Úvod > Aktuality > České značky a Czech Blades: ostře nabroušené čepelky z Jevíčka
Životní styl

České značky a Czech Blades: ostře nabroušené čepelky z Jevíčka

Poslechněte si audio verzi článku
Dějištěm výstav o historii a současnosti výroby čepelek nemůže být jiné město než Jevíčko. Právě tady v polovině 20. století vznikl závod Diu, monopolní výrobce čepelek v poválečném Československu. Unikátní žiletkárna existuje dodnes: jmenuje se Czech Blades (v překladu „české čepelky“) a patří k předním světovým výrobcům čepelek z nerezové a uhlíkové oceli.
Přestože se lidé holili už v pravěku a starověku, holicí strojky se začaly ve velkém vyrábět až na přelomu 19. a 20. století. Za vynálezce žiletek považujeme muže jménem King Camp Gillette: ten si nechal patentovat holicí strojek a založil továrnu na výrobu žiletek, The Gillette Company. Ve skutečnosti jen zdokonalil něco, co se v Evropě objevilo už koncem 18. století: francouzský nožíř Jean Jaques Perret tehdy prý jako první opatřil břitvu zvláštním chráničem. Přesto žiletky nesou jméno po panu Gillettovi a nezdá se, že by se na tom mělo něco změnit.
 

Čepelky z Jevíčka

Protože pro Gillette v roce 1921 skončilo výhradní právo na výrobu a distribuci čepelek, za první republiky se do výroby žádaných předmětů denní potřeby pustila spousta firem. Podle Lexikonu československých čepelkových obalů to byly například firmy RIVO a AVOT v Opavě a DIU v Horním Slavkově, ESKU v Kundraticích, OXO v Brně, EPAL v Mikulovicích, a další větší i menší továrničky v Praze, Mohelnici, Ostravě, Jirkově nebo v Sedlčanech. Každá měla poměrně široký sortiment a zásobovala jím především domácí trh.

Protože většina majitelů výroben čepelek byla německé národnosti, po válce je čekalo vyvlastnění. Po znárodnění a sloučení firem malých živnostníků byla výroba čepelek v letech 1948–1950 organizačně a později i fyzicky přenesena do Jevíčka, do nového závodu Diu, který se stal monopolním výrobcem čepelek v poválečném Československu. Jedinou výjimkou bylo období 50. let, kdy se čepelky krátce vyráběly i v Kovodružstvu v Sedlčanech a v závodě SONAP Chrudim.
 

Čepelky pro Afriku

V roce 1966 přišla na trh nová holicí čepelka z nerezavějící ocele se speciální úpravou ostří, která kvalitou několikanásobně předčila čepelky vyráběné klasickým způsobem z uhlíkové oceli. Právě ale ve výrobě těch uhlíkatých je společnost Czech Blades dokonce největší na světě.

Výroba uhlíkatých čepelek se za poslední desetiletí příliš nezměnila, měnili se ovšem majitelé bývalého podniku v Jevíčku. Národní podnik Diu, později pojmenovaný Astra Diu, v roce 1993 zprivatizovali tehdejší manažeři a po třech letech jej prodali společnosti Gillette.

Americké firmě ale šlo spíš o ochranné známky proslavené po celém světě, takže provozy sice modernizovala, ale po několika letech je včetně výroby známých žiletek Astra přesunula do Petrohradu. Vzápětí továrnu v Jevíčku nabídla k prodeji. V roce 2005 ji koupili dva kamarádi a bývalí spolužáci z vysoké školy, Milan Máša a Marian Michlíček. Jak uvedli pro magazín Forbes, jejich cílem je nést tradici, firmu pod novodobým názvem Czech Blades stále vylepšovat a kdyby se nedařilo, tak ji aspoň nepokazit.
 

Sokol a Tiger: univerzální čepelky pro Afriku

Sázka na starší, ale tradiční produkt se vyplatila. Pod novým vedením se Czech Blades stal jedním z největších světových výrobců holicích čepelek z uhlíkové oceli. V Jevíčku jde o jednu z největších firem, zaměstnává zhruba 200 lidí a obrat se pohybuje kolem 350 milionů korun.

Trh s uhlíkatými čepelkami už dvacet let roste, Czech Blades jich ročně do celého světa vyveze zhruba miliardu a prodává je pod tradičními značkami. V západní Africe je populární Tiger, ve východní části zase Sokol. Žiletky z Jevíčka se prodávají i pod značkami Tatra, Leon a Luxor. V západní Africe jsou prý čepelky značky Tiger proslulé podobně jako třeba Coca-Cola. Není divu, jsou silnější, ostřejší, levnější a lépe se drží v prstech než nerezové žiletky. V Africe slouží čepelky z Jevíčka jako univerzální nástroj: lidé se s nimi holí, řežou vlasy, nehty i tvrdou kůži z pat, používají je v domácnosti, ve zdravotnictví i v průmyslové výrobě.
 

Desetkrát o žiletkách a čepelkách

  • Jak se žiletky vyrábí? Z Koreje, Tchaj-wanu, Japonska, Rakouska či Německa se dovážejí kotouče ocelových pásků s šířkou 22 milimetrů a tloušťkou 0,1 nebo 0,13 milimetrů.
  • Na pásy se nejprve vylisují tvary žiletek včetně děr, které se liší podle značky. V kalicích pecích se pak materiál kalí a popouští, aby získal požadovanou tvrdost.
  • Během kalení je nutné pásovinu opakovaně zahřát na vysoké teploty (až 1100 °C) a vzápětí prudce zchladit.
  • Po zakalení se pásy rozlámou na jednotlivé čepelky, ty se potisknou a následně několikrát brousí: nahrubo magnezitovými kameny, jemněji pomocí bakelitových kotoučů, a nakonec hovězími kůžemi.
  • Typické modré zbarvení čepelkám dává destilovaná voda, kapaná do tavicí komory, kyselina je naopak zbarví do stříbrna.
  • Nabroušené nerezové čepelky čekají na zušlechtění platinou, chromem a PTFE vrstvou.
  • Kromě čepelek z uhlíkové oceli se v Jevíčku vyrábějí i průmyslové čepelky pro řezání rozmanitých materiálů, ale třeba i na krájení bramborových lupínků.
  • Vraťme se na samotný začátek: v prvním roce prodala firma Gillette jen 90 strojků a 14 tuctů čepelek, už v následujícím roce to ale bylo přes 90 tisíc strojků a deset tisíc tuctů čepelek.
  • První čepelky se podobaly těm dnešním: měly zaoblený tvar s ostřím na obou stranách a s třemi otvory pro uchycení do strojku.
  • Už v roce 1905 otevřela firma Gillette první zahraniční filiálku v Londýně a po ní následovaly další po celém světě. Do České republiky se ale dostala až v 90. letech.
Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: místa z českých bájí a pověstí

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: místa z českých bájí a pověstí

Tentokrát na Kudy z nudy uděláme radost všem fanouškům legend a tajemství. Pozveme vás do míst, kde dodnes ožívají staré báje a pověsti, opředené oparem tajemna. Projdeme všechny kraje Česka a budeme objevovat tajuplná zákoutí staré Prahy, skalních měst i hlubokých lesů. Vypravte se s námi za draky, kamennými pannami, čerty, zázračnými studánkami a dokonce i za Franzem Kafkou!

7 věcí, které nevíte o… českém designu

7 věcí, které nevíte o… českém designu

Český design, to jsou nové i osvědčené expozice, fascinující výstavní projekty, zajímavá architektura a interiéry, neobyčejné kulturní akce a události. A to nejenom doma, český design slaví úspěchy i ve světě! Kde? Pojďte se podívat společně s portálem Kudy z nudy!

Jevíčko

Jevíčko

Ve 13. století bylo Jevíčko nově založenou osadou na důležité obchodní stezce vedoucí z Olomouce do Prahy, dnes se mu ovšem hlavní cesty vyhýbají. Píše se o něm jako o klidném městečku v srdci Malé Hané, které si uchovalo středověký oválný půdorys se čtvercovým náměstím a pravidelnou sítí ulic.

České značky: 100 let Československa jiným pohledem

České značky: 100 let Československa jiným pohledem

Na portálu Kudy z nudy vám pravidelně představujeme příběhy nejrůznějších tradičních českých značek. Pojďte se seznámit s těmi, které symbolizují sto let trvání naší republiky, které přečkaly dobu hlubokého socialismu a i dnes se vypořádají se světovou konkurencí.

Zbytky středověkých hradeb v Jevíčku

Zbytky středověkých hradeb v Jevíčku

Roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II. obec Jevíčko na město. Koncem 14. století pak bylo město obehnáno kamennými hradbami se čtyřmi branami orientovanými podle světových stran.

Městské muzeum v bývalém konventu Augustiniánského kláštera v Jevíčku

Městské muzeum v bývalém konventu Augustiniánského kláštera v Jevíčku

V klášteře augustiniánů si prohlédnete expozice Městského muzea se sbírkami porcelánu, fajánse a cínového nádobí, část muzea se věnuje příběhu židovské čtvrti v Jevíčku.

Barokní zámeček v Jevíčku

Barokní zámeček v Jevíčku

Původně renesanční zámeček v bývalém královském městě Jevíčku byl postaven roku 1559 Prokopem a Jetřichem Podstatských z Prusínovic na místě bývalé tvrze. Koncem 18. století byl přestavěn do současné barokní podoby.

Další aktuality

Navštivte stálou Expozici masopustních obchůzek v Hlinsku

Stálá expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, je otevřena v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku. Ve zpřístupněných roubenkách si můžete prohlédnout dílny a obydlí tkalce, hračkáře, ševce, pilníkáře nebo továrního dělníka. V jednom z roubených domků naleznete expozici vesnických masopustních obchůzek a masek z Hlinecka.
Pardubický kraj | Kultura

Rozloučení s masopustem proběhne na Betlémě v Hlinsku

V úterý 13. února 2024 se bude Hlinsko loučit s masopustem. I tento program připomene skutečnost, že masopustní obchůzky z Hlinecka jsou součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Celodenním programem ožije celé město. Součástí programu bude i možnost prohlídky masopustní expozice v domku č. p. 362.
Pardubický kraj | Kultura

První hříbátko roku 2024 v Národním hřebčíně Kladruby je klisnička Pariota

Prvním letošním hříbětem Národního hřebčína Kladruby nad Labem je starokladrubská klisnička Pariota, která obohatí vrané stádo hřebčína ve Slatiňanech. První starokladrubátko letošního roku přišlo na svět 3. února 2024. Do hřebčínů ve Slatiňanech a Kladrubech můžete nahlédnout v rámci speciálních prohlídek, které se konají během probíhajících jarních prázdnin.
Pardubický kraj | Letní sporty

Masopustní průvod Vortová vyrazí na svou cestu už tuto sobotu

V obci Vortová, jakož i v několika dalších obcích v okolí Hlinska v Čechách, se dodnes zachovává stará lidová tradice obcházení masopustního průvodu maškar, lidově se tomuto zvyku v tomto kraji říká vostatky. Starobylá tradice byla zapsána na seznam kulturních památek UNESCO. Také letos se můžete na svérázné maškary přijít podívat, a to už tuto sobotu 10. února 2024.
Pardubický kraj | Kultura

V Chrudimi se opět chystají oblíbené jarmarky – první z nich je masopustní

O tom, že jarmarky a trhy zdaleka neprovázejí jen Vánoce a Velikonoce, se přesvědčíte v Chrudimi. Tohle město totiž chystá jarmarky několikrát do roka. Na jarmarky masopustní, Velikonoční, rybí či Kateřinské vás zve portál Kudy z nudy.
Pardubický kraj | Památky

Skiareál Dolní Morava láká na špičkovou crossovou trať

Skiareál Dolní Morava otevřel 5. února 2024 špičkovou crossovou trať i zábavný fun trail. Na crossové trati budee projíždět závodními brankami, profesionálními zatáčkami, terénními vlnami a skoky. Fun trail nabídne klopené zatáčky, terénní vlny a dva tunely. Zařádit si na ní mohou lyžaři i snowboardisti všech věkových kategorií i výkonností.
Pardubický kraj | Zimní sporty

Klášter Králíky láká opět na zimní noční prohlídky!

Vydejte se s průvodcem potemnělými chodbami kláštera Králíky na Hoře Matky Boží na Orlickoústecku! Pod speciálním nočním osvětlením spatříte exponáty, klášterní kryptu i unikátní kapli Svatých schodů. Prohlídka trvá přibližně 60 minut a začíná vždy v 19:30 hod. u vstupu do kostela. Komentovaná prohlídka poutního areálu na Hoře Matky Boží u Králík probíhá za každého počasí a není nutná předchozí registrace.
Pardubický kraj | Památky

V anketě Alej roku 2023 zvítězila Alej ke klášteru Hora Matky Boží u Králík

Anketa Alej roku 2023 má svého vítěze, lépe řečeno vítězku. Z 84 nominovaných alejí z celé České republiky mohla vyhrát jenom jedna... a tou vítěznou se stala alej vedoucí ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík na Orlickoústecku.
Pardubický kraj