Za pradědečka Kofoly můžeme považovat
opavského lékárníka Gustava Hella, který již na konci 19. století začal vyrábět kromě farmaceutických výrobků a cukrovinek i
Syrupus Colae compositus Hell, obsahující tekutý extrakt semen koly. Na
Kofolu v dnešní podobě došlo ale až v polovině 20. století: vznikla v roce 1959 jako socialistická náhražka nedostupných značek Coca-Cola a Pepsi. Tým
Výzkumného ústavu léčivých rostlin v Praze pod vedením docenta
Zdeňka Blažka během dvou let vymyslel, jak přebytečný kofein vzniklý pražením kávy smíchat s bylinkami a ovocnými šťávami. V
opavském farmaceutickém podniku Galena se podle tohoto receptu začal míchat
sladkokyselý sirup Kofo, a právě ten je dodnes základem nealkoholické Kofoly.
Kofola aneb kávové zrnko z Krnova
Receptura pro základní sirup se používá dodnes. Míchá se vždy na celou sezónu, proto může mít Kofola meziročně jemné odchylky v chuti podle charakteru počasí a dozrávání ovoce. Údajně obsahuje
šťávu z jablek, třešní a rybízu, extrakt z lékořice a maliníku, světlý a tmavý karamel a také silice z anýzu, kardamomu, pomeranče a skořice. Přesně to ale ví jen málokdo, protože
receptura Kofoly je tajná podobně jako složení slavné
Becherovky.
Kofolu na její cestě do světa od samého začátku provázely slogany, poutače i pojízdná reklama, vše s
logem ve tvaru kávového zrna, které se používalo celých třicet let. Jakmile Kofola přistála na pultech obchodů, zachutnala každému – ostatně její spotřeba rostla tak, že Československu brzy došly bylinky na výrobu a musely se dovážet ze zahraničí.
Když ji miluješ…
Během více než šedesáti let existence toho Kofola zažila víc než dost. Na špici se tmavá limonáda udržela až do sametové revoluce. Pak musela podobně jako jiné domácí limonády bojovat o místo na slunci se zahraničními značkami, několikrát změnila majitele, a nakonec se díky změně marketingové strategie a investicím znovu vrátila na výsluní.
Chuť zůstala stejná, takže dříve narozeným připomíná časy jejich mládí, a díky nové image a také skvělým reklamám (protože vánoční trhák o zlatém prasátku zná skutečně každý) si ji oblíbili i mladí. Slogan
„Když ji miluješ, není co řešit…“ předává své silné poselství dodnes. Ani nápoj samotný nestárne, naopak se zkouší nové varianty s příchutí višní, kokosu, jablka či skořice, mandarinek nebo marcipánu. Kofola se vyrábí v
Krnově a majoritní podíl vlastní původem řecká
rodina Samarasových v čele se současným generálním ředitelem Jannisem.
Vinea, mladší sestra Kofoly, a další sourozenci
Z
hroznů, bezu a špetky fantazie se roky 1974 zrodila
Vinea: nápoj, jehož jedinečná receptura obsahuje vysoký podíl přírodní hroznové šťávy. Dokazuje, že zázraky se dějí na vinici, ale zázračná chuť a vůně, které dělají Vineu tak výjimečnou, by nikdy nebyla kompletní bez
černého bezu. Limonáda Vinea, vyráběná dle originální receptury, tak po zásluze těží z krásy a rozmanitosti přírody.
Další novinkou společnosti Kofola je
řada prémiových limonád s vyšším obsahem ovocné šťávy ze sicilských citrusů s názvem Targa Florio. Předchůdce dnešních seriálů rallye a jeden z nejdrsnějších a nejstarších vytrvalostních závodů, které kdy historie automobilového sportu poznala, byl velmi nebezpečný: na úzkých pneumatikách, bez posilovačů řízení a dalších vymožeností závodníci zdolávali stovky kilometrů a serpentin po úzkých šotolinových cestách v sicilských horách.
Silný příběh závodu je také hlavní inspirací samotné značky. Na Sicílii totiž rostou nejlepší citrusy na světě a legendární závod Targa Florio má slavnou českou stopu. První ženou, která se ho účastnila, totiž byla
Eliška Junková; v roce 1928 skončila celkově na pátém místě a první mezi amatéry. Závod pamatují dokonce i citrusové sady z rodinné farmy, která je pěstuje již několik generací a z jejíchž plodů se limonády vyrábějí. Přeneste se v duchu na Sicílii, až budete ochutnávat
limonádu Targa Florio s příchutí pomeranče, krvavého pomeranče nebo citronu, slazenou třtinovým cukrem.
Léto 2021 s Kofolou zve do Kofokina nebo na výlety po stopách slavných milenců
Kofola letos pozve lidi do svých
Kofokin, podpoří
vybrané festivaly a pro zamilované připravila speciální
náramky s vytištěnou osobní přezdívkou. Navíc, pro všechny nadšené výletníky a obzvlášť pro sběratele
dřevěných Turistických známek je tady letní hra, ve které se vydají po stopách slavných milenců. Speciální edice Turistických známek pracuje s motivem přezdívek a je součástí kampaně
Láska má 1000 jmen. Hledači Turistických známek se tak dozví například to, ve kterém městě se potkal lázeňský Švihák Johann Wolfgang von Goethe se svou poslední múzou Ulrike. Nebo jaká něžná slova volila pro Petra Voka z Rožmberka jeho milá Zuzana. Sedm českých párů doplňuje jeden slovenský – Ľudovít Štúr a jeho láska, šlechtična Adela Ostrolúcka. Na zadní straně každé Turistické známky je QR kód, který odkazuje na audionahrávku s příběhy milenců. Namluvil je známý herec Igor Chmela. Turisté známky získají ve stovkách provozoven, kde se během výletu zajdou osvěžit točenou Kofolou.
Pětkrát o Kofole
Kofola zdaleka není jen Kofola: do portfolia stejnojmenné obchodní skupiny patří také minerálky Rajec, Ondrášovka a Korunní, Jupík, polské limonády Hoop a Paola, energy drink Semtex, čerstvé šťávy Ugo a další. Kofola se na tržbách podílí přibližně ze čtvrtiny.- Mezi poslední přírůstky patří slovinská Radenska, která má podle odborníků na dvacetimilionovém trhu bývalé Jugoslávie podobný potenciál, jaký se otevíral před Kofolou na přelomu tisíciletí.
- Skupina má sedm výrobních závodů, kromě Česka působí v Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a v Rusku a zaměstnává 1900 lidí, z toho v Česku zhruba 700.
- V roce 2020 dosáhly tržby skupiny 6,17 miliardy korun.
Kofola, která dlouhodobě fandí zamilovaným, letos přichází s kampaní Láska má 1000 jmen. Rozvíjí motiv přezdívek, kterými se mezi sebou partneři oslovují. Láskyplná pojmenování mohou být něžná, vtipná a občas i trochu peprná, vždy ale vyjadřují jedinečné pouto. Až uvidíte v televizi reklamní spoty, vězte, že se natáčely v kempu na břehu Vltavy nedaleko Českého Krumlova. Láskyplné přezdívky v nich hrají hlavní roli a diváci se mohou těšit na Potvůrku, Prdelku nebo na Slovensku používanou Papuľku a Bimbásika.