Babí léto a botanické zajímavosti Zoo Ostrava – vůně Asie a krása japonského podzimu

Tento nádherně vonící stálezelený keř či strom je původem z Číny a jeho odborné označení je muraja latnatá (Murraya paniculata) z čeledi rotovitých  Ve své domovině může dorůstat až 10 metrů výšky. Pro svůj původ je často nazývána císařským stromem. Kdysi se muraja pěstovala pouze v palácových zahradách Japonska a Číny. Odtud se rozšířila do dalších částí jižní a východní Asie. Drobné bílé pětičetné květy mají nápadné pylové tyčinky a vydávají příjemnou vůni podobnou jasmínu. Tvarem připomínají květy citrusů, proto je tato rostlina označována jako pomerančový jasmín.
 
Věří se, že vůně vycházející ze stromu pomáhá vyrovnat se s depresí, zmírňuje bolesti hlavy a zlepšuje spánek. Při dobrých podmínkách může kvést v průběhu celého roku. Je příbuzná citrusů, a proto má i podobné nároky na pěstování. Plody jsou oranžově červené bobule obsahující jedovatá semena. Dužnina je jedlá a má sladkou chuť. Bobule tonizují lidský organismus, snižují krevní tlak a pomáhají v boji proti virům. Listy se přidávají do krémů a tonik, neboť vyhlazují a změkčují pleť. Mladé listy jsou aromatické a spolu se sušenými plody jsou součástí indického koření kari. Také některé druhy čajů jsou parfémovány právě květy muraje. U nás tento druh pěstujeme jako dekorativní pokojovou rostlinu. Oblíbená je také u pěstitelů bonsají.

Během podzimních měsíců můžete v areálu ostravské zoologické zahrady spatřit kouzelné kompozice v expozici Zahradní umění dálného východu, jejíž součástí je i kousek Japonské zahrady. Pod klenutým dřevěným mostem se ve vodní hladině odráží nepřehlédnutelná kompozice tzv. japonských javorů neboli správně česky javorů dlanitolistých (Acer palmatum). Tento druh se řadí mezi opadavé keře nebo malé stromy. Dorůstá výšky 6–10 m, vzácně 16 m. Často roste jako podrost v listnatých lesích.

Jeho domovinou Japonsko, Čína a Korea. Barva listů se může měnit dle stanoviště. V Japonsku mají stromy často obrácený pyramidální nebo oblý až převislý tvar. Dává přednost kyselejší, dobře propustné půdě, vlhčí, nikoli však přemokřené. Dobře prospívá i na slunečném stanovišti. Patří k nejkrásnějším zahradním dřevinám. Pěstují se pro krásu listů rozmanitých barev a tvarů.
 
Z historických pramenů je známo, že tento strom měl důležité místo v japonských císařských, ale i v soukromých zahradách. Je opěvován ve sbírce básní Man-Yoshu, která byla vydána v roce 614 n. l. Do dalších částí světa se japonské javory rozšířily až v 19. století. U nás byl první javor dlanitolistý zasazen v roce 1835 v Královské oboře (dnes Stromovka) poblíž Výstaviště v Praze.
 

Podzimní botanickou zajímavostí Zoo Ostrava je i Papírová moruše – papírovník čínský

Papírovník čínský (Broussonetia papyrifera) je rostlina z čeledi morušovníkovité (Moraceae) původem z Asie. Do Evropy byla tato unikátní dřevina přivezena v 18. století francouzským botanikem Pierrem Augustem Mariem Broussonetem z Montpellier. Jeho příjmení bylo použito jako rodové jméno ve vědeckém názvu rostliny. Jedná se o dvoudomou dřevinu s velkými nepravidelně tvarovanými listy.  Mladé listy jsou srdčité a starší výrazně vykrajované podobně jako listy fíkovníku nebo moruší. Stromy jsou ve své domovině vcelku vysoké, ale u nás většinou nepřesáhnou 4–5 metrů. Roste téměř v jakékoli dobře odvodněné půdě, přednostně živné. Ve volné přírodě teplejšího klimatu má tendenci se plevelit a stát se invazní dřevinou. Potřebuje slunce nebo jen lehký polostín. Řez, pokud je nutný, je třeba provádět vždy v období dormance, tj. v době, kdy je rostlina utlumuje růst (v listopadu až prosinci), aby nedošlo k úniku mízy.

Papírovník je mrazuvzdorný, vydrží teploty i hluboce pod bodem mrazu (až mínus 24 °C), starší a dobře zakořenění jedinci mohou zvládnout i o pár stupňů níže. Lýková vlákna z vnitřní vrstvy kůry papírovníku sloužila v Číně a Indočíně k výrobě kvalitního, pevného papíru a textilií. Vlákna jsou pevná a před příchodem nylonu se z nich také zhotovovaly provazy. Dužnaté části plodů jsou jedlé a mají sladkou chuť. Dřevo slouží k výrobě nábytku, listy a plody jsou užívány v lékařství. Pěstování rostliny má dlouhou historii v Polynésii, kde se z vláken zhotovovaly oděvy.
 
V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava lze tento starodávný kulturní strom obdivovat v jediném exempláři v blízkosti expozičně-chovatelského zařízení Vadtha ni – chrám gibonů.

 

Prohlídky pěstebních skleníků v Zoo Ostrava

Do pěstebních skleníků, které se nacházejí v botanickém zázemí, nemají návštěvníci běžně přístup. Komentované prohlídky s průvodcem se zde konají o sobotách a nedělích vždy v 11:00 a ve 14:00 hod. a jsou v ceně vstupného do zoo. Na ploše okolo 1000 m² rostou tropické a subtropické rostliny z různých koutů světa, k vidění a v případě zralosti i k ochutnání je třeba kolekce exotického ovoce a zeleniny, včetně různých druhů bylinek a koření. Sraz zájemců je vždy u vstupu do zoo, kde si skupinu vyzvedne průvodce. Z důvodu omezené kapacity je nutná rezervace předem.

Projížďka safari expresem a komentovaná setkání v Zoo Ostrava

Od jara do podzimu je možné se projet také safari expresem přímo mezi stády volně se pasoucích zvířat.  Na šestihektarové ploše lidé uvidí okolo stovky zvířat. Nástupiště se nachází pod výběhem afrických kopytníků. V závislosti na počasí se mohou zájemci v září i říjnu projet ostravským safari expresem.
Trasa vede přes tři výběhy, začíná Afrikou (tj. výběhem žiraf Rothschildových a antilop losích) a dále pokračuje přes Persii (výběh s divokými osly onagery a daňky mezopotámskými) až do Indie (výběh s axisy indickými, antilopami jeleními, nilgau, jeleny barasinga a buvoly domácími). Projížďky třemi rozlehlými výběhy se stády afrických a asijských kopytníků probíhají od pátku do neděle. Délka jedné jízdy je asi 20 až 25 minut. 

Většina komentovaných setkání probíhá za příznivého počasí o víkendech a svátcích. Krmení hulmanů posvátných a medvědů ušatých v expozici Čitván nebo krmení šimpanzů v Pavilonu evoluce si ale mohou návštěvníci užít každý den, stejně jako péči o slony. O víkendu k nim pak přibydou pandy, ary či hroši.