Naše tradice – tradiční řemesla, svátky a zvyky, které obdivuje celý svět

Celý svět si letos připomíná 800 let od prvního postavení betléma Františkem z Assisi. Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Zajímá vás, jak se vyrábí perličkové vánoční ozdoby? Navštivte tradiční ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí. Vyzkoušet můžete i vlastní šikovnost v kreativní dílně Rautis. Výroba krkonošských ozdob ze skleněných perel je na seznamu UNESCO.

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků více než 100 českých pivovarů. Průměrná roční spotřeba piva se České republice již delší dobu drží nad hranicí 160 litrů (tedy 320 půllitrů piva) na osobu, což je nejvíce na celém světě.

Využijte našich tipů na výlety do skanzenů, které jsou oblíbeným cílem pro děti i dospělé. Výrazným znakem skanzenu je, že jde o „živá muzea“, aktivní ukázky činnosti našich předků a ukázky fungování předváděných exponátů. Pro vaše děti jsou připraveny zajímavé programy, skvělá atmosféra a neobyčejné zážitky.

Mluví se o nich jako o rodinném stříbru a patří k nejobvyklejším suvenýrům, které si od nás odvážejí cizinci. České sklo, pivo a becherovka, porcelán i strojírenské výrobky mají skvělý zvuk, a tak se s portálem Kudy z nudy pojďte podívat na ty, které nabízejí něco navíc.

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.

Historické centrum Žatce a chmelařská krajina jsou od září 2023 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město je jedním z nejstarších a nejlépe zachovaných královských měst. Chmelařská krajina se skládá z venkovských chmelnic a malých obcí.

Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, a právě český chmel je v celém pivovarnickém světě pojem. Je jemný a aromatický, zaručuje excelentní chuť a vůni piva, a svou pivovarskou kvalitu dokazuje v českých i zahraničních pivovarech. Králem mezi tuzemskými chmelovými odrůdami je Žatecký poloraný červeňák.

Perník je od pradávna známá pochoutka, která proslavila mimo jiné i město Pardubice, i když hlavní rozkvět výroby perníku nastal teprve na přelomu 19. a 20. století. Roku 2004 vzniklo Sdružení Pardubický perník, jehož největší snahou je propagace Pardubického perníku a dodržování tradičních technologických postupů.

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?

Bižuterie ze skla, kovu a dalších materiálů se na severu Čech vyrábí již od konce 17. století. Našla si cestu do všech koutů světa, jejím domovem ale zůstává Jablonec nad Nisou; ostatně termín jablonecké zboží se už dávno stal mezinárodním synonymem pro ozdobné třpytivé šperky. Jen kousek od Jablonce pak leží Jiřetín pod Bukovou, místo, kde se v roce 1862 narodil Daniel Swarovski: muž, který vybudoval značku, jež se v módním světě stala ikonou.

Hořické pašijové hry jsou významným kulturním dědictvím, které daleko přesáhlo hranice nejen českokrumlovského regionu a Šumavy, ale i naší vlasti. Tehdejší sláva pašijových her přitáhla pozornost amerických filmařů, kteří zde roku 1897 natočili Hořický pašijový film (The Horitz Passion Play), první hraný film natočený na území dnešní České republiky. Premiéra filmu byla ve stejném roce uvedena ve Filadelfii a rok poté v New Yorku.

Nejstarší a nejznámější slovácká národopisná slavnost Jízda králů ve Vlčnově se koná každoročně poslední víkend v květnu. Jízdu králů provází překrásné slovácké kroje, vyhlášené vlčnovské vdolečky, slivovice a ochutnávky místních vín. Od roku 2011 je jízda králů zapsána na seznam UNESCO.

Tradiční masopust doprovází pestré masky, zabíjačkové pochoutky, koblihy a boží milosti, a také starobylé obřadní mečové tance. Fenomén moravsko-slovenského pomezí je od roku 2023 zapsaný na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, zasazený v půvabné krajině pastvin, jízdáren, parků, stájí, vodních kanálů a cest lemovaných alejemi: to jsou Kladruby nad Labem a Národní hřebčín, domov starokladrubských koní. Kde se s nimi seznámíte zblízka a co zatím zůstává běžným výletníkům skryto?

Vydejte se v létě do skláren a šperkařských provozů Libereckého kraje! Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov je po staletí známá výrobou kvalitního a nádherného skla, skleněných korálků a bižuterie. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy či sklářské a bižuterní dílny s vysokým podílem ruční práce. Sklářské a bižuterní podniky i místní muzea můžete letos navštívit v rámci projektu Křišťálové údolí. Bude vám k tomu navíc stačit jediná vstupenka.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Na seznam světového dědictví UNESCO přibylo české a slovenské loutkářství. Výbor zasedající od pondělí 28. listopadu v etiopské Adis Abebě je 1. prosince 2016 zařadil mezi nehmotné dědictví. Česko usilovalo o zápis téměř čtyři roky.

Pravé Křimické kysané zelí vzniká v bývalém pivovaru rodiny Lobkowiczů unikátní a tradiční metodou, totiž šlapáním v modřínových kádích. Díky tomu získává křimické zelí zelárny Lobkowicz svou charakteristickou chuť. Modřínové kádě k výrobě kysaného zelí zelárna v Křimicích používá jako jediná v Evropě.

Olivíny, acháty, jaspisy, křišťály, ametysty, chalcedony a především české granáty: to všechno jsou drahé kameny, spojené s Českým rájem. Při výletech tu sice o drahokamy nebudete zakopávat na každém kroku, ale pořád existují místa, kde je můžete sami objevit. Právě tak lze navštívit některou z místních brusíren, vytvořit si vlastní šperk a v muzeích a galeriích si prohlížet fascinující umění místních šperkařů a kamenářů.

Šardice, Hovorany, Ježov či Moravany: to je několik vesnic na kyjovském Slovácku, kde se dodnes udržela tradice ornamentů vysypávaných z písku. Dřív se pískové ornamenty vysypávaly od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer, aby byly cesty vyzdobené před nedělní mší, dnes provázejí zejména hody a folklorní slavnosti.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Kdo zná beskydské Pustevny, zná i Maměnku a Libušín: dvě půvabné horské útulny, které navrhl architekt Dušan Jurkovič a o něž pečuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Když v roce 2014 Libušín vyhořel, opravy se sice protáhly na šest let, ale zato neobyčejnou stavbu uvidíte v podobě, jakou naposled měla v roce 1925.

Křehké východočeské krajky udělaly hned na začátku roku 2020 významný krok: Ministerstvo kultury je společně se slováckými hody zapsalo mezi domácí nehmotné poklady. Unikátní rukodělné výrobky z Vamberecka tak mají podobně jako další tradice, lidová řemesla a zvyky nakročeno k zápisu na světový seznam nehmotných památek UNESCO.

Velmi významného ocenění – chráněné označení původu – v rámci celé EU dosáhl v roce 2007 Pohořelický kapr, což se mu povedlo o několik měsíců dříve než jeho známějšímu jihočeskému kolegovi Třeboňskému kapru.

Cimbálové kapely sice obvykle mají v repertoáru lidové písničky, ale hrají různé žánry od folku, rocku, jazzu a country až po taneční a klasickou hudbu se známými skladbami z filmů a pohádek. U toho samozřejmě nesmí chybět cimbál, zvláštní hudební nástroj. Je vyrobený z pečlivě vybraného dřeva, má převážně 133 ocelových strun a jeho historie sahá tisíce let daleko.

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Zaváďka nebo také zavádka je starý lidový zvyk, který se udržel jen ve dvou desítkách obcí na Slovácku. Pomalý důstojný tanec ve tříčtvrtečním taktu bývá jedním z vrcholů hodových slavností, a protože se ho účastní několik desítek párů, nabízí také nádhernou podívanou na bohatě zdobené lidové kroje.

Modrotisk, starodávná textilní tiskařská technika, se dočkal na podzim roku 2018 zápisu na seznam nemateriálního dědictví UNESCO. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do rodinných řemeslných dílen, kde se dodnes vyrábí. Dokonce si můžete objednat potřebné pomůcky a vyzkoušet si modrotisková kouzla na vlastní pěst!

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

České granáty jsou výjimečné a luxusní drahokamy, které v sobě nesou národní hrdost, tradici a nadčasovost. Ti, kteří s nimi pracují, mají pro jejich ohnivě rudé odstíny poetické označení „barva holubí krve“. Granáty jsou známé a oblíbené po celém světě, ovšem název Český granát smí využívat jen Granát Turnov, česká šperkařská firma se sídlem v Turnově.

Pro oslavu se vždycky najde důvod, říkají v závodu Drutep v Neštěmicích. Od roku 1952 vyrábějí prskavky nejrůznějších barev, tvarů a délek. Věřte nebo ne, je to jediná dílna na jejich výrobu nejenom u nás, ale v celé Evropě.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Češi jsou národ čtenářů: podle průzkumu přečtou alespoň jednu knihu ročně skoro tři čtvrtiny lidí. Máme rádi detektivky, fantasy, sci-fi a thrillery, naprostá většina preferuje před elektronickými knihami a audioknížkami ty klasické, tištěné, šustící papírem a voňavé. Světovým unikátem je ovšem počet veřejných knihoven: věřte nebo ne, ale Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě.

Granátová jablíčka, rozkvetlé chryzantémy, větve bambusu, poupata pivoněk a květy lotosu: to jsou nejpoužívanější motivy na porcelánu zvaném cibulák. V porcelánce v Dubí u Teplic se vyrábí od roku 1885 a v českých domácnostech patří k nejoblíbenějším. Ačkoli jsou na trhu stovky výrobků, žádný z nich nezdobí klasická cibule. Odkud se tedy vzal jeho zvláštní název?

Dva bratři Dalibor a Martin Peklákovi jednoho dne objevili na staré půdě lucerničky na vánoční stromek, které se vyráběly v 70. letech. Po jejich kouzlu se jim zastesklo, opravili je a následně začali s obnovou jejich výroby.

Jiřina – květina, která vytváří neopakovatelnou atmosféru jemnosti a vznešenosti. Jiřinky (Dahlia pinnata) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) jsou oblíbené hlíznaté květiny, které kvetou od vrcholného léta až do prvních podzimních mrazů. Zahrnují 38 botanických druhů a pochází z tropické Ameriky, kde je rod rozšířen v oblasti od Mexika po Kolumbii. Jedinečná je nejen různorodost krásných květů, ale i dlouhá doba jejich kvetení. Díky těmto přednostem patří již více než 150 let k nejoblíbenějším zahradním květinám.

Značka Třeboňský kapr se těší své oblibě nejen u nás, ale i za hranicemi už více než sto let. Již na konci 19. století byli kapři z Třeboňska dováženi na trhy v Německu a ve Vídni. Mezinárodně je označení Třeboňský kapr chráněno od roku 1967. Třeboňský kapr užívá od roku 2007 jedno z významných ochranných označení Evropské unie, které je určené pro zemědělské a potravinářské výrobky. Tato ochranná značka nese název chráněné zeměpisné označení a vztahuje se na produkty, jejichž kvalita, pověst či jiná vlastnost úzce souvisí s místem původu.

Vesnice ležící asi 16 km západně od Českých Budějovic si zachovala středověký systém řazení budov propojených zdmi s brankami a klenutými vjezdy. Současná podoba vesnice je pak výsledkem práce zednických mistrů, kteří ve 2. polovině 19. století přestavěli štíty a vjezdy statků ve stylu tzv. selského baroka. Ten je viditelný na návsi tvořené 22 statky s malovanými barokními štíty a jeho jedinečnost ocenila také organizace UNESCO.

V roce 2010 bylo organizací UNESCO sokolnictví uznáno jako nehmotné kulturní dědictví lidstva. Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí.

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO je od 1. prosince 2016.

Unikátní výroba masopustních papírových masek ze Zákup na Českolipsku je od 11. ledna 2018 na Národním seznamu nemateriálního kulturního dědictví. Zákupská společnost PVO je poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí.

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Je to už bezmála 300 let, co se na evropských stolech poprvé objevil porcelán zvaný cibulák. Než se propracoval od tmavých odstínů k bílému podkladu a modrému zdobení, pár desítek let to trvalo. Postupně ale začal být tak oblíbený, že na jeho výrobě založilo živnost několik porcelánek. U nás se vyrábí už více než 130 let v porcelánce v Dubí na Teplicku, před časem dokonce vzniklo speciální muzeum: Dům porcelánu s modrou krví.

Vydejte se za folklorem, poznejte život našich předků, jejich kulturu a zvyky, osobité podání lidových písní, profesionální hudebníky, tanečníky a zpěváky. Máte vynikající příležitost poznat lidové tradice a folklor. Mnohá města a skanzeny ožívají slavnostmi zvyků a tradic, které kromě kulturního vyžití nabízejí také ochutnávky jídel, ukázky řemesel a prodej řemeslných výrobků. Nabízíme vám i tipy na výlety na méně obvyklá místa.

Dřevěné chalupy na voňavých stráních, venkovské kostelíky, včelíny a opečovávané zahrádky, uvnitř pak kachlová kamna a hospodyňky, které vám vysvětlí třeba jak se spřádá ovčí vlna nebo suší bylinky: to je Valašské muzeum v přírodě aneb skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Kdo chce poznat, jak se na Valašsku žilo před sto a více lety, lepší místo nenajde.

Společnost Rieger-Kloss Varhany s.r.o. v okrese Bruntál byla jedním z největších výrobců varhan vůbec v České republice. Historie této firmy začala rokem 1812, kdy se narodil její zakladatel Franz Rieger a právě on měl už v roce 1845 svoji vlastní dílnu v Krnově.

Největší sbírku loutek vlastní Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Naleznete zde asi 8 500 ks loutek z 50 zemí světa. Je zde i největší loutkářská knihovna a sbírka předmětů s loutkářskou tematikou v počtu 45 500 položek ze 70 zemí světa.

Jedinou technickou památkou svého druhu je ruční papírna ve Velkých Losinách. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 – 1596. Zcela poprvé pak existenci papírny připomíná její dosud nejstarší známá průsvitka z roku 1596 v podobě žerotínského erbu – lva s korunkou stojícího na třech pahorcích.

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.

Jak už sám název napovídá, jedná se o pečivo, které pochází z malého městečka Vizovice nedaleko Zlína. Vizovické pečivo je významnou ukázkou valašské lidové umělecké tvorby. Ve Vizovicích má výroba pečiva starou tradici, její původ sahá mnoho století nazpět. Má své známé charakteristické znaky a vyniká přesně vyhraněnou specifičností. Není určeno k jídlu, ale k dekoraci.

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.