Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… poštovních známkách
7 věcí, které nevíte o… poštovních známkách
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

7 věcí, které nevíte o… poštovních známkách

  • Vydáno27. září 2022
Speciální edici známek nazvanou Modrý Mauricius nebo jednocentovou magentu z Britské Guineje zná kdekdo. Znáte ale stejně dobře české poštovní známky? Víte, co bylo na té první a kdo ji vytvořil? Kdo vlastně podobu nových poštovních známek schvaluje? A že na nejkrásnější známce roku je Ladův kocourek Mikeš? Vydejte se s portálem Kudy z nudy prozkoumat svět poštovních známek.
Poštovní známky by samozřejmě neexistovaly bez pošty. Pokud byste rádi věděli, kdy začala pošta fungovat v českých zemích a kdo se zasloužil o rozvoj poštovnictví, vydejte se do některého z poštovních muzeí. Dějinám poštovnictví se věnuje Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě, na známky se zaměřuje spíš Poštovní muzeumPraze. Prozradíme vám i to, že Hlavní pošta v Jindřišské ulici je největší poštovní pobočka u nás, a že v Praze rovněž existuje nejzachovalejší potrubní pošta na světě. Historii poštovních služeb mapuje také expozice na třetím nádvoří Pražského hradu, kde poštovní pobočka funguje už víc než sto let. Že jste o ní nevěděli? Vida, alespoň máte další tip na výlet. A když se rozhodnete poslat známým z výletu pohled, budete potřebovat známku – a tak se nenápadně dostáváme zpět k hlavnímu tématu. Takže co nevíte o poštovních známkách?
 

1. Nejstarší poštovní známka aneb olízněte si královnu!

První poštovní známka byla vydána v květnu 1840 ve Velké Británii. Říká se jí Penny Black, černá jednopennyovka, je na ní portrét královny Viktorie a byla spojená s velkou britskou poštovní reformou. S malou černou známkou za jednu penci – a také první „lízací“ známkou, tedy s lepivou zadní stranou – bylo možné poslat psaní vážící 14 gramů kamkoliv, bez ohledu na vzdálenost. Vyrobeny byly miliony kusů, ale protože z nich šel snadno odstranit levný poštovní inkoust (čehož si spořiví Britové samozřejmě všimli a známky opakovaně máčeli ve vodě a recyklovali), pošta začala Penny Black rychle stahovat z oběhu a likvidovat. Dnes se za ně platí miliony, ale zároveň patří k nejfalšovanějším sběratelským artiklům.

Nás může těšit, že na jedné z pamětních známek, které vydala Britská královská pošta na počest zesnulé královny Alžběty II., je panovnice zachycena při slavnostním banketu na Pražském hradě v roce 1996.
 

2. První známky v českých zemích a v Československu

V českých zemích se první poštovní známky objevily v roce 1850, kdy rakouská monarchie vydala emisi pěti známek se státním znakem. Jejich hodnoty byly v krejcarech a tiskly se v pěti různých barvách.

První československá poštovní známka vyšla záhy po vzniku samostatného Československa už 18. prosince 1918. Autorem prvních bankovek i poštovních známek mladé republiky byl Alfons Mucha, mezi další slavné tvůrce známek za první republiky patřil například Max Švabinský. Muchovy návrhy, slavné Hradčany a další známky si prohlédnete v Poštovním muzeuPraze.
 

3. Vysoká úroveň české známkové tvorby

Poštovní známky patří mezi ceniny, a tak se podobně jako bankovky doplňují viditelnými i skrytými bezpečnostními prvky. První československé známky se tiskly knihtiskem, ty náročnější a hůře padělatelné se objevily až později. Česká pošta je proslulá tím, že dbá na výtvarné provedení známek a česká známková tvorba má nadstandardní úroveň. V současné době se pro tisk známek využívá především ofsetový tisk a ocelotisk. Třpytivý efekt, patrný při dopadu světla, je daný speciálními ceninovými barvami, které obsahují průhledné pigmenty na slídových vločkách.
 

4. Co najdete na poštovních známkách?

O motivech poštovních známek rozhoduje námětová komise Ministerstva průmyslu a obchodu. Česká pošta vydává přibližně čtyři nové motivy měsíčně. V poslední době se objevila například poštovní známka s uměleckou mozaikou kibucu Kfar Masaryk pojmenovaného na počest Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh izraelského autora Davida Ben-Hadora připomíná, že TGM navštívil mandátní Palestinu jako první hlava státu v roce 1927 a Československo záhy po svém vzniku v roce 1918 jako jedna z mála zemí oficiálně uznalo židovskou národnost. Na nových poštovních známkách se objevilo také Pražské Jezulátko, herci Stella Zázvorková a Jan Werich, režisér Miloš Forman, oblíbený motiv technických památek zastupuje Schwarzenberský plavební kanál. Hojně využívaná témata jsou umění, české vynálezy, tuzemské osobnosti a český design, naopak zapovězené jsou kontroverzní motivy, porušující etická pravidla.
 

5. Kocour Mikeš: nejkrásnější známka roku

V každoroční anketě o nejkrásnější známku roku v roce 2021 zvítězila známka s kocourem Mikešem. Grafickou úpravu ceniny s populární postavičkou Josefa Lady připravil Pavel Hrach a rytinu zpracoval Václav Fajt. Ze 44 známek se na druhém místě umístila další kočka, tentokrát divoká; autory známky z emise Europa jsou manželé Jaromír a Libuše Knotkovi. Trojici nejúspěšnějších cenin doplňuje známka Negrelliho viaduktPraze.
 

6. České památky na japonských známkách

Oblíbené motivy z České republiky jako Pražský hrad, brněnská vila Tugendhat, Český Krumlov, areál v Dolních Vítkovicích a další se objevily na poštovních známkách v Japonsku. Sérii pamětních známek s českými památkami vydala pošta Šikoku v prefektuře Kóči ve spolupráci se zahraničním zastoupením CzechTourism v Japonsku. Kóči bylo před zahájením Olympijských her v Tokiu hostitelským městem českých veslařů, kteří tu měli soustředění a připravovali se na olympijská klání.
 

7. Ježíškova pošta a další speciální razítka

Už od devadesátých let 20. století udržuje Česká pošta tradici orážení příležitostnými razítky. Vedle oblíbené Ježíškovy pošty na Božím Daru s ježíškovským razítkem, které má každý rok originální podobu, pošta nabízí například razítko s Betlémským světlem (v Praze, Brně a Olomouci), razítko s velikonočními motivy v Kraslicích anebo Valentýnské razítko na poště v Milostíně na Rakovnicku.
 
Poštovní muzeum Vyšší Brod

Poštovní muzeum Vyšší Brod

Nejen pošťáci rádi zavítají do expozice Poštovního muzea umístěné ve Vyšším Brodě, kde můžete zhlédnout stálou expozici dějin poštovnictví na území Českého státu od r. 1526 do současnosti. Děti si užijí zábavu v herním sále plném interaktivních prvků, je pro ně připravena Letní poštovní detektivka.

Nádražní poštovní úřad v Brně

Nádražní poštovní úřad v Brně

Vedle secesní budovy hlavního brněnského nádraží byla v letech 1937–1938 postavena podle návrhu Bohuslava Fuchse budova nádražního poštovního úřadu. Dochován je i paternoster a mosazné detaily přepážek, jež dosud slouží svému účelu.

Barbora Markéta Eliášová – první Češka, která procestovala svět

Barbora Markéta Eliášová – první Češka, která procestovala svět

Přestože Barbora Markéta Eliášová (2. listopadu 1874, Jiříkovice – 27. dubna 1957, Praha) pocházela z chudých poměrů a navíc záhy osiřela, procestovala prakticky celý svět, opakovaně navštívila Japonsko a o svých cestách napsala řadu knih. Je důkazem toho, že člověk může vlastní vůlí, studiem, pílí a cílevědomostí překonat nepříznivé společenské postavení a prožít život podle svých představ.

Poštovní muzeum v Praze

Poštovní muzeum v Praze

Sběratelé i zájemci historie známek mohou navštívit Poštovní muzeum v Praze, kde si prohlédnou např. expozici poštovních známek, unikátů i padělků, známky nejstarší, ale i specializované sbírky a dopisy s otisky razítek.

Pošta Boží Dar – nejpilnější vánoční pošta v České republice

Pošta Boží Dar – nejpilnější vánoční pošta v České republice

Před vánocemi mají nejvíce napilno na jedné z nejvýše položených pošt u nás – v obci Boží dar, kam směřuje každý rok pošta adresovaná Ježíškovi. Každý rok se také na přáních objevuje nové speciální vánoční razítko.

Pošta Praha – největší pošta v České republice

Pošta Praha – největší pošta v České republice

Největší poštou v České republice je Hlavní pošta v Jindřišské ulici v Praze na Novém Městě. Prostory této pošty pro věřejnost mají podobu velké kryté dvorany s několika desítkami přepážek, které fungují pro všechny druhy poštovních služeb.

Budova pošty v Novém Boru

Budova pošty v Novém Boru

Poštu a spořitelnu v Novém Boru realizoval českolipský architekt a stavitel Emil F. Ruehr mezi lety 1903–1905. Stavba byla v pozdějších letech doplněna přístavbou, dále bylo změněno zastřešení. Secesní objekt pošty je velmi hodnotným příkladem rané moderny.

Expozice historie poštovních služeb na Pražském hradě

Expozice historie poštovních služeb na Pražském hradě

Česká pošta a Kancelář prezidenta republiky na Pražském hradě otevřely expozici historie poštovních služeb. Ve třech tematických celcích přibližuje dějiny hradní pošty i poštovních služeb obecně, známkové motivy Pražského hradu a tradici prezidentského portrétu na známkách.

Budova Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze

Budova Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze

Jde o rozsáhlou novorenesanční budovu vzniklou v letech 1871 – 1874 a následně rozšiřovanou. Roku 1998 byla vyhlášena národní kulturní památkou.

Barokní poštovní stanice ve Vratěníně

Barokní poštovní stanice ve Vratěníně

Pozoruhodná barokní poštovní stanice se nachází ve střední části obce a patří mezi její nejcennější památkové objekty. Pochází z doby, kdy Vratěnín ležel na staré kupecké a poštovní cestě spojující Vídeň s Prahou.

Stará poštovna ze Sněžky na Monínci

Stará poštovna ze Sněžky na Monínci

Jeden z nejvyšších vršků Čertovy hrbatiny, Monínec nedaleko Sedlce-Prčice, pyšně nese české poštovní „nej“. Přestěhovala se sem totiž nejstarší česká poštovna, která léta stávala na vrcholku hory Sněžky.

Poštovní muzeum v Praze – největší poštovní muzeum v České republice

Poštovní muzeum v Praze – největší poštovní muzeum v České republice

V pražském Vávrově domě se nachází největší poštovní muzeum v České republice. Jeho návštěva vám umožní poznat dějiny pošty, cestování, telegrafu, telefonu, dopravní techniky a uvede vás do světa poštovních známek.

Poštovna Sněžka – nejvýše položená poštovní služebna v České republice

Poštovna Sněžka – nejvýše položená poštovní služebna v České republice

Stojí na vrcholu Sněžky a patří do obvodu pošty v Peci pod Sněžkou. Má své razítko a funguje v turistické sezóně. Poprvé byla otevřena v roce 1872. U poštovny je také umístěna nejvýše položená poštovní schránka v ČR.

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Expozice poštovního úřadu ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm

Expozice poštovního úřadu ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm

Expozice poštovního úřadu v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm je časově vymezena přelomem 19. a 20. století. Spojení tradiční historické expozice na jedné straně a fungující úřad moderní poštovny patří k ojedinělým počinům v českém muzejnictví.

Hlavní pošta v Karlových Varech – historická budova z doby Rakouska-Uherska

Hlavní pošta v Karlových Varech – historická budova z doby Rakouska-Uherska

Hlavní pošta v době svého vzniku patřila tato budova mezi nejmodernější poštovní provozy v rakousko-uherské monarchii. Dodnes v této budově Česká pošta sídlí a slouží tedy původnímu účelu.

Barokní budova Staré pošty ve Stodu

Barokní budova Staré pošty ve Stodu

Dům "Staré pošty" čp. 12, později hostinec "U labutě" Josefa Schwana, zvaný též Suvorovův dům, stojí na rohu Komenského náměstí v blízkosti nábřeží.