České značky: automobily Tatra z Kopřivnice

Jak stará je vlastně automobilka Tatra? Ignác Šustala sice svůj podnik na výrobu kočárů a bryček založil už v roce 1850, jenže první automobil nazvaný Präsident opustil továrnu v březnu 1897, o rok později se začaly vyrábět nákladní vozy. Právě ty proslavily Tatru ve 21. století. Ať už ale obdivujete osobní vozy nebo obří náklaďáky, Kopřivnici byste rozhodně měli zařadit do svých cestovních plánů: v expozici Technického muzea Tatra jsou k vidění všechny známé vozy a další překvapení se chystá.
 

Když Tatra ještě nebyla Tatra

Počátky automobilky spadají do dob, kdy se Kopřivnice oficiálně nazývala Nesselsdorf. Do roku 1926 se na některých vozech proto objevovala značka název NW, Nesselsdorfer Wagenbau.

První sériově vyráběné nákladní automobily NW TL2 a NW TL4 mívaly nápis Tatra na dveřích už o něco dřív, ovšem oficiální jméno Závody Tatra nese kopřivnická automobilka až od roku 1927.

Pokud za tím hledáte slovenské pohoří, jste na správné stopě: v roce 1919 se totiž na horských silnicích a cestách zasněžených Vysokých Tater testoval tehdejší model U. Zkoušky dopadly dobře, vůz bez problémů projel náročnou trasu ze Štrby až do Tatranské Lomnice. Svou roli sehrálo i to, že reklamní plakáty s vyobrazením velkolepého pohoří zkrátka vypadaly dobře. Kopřivnická automobilka proto začala vozy označovat nápisem Tatra; prvním vozem takto značeným od samého počátku byla Tatra 11, představená na jaře 1923.
 

Tatrovácká koncepce

Tatrovky proslavila koncepce, jejímž duchovním otcem byl konstruktér Hans Ledwinka. Jejím principem byl podvozek s centrální ocelovou rourou, kdy vpředu byl umístěn vzduchem přímo chlazený motor a převodovka, vzadu pak nezávisle uložené výkyvné poloosy. Ty se později u nákladních a terénních vojenských typů používaly i vpředu. Konstrukce se postupně prosadila i v odlehčené podobě u speciálních vozidel, protože Tatrovky se díky ní dokázaly vypořádat i s velmi obtížnými terény.

Automobilka se ve svých reklamách po zásluze chlubila úspěšnými cestami kolem světa a napříč kontinenty. Například v roce 1931 podnikli sochař František Vladimír Foit a zoolog Jiří Baum s Tatrou 12 osm měsíců trvající cestu napříč Afrikou. V dobových reklamách se dočteme, že „…Tatra hravě snesla obtíže rovníkového vedra, nesnáze zarostlých cest, písčitého i bažinatého terénu a díky bezrámovému chassis, výkyvným polonápravám a vzduchovému chlazení ujela přes 24 000 kilometrů bez jediného defektu.“
 

Karavanem značky Tatra kolem světa

Doktor přírodních věd Jiří Baum, zoolog specializující se na pavoukovce, mravence a ptáky, a rovněž spolupracovník Národního muzea v Praze, zůstal Tatrovkám věrný i nadále. Do světa jezdil společně s dalšími nadšenými cestovateli, po svatbě se pak jeho parťákem na dobrodružných cestách stala manželka Růžena. Roku 1933 se v Tatře 54 vypravili do Pobaltí a do Skandinávie, o rok později na opožděnou svatební cestu do Španělska a na rok 1935 si naplánovali velkou roční cestu kolem zeměkoule. Protože potřebovali automobil, který by se v divočině proměnil v pohodlný domov, v Kopřivnici jim nabídli užitkový vůz Tatra 72, který se vyráběl v letech 1933 až 1937. Na tatrovácký podvozek si Baumovi v pražské karosárně Oldřicha Uhlíka nechali vyrobit speciální obytnou nástavbu. Za sedadly řidiče a spolujezdce taky bylo rozkládací dvojlůžko s jednoduchým zvedacím stolkem, malá kuchyňka využívaná i jako temná komora na zpracování fotografického materiálu, a hlavně velké úložné prostory pro nasbíraný materiál. Nástavba měla dvojité stěny vyplněné korkem kvůli tepelné izolaci.

S expediční Tatrou se Baumovi vydali na kratší testovací jízdu na Slovensko a 23. prosince 1934 pak do světa. Vůz láskyplně přezdívaný Miss Australia s nimi bez sebemenší poruchy projel Evropou, Austrálií, Japonskem a částí USA, než se z Los Angeles vydali lodí přes Panamský průplav na zpáteční cestu do Evropy. Vrátili se přesně za rok, 22. prosince 1935.
 

…a znáte Hadimršku?

V roce 1931 představila kopřivnická automobilka své eso v rukávu: Tatra 57 byla modernější a výkonnější následovnicí lidové Tatry 12. Protože počtem vyrobených kusů byla nejrozšířenějším osobním automobilem kopřivnické značky, dochovalo se poměrně hodně exemplářů a dodnes je můžete vidět na veteránských srazech. Proč se jí ale říkalo Hadimrška nevíme; možná díky popularitě srovnatelné se slavnou Burianovou komedií To neznáte Hadimršku, která měla shodou okolností premiéru stejně jako Tatra 57, a to v říjnu 1931.
První sériový vůz byl vyroben 22. března 1932, už v červnu výroba překročila tisícovku. Když k základnímu typu 57 připočteme modernizované verze 57a, 57 b a 57 K, výsledkem bylo přibližně 27 000 kusů.

Protikladem předválečných lidových autíček byly Tatry 600 zvané Tatraplan, a to díky aerodynamickým ladným tvarům připomínajícím letadla, luxusní šestsettrojky (jejichž cena v roce 1959 začínala na 98 000 Kč) a Tatra 613, služební vůz pro nejvyšší vrstvy. Výroba osobních aut byla ukončena v roce 1998.
 

Tatra, Hanzelka a Zikmund

Když je řeč o značce Tatra, nesmíme zapomenout na nejslavnější cestovatele s vozy této značky, a sice Miroslava Zikmunda (1919-2021) a Jiřího Hanzelku (1920–2003). Spolužáci z vysoké školy vyrazili na svou první cestu 22. dubna 1947 s vozem Tatra 87 a během tří a půl roku projeli část Evropy, Afriku a Latinskou Ameriku. Cesta trvala 1 290 dní, navštívili 42 zemí, dvanáctkrát překročili rovník, celkem urazili 111 000 kilometrů (na slavnou Tatru 87 z toho připadá 61 700 kilometrů), spotřebovali 10 000 litrů benzinu a účty za cestu vyšplhaly na 999 000 Kčs.

Pro druhou velkou výpravu v letech 1959 až 1964 po Asii a Oceánii vyměnili osobní automobily za dvojici speciálně postavených nákladních automobilů Tatra 805. I na této cestě si připsali další prvenství, když například jako první na světě přejeli automobilem Sovětský svaz z východu na západ.
 

Nákladní automobily Tatra

Po druhé světové válce Tatru proslavily především nákladní automobily: Tatra 111, která vznikla za druhé světové války, jedna z nejlegendárnějších tatrovek, dvanáctitunka Tatra 138, její nástupkyně Tatra 148, kolos Tatra 813 a pak současná produkce. V Kopřivnici je můžete vidět všechny v expozici Technického muzea Tatra (kde jsou k vidění především osobní vozy) a od roku 2021 také v novém Muzeu nákladních automobilů Tatra. Zaměřuje se na nákladní vozy, které se do muzea Tatry nevešly; vystaveno jich tu je několik desítek, a to včetně automobilů pro armádu, stavebnictví, lesnictví, hasiče a další odvětví. Nové zázemí v budově bývalé slévárny má i legendární vlak Slovenská strela.

Slavná kopřivnická automobilka Tatra sice navazuje na výrobu kočárů a bryček s tradicí od roku 1850, její moderní historie se ale píše až od roku 2013, kdy ji před krachem zachránil tandem průmyslníků Jaroslav Strnad a René Matera. Firma prošla úspěšnou restrukturalizací a vyrábí zejména těžká nákladní off-road vozidla a automobily pro kombinovanou přepravu. Mezi domácími zákazníky je tradičně Armáda, Hasičský záchranný sbor, lesy a další podniky.