Jan Zrzavý v Telči: v nové stálé expozici spatříte i 80 let nevystavený portrét

Vystavovat svá díla právě v Telči bylo přáním samotného Jana Zrzavého, jednoho z nejslavnějších umělců 20. století a spoluzakladatele českého moderního umění. Renesanční Telč pro něj byla inspirací. Jeho vztah k městu prohloubilo setkání s tehdejším kastelánem Bohumilem Norkem starším, který mu při prohlídce zámku ukázal sochu Adama, stojící na hlavním nádvoří. Její podoba se Zrzavým dala vzniknout půvabné fotografii malíře hledícího na svého „zámeckého dvojníka“.

Expozice Jana Zrzavého je krásným příkladem toho, jak se v práci Národní galerie Praha propojují dlouhodobé snahy o spolupráci s ostatními kulturními institucemi, péče o národní kulturní dědictví a citlivé hledání smysluplného kontextu pro vystavování umění nejen v Praze, ale i v regionech. V případě Jana Zrzavého jde téměř o osudové setkání – umělec miloval Vysočinu, už zde vystavoval a svou pozůstalost odkázal právě Národní galerii.
 
Galerie Jana Zrzavého na telčském zámku se otevřela v roce 1988 a až do roku 2007 ve stálé expozici představovala na pět desítek jeho děl. Po takřka 20 letech se dnes dílo Jana Zrzavého na zámek vrací, a to do kompletně obnovených prostor, které splňují nejnáročnější galerijní nároky. Prostor pro prezentaci děl Jana Zrzavého vznikl ve východním křídle telčského zámku, které původně sloužilo jako depozitáře a zázemí pro zaměstnance. V letech 2024 až 2025 byly místnosti kompletně obnoveny a vznikly zde nejmodernější výstavní prostory. Jsou vybaveny klimatizací pro udržení stabilního mikroklimatu, bylo instalováno nové osvětlení a před sluncem chrání exponáty látkové žaluzie.
 

Jan Zrzavý a jeho Sen o skutečnosti

Proč nese expozice název Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého? Vychází to z autorova výroku: "Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen o skutečnosti." Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je pouze zdánlivá. Za ní se skrývá mnohovrstevná symbolika, vnitřní spiritualita a promyšlená výtvarná konstrukce, která přetváří realitu v poetickou vizi autora.
 
Nová expozice, která se přizpůsobila specifickému zámeckému prostředí, představí tvorbu výjimečné osobnosti českého moderního umění. Je členěna do šesti volně navazujících kapitol, které návštěvníka provádějí klíčovými okruhy Zrzavého tvorby – od autoportrétů a sebestylizace, přes inspiraci dílem Leonarda da Vinci, až po raná díla z období sdružení Sursum. Následují biblické motivy a krajiny ráje, které ústí v obrazy Bretaně, tolik spjaté s jeho vnímáním domovské Vysočiny. Závěrečná část se věnuje tématu osudové ženy. Vystavena je poprvé i nejnovější akvizice Národní galerie Praha – Portrét slečny Tydlitátové spojená s Telčí a obrazy s motivem Kleopatry, ke kterému se Zrzavý vracel po většinu svého života. Tento obraz z roku 1932 zůstal více než 80 let v soukromé sbírce a dosud byl veřejnosti prakticky neznámý. Národní galerie Praha jej získala ze soukromé sbírky v loňském roce s přispěním Ministerstva kultury.
 
Expozici doplňuje interaktivní studio, jehož součástí je čtenářský koutek s kartotékou doplňujících materiálů – osobní korespondencí, reprodukcemi kreseb i děl autorů, kteří Zrzavého inspirovali. Návštěvníci se mohou začíst do knih spojených s osobností Jana Zrzavého a zaposlouchat se do nahrávek z archivu Českého rozhlasu. Expozice Jana Zrzavého je na Státním zámku Telč přístupná celoročně ve stejném návštěvnickém režimu jako zámek.