České značky: Josef Sodomka a tradice automobilového designu

Když přijde řeč na české karosářství, kdekomu se vybaví jméno Josefa Sodomky. Když v květnu 1896 založil ve Vysokém Mýtě malou dílnu na konstrukci vozů, kočárů a bryček, k ladným automobilovým křivkám to svět měl ještě hodně daleko. Po vzniku Československa a první světové válce ale bylo všechno jinak. Postupný nástup automobilismu znamenal pro továrnu téměř bankrot, takže pár let fungovala jako pouhá opravna kočárů.

Vše se změnilo v roce 1925, když se po studiu na odborné karosářské škole v Kašperských Horách a po praxi u firmy Laurin & Klement v Mladé Boleslavi domů vrátil Sodomkův syn Josef. Přinesl s sebou nadšení pro automobily a přesvědčil otce, že je nutné změnit výrobní program. U Sodomků se tak začaly stavět zakázkové karoserie na podvozcích různých značek.
 

Od Pragy až po obytný autobus pro Baťu

Prvním autem, které opustilo továrnu ještě v témže roce, byla Praga Mignon s otevřenou karoserií. O rok později už bylo vozů jednatřicet a ve 30. letech zažívala karosárna Sodomka zlaté časy. Karoserie z Vysokého Mýta se objevily nejenom na vozech českých značek jako Škoda, Tatra, Aero a Praga, ale i značek zahraničních, jako byly Bugatti, Ford, Graham, Lancia, Nash, Studebaker či Rolls-Royce. Firma stavěla rovněž vozy pro slavné osobnosti: manželka prezidenta Edvarda Beneše Hana jezdila upraveným roadsterem Aero 50, Jan Werich si objednal Tatru 52 s karoserii čtyřmístného kabrioletu a pro britského krále Jiřího VI.

Sodomka upravil vůz dnes již zapomenuté značky La Salle. Skutečným bonbónkem byl obytný a konferenční autobus, který karosárna ve Vysokém Mýtě přestavěla pro Jana Antonína Baťu v roce 1936, a to na Fordu BB. V interiéru byly vestavěné stolky s psacími stroji, konferenční stolek se skříňkou na úřední dokumentaci a několik cestovních křesel. Celý interiér se dal snadno proměnit v ložnici, zatímco řidiči po vystřídání pokračovali v jízdě.
 

Karosa a auto pro Stalina

Další Sodomkovy plány škrtla otcova smrt v roce 1939, druhá světová válka a komunistický režim. Po znárodnění se ze Sodomkovy továrny stal národní podnik Karosa a ten se zaměřil výhradně na výrobu autobusů. Ve vlastním znárodněném podniku Sodomka nějaký čas pracoval jako ředitel, ale v rámci čistek v 50. letech byl zatčen a uvězněn. Po propuštění se už do své firmy vrátit nemohl, poslední roky tak pracoval jako konstruktér u výrobce nákladních vozů Liaz. V závěru života ale ještě stačil navrhnout a vyrobit nádherné karoserie pro vozy jako Tatra 600 kabriolet (který k 70. narozeninám dostal tehdejší vůdce Sovětského svazu Stalin), Mercedes-Benz 770 Karosa či prototyp Škoda 440 Karosa z roku 1956.

V roce 1999 se Karosa stala součástí nadnárodního podniku Irisbus, v roce 2007 pak byla původně česká firma přejmenována podle italské značky autobusů Iveco.

Jméno Sodomka ale žije ve Vysokém Mýtě dodnes: Regionální muzeum nabízí všem zájemcům prohlídku speciálního Muzea českého karosářství. Část expozice je věnovaná obecně oboru karosářství, představuje se tu i historie slavné karosářské firmy otce a syna Sodomkových. Na vlastní oči uvidíte například legendární kabriolet Aero 50 Dynamik, limuzínu Tatra 57B nebo pancéřovanou limuzínu Škoda VOS. Pozornost věnujte také náměstí Přemysla Otakara II., kde muzeum sídlí: patří k největším v Česku.
 

Mladí automobiloví designéři

Firem, které vyráběly karoserie na zakázku, bylo za první republiky několik desítek. Vedle otce a syna Sodomkových ve Vysokém Mýtě patřili k těm nejznámějším Oldřich Uhlík nebo Jan Otakar Jech v Praze, Václav Brožík v Plzni či firma Ignaze Theodora Petery a jeho synů ve Vrchlabí.

Bohatá karosářská minulost ovlivnila i dnešní designéry. Řada českých a slovenských designérů pracuje ve Škodovce, například Peter Olah jako vedoucí interiérů. Do koncernu Volkswagen se po krátké epizodě u BMW vrátil Jozef Kabaň, slovenský automobilový designér, bývalý šéfdesignér značky Škoda a mimo jiné autor třetí generace modelů Octavia a Superb. Známý je i Martin Uhlárik, který vede londýnské studio společnosti Tata Motors, anebo Jaromír Čech, absolvent brněnského VUT a londýnské Royal College of Art, který v Turíně vede interiérový design čínské automobilky Changan.
 

Od designu až po šlapací autíčka

• Mezi mladé tvůrce, kteří dělají čest českému automobilovému designu, patří rovněž Ondřej Jirec v Aston Martinu, Martin Kostovčík u Opelu, Zdeněk Borýsek v Hyundai, Boris Grell ve VW, Jana Bonková v Audi nebo Peter Chovanec v Jaguar Land Roveru.
• V muzeu ve Vysokém Mýtě si prohlédnete unikátní motorové autíčko, které společnost Carrosserie Sodomka vyrobila pro majitelova syna. Šlo o jediný exemplář, který svým tvarem připomíná slavný model Aero 50 Dynamik. Motor má 100 kubíků a řídí se jako skutečné auto, nechybí v něm spojka, brzda, plyn a tři rychlosti včetně zpátečky.
• Šlapací autíčka továrna vyráběla jako hračky, Sodomka na ně měl i koncesi, a nejbližší spolupracovníci si je mohli ve fabrice nechat vyrobit pro své děti třeba jako dárek k Vánocům. Šlapací autíčko z vysokomýtského muzea je dvoumístné, má kožené sedačky, lak v béžové a vínové barvě a vešly se do něj dvě přibližně sedmileté děti.
• Z podniku Josefa Sodomky v roce 1956 vyjel vůbec nejznámější československý autobus z Vysokého Mýta, Škoda 706 RTO s podvozkem z firmy LIAZ, zaoblenými tvary a bohatou prosklenou plochou. Karosa ho vyráběla do roku 1971 pro městskou, meziměstskou i dálkovou dopravu, některé byly upraveny pro vyhlídkové jízdy nebo pojízdné prodejny. V roce 1960 na základě tohoto modelu vznikl typ 706 RTO-K, první kloubový autobus v Československu. Legendární autobus Škoda 706 RTO vyrobený v počtu necelých 15 tisíc kusů se dostal i na mimoevropské trhy.
• Říká se, že v kabrioletu postaveném na základech Tatry 600 samotný Stalin nikdy neseděl. Po jeho smrti se auto ve druhé polovině 50. let dostalo do služeb moskevské nemocnice a následně prošlo rukama několika soukromých majitelů. V 70. letech se kopřivnické Tatrovce povedlo dojednat výměnu za T603 a unikátní kabriolet se tak vrátil domů; dnes ho můžete vidět v muzeu Tatra v Kopřivnici.