Úvod > Aktuality > Anketa Strom roku zná svého vítěze: letos je jím jabloň kožená reneta z Machova
Životní styl

Anketa Strom roku zná svého vítěze: letos je jím jabloň kožená reneta z Machova

  • Vydáno20. října 2020
Český Den stromů korunovala radostná zpráva pro obyvatele Machova na Náchodsku. Vítězství v anketě Strom roku si poprvé odnáší ovocný a zároveň nejmladší strom. Největší podporu veřejnosti získala Jabloň u Lidmanů, která si vybojovala 2 191 hlasů. Stříbro putuje Lípám v Hřebenech na Sokolovsku v Karlovarském kraji, bronz si odnáší dub Hugo z Lednice v Jihomoravském kraji.

Stromem roku je jabloň

Jabloň u LidmanůVítězná jabloň, kožená reneta zimní, již přes sedm dekád stíní návštěvníkům hostince u Lidmanů v Machově na Broumovsku u polských hranic. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Ačkoliv letošní rok úrodě obecně moc nepřál, tak jabloň u Lidmanů je obsypaná jablky. Jablečný štrúdl nebo staročeští rytíři z místního ovoce jsou důležitou součástí komunity a můžete si je vychutnat s výhledem na hříčku přírody, která vykouzlila jabloni dutý a křivý kmen s bohatou korunou. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.
 
jabloň U LidmanůStrom do ankety přihlásila Místní akční skupina Stolové hory spolu s obcí, školami, zahrádkáři a dalšími spolky a s podporou syna majitele původního hostince u Lidmanů, který ji vlastnoručně vysadil po konci 2. světové války. Jabloň po několika letech od vysazení neplodila, tak tatínkovi někdo z hostů poradil, že má málo železa. Pan hostinský nelenil a zakopal k jejím kořenům hřebíky. A opravdu, strom pak začal plodit. Stromy se tehdy vozily z druhé strany hranice, z Kaltwasser (Studená Voda), protože byly odolnější vůči zdejšímu počasí. Když se dovezly z české strany, tak většinou nevydržely dlouho a méně plodily.
 

Stříbrné Hřebenské lípy

Hřebenské lípyDruhá příčka v anketě Strom roku patří lípám v Hřebenech na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Lípy stojí v malebném údolíčku, dříve na úpatí frekventované cesty pro kočáry i pěší, směrem od vsi Josefov k hradu – zámku Hartenberg stojícího nedaleko na skalním ostrohu. Majestátní stromy pamatují nejen poslední zámeckou baronku, ale i její předky. Jejich mohutné větve se sklánějí až k zemi a vytvářejí magického genia loci.

Od roku 2010 jsou lípy vyhlášeny památným stromem. Koruny dosahují výšky přes 25 m a obvody kmenů měří 475 a 238 cm. Okolí lip je centrem komunitního setkávání, místní sem ve spolupráci s obcí Josefov umístili lavičky a sošku Panny Marie.


Hugo z Lednice má bronz

Hugo z LedniceSlyšeli jste někdy o Hugovi z Lednice? Mohutný dub letní stojí stranou dění v zámeckém parku Lednice. I při svém obřím vzrůstu je tak trochu pozapomenutým strážcem jen zřídka používaného vchodu na samotném okraji parku. Každého, kdo kolem něj projde, však osloví rozpětím své koruny, která každou část dne působí jinak. Nejkrásnější je z jara, kdy se oblékne do svěží zeleně.

Na okolní krajinu zhlíží tento působivý obr s obvodem 5 metrů už stovky let a je pravděpodobné, že zde stojí už od doby, kdy byl v místech parku původní lužní les.
 

Oslava přírody a barev

Ve střední Evropě se Den stromů slaví 20. října, v době, kdy jsou listnaté stromy nejkrásnější a také přinášejí své plody. Anketa Strom roku i Den stromů symbolicky navazují na Stromkové slavnosti, které na počátku 20. století pořádaly ve městech a vesnicích okrašlovací spolky a byly spojené s vysazováním nových stromků, první oslava je doložená k roku 1906.

Krásná tradice se do České republiky vrátila v roce 2000, kdy s nápadem obnovit tradici Dne stromů přišli bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity KarlovyPraze a známý popularizátor stromů Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný.
Roškopovská babyka v Roškopově

Roškopovská babyka v Roškopově

Tento krásný javor je tak trochu samotář. Kolem něj totiž nejsou žádné stromy, jen krásná zvlněná louka a strom je tak velkou a krásnou dominantou kraje.

Praskoleská lípa v Mrákotíně

Praskoleská lípa v Mrákotíně

Dutá lípa v Praskolesích nedaleko Telče na Jihlavsku je jeden z nejmohutnějších stromů v republice. Je stará zřejmě osm set let a do její dutiny se vejde i dvanáct lidí. Navrchu je ukrytá zvonička. Obvod kmene má přes 9,5 m a měří 23 m. Do dutiny se údajně vejde až 12 lidí.

Otec lesů – Vrakodávný veledub

Otec lesů – Vrakodávný veledub

Název „Vrakodávný“ pochází od vrakovitě vyhlížejících zpevňovacích obručí, které jsou dnes již zrezlé a zohýbané. Dub zažil několik požárů a i přes to všechno žije a stále roste, dokonce dal vzniknout dalším mladým stromkům.

Hugo z Lednice – mohutný dub letní v zámeckém parku

Hugo z Lednice – mohutný dub letní v zámeckém parku

Mohutný dub letní roste u jen zřídka používaného vchodu na samotném okraji lednického parku pravděpodobně již od dob, kdy zde byl původní lužní les. Každého, kdo kolem něj projde, však osloví rozpětím své koruny, která každou část dne působí jinak.

Hřebenské lípy

Hřebenské lípy

Nedaleko jezera Medard na Sokolovsku najdete památné hřebenské lípy. Dvojice lip je situována ve svahu pastviny spadající k prameništi jihovýchodně od posledních domů v Hřebenech. Jedná se o velmi pěknou solitéru, kdy lípy vytváří za olistění společnou korunu.

Jabloň u Lidmanů

Jabloň u Lidmanů

Jabloň u hospůdky U Lidmanů tiše sleduje příběhy místních lidí. V létě jim poskytuje stín a na podzim plody. Podle pamětníků byly ve 20. letech 20. století na tomto místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té, která na místě stojí dodnes.

Další aktuality

Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit v Krkonoších

Kouzelné hory, kterým vládne bájný Krakonoš, jsou ostrovem tundry uprostřed Evropy. Oproti evropským velikánům je naše skromné pohoří unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Díky své výjimečnosti a krajinnou hodnotu bylo toto horské území o rozloze 385 km² vyhlášeno v roce 1963 národním parkem.
Královéhradecký kraj | Příroda

Ochutnejte tradiční krkonošské pokrmy

Kyselo, kucmoch, sejkory, houbový kuba nebo zelníky… to jsou tradiční pokrmy Krkonoš. Hospodyňky si ve zdejším kraji musely vystačit se skromnými potravinami, jako je zelí, brambory, houby, čerstvé bylinky a luštěniny. Jestliže se chystáte do našich nejvyšších hor na výlet nebo dovolenou, určitě nějaký ten tradiční pokrm vyzkoušejte. Budete překvapeni, jak nápaditě uměli naši předci zpracovat to málo, co v Krkonoších vyrostlo na poli nebo v lese. Kam se za krajovými specialitami vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Královéhradecký kraj | Gurmánská turistika

Krkonoše, Broumovsko nebo Orlické hory: poznejte 7 oblastí Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj je rozdělen na celkem 7 turistických oblastí. Některé jsou notoricky známé, jiné je třeba objevit. Patří sem Krkonoše, Podkrkonoší, Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Broumovsko a Orlické hory a Podorlicko. Každá z těchto oblastí nabízí mnoho zážitků, památek a přírodních krás, kam se jet podívat a odpočinout si. Kudy z nudy vám představí 7 atraktivních míst – za každou oblast jednu, která rozhodně stojí za návštěvu!
Královéhradecký kraj | Příroda

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Královéhradecký kraj

Málo navštěvovaná a přesto úchvatná místa nabízí i Královéhradecký kraj. Objevte historii lyžování v muzeu v Dolní Branné, unikátní kostely v okolí Broumova, postavené podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, třeba dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, Museum bednářství Jaroslava Tománka a krásu nerostů z celého světa v Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem. Vydejte se na výlet zpět do dob císaře Josefa II. při prohlídce podzemních chodeb pevnosti Josefov, navštivte rozhlednu na Feistově kopci anebo Rychnov nad Kněžnou, kam Karel Poláček umístil děj své knížky Bylo nás pět. Prohlédněte si Poláčkův památník i sochu pěti malých dobrodruhů!
Královéhradecký kraj | Kultura

Výlety za duchovním odkazem – poutní cesty a trasy v Čechách a na Moravě

Stejně rozmanité jako Česko, země plná klášterů, kostelů, kapliček a dalších církevních památek, jsou i poutní cesty. Nejsou jen duchovním odkazem na život našich předků, ale připomínají i křesťanskou historii naší země. Při cestování s Kudy z nudy po poutních stezkách můžete poznávat jak významná poutní místa, tak malebná města, další historické památky i kouzelná místa naší přírody. Putování po místech ticha a důstojnosti vám pomůže najít klid, vnitřní mír i prostor, kam uniknout od všedních dnů, naplněných stresem a hektickým životním stylem.
Královéhradecký kraj | Památky

Užijte si dovolenou jako v Africe: dopřejte si ubytování v Safari Kempu

Jak strávit dovolenou jako v Africe a přitom nevytáhnout paty z domova? Odpověď zní jednoduše: Safari Kemp ve Dvoře Králové. Jedná se o jediný safari kemp svého druhu v Evropě se stylovými bungalovy s vlastní koupelnou a terasou, venkovním bazénem, vířivku a mnoha dalšími lákadly. Součástí kempu je i výběh pro antilopy a zebry.
Královéhradecký kraj | Ubytování

Když milujete Krkonoše: vodopády, lanovky a výlety na kolech i pěšky, za sucha i v dešti

Jeden z nejnavštěvovanějších národních parků Evropy má co nabídnout po celý rok. Jaro je ideální na pěší turistiku, léto a podzim pak pro pěší i cyklisty: prozkoumejte horské květnaté louky a kousky dochované tundry na hřebenech, anebo se vydejte na výlet lanovkou. Dětem se budou líbit hravé naučné stezky. Podívejte, jaké tipy pro vás přichystal portál Kudy z nudy.
Královéhradecký kraj | Příroda

Ve Dvoře Králové se poběží Safari běh na záchranu psů hyenových

V sobotu 13. dubna bude v Safari Parku Dvůr Králové odstartován další ročník Safariběhu. Jako jediný závod v České republice nabídne tratě vedoucí Africkým nebo Lvím safari. Tentokrát bude běh zaměřen na záchranu psů hyenových v Africe.
Královéhradecký kraj | Příroda