Pivovar, který vznikl díky měšťanům z
Uherského Hradiště, za sebou má historii dlouhou několik set let. Šťastnější časy zažil po roce 1869, kdy jej odkoupil
Salomon Braun z
Uherského Ostrohu a rod Braunů si vlastnictví podržel tři generace. Po válce zachránili výrobu zaměstnanci a podnik fungoval dál, po roce 1989 ale pivovar začal vykazovat velké ztráty a postupně propouštěl. Posledním hřebíčkem do pomyslné rakve byly povodně v červenci 1997, na konci roku byl pivovar uzavřen a
Jarošovské „pivo jako malované“ najednou přestalo existovat.
Bíla pěna, láhev orosená…
Chybělo málo a značka by zanikla. Když se ho koncern Heineken rozhodl prodat, koupil ho místní podnikatel
Radislav Vymyslický. Nejde ale o původní kolos, tam se dnes vyrábějí výtahy; nový minipivovar vybavený moderní technologií stojí o pár stovek metrů dál v budově na Pivovarské ulici, kde kdysi vznikaly slavné
dětské jídelní židličky firmy TON.
Staletou tradici vaření piva v Jarošově oficiálně obnovila první várka Jarošovského ležáku 12% z 8. února 2017. Pozornost si zaslouží slovácké motivy na etiketách: právě jejich originální výtvarné pojetí s využitím folklorních prvků bylo v roce 2017 oceněno na prestižní
soutěži World Beer Awards, zatím posledním významným designovým oceněním je
Red Dot Design Award.
Kromě vaření spodně kvašených ležáků plzeňského typu a spodně i svrchně kvašených speciálů se
Jarošovský pivovar zapojil do kulturního života
Uherského Hradiště a okolí, pomohl desítkám kulturních a sportovních akcí i nadačním aktivitám, otevřel malé
pivovarské muzeum a má vlastní
pivovarskou prodejnu. Kromě
exkurzí pořádá například
Den otevřených dveří v Jarošovském pivovaru, Hradišťské piváky nebo
Jarošovský Oktoberfest. Milovníci piva ze
Slovácka si tak znovu společně s Argemou mohou zanotovat známý refrén
„…bíla pěna, láhev orosená / chmelový nektar já znám / jen jsem to zkusil a jednou se napil / od těch dob žízeň mám.“
Jako David s Goliášem
Jarošovský Argemou opěvovaný pivovar neproslavila jen písnička, ale také spor pivním Goliášem, největším evropským výrobcem piva
koncernem Heineken. Ten přitom Jarošovské pivo nikdy nevařil, ruinu pivovarských budov získal až v roce 2008 od tehdejšího majitele, společnosti Drinks Union.
Spor se táhl od roku 2016, kdy
Jarošovský pivovar zažádal u Úřadu pro průmyslové vlastnictví o zápis
obrazové ochranné známky Jarošovské pivo. Měla ochránit nejenom spojení s Jarošovem, ale i obrazovou podobu známky. Proti zápisu se ale ohradila společnost Heineken, která historickou slovní ochrannou známku Jarošov zdědila po předchozích majitelích pivovaru. Nový pivovar se bránil tvrzením, že do ochranné známky Heinekenu nezasahuje, protože Jarošovský a Jarošovské je označení zeměpisného původu výrobku. Piva se zkrátka vaří v Jarošově, v části města
Uherské Hradiště.
Při soudních procesech se na Jarošovský pivovar snesly výrazy jako „nekalá soutěž“ a „parazitace na dobrém jménu značky Jarošov“, nicméně soudy nic závadného neshledaly. Úřad pro průmyslové vlastnictví nakonec ochrannou známku Jarošov ve vlastnictví Heinekenu zrušil s tím, že koncern ji neužíval a chtěl ji blokovat jenom proto, aby se nevařilo pivo pod tímto názvem.
Fandové Jarošova rozhodnutí samozřejmě uvítali, Heineken se ještě odvolal, vzápětí ale odvolání stáhl. V Jarošově se tak opět může vařit Jarošov, tak jak tomu bylo vždy.
Třikrát o Jarošovském pivu
Oba pivovary skutečně jsou jako příslovečný David a Goliáš: Jarošovský pivovar má roční produkcí přes šest tisíc hektolitrů a patří tak do kategorie minipivovarů. Nizozemský Heineken coby druhý největší producent na světě ovládá značky Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Starobrno a Hostan.- Většina jarošovského piva se prodává v lahvích, takže pivovar musí navyšovat kapacitu stáčení. V březnu 2021 do pivovaru dorazila nová lahvová stáčecí linka, která dostala jméno Máňa.
- Jarošovské pivo se vaří ze sladů z regionálních sladoven v Kroměříži a Záhlinicích, místní vody a Žateckého poloraného červeňáku, ale pivovar se nebojí experimentovat i s jinými odrůdami chmele.