Úvod > Aktuality > Letos uplyne 30 let od svatořečení Anežky České
Kultura

Letos uplyne 30 let od svatořečení Anežky České

  • Vydáno12. listopadu 2019
12. listopadu si připomínáme třicáté výročí blahořečení Anežky České, které proběhlo roku 1989 a prolíná se tak se sametovou revolucí, která nastala jen o pár dní později. Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Víme, že v roce 2019 uplynulo 808 let od jejího narození a jak již bylo řečeno rovných 30 let od jejího svatořečení. Víme ale také, jaká byla Anežka Česká a kde najdeme stopy jejího působení?

Příliš mnoho ženichů

svatá Anežka ČeskáAnežka se narodila zřejmě 20. ledna 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Zatímco v datu narození se zpravidla jednotlivé prameny shodují, další osudy jsou přes propast osmi staletí poněkud zkreslené. Víme například, že jako většina přemyslovských princezen i Anežka měla být pěšákem na politické šachovnici evropských panovnických dvorů, ale jména všech jejích nápadníků či plánovaných ženichů už známá nejsou. Od svatebních plánů měla Anežka klid teprve po otcově smrti v roce 1230. Pravda, zbýval ještě poslední nápadník, a to samotný císař Fridrich II. Anežčin bratr a nový český král Václav I. ovšem nechal svou milovanou sestru, aby se rozhodla sama – a Anežka císaře odmítla.
 

Duchovní kariéra a pohřebiště českých králů

klášter anežky českéAnežka už dlouho toužila vstoupit do kláštera a stát se služebnicí boží. Král Václav I. s duchovní dráhou své sestry nejenom souhlasil, ale podpořil ji i konkrétními skutky. Věnoval jí pozemky u Vltavy, kde Anežka ze svého věna začala s výstavbou kláštera; dnes jej známe jako klášter sv. Anežky České, v němž sídlí část uměleckých sbírek Národní galerie.
 
Vznikly tu vlastně dva konventy: mužský klášter menších bratří sv. Františka a ženský klášter řádu sv. Kláry. Do kláštera klarisek pak Anežka sama vstoupila a stala se jeho první představenou. Přesunula sem i již dříve založený špitál a útulek pro chudé, díky ní sem bylo později z kostela sv. Víta na Pražském hradě přeneseno rovněž pohřebiště českých panovníků. Sem byla po své smrti 6. března 1282 pochována i Anežka; odpočívala tu po boku svého bratra, krále Václava I., matky královny Kunhuty Uherské či Guty II., desáté dcery krále Václava II.

galeriePřijít sem můžete i vy, a to ve středu 13. listopadu od 18:00 do 19:00 hodin, kdy se zde koná speciální komentovaná prohlídka se Štěpánkou Chlumskou k 30. výročí svatořečení Anežky Přemyslovny. Vstupné na akci se neplatí a rezervace není nutná. Sraz zájemců bude v přízemí u pokladny. Tématem komentované prohlídky bude osobnost a kult sv. Anežky a její dlouhá cesta ke svatořečení.
 

Svatořečení po stovkách let

AnežkaPřes usilovné pátrání nebyl Anežčin hrob dosud objeven; její ostatky byly zřejmě v obavách před častými záplavami z kaple vyzvednuty a někam přeneseny. Legenda vypráví, že řádové sestry její ostatky odnesly na útěku před husitskými vojsky a uložily je na neznámé místo. Až prý bude Anežčin hrob nalezen, v Čechách nastane doba štěstí, vzájemné lásky a blahobytu.
 
Anežka Česká byla již za svého života mnohými považována za světici a věřilo se, že na její přímluvu došlo k řadě zázraků. O její svatořečení se snažili již Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, poté i jejich syn Karel IV. a později Leopold II., ale neúspěšně. Teprve v roce 1874 dosáhl pražský arcibiskup kardinál B. J. Schwarzenberg toho, že Anežka byla prohlášena za blahoslavenou. K svatořečení, které se téměř krylo se sametovou revolucí, došlo 12. listopadu 1989 ústy papeže Jana Pavla II.
 
Svatá Anežka Česká bývá zobrazována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou, někdy s trpícími lidmi u nohou anebo jak ošetřuje nemocné či sytí hladové. Díky zařazení mezi české zemské patrony ji najdete i mezi svatými kolem jezdeckého pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
 

Anežka založila jediný řád, který vznikl na českém území

kostel františka asissiNeobyčejný význam v rozlehlém komplexu budov kláštera Na Františku měla nemocnice, jejíž špitální bratrstvo na Anežčinu žádost roku 1237 přeměnil papež Alexandr IV. v samostatný Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území. Do dnešních dob sídlí na Starém MěstěKarlova mostu, na Křižovnickém náměstí.

Z výhodné polohy na důležité obchodní trase plynuly křižovníkům výhody i povinnosti – museli se například starat o Karlův most, a to včetně vybírání cla a mýtného. V době baroka zažil řád velký vzestup a řádoví velmistři tehdy byli zároveň pražskými arcibiskupy. Koncem 17. století došlo také k přestavbě starých klášterních budov. Nad původním kostelíkem, upraveným do podoby jeskynní kaple s krápníkovou výzdobou, vznikl nový barokní chrám sv. Františka Serafinského, dílo J. B. Matheye, inspirované italskými vlivy. Klenotem interiéru je nádherná freska Posledního soudu od V. V. Reinera v chrámové kopuli, průčelí zdobí plastiky andělů a svatých. V kostele se kromě bohoslužeb často konají varhanní koncerty duchovní hudby.
 
špýchar prostřední lhotaV druhé polovině 17. století křížovníci koupili knínské panství a v rámci jeho zvelebování v roce 1770 vybudovali v obci Prostřední Lhota rozlehlý barokní špýchar. Pečuje o něj Hornické muzeum v Příbrami a v jeho interiérech se můžete podívat, jak se během minulých staletí žilo lidem ve středním Povltaví. Menší expozice vás seznámí s působením Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou ve středních Čechách.
 

Oslavy 30. výročí svatořečení české světice

svatá Anežka ČeskáPouhých pět dní před vypuknutím sametové revoluce 12. listopadu 1989 v chrámu sv. Petra ve Vatikánu prohlásil papež Jan Pavel II. Anežku Českou za svatou. Třicáté výročí svatořečení oblíbené české světice připomene několik akcí, které se díky oné historické náhodě prolínají s oslavami sametové revoluce. Život a osudy přemyslovské princezny, která místo světského bohatství dala přednost životu v chudobě za zdmi kláštera, představí výstava Svatá Anežka Česká – královská dcera, světice a patronka země v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce v Praze. Můžete ji navštívit zdarma až do 5. ledna 2020, a to vždy první víkend v měsíci a o státních svátcích od 10 do 16 hodin.

Anežka Česká a obraz její úcty v jižních ČecháchV pátek 25. říjnahistorické budově Jihočeského muzeaČeských Budějovicích začala výstava Svatá Anežka Česká a obraz její úcty v jižních Čechách, která bude k vidění až do poloviny října 2020. V Praze se pak můžete vypravit do Artinbox Gallery v Perlové ulici na výstavu Svatá Anežko, všichni svatí, orodujte za nás! Ta začíná 12. listopadu a potrvá do 30. ledna 2020.

Nezapomeňte také na již zmiňovanou komentovanou prohlídku Anežského kláštera ve středu 13. listopadu od 18:00 do 19:00 hodin. Tématem bude osobnost a kult sv. Anežky a její dlouhá cesta ke svatořečení. Jedná se o doprovodný pořad Národní galerie.
Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci

Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

V obci Prostřední Lhota asi 5 km jihozápadně od Nového Knína najdete jednu z poboček Hornického muzea Příbram, Muzeum Špýchar Prostřední Lhota.

Další aktuality

Oslavte svátek sv. Barbory a nezapomeňte na větvičky třešní

Dne 4. prosince slaví svátek svatá Barbora, patronka horníků, sedláků, architektů, stavebních dělnických profesí, kuchařů, řezníků, ale i dělostřelců, zajatců a umírajících. Její přímluva vás ochrání před bouřkou, horečkou a morem. Den této světice, kterou brutálně mučil a nakonec sťal její vlastní otec, bývá spojen také s řadou lidových zvyků a pranostik.
Kultura

Hej mistře, vstaň bystře: Rybova Česká mše vánoční rozezní kostely po celé zemi

Tradiční i ojedinělé pojetí České mše vánoční, jejíž poslech je součástí vánočních svátků. Zavítejte do kostelů po celé zemi, kde si pro vás připravili jedinečné vánoční koncerty, a nechte se vnést do příběhu o narození Krista. Portál Kudy z nudy vás zve na místa, kde zazní Rybova Česká mše vánoční v podání různých sborů a orchestrů.
Kultura

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.
Kultura

Objeveno redakcí: Kudy z nudy stovková výročí roku 2023

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 23? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let od postavení prvních jesliček a první zmínky o městě Orlová, 700 let od založení kláštera na Starém Brně, rozkvět jihočeského rybníkářství i rok 1623, kdy Komenský dokončil knihu Labyrint světa a ráj srdce. Uplyne také 300 let od prvního osvětlení Prahy a smrti Jana Blažeje Santiniho, 200 let od dokončení kolonády na Reistně v Lednicko-valtickém areálu a sto let od narození a úmrtí řady slavných osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!
Kultura