Kdy a proč slavíme svátek sv. Lucie? Oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy!

Kdy nastává zimní slunovrat v České republice? V pondělí 21. prosince 2026 přesně v 21:49 nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu. Jaké legendy přináší období zimního slunovratu? A jak jeho oslavy probíhaly v historii?

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm připravilo na předvánoční čas mnoho akcí. Všechny mají společné téma – ukázky adventních a vánočních tradic. Dozvíte se zde, jak vypadaly Vánoce za starých časů. Nejbližším programem je Mikulášský podvečer, který proběhne už v pátek 5. prosince 2025. Do dědiny zavítá Mikuláš se svou družinou a spolu s Matičkou rozdá dětem drobné dárky.

Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte adventní a vánoční trhy v historických centrech našich malebných měst.

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.

Zveme na oslavu svátku sv. Lucie.

Pravé české Vánoce jsou plné pohádek. Zabaví děti při čekání na Ježíška, doplňují pohodu a laskavost slavnostního večera, čile se o nich debatuje při rodinných vánočních sešlostech na Boží hod i na Štěpána a scénky i hlášky z těch nejlepších umíme po mnoha společných letech zpaměti. Které ale jsou ty nejlepší a nejoblíbenější, na které se těšíme každé Vánoce?

I když se móda a trendy mění, některé drobné tradice přetrvávají a vytvářejí tu jedinečnou vánoční atmosféru, na kterou se těšíme už od prvního adventního dne. Právě tyto maličkosti často určují, jak kouzelné a nezapomenutelné naše Vánoce skutečně jsou. Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla.

Tesaři, kuchaři, policisté, hasiči, cukráři, hostinští, malíři, lékárníci a další profese: ti všichni mají své ochránce a patrony. Na Kudy z nudy jsme zkusili vypátrat ty nejznámější i zapomenuté. Pojďte se s nimi seznámit a zjistit, kdo drží ochrannou ruku nad vaším koníčkem nebo zaměstnáním!

Důležitou osobností Zásmuk poloviny 17. století byl nejvyšší purkrabí království českého, tedy zástupce samotného císaře v Čechách. Snažil se vytvořit z venkovského statku reprezentativní sídlo: přestavěl jej na zámek, v místech bývalého opevnění zřídil park a za parkem založil oboru.

V údolí potoka pod dominantou zámku ve Vysokém Chlumci u Sedlčan se nachází Muzeum vesnických staveb středního Povltaví, kde si prohlédnete zemědělské usedlosti doplněné nářadím a stroji i sakrální stavby.

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Podkrkonošský kostel sv. Petra a Pavla v Chotěvicích získal do svého vlastnictví Richard Krajčo s manželkou, kteří se zasazují o jeho rekonstrukci. Novorománský kostel byl vybudován v letech 1861-63 z červených kvádrů permského pískovce.

Objevte Českou Kanadu, Moravské Toskánsko nebo České Švýcarsko! Na portálu Kudy z nudy jsme našli spousty fantastických míst z celého světa – a přitom jsou u nás doma, v místech, kam to máte docela blízko.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?