Úvod > Aktuality > Cenou Patrimonium pro futuro byly oceněny nejlepší počiny v památkové péči
Památky

Cenou Patrimonium pro futuro byly oceněny nejlepší počiny v památkové péči

  • Vydáno22. září 2016
V překrásném prostředí renesančního zámku Náměšť nad Oslavou byly ve středu 21. září vyhlášeny výsledky třetího ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Mezi letošními vítězi dominuje několik zachráněných hradů a tvrzí, svého favorita vybrala i veřejnost.
Cenou Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe chce Národní památkový ústav zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili.
 

Renesanční vrata ve Vyšším Brodě

Vyšší BrodVyhlášením cen na náměšťském zámku se uzavírá půlroční hodnocení akcí a projektů realizovaných nebo dokončených v roce 2015. V kategorii obnova památky, restaurování získal ocenění Václav Veřtát s kolektivem restaurátorů za restaurování renesančních vrat a nástěnných maleb na průčelí hlavní brány kláštera Vyšší Brod. Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě založili v roce 1259 Rožmberkové a jako zřizovatelé v něm byli připomínáni téměř na každém kroku. Nedávné restaurování maleb průčelí hlavní brány přineslo objev bohaté malířské výzdoby oslavující kromě založení kláštera také Viléma z Rožmberka a jeho ženu Polyxenu, s jejichž finančním přispěním výzdoba kolem roku 1590 vznikla. Pečlivá práce na obnově maleb na průčelí brány loni skončila osazením dvoukřídlých malovaných renesančních vrat s rožmberskými pětilistými růžemi, objevených na základě archivní fotografie z 80. let 20. století na půdě kláštera. Obě křídla vrat prošla náročným restaurováním a odborně ošetřeno bylo rovněž originální kování, tedy závěsy a zámek. Téměř čtyři sta let stará vrata se poté mohla vrátit na původní místo, aby svou erbovní výzdobou doplnila bohatě zdobené průčelí brány klášterního areálu.
 

Pevnostní ravelin v Josefově

JosefovV kategorii prezentace hodnot (v níž jsou hodnoceny výstavy, nové instalace, publikace, mediální odborná prezentace apod.) byl za dlouhodobou koncepční činnost oceněn spolek Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV zastoupený předsedou Milanem Libichem. Obranné prvky pevnosti Josefov, vybudované v letech 1780–1787, se po zrušení pevnosti roku 1888 přestaly udržovat a chátraly. O změnu se výrazně zasloužili až nadšenci sdružení ve spolku Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV. U zrodu spolku byla myšlenka na postupnou obnovu pevnostního ravelinu, ovšem činnost se postupně rozrůstala o aktivity spojené s oživováním vojenské tradice Josefova a s popularizací vojenské historie. Unikátní dělostřelecký ravelin s reduitem i budovy, konstrukce a plochy, jež s ním souvisí, obnovují od roku 1994. V roce 2014 získali do vlastnictví i zanedbaný bastion, který vyklidili a loni v něm instalovali výstavu připomínající historii československých legií; kromě toho začali pečovat o nevyužívanou městskou sýpku, v níž je nyní expozice historie vojenské lékařské péče a výstava plánové dokumentace pevnosti Josefov.
 

Zachráněný hrad Hartenberg

HartenbergV kategorii záchrana památky (posuzující záchranu kulturního dědictví například nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.) byli oceněni Bedřich Loos a občanské sdružení Hartenberg, kteří se zasloužili o záchranu zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech. Hrad Hartenberg pravděpodobně pochází z 12. století, prošel mnoha přestavbami a v průběhu 17. až 19. století se proměnil v pohodlný renesanční a později barokní zámek. Po zestátnění v roce 1945 začal chátrat; po několika úmyslně založených požárech v letech 1984–1991 se zřítila část hlavního paláce, věž přišla o krov a budovy byly téměř srovnány se zemí. Záchrany vypáleného a zpustlého hradu se ujal Bedřich Loos a zahájil práce na obnově tradičními postupy a technologiemi s využitím místních zdrojů. Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví – probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří. Vznikla zde i stavební huť, budovaná postupně praktickým zaučením sociálně vyloučených, dlouhodobě nezaměstnaných či jinak znevýhodněných lidí. Huť rovněž obnovuje okolí hradu a další historicky hodnotné stavby v obci, jichž se Bedřich Loos ujal. Dnes Hartenberg poskytuje zázemí řadě environmentálních a vzdělávacích programů i kulturním akcím, které navštěvují tisíce zájemců.
 

Zvláštní ocenění pro tvrze Hradenín a Sudkův Důl

HradenínByla udělena také dvě zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ. Za záchranu a obnovu tvrze v Hradeníně ho získal Mgr. Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně. Tvrz s věžovým palácem v Hradeníně z druhé poloviny 14. století se na přelomu tisíciletí nacházela v havarijním stavu. Zvrat přišel v roce 2012, kdy zásluhou neúnavného úsilí Vladimíra Rišlinka získalo tvrz Regionální muzeum v Kolíně. Především se podařilo obnovit mansardovou střechu věžového paláce. Nový krov – tedy i tvar střechy – vychází ze zaměření zaniklé renesanční konstrukce, upravené v 18. století, a z historické fotodokumentace. Novou střechu pokrývá šindel, byl obnoven profil mansardové římsy; dále byl obnoven dřevěný strop předposledního patra a konsolidovány historické omítky. Věžový palác je díky tomu připraven na další postupnou obnovu, na jejímž konci by mělo být zpřístupnění veřejnosti.
 
SudkovDruhé zvláštní ocenění udělila generální ředitelka NPÚ za obnovu omítek a výměnu střešní krytiny středověké tvrze v Sudkově Dole u Pacova. Získali ho Mgr. Eva Laurinová a Ing. Ivo Laurin, vlastníci a investoři. Areál v Sudkově Dole tvoří pozdně gotická věžová tvrz z přelomu 15. a 16. století upravená později na sýpku, obytný objekt a hospodářské budovy. V interiéru věže se zachovaly původní dřevěné prvky, například jeden ze čtyř existujících rámů gotických oken u nás, a také středověké omítky, odborně konzervované v roce 2001. Vlastníci nejprve zajistili výměnu střešní krytiny, která byla v havarijním stavu. Loni začali s konzervací částečně dochovaných původních vnějších omítek a jejich doplněním novými omítkami. Šlo o ukázkovou rekonstrukci tradičních postupů za použití vápenné technologie blížící se středověkým vzorům. Nové plochy omítky z kopaného písku a strhávané dřevem svou barevností, hrubostí a charakterem nanášení přirozeně splynuly s dochovanými partiemi omítek středověkých. V průběhu prací se podařilo nalézt ve zdivu části dřevěného lešení z doby výstavby věže a jeho dendrochronologický rozbor pak pomohl zpřesnit dataci vzniku objektu. Zachráněná památka je přístupná návštěvníkům.
 

Sympatie veřejnosti získal hrad Templštejn

TemplštejnLetos podruhé se k jednotlivým pozitivním počinům v oblasti památkové péče mohla vyjádřit i veřejnost, která v letních měsících rozhodla hlasováním na webových stránkách NPÚ o výherci ocenění Památky děkují. Nejvíce hlasů získala záchrana zříceniny hradu Templštejn u Jamolic, o niž se zasloužil její vlastník Ing. David Hamza. Templštejn založil rytířský řád templářů. Někdy po polovině 16. století už byl hrad opuštěn a na počátku našeho tisíciletí bylo neudržované sídlo v zuboženém stavu: zděné konstrukce se rozpadaly a celý areál byl zarostlý hustou náletovou vegetací, jejíž kořeny výrazně urychlovaly zkázu pozůstatků hradu. Až když v roce 2011 koupil Templštejn David Hamza, začala postupná záchrana mimořádné památky vedená snahou uchovat autentickou podobu zříceniny. Díky majiteli a dobrovolnické pomoci dalších nadšenců byl středověký Templštejn zachráněn.
Tvrz Hradenín u Plaňan na Kolínsku

Tvrz Hradenín u Plaňan na Kolínsku

Tvrz v Hradeníně je jednou z nejcennějších památek svého druhu na území České republiky. Představuje ukázku honosného venkovského sídla drobné šlechty a členů bohatých měšťanských rodů z období vrcholného a pozdního středověku.

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

Hrad Templštejn vystavěl na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy. Ze 13. století se dochovalo templářské jádro hradu půdorysu pětiúhelníku. Hrad byl postupně rozšiřován až se stal ve své době jedním z největších hradních areálů této části Moravy.

Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky v roce 1259 a dávno už není určen jen pro mnichy žijící podle řehole sv. Benedikta. Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, mnišský chór, hlavní oltář, kaple, filosofický či teologický sál.

Zřícenina hradu Hartenberg

Zřícenina hradu Hartenberg

V malebném údolí řeky Svatavy, sedm kilometrů před jejím ústím do největší podkrušnohorské řeky Ohře, se na strmém ostrohu vypíná zřícenina hradu, dříve hradu i zámku Hartenberg.

Tvrz Sudkův Důl

Tvrz Sudkův Důl

Areál usedlosti se středověkou tvrzí v Sudkově Dole na Pacovsku se nachází na západní hranici Vysočiny. Jde o unikátně zachovalou pozdně gotickou tvrz.

Pevnost Josefov – Bastion I a podzemí

Pevnost Josefov – Bastion I a podzemí

Nechte se unést zpět do doby císaře Josefa II. při prohlídce tajuplných podzemních prostor.

Další aktuality

Znáte naše památky s oceněním Evropské dědictví?

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) se uděluje od roku 2013 a oceňuje památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Jde o prestižní ocenění Evropské unie, které doplňuje další iniciativy, např. Seznam světového dědictví nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy, a má přispívat k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů s EU. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. U nás toto ocenění získalo zatím jen několik památek. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, které to jsou.
Památky

České cisterciácké kláštery získaly značku Evropské dědictví

Klášterní krajiny Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Plasy a Velehrad nově obdržely prestižní ocenění Evropské komise, značku Evropské dědictví. Označení, v angličtině European Heritage Label, se uděluje od roku 2013 a vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. České památky uspěly díky spolupráci 5 zemí a 17 klášterů pod názvem Cisterciácké krajiny spojující Evropu. Podívejte se s portálem Kudy z nudy nejen na tyto unikáty, ale i na ostatní české nositele Evropského dědictví.
Památky

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.
Památky

Mezinárodní den památek 2024: nahlédněte tam, kam to běžně nejde

18. duben – den, kdy si svět připomíná vlastní kulturní dědictví. Mezinárodní den památek a sídel vyhlásilo UNESCO v roce 1982. Oslavte ho i vy nějakou pěknou prohlídkou. Inspiraci, kam se vydat, vám přináší portál Kudy z nudy.
Památky

Výlety, které nic nestojí – vypravte se na zříceniny hradů nebo do parků a zahrad

Pokud hledáte tip na zajímavý výlet, který vás okouzlí přírodními scenériemi a navíc vás nebude nic stát, navštivte některou z mnoha zřícenin hradů, kterými Česko přímo oplývá. Kromě střípků historie a hezké procházky vás často odmění i jedinečný výhled do okolního kraje. A které zříceniny patří k těm nejromantičtějším?
Památky

Kastelánské křídlo na Frýdlantu a nový ochoz na Troskách – Mezinárodní den památek zve na neobvyklé prohlídky

Na hradě a zámku Frýdlant byla po dvou letech dokončena kompletní reinstalace prohlídkových okruhů – hradu, zámku a nyní kastelánského křídla. Na hradě Trosky začne v pondělí 15. dubna budování nového ochozu na věži Baba – hrad zůstane otevřen, ale v omezeném režimu se sníženým vstupným. Mezinárodní den památek, který letos připadá na čtvrtek 18. 4. připomenou kasteláni zajímavým programem už tento i příští víkend.
Památky

Nad hlavou jen nebe: 10 tipů na nejzajímavější stavby se skleněnými střechami

Mít nad hlavou jen nebe, a přesto být v bezpečí a v teple. Tak by se stručně dal popsat pobyt v originálně navržených stavbách, které mají místo klasické krytiny neobyčejnou skleněnou střechu. Staveb takového druhu není mnoho, většinou se jedná o církevní budovy anebo o drobné architektonické počiny, které byly vystavěny v souladu s přírodou. V některých případech se jedná o prestižní přístavby související se sklářskou tradicí a není od věci nahlédnout také do elegantních exotických skleníků. Většina těchto míst je otevřená návštěvníkům po celý rok, takže se může jednat o zajímavý výletní cíl i mimo sezónu.
Památky

Pohádkové památky: 50 starobylých mlýnů, které najdete u nás v Česku

Víte, jak se v minulosti mlela mouka? A že slavné větrné mlýny nejsou jen v Holandsku, ale můžete je vidět i u nás? Využijte našich tipů a vydejte se poznávat krásné technické památky, které přibližují život v minulosti. Na některých místech vám nabídnou i doprovodný program, třeba ukázky mlynářského řemesla či komentované prohlídky, interaktivní hry pro děti i dospělé.
Památky