Naše tradice – tradiční řemesla, svátky a zvyky, které obdivuje celý svět

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Rozzářené ulice, veselý shon na vánočních trzích, slavnostní výzdoba, ale také nostalgické rozjímání přesvědčí i zaryté nepřátele svátků, že Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Vychutnejte si magickou vánoční atmosféru a vánoční trhy 2025. Máme pro vás přehled, kam se v Česku během adventu a Vánoc vydat vstříc jedinečným zážitkům. Zajít na trhy a jarmarky můžete klidně cestou z práce. Možná narazíte i na originální dárek nebo na něco, co udělá radost vám.

Portál Kudy z nudy vám pravidelně představuje příběhy nejrůznějších tradičních českých značek, ikonických firem, které jsou nejen součástí národní identity, ale často také symbolem kvality a tradice. Ať už jde o auta, pivo, sklo, sladkosti, nebo průmyslové produkty, české značky jsou známé a uznávané po celém světě. Tak například se dozvíte zajímavosti o firmě Baťa, Thonet, Botas, či Moser, anebo o automobilkách Škoda, Tatra nebo Kaipan. České značky, které prověřil čas anebo ty úplně nové a moderní vám nyní přinášíme v souhrnném přehledu těch nejvýznamnějších českých značek napříč různými odvětvími.

Přestože se k vaření piva používají osvědčené technologické receptury a pár základních surovin, které jsou všude stejné, přece je každé pivo trochu jiné, poznamenané geniem loci a lidmi, kteří ho připravují. Vydejte se s námi na toulky za tradicemi českého pivovarnictví, za pivem a po nejrůznějších pivovarech, od minipivovarů až po věhlasné známé podniky.

Cestování s Kudy z nudy je často spojené s ochutnáváním českých, moravských a slezských gastronomických specialit. Jaká ale vlastně je naše národní kuchyně? Která jídla řadíme k nejoblíbenějším a po kterých se v restauracích jen zapráší? A co u nás chutná cizincům? Pojďte s námi ochutnat Českou republiku a ověřit si, že láska skutečně prochází žaludkem. Víte, že 18. červen byl ustanoven jako mezinárodní Den udržitelné gastronomie? Je příležitostí nejen k zamyšlení nad tím, jakou cestou se dostane jídlo na naše talíře, ale i příležitostí pro změnu stravovacích návyků, abychom neplýtvali tam, kde tomu můžeme zabránit.

Vesnice ležící asi 16 km západně od Českých Budějovic si zachovala středověký systém řazení budov propojených zdmi s brankami a klenutými vjezdy. Současná podoba vesnice je pak výsledkem práce zednických mistrů, kteří ve 2. polovině 19. století přestavěli štíty a vjezdy statků ve stylu tzv. selského baroka. Ten je viditelný na návsi tvořené 22 statky s malovanými barokními štíty a jeho jedinečnost ocenila také organizace UNESCO.

Historické centrum Žatce a chmelařská krajina jsou od září 2023 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město je jedním z nejstarších a nejlépe zachovaných královských měst. Chmelařská krajina se skládá z venkovských chmelnic a malých obcí.

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Poklady lidových tradic se nedají vystavit ve vitríně ani zapsat do inventáře. Žijí v písních, příbězích, tanci, v pohybech rukou řemeslníků i v rituálech, které se opakují po generace. Říkáme jim nemateriální kulturní dědictví – nehmotné, a přesto nesmírně hmatatelné ve své síle spojovat lidi a časy. Mezinárodní den nemateriálního kulturního dědictví nám každý rok 17. října připomíná jeho význam a křehkost – i to, že tradice nejsou relikvie minulosti, ale živé organismy, které se mění spolu s námi.

České filmy a jídlo k sobě patří víc, než se může zdát. V kulisách hospod, pivovarů a restaurací vznikaly nezapomenutelné scény, které se propsaly do české kulturní paměti stejně silně jako hlášky jejich hrdinů. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách filmových chutí — od kance se šípkovou přes knedlíky a noky až po moderní gastro scénu, kde se natáčel film Když se zhasne.

České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. V lednu 2025 byla pivní kultura zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, což je nutná podmínka pro případný zápis na seznam UNESCO.

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků českých pivovarů. Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že stabilně mírně roste především spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° až 12°. Z celkové produkce tvoří ležáky více než 50 procent. Dlouhodobě roste výroba nealkoholických piv a jejich ochucených variant, které jsou vyhledávané jako vítané osvěžení nejen v teplých měsících.

Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech. Den spojený s pietou a tichou vzpomínkou na blízké nám zároveň připomíná pomíjivost života a důležitost vzájemných vztahů.

Svátek svatého Huberta, patrona jezdců, střelců, lovců a myslivců, připadá každoročně na 3. listopadu. Už od konce září se ale v jezdeckých stájích pořádají Hubertovy jízdy jako připomínka starých honů na lišku a konec závodní jezdecké sezony. Jaké další slavnosti svatého Huberta provázejí a kde ochutnáte dobroty ze zvěřiny? Vypravte se s portálem Kudy z nudy na svatohubertské výlety.

Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Zajímá vás, jak se vyrábí perličkové vánoční ozdoby? Navštivte tradiční ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí. Vyzkoušet můžete i vlastní šikovnost v kreativní dílně Rautis. Výroba krkonošských ozdob ze skleněných perel je na seznamu UNESCO.

Tři století zdobí evropské stoly porcelán známý jako cibulák. Elegantní bílý porcelán s modrým dekorem patří k nejoblíbenějším ikonám českého i světového stolování. V Česku má své srdce v Dubí u Teplic, kde se vyrábí už 140 let. O tom, proč má cibulák modrou krev a proč se do jeho kouzla zamilovali i moderní designéři, se přesvědčíte na vlastní oči při návštěvě Domu porcelánu s modrou krví.

Máte rádi sladké a pečete alespoň občas koláče? Vydejte se s Kudy z nudy na velkou sladkou jízdu a ochutnejte koláče na stovky způsobů z rozmanitých koutů Čech, Moravy a Slezska. Co vám nabídneme? Koláče skládané, kecané, poschoďové, mřížkové, hnětené, vázané, pregulované i dvojctihodné, koláče pražské, chodské, milotické, hlučínské, berounské i rožmberské, slavné frgály i točenice. Všechny mají svátek 23. ledna, kdy slavíme Mezinárodní den koláčů.

Využijte našich tipů na výlety do skanzenů, které jsou oblíbeným cílem pro děti i dospělé. Výrazným znakem skanzenu je, že jde o „živá muzea“, aktivní ukázky činnosti našich předků a ukázky fungování předváděných exponátů. Pro vaše děti jsou připraveny zajímavé programy, skvělá atmosféra a neobyčejné zážitky.

Baví vás architektura, design, umění a urbanismus? Na portálu Kudy z nudy vám poradíme, které festivaly, přehlídky a soutěže by neměly uniknout vaší pozornosti. Zároveň vám představíme známé české architekty, výherce různých přehlídek a soutěží, a podíváme se, co se podle jejich projektů staví u nás i ve světě.

Tradiční, jemný, aromatický a zaručující excelentní chuť a vůni piva: takový je český chmel a především král mezi tuzemskými chmelovými odrůdami, Žatecký poloraný červeňák. Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, pro Čechy to byla vždycky rostlina velmi hodnotná, ovšem díky svým účinkům i značně rozverná. Navíc město Žatec a okolní chmelařská krajina v září 2023 rozšířily české památky, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Písečná, Vacov, Ostrožská Lhota, Kostelní Lhota, Telnice, Sloup, Bořetice, Komňa či Lipová: to je jen malý výběr vítězů soutěže Vesnice roku. Každoročně se jí účastní přibližně dvě stovky obcí ze všech krajů České republiky, které soutěží ve dvou kolech, krajských a v celostátním. Podívejte se s Kudy z nudy do vesnic, které zvítězily v minulosti.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Nealkoholické nápoje už dávno nejsou jen pro řidiče, těhotné ženy nebo ty, kteří se alkoholu z jakéhokoliv důvodu vyhýbají. V posledních letech se z nich stal fenomén, který mění gastronomii, barovou scénu i naše každodenní návyky. Popularitu jim dodává zdravý životní styl, chuť experimentovat, ale také počasí. Jak ukazují data Plzeňského Prazdroje, v horkých dnech Češi sahají po nealku častěji než po klasickém ležáku.

Soutěž Architekt roku už řadu let vyzdvihuje tvůrce, kteří hýbou tím, jak v Česku stavíme, bydlíme a žijeme. Díky ní máme přehled o nejzajímavějších architektonických osobnostech posledních let i o stavbách, které se staly orientačními body na mapě současné architektury. Projděte se s Kudy z nudy historií soutěže i po české architektonické krajině: od mostů přes industriální a technické památky až po subtilní domy, co umí zmizet v krajině.

Zvoní, zní a připomínají historii i řemeslné mistrovství. České zvony a zvonařství můžete objevovat na vlastní uši i oči! Seznamte se s příběhy slavných zvonů, navštivte jediné muzeum zvonařství v Česku, několik zvonařských dílen, a poznejte umění, které se po staletí téměř nemění. Naplánujte si s Kudy z nudy výlet tam, kde to opravdu zvoní – od svatovítského Zikmunda přes jihlavskou Zuzanu až po památeční Zvon #9801. Každý z nich vám bude vyprávět a vyzvánět svůj vlastní příběh.

Modrotisk už dávno není jen látkou na kroje či ubrusy. Starodávná textilní technika, která se v roce 2018 dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, dnes zažívá návrat na módní mola, do interiérů i na tenisky. Je symbolem pomalé, udržitelné tvorby a dokladem toho, že tradiční řemeslo může inspirovat i současný design.

Ještě v 19. století byly české země cukrovarnickou velmocí. Cukrovar stával v každém větším městě, a i když šlo o menší podniky, napočítali byste jich přibližně 230. Cukrové řepě se u nás nadmíru dařilo a za Rakouska-Uherska se 90 % cukru vyrobilo na území dnešní České republiky. Jak se dnes daří českým cukrovarníkům dnes a kde si můžete prohlédnout výrobu cukru na vlastní oči?

Na Východní Moravě můžete ochutnat mnoho místních delikates – vyhlášená je slivovice. Poznejte tradici pálení a ochutnejte ty nejlepší vzorky! V Muzeu lidových pálenic ve Vlčnově se seznámíte s podomáckou výrobou pálenek ve vesnickém prostředí. Uvidíte kolem tří desítek kompletních destilačních přístrojů a jejich částí. Z Vlčnova je to jen 20 km do obce Modrá. Zde, v Centru slováckých tradic, vás seznámí s historií pálení a vinařství na Slovácku, nahlédnete také do moderní pálenice i sušírny ovoce a ve sklepním labyrintu ochutnáte ty nejlepší vzorky vín a slivovice. Míst, kde se na Slovácku potkat s tradicí páleničářství nejen "modrého" ovoce je však daleko víc.

Pro vyznavače folklóru přinášíme tipy na tradiční letní akce v rámci celé České republiky. Nejen Strážnice, Vlčnov, Domažlice nebo Kyjov jsou místa spjatá s kroji, lidovými tradicemi a slavnostmi. Zapište si do svých kalendářů třeba i Horňácké slavnosti, Gorolski Święto v Jablunkově, Kopaničářské a portášské slavnosti nebo Hanácké slavnosti.

Příroda, lesy i hory, louky kousek za vesnicí, maličká náves i neprostupná divočina, kterou se budete toulat sami: takové zážitky vás čekají při hledání středů České republiky, středů Evropy a středů světa. S Kudy z nudy navštívíme nejenom ty známé, ale i ty neobjevené. Připravte si mapy a outdoorové vybavení, bude to totiž pořádná detektivka.

Voní to kouřem, pepřem a poctivým řemeslem. Ať už milujete jitrnice, taliány, nebo pršut, česká řeznictví mají co nabídnout. Vydejte se s námi na portálu Kudy z nudy po stopách mistrů řezníků – od šťavnatých specialit přes skvělé restaurace až po muzea plná historie a příběhů.

I hlavy státu jsou jen lidé a mají své chutě. Co se servírovalo na Pražském hradě a v Lánech a jaká jídla si oblíbili naši prezidenti? Kdo měl rád obyčejné prosté jídlo a kdo si naopak potrpěl na exotiku? Vydejte se s námi po stopách prezidentských chutí a upečte si také originální dort President podle receptu renomované české kuchařky!

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Z hlubin země na povrch vyvěrají poklady – hřejivé, železité, slané i sladké. Prameny českých, moravských a slezských lázní lákají k ochutnání, k zastavení i k zamyšlení. Jsou to dary přírody i historie, opředené legendami a posvěcené generacemi hostů, kteří v nich hledali úlevu, zdraví i inspiraci. Vydejte se s Kudy z nudy na cestu abecedou minerálních pramenů – poznáte ty nejteplejší, nejchutnější i ty zcela výjimečné.

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Vypravte se s Kudy z nudy na výlety za krásami dřeva a uměním řezbářských mistrů. Tradice výroby dřevěných předmětů je dlouhá tisíce let a má celou řadu podob. Dřevo je ekologické a příjemné na pohled, a díky svým přirozeným vlastnostem a udržitelnosti má i v dnešním světě spoustu možností využití. Vydejte se je objevovat společně s námi!

Rybníky jsou magické oči naší krajiny, místa plná romantiky a také kulisy řady pověstí a pohádek. Na Kudy z nudy je známe především jako zajímavé cíle výletů pěšky nebo na kole, docela jinak si je ale užijete na podzim v čase výlovů anebo v zimě při bruslení. Vydejte se s námi za tradicemi českého rybníkářství!

Posedy zdaleka neslouží jen myslivcům. Své o tom ví rodiny s dětmi, na posedy ale kvůli hezkému výhledu vylézají i dospělí výletníci a turisté. Stavby, původně určené pro lovce, inspirovaly také autory rozmanitých glampingových míst, tvůrce rozhleden a dalších zastavení v krajině. Vydejte se s Kudy z nudy na posedy. Zbraně nechte doma, hodit se vám bude spíš nálada pro poznávání nepoznaného a objevování neobjevených míst!

Znáte rčení, že řemeslo má zlaté dno? Tradiční košíkářství ho má většinou pletené z proutí. Anebo ze slámy, rákosu, bambusu či lián: to záleží na tom, do kterého světadílu se podíváte. Jisté je, že košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě, výrobní postupy se během tisíciletí příliš nezměnily a daří se mu i v dnešní době.

Tradiční masopust doprovází pestré masky, zabíjačkové pochoutky, koblihy a boží milosti, a také starobylé obřadní mečové tance. Fenomén moravsko-slovenského pomezí je od roku 2023 zapsaný na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Cimbálové kapely sice obvykle mají v repertoáru lidové písničky, ale hrají různé žánry od folku, rocku, jazzu a country až po taneční a klasickou hudbu se známými skladbami z filmů a pohádek. U toho samozřejmě nesmí chybět cimbál, zvláštní hudební nástroj. Je vyrobený z pečlivě vybraného dřeva, má převážně 133 ocelových strun a jeho historie sahá tisíce let daleko.

Když se řekne krajka, většina z nás si vybaví obrázek křehkého umění babiček, které pletou něco, co vypadá hezky na poličku pod vázu. Ale ouha, krajky nejsou jen výsadou starých časů. Tohle filigránské umění totiž zažívá malé, ale zato pečlivě vyšívané znovuzrození. Móda, design, tradiční řemesla – tam všude se krajky nenápadně vkrádají, ať už v podobě ozdobných šatů na přehlídkách nebo unikátních výstav. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy a žasnout nad tím, co všechno se dá z nití utkat.

Pro oslavu se vždycky najde důvod, říkají v závodu Drutep v Neštěmicích. Od roku 1952 vyrábějí prskavky nejrůznějších barev, tvarů a délek. Věřte nebo ne, je to jediná dílna na jejich výrobu nejenom u nás, ale v celé Evropě.

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Češi jsou národ čtenářů: podle průzkumu přečtou alespoň jednu knihu ročně skoro tři čtvrtiny lidí. Máme rádi detektivky, fantasy, sci-fi a thrillery, naprostá většina preferuje před elektronickými knihami a audioknížkami ty klasické, tištěné, šustící papírem a voňavé. Světovým unikátem je ovšem počet veřejných knihoven: věřte nebo ne, ale Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě.

Granátová jablíčka, rozkvetlé chryzantémy, větve bambusu, poupata pivoněk a květy lotosu: to jsou nejpoužívanější motivy na porcelánu zvaném cibulák. V porcelánce v Dubí u Teplic se vyrábí od roku 1885 a v českých domácnostech patří k nejoblíbenějším. Ačkoli jsou na trhu stovky výrobků, žádný z nich nezdobí klasická cibule. Odkud se tedy vzal jeho zvláštní název?

Jiřina – květina, která vytváří neopakovatelnou atmosféru jemnosti a vznešenosti. Jiřinky (Dahlia pinnata) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) jsou oblíbené hlíznaté květiny, které kvetou od vrcholného léta až do prvních podzimních mrazů. Zahrnují 38 botanických druhů a pochází z tropické Ameriky, kde je rod rozšířen v oblasti od Mexika po Kolumbii. Jedinečná je nejen různorodost krásných květů, ale i dlouhá doba jejich kvetení. Díky těmto přednostem patří již více než 150 let k nejoblíbenějším zahradním květinám.

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Perník je od pradávna známá pochoutka, která proslavila mimo jiné i město Pardubice, i když hlavní rozkvět výroby perníku nastal teprve na přelomu 19. a 20. století. Roku 2004 vzniklo Sdružení Pardubický perník, jehož největší snahou je propagace Pardubického perníku a dodržování tradičních technologických postupů.

Dva bratři Dalibor a Martin Peklákovi jednoho dne objevili na staré půdě lucerničky na vánoční stromek, které se vyráběly v 70. letech. Po jejich kouzlu se jim zastesklo, opravili je a následně začali s obnovou jejich výroby.

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Modrotisk, starodávná textilní tiskařská technika, se dočkal na podzim roku 2018 zápisu na seznam nemateriálního dědictví UNESCO. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do rodinných řemeslných dílen, kde se dodnes vyrábí. Dokonce si můžete objednat potřebné pomůcky a vyzkoušet si modrotisková kouzla na vlastní pěst!

Muzeum Těšínska dosáhlo 10. 10. 2017 zapsání svérázného horalského tance ověnžoku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje. Unikátní tanec byl rozšířený v horské oblasti Jablunkovska a Třinecka v první polovině 20. století. Dnes mu hrozí vymizení, udržují ho už pouze regionální folklorní soubory.

Značka Třeboňský kapr se těší své oblibě nejen u nás, ale i za hranicemi už více než sto let. Již na konci 19. století byli kapři z Třeboňska dováženi na trhy v Německu a ve Vídni. Mezinárodně je označení Třeboňský kapr chráněno od roku 1967. Třeboňský kapr užívá od roku 2007 jedno z významných ochranných označení Evropské unie, které je určené pro zemědělské a potravinářské výrobky. Tato ochranná značka nese název chráněné zeměpisné označení a vztahuje se na produkty, jejichž kvalita, pověst či jiná vlastnost úzce souvisí s místem původu.

Jak už sám název napovídá, jedná se o pečivo, které pochází z malého městečka Vizovice nedaleko Zlína. Vizovické pečivo je významnou ukázkou valašské lidové umělecké tvorby. Ve Vizovicích má výroba pečiva starou tradici, její původ sahá mnoho století nazpět. Má své známé charakteristické znaky a vyniká přesně vyhraněnou specifičností. Není určeno k jídlu, ale k dekoraci.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.

Jedinou technickou památkou svého druhu je ruční papírna ve Velkých Losinách. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 až 1596. Zcela poprvé pak existenci papírny připomíná její dosud nejstarší známá průsvitka z roku 1596 v podobě žerotínského erbu – lva s korunkou stojícího na třech pahorcích.

Největší sbírku loutek vlastní Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Naleznete zde asi 8 500 ks loutek z 50 zemí světa. Je zde i největší loutkářská knihovna a sbírka předmětů s loutkářskou tematikou v počtu 45 500 položek ze 70 zemí světa.

Společnost Rieger-Kloss Varhany s.r.o. v okrese Bruntál byla jedním z největších výrobců varhan vůbec v České republice. Historie této firmy začala rokem 1812, kdy se narodil její zakladatel Franz Rieger a právě on měl už v roce 1845 svoji vlastní dílnu v Krnově.

Ještě před pár desítkami let byly zarostlé, opuštěné, s okenicemi jako zavřenýma očima. Dnes se v jejich zdech znovu ozývají hlasy – ale místo gregoriánských chorálů to bývá jemné cinknutí lžičky o porcelán, zvuk přednášky nebo smích z víkendové svatby. Českým klášterům se vrací život. Ne ten původní, ale nový – civilní, moderní, a občas trochu překvapivý. Vydejte se s Kudy z nudy do klášterů, které chytily druhý dech.

Chutná vám české pivo? Pak možná víte i to, čím se liší jednotlivé druhy piv, k čemu se v pivovarech využívá sladovna, hvozd, varna nebo spilka anebo která odrůda chmele je v Česku nejrozšířenější. Na Kudy z nudy vám ale k pivu nabídneme něco navíc: zážitkové programy, kdy si vyzkoušíte čepování piva a také nahlédnete přímo do jeho výroby.

Rádi navštěvujete židovské hřbitovy a synagogy, touláte se malebnými uličkami židovských čtvrtí a zajímáte se o historii Židů v českých zemích? Rádi byste také zjistili, jak se slaví židovské svátky, jak vypadá každodenní život a tradice židovských obcí? S portálem Kudy z nudy můžete odhalit leccos z toho, co možná o judaismu, životě židovských komunit a jejich zvyklostech nevíte, a zároveň si připomenout 16. červen a Evropský den židovské kultury.

Oblast Mikroregionu Bílé Karpaty se rozkládá v podhůří dvou nejvyšších vrcholů: Velké Javořiny (970 m n. m.) a Velkého Lopeníka (912 m n. m.). Tento krásný kout Zlínského kraje může svým návštěvníkům nabídnout nejen hluboké lesy a rozkvetlé louky, ale i živé tradice (folklórní i řemeslné), pestrost krojů, dobrou slivovici, veselou písničku a spoustu další zábavy. Oblast není jen zosobněním živých lidových obyčejů, cimbálové muziky a pestrých krojů, i když tohle všechno k téhle oblasti samozřejmě patří. Najdete tu také rozlehlé listnaté lesy, legendární orchidejové louky i lužní lesy v širokém údolí řeky Moravy.

Severní Čechy byly a jsou významným centrem českých šperkařů. Především Jablonecko patří stále mezi největší světové producenty skleněných polotovarů, jako jsou bižuterní kameny, perle a perličky. Víte, že nejdelší náhrdelník na světě můžete vidět v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci? Je dlouhý 220 metrů, skládá se z 9.244 perel a v roce 1994 ho vyrobili studenti tamější střední umělecko-průmyslové školy. Stejné muzeu spravuje největší veřejnou sbírku skleněných vánočních ozdob. Více než 300 let tradice jablonecké bižuterie je symbolem kvality, nadčasové krásy a řemeslného umění. Podívejte se do míst, kde se zrodila sláva české bižuterie.

K pořádné oslavě patří přípitky a cinkající skleničky. Na Kudy z nudy slavíme leccos – připomínáme vám mezinárodní dny přátelství, polibků, hadů, slonů, psů, koček, i archeologie, dosud jsme se ale vyhýbali tomu, co je v těch cinkajících skleničkách. Ano, přichází čas pro oslavy vína, piva a dalších rozmanitých druhů alkoholu. Víte, že třeba 13. května slavíme Světový den koktejlů? Tak na zdraví!

Církevní hierarchie může na první pohled působit složitě. Tituly jako papež, biskup, arcibiskup nebo kardinál se často skloňují ve zprávách, ale co přesně znamenají? Jak se volí papež, co je to konkláve, jak dlouho existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával? Na Kudy z nudy si to jednoduše vysvětlíme a přidáme i pár dalších zajímavostí ze světa papežů.

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?

Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům. Poznejte tradiční zvyky a historii. Těšit se můžete i na dobrodružné, pohybové i výtvarné aktivity s nimi spojené.

Jak dobře znáte vítěze jednotlivých ročníků soutěže Památka roku? Ceny za nejlepší projekty a obnovy nemovitých kulturních památek každoročně uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Poprvé se vítězové vyhlašovali v roce 2013, soutěž tak má za sebou již dvanáct ročníků.

Nevíte ještě, jak si užít poslední velikonoční volný den? Užijte si koledování, pomlázku a malovaná vejce. Naplánujte si 21. duben 2025 podle doporučení portálu Kudy z nudy. Podívejte se na naše tipy a nechte se inspirovat k návštěvě zajímavé výstavy, na výlety za poznáním, kam vyrazit s dětmi a další skvělé zážitky z celé České republiky!

Vydejte se za folklorem, poznejte život našich předků, jejich kulturu a zvyky, osobité podání lidových písní, profesionální hudebníky, tanečníky a zpěváky. Máte vynikající příležitost poznat lidové tradice a folklor. Mnohá města a skanzeny ožívají slavnostmi zvyků a tradic, které kromě kulturního vyžití nabízejí také ochutnávky jídel, ukázky řemesel a prodej řemeslných výrobků. Nabízíme vám i tipy na výlety na méně obvyklá místa.

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.

Modrotiskové formy byly roku 2025 zapsány do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Formy představují základní pomůcku pro tiskaře a slouží k negativnímu potiskování při výrobě modrotisku, v minulosti je vyráběli barvíři nebo samotní tiskaři, většinou si je však objednávali od profesionálních řezbářů, formířů. Jejich výrobou prosluly především severovýchodní Čechy s centry ve Dvoře Králové nad Labem, Nové Pace a Semilech.

Nejstarší a nejznámější slovácká národopisná slavnost Jízda králů ve Vlčnově se koná každoročně poslední víkend v květnu. Jízdu králů provází překrásné slovácké kroje, vyhlášené vlčnovské vdolečky, slivovice a ochutnávky místních vín. Od roku 2011 je jízda králů zapsána na seznam UNESCO.

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Jak by se náš svět obešel bez elektřiny? Těžko, ale ještě před sto lety to naši předkové dokázali. Dnes je situace úplně jiná a elektřina nás provází doslova na každém kroku. Jak se v moderních časech žije starým elektrárnám, které už dosloužily? Kde se podíváte elektřině „pod pokličku“ a odhalíte tajemství jejího fungování? Vydejte se s Kudy z nudy do elektráren a dalších míst, kde elektřina hraje hlavní roli!

Dřevěné chalupy na voňavých stráních, venkovské kostelíky, včelíny a opečovávané zahrádky, uvnitř pak kachlová kamna a hospodyňky, které vám vysvětlí třeba jak se spřádá ovčí vlna nebo suší bylinky: to je Valašské muzeum v přírodě aneb skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Kdo chce poznat, jak se na Valašsku žilo před sto lety, lepší místo nenajde.

Olivíny, acháty, jaspisy, křišťály, ametysty, chalcedony a především české granáty: to všechno jsou drahé kameny, spojené s Českým rájem. Při výletech tu sice o drahokamy nebudete zakopávat na každém kroku, ale pořád existují místa, kde je můžete sami objevit. Právě tak lze navštívit některou z místních brusíren, vytvořit si vlastní šperk a v muzeích a galeriích si prohlížet fascinující umění místních šperkařů a kamenářů.

Hořické pašijové hry jsou významným kulturním dědictvím, které daleko přesáhlo hranice nejen českokrumlovského regionu a Šumavy, ale i naší vlasti. Tehdejší sláva pašijových her přitáhla pozornost amerických filmařů, kteří zde roku 1897 natočili Hořický pašijový film (The Horitz Passion Play), první hraný film natočený na území dnešní České republiky. Premiéra filmu byla ve stejném roce uvedena ve Filadelfii a rok poté v New Yorku.

Pivo je jedním z národních pokladů Česka, tradice našeho pivovarnictví sahá až do středověku a pozvat „na jedno“ nejlepší přátele patří k českým národním tradicím. Své o tom vědí slavní Rolling Stones, americký prezident Bill Clinton a další známé osobnosti, které byly okouzleny atmosférou pravé české hospody. Užijte si ji i vy!

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Odkud se vzal oblíbený pokyn kuchařských kurzů „vraz do toho čtyři vejce“? Která dáma doufala, že prorazí na poli literárním, ale místo sladkobolných básniček se dodnes čtou její kuchařské recepty? Která ze známých českých kuchařek zaplatila z honoráře za svou první knihu pohřeb malé dcerky? A která vedla za první světové války vývařovnu pro chudé obyvatelstvo a válečné invalidy? Vítejte ve světě zkušených paní a dam, které hospodyňkám radily, jak se otáčet v kuchyni a proslavily se jako autorky kuchařských knih.

Každý den je důvod k oslavě. I když zrovna nemáte svátek nebo narozeniny, určitě si vyberete z neskutečně dlouhého seznamu mezinárodních či světových dnů. Své dny slaví potraviny, zelenina, příroda, zvířata, švihlá chůze, a dokonce i toaletní papír, orgasmus, suché zipy nebo Star Wars.

Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

Svátek, při kterém se lidé za dávných časů naposled poveselili a pořádně najedli před nadcházejícím obdobím půstu, se s oblibou slaví dodnes. Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek a v Čechách například také voračky, končiny nebo ostatky? Zhruba měsíc až dva: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc. Užijte si svátky plné nevázaného veselí, masek medvědů a kobyl, trošky slivovice a spousty koblih. Vydejte za poznáváním národních tradic na masopustní reje!

Kdy je čas masopustu? Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr? Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice, dokonalá ve své jednoduchosti: to jsou obložené chlebíčky. Do pražského lahůdkářství Jana a Štěpánky Paukertových na Národní třídě se na ně chodilo ještě dřív, než vznikla samostatná Československá republika.

Vánoce, to je především svátek dětí a rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení setkávání rodin i přátel a v poklidném vychutnávání zvláštní atmosféry. Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech. Každý region České republiky má své vlastní varianty vánočních zvyků.

Vánoce jsou v České republice jedním z nejvýznamnějších svátků roku, které jsou spojeny s řadou tradic, zvyků a kulinářských specialit. Mezi nimi zaujímá výjimečné místo vánoční kapr – pokrm, bez kterého si mnoho Čechů slavnostní štědrovečerní večeři neumí představit. Kapr se stal symbolem štědrého večera nejen díky své dostupnosti, ale i kvůli křesťanské tradici, kdy se na Štědrý den nejedlo maso teplokrevných zvířat. Ryba, jakožto studenokrevný tvor, byla povolená, a kapr se díky rybníkářství stal běžnou a oblíbenou volbou. K tradičním vánočním rituálům patří nejen samotná příprava kapra, ale i jeho nákup. V týdnech před Vánoci jsou česká města zaplněná káděmi s živými kapry, které si rodiny vybírají, nechávají zabít nebo si je odnášejí domů.

V roce 2010 bylo organizací UNESCO sokolnictví uznáno jako nehmotné kulturní dědictví lidstva. Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí.

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO je od 1. prosince 2016.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Objevte s portálem Kudy z nudy pestrý svět tradic a vydejte se za magickými příběhy ze starodávných časů a do míst, kde se daří udržovat starobylá řemesla. Česká republika skrývá neuvěřitelné poklady!

Život bez včel by byl nuda! Nikdy bychom neochutnali medové koláče, medovinu ani medové pivo. Neslavili bychom Světový den včel 20. května, neprošli bychom se po včelích stezkách, nenavštívili včelíny, včelařská muzea a další zajímavá místa. Nemlsali bychom med a medovník na medových slavnostech, novomanželé by neměli svůj medový měsíc aneb Honeymoon, a osiřela by i maringotka, nabízející medový glamping.

České granáty jsou výjimečné a luxusní drahokamy, které v sobě nesou národní hrdost, tradici a nadčasovost. Ti, kteří s nimi pracují, mají pro jejich ohnivě rudé odstíny poetické označení „barva holubí krve“. Granáty jsou známé a oblíbené po celém světě, ovšem název Český granát smí využívat jen Granát Turnov, česká šperkařská firma se sídlem v Turnově.

Pravé Křimické kysané zelí vzniká v bývalém pivovaru rodiny Lobkowiczů unikátní a tradiční metodou, totiž šlapáním v modřínových kádích. Díky tomu získává křimické zelí zelárny Lobkowicz svou charakteristickou chuť. Modřínové kádě k výrobě kysaného zelí zelárna v Křimicích používá jako jediná v Evropě.

Tradiční výroba paličkované krajky má v Česku několikasetletou historii. Již v 16. století se jeho sláva šířila zejména v Krušných horách a na Šumavě. Známá vamberecká krajka se dostala do povědomí od poloviny 17. století. Vrcholu české krajkářství dosáhlo v 60. letech 19. století, kdy se domácké výrobě krajek věnovalo okolo 80 000 amatérských krajkářů z řad žen i mužů. Roku 1834 vznikla v Letovicích na Moravě první továrna na výrobu krajek v Evropě. Jako umělecké řemeslo přežilo krajkářství dodnes. Od roku 2020 je vamberecká krajka zapsána na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury a v příštích letech se očekává zápis českého krajkářství i do UNESCO. Kam se za tradiční výrobou krajek vypravit vám poradí Kudy z nudy.

Křehké východočeské krajky udělaly hned na začátku roku 2020 významný krok: Ministerstvo kultury je společně se slováckými hody zapsalo mezi domácí nehmotné poklady. Unikátní rukodělné výrobky z Vamberecka tak mají podobně jako další tradice, lidová řemesla a zvyky nakročeno k zápisu na světový seznam nehmotných památek UNESCO.

Mluví se o nich jako o rodinném stříbru a patří k nejobvyklejším suvenýrům, které si od nás odvážejí cizinci. České sklo, pivo a becherovka, porcelán i strojírenské výrobky mají skvělý zvuk, a tak se s portálem Kudy z nudy pojďte podívat na ty, které nabízejí něco navíc.

Lidový obyčej, zapsaný v roce 2011 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, fascinuje svým tajemným poselstvím. Obřady provázející svátek zvaný letnice se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě.

Co spojuje jména Beata Rajská, Hana Podolská, Josefina Bakošová, Oldřich Rosenbaum, Klára Nademlýnská či Blanka Matragi? Je to móda, styl odívání a šaty. Jak se lidé oblékali před sto lety? Kdo udával styl odívání za první republiky, kdo tehdy byl módní ikonou a jak se móda vyvíjela? A kdo světu módy kraluje dnes?

Na Vysočině, nejčastěji v okresu Havlíčkův Brod, se dodržuje raritní adventní zvyk, tzv. návštěvy Barborek. Jedná se o tiché postavy zahalené v bílém, chodící od stavení ke stavení ve dvojici či trojici. Beze slova navštěvují stavení a obdarovávají přítomné – dospělé „pomazáním“ pro štěstí a děti drobnými sladkostmi a ovocem.

Modrotisk, sláma, šustí, proutí nebo dřevo, to jsou klasické materiály, ze kterých naši předkové dokázali zhotovit krásné ozdobné předměty anebo věci denní potřeby. Tipy, kde poznat prastará řemesla a výrobky šikovných rukou vám poradí Kudy z nudy.

Kupujete biopotraviny a toužíte po opravdu dobrém jídle, připraveném z místních produktů? A chcete poznat vesnici, kde se skutečně žije ekologicky, v souladu s přírodou? Pojeďte s námi na několik výletů za tradicemi, které vám budou vonět i chutnat. Zastavíme se v několika restauracích, navštívíme biofarmy i místa, kde se vyrábí čistě přírodní kosmetika a čaje, a nakonec se vypravíme do Hostětína, vesnici v Bílých Karpatech. Tam je totiž bio téměř úplně všechno.

Při prozkoumávání seznamů světového dědictví UNESCO procestujete celý svět a objevíte nejenom stovky krásných míst, ale také spousty úžasných kulturních tradic. Ty naše z Kudy z nudy dobře znáte, od slováckého verbuňku zapsaného v roce 2005 až po vorařství z roku 2022 a čské sklo z roku 2023. Některé světové tradice, řemesla a jídla vás ale určitě překvapí.

Když se řekne Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský nebo Frankovka, milovníci vína a portálu Kudy z nudy dobře ví, že řeč bude o vinařské turistice. Co když se ale přidá Cabernet Moravia, Neronet, André nebo Laurot? Anebo Pálava? Pojďte se s námi podívat do světa vína a odrůd révy vinné, které vznikly díky našim šlechtitelům a svůj původ mají přímo v České republice.

Že je české pivo nejlepší na světě je celkem známá věc, ale skvělé jméno mají i čeští sládci. Možná z historie znáte jména František Ondřej Poupě nebo Josef Groll, ale stojí za to seznámit se i s jejich následovníky, tedy sládky, kteří nyní dávají nezaměnitelný rukopis pivům z pivovarů Pilsner Urquell, Proud či Raven z Plzně, pivovaru Libertas v Úvalech, Pivovaru Litovel, pražskému pivovaru Cobolis či pivovaru Budvar z Českých Budějovic. Nabídneme vám i pár tipů, kde si práci sládka vyzkoušet a kam se vypravit na prohlídku.

Obdivujete staré gobelíny a tapiserie, lovecké scény, dámy s jednorožci a další romantické výjevy v hradních a zámeckých komnatách? Pak vám udělá radost zjištění, že prastará textilní technika žije i v dnešní době a docela se jí daří. Kde uvidíte výrobu moderních kousků na vlastní oči, které interiéry zdobí a kde najdete ty největší? A jak se liší moderní a historické textilie?

Obdivujte krásy klasické i moderní české architektury. Najdete ji všude kolem sebe – třeba v knihovnách a bankách, v kostelech a klášterech, na nábřeží řek anebo také v cukrárnách a restauracích. Dobrým průvodcem mohou být výsledky nejrůznějších architektonických soutěží – například soutěže Stavba roku, Grand Prix Architektů, ocenění Patrimonium pro futuro nebo cen Evropské unie za současnou architekturu. Na Kudy z nudy objevíte stovky zajímavých staveb.

Rádi cestujete ve stopách slavných? Pak by vaší pozornosti neměla uniknout lázeňská města. Během minulých staletí si tu panovníci, spisovatelé, hudební skladatelé a další velikáni doslova podávali kliky. Při ranní zdravotní procházce jste tak snadno mohli potkat třeba Františka Josefa I. a pyšnit se tím, že s císařem dýcháte stejný vzduch.

Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor. Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech.

České lázeňství má skvělou pověst: kromě kvalitní léčby se širokým záběrem nabízí léčivou sílu přírody v té nejčistší podobě. Nabízíme nejenom přehled léčivých zdrojů, které můžete využít, ale i lázní, které je nabízejí.

Patříte také k milovníkům zlatavého moku? České pivo má mnohasetletou historii a tradice jeho výroby se dědí z generace na generaci. Nejprve byla výroba piva výsadou šlechty či měšťanů a dále vzkvétala až do založení průmyslových pivovarů, které v tradici výroby českého piva pokračují dodnes. S našimi tipy si pivo užijete v několika rovinách – můžete ho na sebe nechat působit zevnitř i zvenku v pivovarech, pivních lázních, ochutnat raritní výrobky z piva a pivních přísad nebo poznat dlouhou historii tohoto nápoje.

Nemateriální kulturní dědictví nemá hmotnou podstatu, zato má nevyčíslitelnou hodnotu. Předává se z generace na generaci a podstatou jsou lidé, nositelé tohoto bohatství. Poznejte tradiční lidovou kulturu jižní Moravy, která se dostala i na seznam světového dědictví UNESCO.

Tradici stavění betlémů založil v roce 1223 František z Assisi. U své poustevny u italské vesnice Greccio oslavil narození Ježíše Krista tak, aby se do něj mohli zapojit všichni: bratři františkáni, děti i dospělí, kteří chodili poslouchat jeho kázaní, zvířata i okolní příroda. Vybudoval symbolický chlév s jesličkami, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka, k němu postavil živého vola a osla a společně s lidmi z okolí oslavili narození Spasitele noční mší svatou.

Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, a právě český chmel je v celém pivovarnickém světě pojem. Je jemný a aromatický, zaručuje excelentní chuť a vůni piva, a svou pivovarskou kvalitu dokazuje v českých i zahraničních pivovarech. Králem mezi tuzemskými chmelovými odrůdami je Žatecký poloraný červeňák.

Bižuterie ze skla, kovu a dalších materiálů se na severu Čech vyrábí již od konce 17. století. Našla si cestu do všech koutů světa, jejím domovem ale zůstává Jablonec nad Nisou; ostatně termín jablonecké zboží se už dávno stal mezinárodním synonymem pro ozdobné třpytivé šperky. Jen kousek od Jablonce pak leží Jiřetín pod Bukovou, místo, kde se v roce 1862 narodil Daniel Swarovski: muž, který vybudoval značku, jež se v módním světě stala ikonou.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, zasazený v půvabné krajině pastvin, jízdáren, parků, stájí, vodních kanálů a cest lemovaných alejemi: to jsou Kladruby nad Labem a Národní hřebčín, domov starokladrubských koní. Kde se s nimi seznámíte zblízka a co zatím zůstává běžným výletníkům skryto?

Vydejte se v létě do skláren a šperkařských provozů Libereckého kraje! Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov je po staletí známá výrobou kvalitního a nádherného skla, skleněných korálků a bižuterie. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy či sklářské a bižuterní dílny s vysokým podílem ruční práce. Sklářské a bižuterní podniky i místní muzea můžete letos navštívit v rámci projektu Křišťálové údolí. Bude vám k tomu navíc stačit jediná vstupenka.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Na seznam světového dědictví UNESCO přibylo české a slovenské loutkářství. Výbor zasedající od pondělí 28. listopadu v etiopské Adis Abebě je 1. prosince 2016 zařadil mezi nehmotné dědictví. Česko usilovalo o zápis téměř čtyři roky.

Šardice, Hovorany, Ježov či Moravany: to je několik vesnic na kyjovském Slovácku, kde se dodnes udržela tradice ornamentů vysypávaných z písku. Dřív se pískové ornamenty vysypávaly od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer, aby byly cesty vyzdobené před nedělní mší, dnes provázejí zejména hody a folklorní slavnosti.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Kdo zná beskydské Pustevny, zná i Maměnku a Libušín: dvě půvabné horské útulny, které navrhl architekt Dušan Jurkovič a o něž pečuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Když v roce 2014 Libušín vyhořel, opravy se sice protáhly na šest let, ale zato neobyčejnou stavbu uvidíte v podobě, jakou naposled měla v roce 1925.

Velmi významného ocenění – chráněné označení původu – v rámci celé EU dosáhl v roce 2007 Pohořelický kapr, což se mu povedlo o několik měsíců dříve než jeho známějšímu jihočeskému kolegovi Třeboňskému kapru.

Zaváďka nebo také zavádka je starý lidový zvyk, který se udržel jen ve dvou desítkách obcí na Slovácku. Pomalý důstojný tanec ve tříčtvrtečním taktu bývá jedním z vrcholů hodových slavností, a protože se ho účastní několik desítek párů, nabízí také nádhernou podívanou na bohatě zdobené lidové kroje.

Hroznová koza je magická bytost z pradávných časů, která společně s kozlem a kůzlaty chrání vinohrady, víno a vinaře na Znojemsku a v rakouském Weinviertelu. Má svou naučnou stezku, připomínají ji vinařské expozice u nás i v Rakousku a dokonce existuje i Spolek přátel Hroznové kozy.

Unikátní výroba masopustních papírových masek ze Zákup na Českolipsku je od 11. ledna 2018 na Národním seznamu nemateriálního kulturního dědictví. Zákupská společnost PVO je poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí.

Tradice předvánoční doby a příběh Svaté rodiny připomíná adventní výstava, kterou připravilo Vlastivědné muzeum Jesenicka. Expozici doplňují a hřejí vystavená historická pokojová kamna a kuchyňské sporáky.