokem můžete příběh botasek a dalších bot sledovat v Městském muzeu ve Skutči: expozice obuvnictví vás provede nejstaršími dějinami ševcovského cechu, nahlédnete do světničky venkovského řemeslníka z doby před sto lety i do polní dílny na opravu obuvi. Ta připomíná velké objednávky bot pro armádu, na kterých kdysi Skuteč bohatla. Otevřeno tu je každý den a téměř 365 dní v roce od pondělí do neděle od 9 do 17 hodin s hodinovou polední přestávkou.

Už za první republiky putovaly výrobky ze skutečských obuvnických dílen a továren daleko za hranice. V roce 1949 po sloučení několika znárodněných obuvnických provozů vznikl podnik Botana. Původně měl vyrábět hlavně pánskou vycházkovou obuv, doplněnou speciálními botami pro lyžaře a bruslaře. Jenže volný čas a rozvíjející se sportovní odvětví si vynutily změnu sortimentu, a tak se od roku 1962 firma zaměřila na sportovní obuv. A také se přejmenovala: z Botany se stal Botas, což znamenalo Bota-sportovní a zároveň Bota-Skuteč.
 

Boty pro vrcholový sport i pro volný čas

Botasky nosily generace sportovců v řadě odvětví, od boxerů přes hokejisty a lyžaře až po krasobruslaře. Boty z Botasu obouvali slavní sourozenci Romanovi, krasobruslaři, kteří v letech 1962 až 1964 ovládli mistrovství světa v krasobruslení, olympionici Věra Čáslavská, Emil Zátopek nebo Jiří Raška, česká a slovenská nohejbalová reprezentace nebo běžci na lyžích.
Boty ze Skutče nakonec přežily i sametovou revoluci a v devadesátých letech Botas ročně šil statisíce párů obuvi pro tenis, basketbal, kopanou a lehkou atletiku pro firmy Puma, Adidas či Salomon. Botky ze Skutče tak zavazovaly takové hvězdy jako Diego Maradona nebo Marlene Oteyová.
Dnes továrna na Chrudimsku vyrábí obuv i brusle pro lední hokej i krasobruslení, běh na lyžích i na kolečkových lyžích i boty pro nohejbal, gymnastiku, balet a různé letní a halové sporty.
 

Báječně barevné modely řady Botas 66

Legendou se stala modelová řada výrazně barevných modelů botasek Botas 66, provázená reklamním sloganem „Pomozte i vy udržet klasický český produkt na nohou!“ Základem školního projektu studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze se stal dávný a úspěšný kultovní model CLASSIC s typickým svislým zoubkovaným páskem a logem se třemi hvězdami, jehož dějiny se začaly psát už v roce 1966.
Modelová řada bot a doplňků získala řadu prestižních cen za design, zvítězila například v soutěži Czech Grand design 2009. Postupně vznikly zhruba dvě stovky různých barevných vzorů, často vyráběných jen v malých sériích, dokonce včetně speciálů pro děti nebo vegany. Kotníčkové modely řady MID, běžeckými botami inspirované boty RUN nebo streetové speciály URBAN mají dokonce vlastní obchody v Praze na Starém Městě a na Žižkově.
 

Obuvnické rarity z muzea ve Skutči

• Mezi skvosty Městského muzea ve Skutči patří největší ručně šitá polobotka, s délkou 1 080 milimetrů rekordmanka v Česku i v celé Evropě.
• Největším exponátem v obuvnické expozici je kopírovací stroj na dřevěná kopyta, vyrobený začátkem 20. století v Lipsku. Víte, že podle dochovaného expedičního deníku na přelomu 19. a 20. století putovala kopyta od firmy Horák Skuteč do Zlína do firmy Antoníny Bati, kde se používala pro výrobu valašských papučí?
• V muzeu si můžete pustit několik dokumentárních filmů o výrobě v Botasu v letech 1966 až 1976, které se podařilo získat z archivu Krátkého filmu v Praze, dokumenty o dějinách obuvnictví a videa z ruční výroby bot. Pro děti tu mají pexesa, kvízy a postřehové hry, na historické ruční razičce si na památku můžete vyrazit do kousku usně znak dávné ruční výroby.