ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… poštovních známkách
Kultura

7 věcí, které nevíte o… poštovních známkách

Poslechněte si audio verzi článku
Speciální edici známek nazvanou Modrý Mauricius nebo jednocentovou magentu z Britské Guineje zná kdekdo. Znáte ale stejně dobře české poštovní známky? Víte, co bylo na té první a kdo ji vytvořil? Kdo vlastně podobu nových poštovních známek schvaluje? A že na nejkrásnější známce roku je Ladův kocourek Mikeš? Vydejte se s portálem Kudy z nudy prozkoumat svět poštovních známek.
Poštovní známky by samozřejmě neexistovaly bez pošty. Pokud byste rádi věděli, kdy začala pošta fungovat v českých zemích a kdo se zasloužil o rozvoj poštovnictví, vydejte se do některého z poštovních muzeí. Dějinám poštovnictví se věnuje Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě, na známky se zaměřuje spíš Poštovní muzeumPraze. Prozradíme vám i to, že Hlavní pošta v Jindřišské ulici je největší poštovní pobočka u nás, a že v Praze rovněž existuje nejzachovalejší potrubní pošta na světě. Historii poštovních služeb mapuje také expozice na třetím nádvoří Pražského hradu, kde poštovní pobočka funguje už víc než sto let. Že jste o ní nevěděli? Vida, alespoň máte další tip na výlet. A když se rozhodnete poslat známým z výletu pohled, budete potřebovat známku – a tak se nenápadně dostáváme zpět k hlavnímu tématu. Takže co nevíte o poštovních známkách?
 

1. Nejstarší poštovní známka aneb olízněte si královnu!

První poštovní známka byla vydána v květnu 1840 ve Velké Británii. Říká se jí Penny Black, černá jednopennyovka, je na ní portrét královny Viktorie a byla spojená s velkou britskou poštovní reformou. S malou černou známkou za jednu penci – a také první „lízací“ známkou, tedy s lepivou zadní stranou – bylo možné poslat psaní vážící 14 gramů kamkoliv, bez ohledu na vzdálenost. Vyrobeny byly miliony kusů, ale protože z nich šel snadno odstranit levný poštovní inkoust (čehož si spořiví Britové samozřejmě všimli a známky opakovaně máčeli ve vodě a recyklovali), pošta začala Penny Black rychle stahovat z oběhu a likvidovat. Dnes se za ně platí miliony, ale zároveň patří k nejfalšovanějším sběratelským artiklům.

Nás může těšit, že na jedné z pamětních známek, které vydala Britská královská pošta na počest zesnulé královny Alžběty II., je panovnice zachycena při slavnostním banketu na Pražském hradě v roce 1996.
 

2. První známky v českých zemích a v Československu

V českých zemích se první poštovní známky objevily v roce 1850, kdy rakouská monarchie vydala emisi pěti známek se státním znakem. Jejich hodnoty byly v krejcarech a tiskly se v pěti různých barvách.

První československá poštovní známka vyšla záhy po vzniku samostatného Československa už 18. prosince 1918. Autorem prvních bankovek i poštovních známek mladé republiky byl Alfons Mucha, mezi další slavné tvůrce známek za první republiky patřil například Max Švabinský. Muchovy návrhy, slavné Hradčany a další známky si prohlédnete v Poštovním muzeuPraze.
 

3. Vysoká úroveň české známkové tvorby

Poštovní známky patří mezi ceniny, a tak se podobně jako bankovky doplňují viditelnými i skrytými bezpečnostními prvky. První československé známky se tiskly knihtiskem, ty náročnější a hůře padělatelné se objevily až později. Česká pošta je proslulá tím, že dbá na výtvarné provedení známek a česká známková tvorba má nadstandardní úroveň. V současné době se pro tisk známek využívá především ofsetový tisk a ocelotisk. Třpytivý efekt, patrný při dopadu světla, je daný speciálními ceninovými barvami, které obsahují průhledné pigmenty na slídových vločkách.
 

4. Co najdete na poštovních známkách?

O motivech poštovních známek rozhoduje námětová komise Ministerstva průmyslu a obchodu. Česká pošta vydává přibližně čtyři nové motivy měsíčně. V poslední době se objevila například poštovní známka s uměleckou mozaikou kibucu Kfar Masaryk pojmenovaného na počest Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh izraelského autora Davida Ben-Hadora připomíná, že TGM navštívil mandátní Palestinu jako první hlava státu v roce 1927 a Československo záhy po svém vzniku v roce 1918 jako jedna z mála zemí oficiálně uznalo židovskou národnost. Na nových poštovních známkách se objevilo také Pražské Jezulátko, herci Stella Zázvorková a Jan Werich, režisér Miloš Forman, oblíbený motiv technických památek zastupuje Schwarzenberský plavební kanál. Hojně využívaná témata jsou umění, české vynálezy, tuzemské osobnosti a český design, naopak zapovězené jsou kontroverzní motivy, porušující etická pravidla.
 

5. Kocour Mikeš: nejkrásnější známka roku

V každoroční anketě o nejkrásnější známku roku v roce 2021 zvítězila známka s kocourem Mikešem. Grafickou úpravu ceniny s populární postavičkou Josefa Lady připravil Pavel Hrach a rytinu zpracoval Václav Fajt. Ze 44 známek se na druhém místě umístila další kočka, tentokrát divoká; autory známky z emise Europa jsou manželé Jaromír a Libuše Knotkovi. Trojici nejúspěšnějších cenin doplňuje známka Negrelliho viaduktPraze.
 

6. České památky na japonských známkách

Oblíbené motivy z České republiky jako Pražský hrad, brněnská vila Tugendhat, Český Krumlov, areál v Dolních Vítkovicích a další se objevily na poštovních známkách v Japonsku. Sérii pamětních známek s českými památkami vydala pošta Šikoku v prefektuře Kóči ve spolupráci se zahraničním zastoupením CzechTourism v Japonsku. Kóči bylo před zahájením Olympijských her v Tokiu hostitelským městem českých veslařů, kteří tu měli soustředění a připravovali se na olympijská klání.
 

7. Ježíškova pošta a další speciální razítka

Už od devadesátých let 20. století udržuje Česká pošta tradici orážení příležitostnými razítky. Vedle oblíbené Ježíškovy pošty na Božím Daru s ježíškovským razítkem, které má každý rok originální podobu, pošta nabízí například razítko s Betlémským světlem (v Praze, Brně a Olomouci), razítko s velikonočními motivy v Kraslicích anebo Valentýnské razítko na poště v Milostíně na Rakovnicku.
 
Česká poštovna na vrcholu Sněžky Památky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Hlavní pošta v Karlových Varech – historická budova z doby Rakouska-Uherska Památky

Hlavní pošta v Karlových Varech – historická budova z doby Rakouska-Uherska

Hlavní pošta v době svého vzniku patřila tato budova mezi nejmodernější poštovní provozy v rakousko-uherské monarchii. Dodnes v této budově Česká pošta sídlí a slouží tedy původnímu účelu.

Barokní budova Staré pošty ve Stodu Památky

Barokní budova Staré pošty ve Stodu

Dům "Staré pošty" čp. 12, později hostinec "U labutě" Josefa Schwana, zvaný též Suvorovův dům, stojí na rohu Komenského náměstí v blízkosti nábřeží.

Budova Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze Památky

Budova Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze

Jde o rozsáhlou novorenesanční budovu vzniklou v letech 1871 – 1874 a následně rozšiřovanou. Roku 1998 byla vyhlášena národní kulturní památkou.

Poštovní muzeum Vyšší Brod Kultura

Poštovní muzeum Vyšší Brod

Nejen pošťáci rádi zavítají do expozice Poštovního muzea umístěné ve Vyšším Brodě, kde můžete zhlédnout stálou expozici dějin poštovnictví na území Českého státu od r. 1526 do současnosti. Děti si užijí zábavu v herním sále plném interaktivních prvků, je pro ně připravena Letní poštovní detektivka.

Bývalý nádražní poštovní úřad v Brně Památky

Bývalý nádražní poštovní úřad v Brně

Vedle secesní budovy hlavního brněnského nádraží byla v letech 1937–1938 postavena podle návrhu Bohuslava Fuchse budova nádražního poštovního úřadu. Dochován je i paternoster a mosazné detaily přepážek. Budovu pošta již prodala.

Expozice poštovního úřadu ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm Památky

Expozice poštovního úřadu ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm

Expozice poštovního úřadu v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm je časově vymezena přelomem 19. a 20. století. Spojení tradiční historické expozice na jedné straně a fungující úřad moderní poštovny patří k ojedinělým počinům v českém muzejnictví.

Stará poštovna ze Sněžky na Monínci Památky

Stará poštovna ze Sněžky na Monínci

Jeden z nejvyšších vršků Čertovy hrbatiny, Monínec nedaleko Sedlce-Prčice, pyšně nese české poštovní „nej“. Přestěhovala se sem totiž nejstarší česká poštovna, která léta stávala na vrcholku hory Sněžky.

Budova pošty v Novém Boru Památky

Budova pošty v Novém Boru

Poštu a spořitelnu v Novém Boru realizoval českolipský architekt a stavitel Emil F. Ruehr mezi lety 1903–1905. Stavba byla v pozdějších letech doplněna přístavbou, dále bylo změněno zastřešení. Secesní objekt pošty je velmi hodnotným příkladem rané moderny.

Barbora Markéta Eliášová – první Češka, která procestovala svět

Barbora Markéta Eliášová – první Češka, která procestovala svět

Přestože Barbora Markéta Eliášová (2. listopadu 1874, Jiříkovice – 27. dubna 1957, Praha) pocházela z chudých poměrů a navíc záhy osiřela, procestovala prakticky celý svět, opakovaně navštívila Japonsko a o svých cestách napsala řadu knih. Je důkazem toho, že člověk může vlastní vůlí, studiem, pílí a cílevědomostí překonat nepříznivé společenské postavení a prožít život podle svých představ.

Poštovní muzeum v Praze Kultura

Poštovní muzeum v Praze

Sběratelé i zájemci historie známek mohou navštívit Poštovní muzeum v Praze, kde si prohlédnou např. expozici poštovních známek, unikátů i padělků, známky nejstarší, ale i specializované sbírky a dopisy s otisky razítek.

Pošta Boží Dar – nejpilnější vánoční pošta v České republice

Pošta Boží Dar – nejpilnější vánoční pošta v České republice

Před vánocemi mají nejvíce napilno na jedné z nejvýše položených pošt u nás – v obci Boží dar, kam směřuje každý rok pošta adresovaná Ježíškovi. Každý rok se také na přáních objevuje nové speciální vánoční razítko.

Největší pošta v České republice – Hlavní pošta Praha

Největší pošta v České republice – Hlavní pošta Praha

Největší poštou v České republice je Hlavní pošta v Jindřišské ulici v Praze na Novém Městě. Prostory této pošty pro věřejnost mají podobu velké kryté dvorany s několika desítkami přepážek, které fungují pro všechny druhy poštovních služeb.

Expozice historie poštovních služeb na Pražském hradě Kultura

Expozice historie poštovních služeb na Pražském hradě

Česká pošta a Kancelář prezidenta republiky na Pražském hradě otevřely expozici historie poštovních služeb. Ve třech tematických celcích přibližuje dějiny hradní pošty i poštovních služeb obecně, známkové motivy Pražského hradu a tradici prezidentského portrétu na známkách.

Barokní poštovní stanice ve Vratěníně Památky

Barokní poštovní stanice ve Vratěníně

Pozoruhodná barokní poštovní stanice se nachází ve střední části obce a patří mezi její nejcennější památkové objekty. Pochází z doby, kdy Vratěnín ležel na staré kupecké a poštovní cestě spojující Vídeň s Prahou.

Poštovní muzeum v Praze – největší poštovní muzeum v České republice

Poštovní muzeum v Praze – největší poštovní muzeum v České republice

V pražském Vávrově domě se nachází největší poštovní muzeum v České republice. Jeho návštěva vám umožní poznat dějiny pošty, cestování, telegrafu, telefonu, dopravní techniky a uvede vás do světa poštovních známek.

Nejvýše položená poštovní služebna v České republice – poštovna Sněžka

Nejvýše položená poštovní služebna v České republice – poštovna Sněžka

Stojí na vrcholu Sněžky a patří do obvodu pošty v Peci pod Sněžkou. Má své razítko a funguje v turistické sezóně. Poprvé byla otevřena v roce 1872. U poštovny je také umístěna nejvýše položená poštovní schránka v ČR.

Další aktuality

Kam letos o Vánocích na výstavy betlémů s dětmi?

Chcete se příjemně naladit na vánoční atmosféru a mezi svátky vydat za kulturou? Zveme vás na vánoční výstavy tradičních betlémů! Betlémy původně pomáhaly šířit srozumitelnou formou základy křesťanské víry mezi široké vrstvy obyvatelstva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele sv. Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. roku 1786 vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech v celé říši. Oblíbený zvyk se tak přenesl do domácího prostředí. K základním figurkám (Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům) si lidé přidávali i další postavy lidí a zvířat ze svého nejbližšího okolí. Materiály, z něhož se betlémy stavěly byly velmi rozmanité. Vznikaly vyřezávané betlémy ze dřeva, papíru, skla a dalších hmot. Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a Krkonoších. K největšímu rozkvětu betlémářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století.
6. prosinec 2024 19:10
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v lednu?

Založení Břevnovského kláštera, začátek stavby první dálnice, upálení Jana Palacha, první koncert České filharmonie i první vysílání Večerníčku: to je pouhý výběr ze zajímavých výročí, která nás čekají v lednu. Pojďte si je připomenout s Kudy z nudy!
4. prosinec 2024 8:28
Kultura

Kalendář 2025: 100 tipů na tradiční i netradiční festivaly v Česku

Rádi plánujete? Pořádně si naostřete tužku, vytáhněte diář a zapište si, kam letos vyjedete na ty nejzajímavější festivaly. Přinášíme vám celou stovku tipů na skvělé akce, kam se budete rádi vracet i v následujících letech. Milovníky dobrého jídla uchvátí gastro festivaly mnoha chutí na mnoha místech České republiky, světlem okouzlí Signal festival, nadšence pro divadlo a ohňostroje zřejmě bude čekat výlet do Brna, Ostravu rozezní nejen opera a za folklórem vás čeká cesta nejen na jižní Moravu. Záleží jen na vás, čím budete chtít rozptýlit stereotyp všedních dní.
30. listopad 2024 11:33
Kultura

100 tipů, kam za betlémy a betlémářskou tradicí po celém Česku

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.
29. listopad 2024 15:48
Kultura

Rodinné klany: Budilovi, Steimarovi a Kodetovi, herci, sochaři a umělci

Říká se, že geny neoklamete. Pro slavné rodiny to platí dvojnásob: stačí se porozhlédnout po rodinném klanu, který v založil Vendelín Budil. Kromě Budilů se v téhle rozvětvené rodině objevují jména jako Jiřina Steimarová, Jiří Kodet, Evelyna Steimarová nebo Anna Polívková. Pojďte se s nimi seznámit na Kudy z nudy.
29. listopad 2024 15:24
Kultura

Oslavte svátek sv. Barbory a nezapomeňte na větvičky třešní

4. prosince slaví svátek svatá Barbora, patronka horníků, sedláků, architektů, stavebních dělnických profesí, kuchařů, řezníků, ale i dělostřelců, zajatců a umírajících. Její přímluva vás ochrání před bouřkou, horečkou a morem. Den této světice, kterou brutálně mučil a nakonec sťal její vlastní otec, bývá spojen také s řadou lidových zvyků a pranostik.
29. listopad 2024 15:00
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.
29. listopad 2024 13:39
Kultura

Lidové pranostiky na konci roku: se svatým Silvestrem za lidovými obyčeji

Poslední den roku 31. prosince provázejí oblíbené oslavy. Protože ten den má svátek Silvestr, slavíme Silvestra. Na Kudy z nudy najdete spousty tradičních i netradičních akcí, silvestrovských výšlapů a výletů. Užijte si zábavu s rodinou či přáteli a přivítejte nový rok s dobrou náladou!
29. listopad 2024 13:35
Kultura