Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech
Památky

7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech

  • Vydáno8. srpna 2021
Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.

1. Na Blaník za blanickými rytíři



Cesta do kraje blanických rytířů se jen těžko obejde bez výletu na Blaník, na rozhlednu a k Veřejové skále, odkud na pomoc utlačovanému českému lidu vyrazí vojsko v čele se spanilým středověkým bojovníkem. Pověst o blanických rytířích sice do širokého národního povědomí vstoupila až díky Aloisi Jiráskovi a jeho Starým pověstem českým, ale své kořeny má už v 15. století, možná ještě hlouběji. Podle první psané dochované zmínky pověst o tajemném podzemním vojsku zazněla z úst Mikuláš Vlásenického (1421–1495) z Vlásenice u Pelhřimova roku 1471. Mikuláš tedy vyprávěl o svém vidění a o osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se rybník u Býkovic pod Blaníkem po okraj naplní krví. Poté zkamenělý lev u Miličína mohutně zařve, probudí tak spící vojsko pod Blaníkem (podívejte se na mapách na tu vzdálenost – bude to zážitek!) a rytíři vyjedou ven, nepřátele zaženou a potrestají. Zatím je na Blaníku klid, a tak se s rytíři můžete vypravit třeba na výlet na kole anebo na putování po naučné stezce. Kolem obří kamenné hlavy přes vrchol Velkého Blaníku se dá dojít k Domu přírody Blaníku u Kondrace, případně se zastavte u tajuplné zříceniny barokní kaple na Malém Blaníku.
 

2. Návod, jak objevit hrob praotce Čecha



Víte, že když čeští vlastenci v době národního obrození hledali hrob praotce Čecha, měli překvapivé množství přesných údajů? Sice se nevědělo, kudy Čech se svou družinou na horu Říp vyšplhal, zato se vědělo, že zemřel roku 661 a je pochovaný v Ctiněvsi. Kdysi tu prý našli jeho náhrobek (kámen s neobvyklým nápisem se ovšem ztratil) a hrob se může nacházet na několika místech: třeba tam, kam v poledne dopadá stín špičky ctiněveského kostelíka, anebo u skupiny vysokých topolů, viditelné při pohledu z Řípu na levém okraji obce, anebo také na návrší Želiv. Jenže najít ho není žádná hračka: podle proroctví jistého romantika z 19. století se to povede jen oráčovi, který v tom místě bude orat s párem černých nebo strakatých krav.
 

3. Hrob bájného superkoně Šemíka



Proti Vyšehradu, kousek proti proudu na opačném břehu Vltavy, stojí na nevysoké skále kostel sv. Filipa a Jakuba. Stará pověst říká, že někde pod ním na břehu býval v kameni vidět otisk podkovy; prý stopa statečného superkoně Šemíka, který se s Horymírem v sedle plavným skokem přenesl přes hradby Vyšehradu, přeplaval Vltavu a uháněl kamsi k Neumětelům. Bájný kůň sice přeskočil (pokud vůbec přeskočil) jiné hradby Vyšehradu, než jsou ty dochované barokní, ale pověsti to na půvabu přesto neubírá. Neumětely leží jihozápadně od Prahy poblíž Hostomic a jednou z místních kuriozit dodnes je Šemíkův hrob na návsi, tedy kámen krytý pohlednou pískovcovou stříškou. Nápis na něm oznamuje, že „…v Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra leží“ – a může se věřit dál, protože dodnes nevíme, jestli pod tím kamenem někdo nebo něco leží. V Neumětelích se totiž kromě výše uvedeného věří i tomu, že kdyby s kamenem někdo pohnul, obec by postihlo neštěstí.
 

4. Bílá paní rožmberská a její hororové manželství



Až při prohlídce hradů a zámků v Jindřichově Hradci, Rožmberku, Třeboni, Telči nebo Českém Krumlově zaslechnete zaskřípění starých dveří, šustění naškrobených sukní a klapot střevíců po dlažbě, určitě to nebude průvodkyně ani kastelánka, ale bílá paní, ochránkyně rodu Rožmberků a pánů z Hradce. Legendy nejčastěji uvádějí, že jejím předobrazem byla Perchta z Rožmberka (1429–1476), kterou provdali za Jana z Lichtenštejna do Mikulova. Manželství bylo nešťastné od samého začátku: ovdovělý hrubián počítal s vysokým věnem, které by mu pomohlo splatit dluhy, ale Perchtin otec Lichtenštejnovi vyplácel pouze malé částky a Jan se za to mstil své nové choti. V třeboňském archivu se dodnes dochovaly prosebné dopisy, které Perchta posílala otci a bratrům a v nichž je žádala o pomoc. Manžel mořil Perchtu hlady, týral ji zimou a nepřidělil jí ani vlastní světnici. Perchta v jednom z listů například prosí jednoho z bratrů o peřinu a v dalším se svěřuje: „Mám se jak nebožtička, že je div, že nezoufám…“ či žádá „Vysvoboď mne od těchto zlých lidí a budeš míti zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil“.  Ze sporu se nakonec stala veřejná aféra, kterou řešil dokonce král Jiří z Poděbrad. V době, kdy vůbec nebylo zvykem, aby si žena stěžovala na svého manžela, natož se s ním rozvedla nebo se od něj odstěhovala, nakonec po čtyřiadvaceti letech nesnesitelného manželství bylo Perchtě dovoleno odejít od manžela do benediktinského kláštera Schottenstift ve Vídni. Po Janově smrti v roce 1473 se vrátila ke svému rodu a pečovala o chudé.

Po své smrti se prý jako temný noční přízrak zjevovala na rožmberských sídlech a členům rodu zvěstovala blížící se smrt, požár či přírůstky do rodiny. Když nepočítáme pohádkové noční prohlídky, naposled se prý objevila za druhé světové války. Na hradě Rožmberku tehdy měla letní tábor nacistická mládežnická organizace a při vztyčování vlajky s hákovým křížem se na věži Jakobínce objevil bílý hrozící přízrak, jehož si všimlo několik svědků. Záhada ale zůstala záhadou, protože na strašidla sice nikdo nevěřil, ale ve věži tehdy neexistovalo schodiště ani žebřík, s jehož pomocí by se odvážný šprýmař mohl dostat nahoru.
 

5. Rožmberská hrobka ve Vyšším Brodě a zlatá křesla



Posledním potomkem Rožmberků jako jednoho z nejstarších a nejbohatších českých šlechtických rodů byl Petr Vok. Kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku a nakonec zemřel roku 1611 v Třeboni. Při jeho pohřbu prý byla rožmberská hrobka v klášterním kostele ve Vyšším Brodě uzavřena tak, aby se do ní už nikdy nikdo nedostal. Pověst ponurého místa, kam po staletí nevkročila lidská noha, přiživil i kronikář Bohuslav Balbín tvrzením, že mrtvoly pánů z Růže prý nejsou uloženy v rakvích, nýbrž i po smrti sedí v křeslech jako vladaři. Hrobka byla pravděpodobně otevřena jen jednou, a to roku 1902, kdy se začaly propadat stupně hlavního oltáře. Žádná z legend se ovšem nepotvrdila a ani s dalším průzkumem hrobky se moc nespěchalo: další legenda totiž tvrdila, že opat, který dá pokyn k jejímu otevření, ve stejném roce zemře. Teprve nedávno se zjistilo, že hrobka je mnohem větší než se předpokládalo, nicméně čtyři desítky příslušníků slavného rodu Rožmberků odpočívají spořádaně v rakvích, a nikoli na zlatých židlích kolem honosného stolu.
 

6. Odnesl slavného rybníkáře čert?



Slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan (1531–1604), rožmberský regent a spoluautor třeboňské rybniční soustavy, strávil poslední roky života na tvrzi v Obděnicích. Ve zdejším kostele si nechal připravit hrobku, a to včetně náhrobní desky s vynechaným prázdným místem pro datum úmrtí. Jenže číslice nikdy nikdo nedoplnil a při rekonstrukci kostela v 19. století se ukázalo, že hrob je prázdný. Kam se Krčín ztratil? Odjel na sklonku života k dceři do Mitrovic? Skončil pod náhrobním kamenem se jménem Krčín v kostele sv. VavřinceSedleci-Prčici? Anebo nakonec zlého rybníkáře nakonec odnesl čert do pekla?
 

7. Čachtická paní z Karlštejna



Příběh plný krve prožil i královský hrad Karlštejn, klenotnice Otce vlasti Karla IV. Jeho temnou hrdinkou byla Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka karlštejnského purkrabího. Celý skandál odstartoval děkan karlštejnské kapituly Václav Hájek z Libočan, autor známé kroniky: lidé se mu začali svěřovat o Kateřinině sadistickém chování k poddaným i o záhadných zmizeních řady sloužících. Došlo k soudu, jenže Kateřiny se kdekdo bál, a tak proti ní místní lidé nevypovídali. Klíčové svědectví nakonec podal Prokop Papež, který se živil jako kožešník v Praze a Kateřiny se bát nemusel. U soudu uvedl, že  „…toho sem si vědom, že paní Kateřina… zabila sestru mú Kateřinu Právovic z Dušník a druhou zabila z Pičína, kovářčinu dceru, říkali jí Dorota… A tu Kateřinu, když ji zabíjela, pověsila ji přes bidlo a moždíř k hlavě přivázala.“  Od té chvíle se obvinění kupila, dokonce se našli i svědci, kteří z hradu slyšeli nářek mučených a také v příkopu viděli mrtvé tělo. Nakonec vyšlo najevo, že Kateřina zmrzačila, umučila a zavraždila desítky lidí, většinou mladé dívky, ale i muže; přesný počet neznáme, sama se přiznala ke čtrnácti bestiálním vraždám. Podobně jako o něco později Alžběta Bathoryová zvaná Čachtická paní (1560–1614) se prý i ona koupala v krvi obětí, aby zůstala věčně mladá.

Rozhodnutí soudu vedeného Vojtěchem z Pernštejna leckoho překvapilo: místo očekávaného omilostnění (šlo přece o šlechtičnu!) byla vražedkyně 27. února 1533 vsazena do věže Mihulka na Pražském hradě, aby zemřela hladem. Zemřela v březnu téhož roku a traduje se, že svou kletbou s sebou do hrobu stáhla i Vojtěcha z Pernštejna, který zemřel pouhé dva dny po ní.
 
Třeboňská rybniční soustava

Třeboňská rybniční soustava

Základ třeboňské rybniční soustavy tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice severojižním směrem mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Tvoří ji Zlatá stoka, Stará řeka, Nová řeka, rybník Rožmberk, Rožmberská bašta a rybník Svět.

Miličínský lev – strážce blanických rytířů

Miličínský lev – strážce blanických rytířů

Skalní útvar na vrchu Kalvárie tvarem připomíná zkamenělého krále zvířat. Podle pověsti je to zkamenělý strážce blanických rytířů, který až se přiblíží nepřátelé, probudí svým mocným řevem spící vojsko v hoře Blaník.

Geopark kraj blanických rytířů

Geopark kraj blanických rytířů

Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. Území ceněné z přírodního, geologického i historického hlediska se nachází v centrální oblasti Čech, které leží převážně v okrese Benešov.

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Zámek Kratochvíle – užijte si kouzlo rožmberského letohrádku

Zámek Kratochvíle – užijte si kouzlo rožmberského letohrádku

Renesanční klenot mezi rybníky Netolické pánve. Sen italského stavitele, který v cizích službách vzpomíná na vzdálený domov. Panský rozmar, který přinesl úchvatný výsledek. To všechno je Kratochvíle, malebné panské sídlo s jezdeckým areálem, obklopené lesy, rybníky, alejemi a pastvinami.

Expozice třeboňského rybníkářského dědictví v Třeboni

Expozice třeboňského rybníkářského dědictví v Třeboni

Centrum třeboňského rybníkářského dědictví naleznete v Třeboni, v domě, kde bydlel sám Štěpánek Netolický. Jeho součástí je stálá interaktivní expozice věnovaná dvěma nejvýznačnějším osobnostem našeho rybníkářství – Štěpánkovi Netolickému a Jakubu Krčínovi.

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Honba za pokladem Vyšehradu – nevšední prohlídka inspirovaná legendami

Honba za pokladem Vyšehradu – nevšední prohlídka inspirovaná legendami

Přijďte si celá rodina zahrát hru inspirovanou vyšehradskými legendami. Prohlídka Honba za pokladem Vyšehradu je vhodná pro rodiny s dětmi od 5 do 12 let. Je postavena jako hra – "bojovka" s několika úkoly.

Prašná věž – Mihulka s expozicí hradní stráže

Prašná věž – Mihulka s expozicí hradní stráže

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř. Mihulka je v současnosti z technických důvodů zavřená.

Hrad Rožmberk – prohlídky interiéru hradu i vyhlídka z věže

Hrad Rožmberk – prohlídky interiéru hradu i vyhlídka z věže

Prohlídková trasa hradu Rožmberk přivádí návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale od sezóny 2010 představuje také slavný rod Buquoy, který držel hrad od roku 1620 až do konce druhé světové války.

Vyšehrad – poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad – poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.

Hrad a zámek Jindřichův Hradec – okouzlující gotické malby a renesanční arkády

Hrad a zámek Jindřichův Hradec – okouzlující gotické malby a renesanční arkády

Hrad a zámek v Jindřichově Hradci patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. Na třetím nádvoří vás přivítají vznosné arkády a za nimi malý park, v němž stojí Rondel, jedna z nejpůvabnějších renesančních staveb v Česku. Každý okruh nabízí interiéry, které jsou k vidění jen zde.

Nejznámější hradní strašidla: černé, bílé a modré paní

Nejznámější hradní strašidla: černé, bílé a modré paní

Nejznámějším přízrakem našich hradů a zámků jsou bílé paní. Proti zařazení mezi strašidla by patrně měly námitky, ale co naplat, když jejich výskyt provází všelijaké zvukové a světelné efekty: šustění naškrobených sukní, skřípění starých dveří, klapot střevíců po dlažbě a světlo, mizející kdesi za rohem.

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa? Portál Kudy z nudy vám přináší tipy na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou zahalena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků a Valdštejnů

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků a Valdštejnů

Projekt Po stopách šlechtických rodů má za sebou osm úspěšných let. Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků a letos přišla řada na Valdštejny. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti a události s těmito "TOP českými rody" spojené.

Výlet na Říp aneb jak to bylo s Praotcem Čechem

Výlet na Říp aneb jak to bylo s Praotcem Čechem

Patříte mezi vlastence? Berete ceduli zdobící chatu na vrcholu Řípu a hlásající, že "co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp", vážně? Pak vás může náš výlet na památnou horu u Roudnice nad Labem pořádně překvapit. Odhalíte při něm totiž pravdy a nepravdy slavné pověsti… Nechte se pozvat do kraje kolem Řípu!

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Hora Říp – nejpamátnější hora českého národa

Hora Říp – nejpamátnější hora českého národa

Hora Říp je památným místem české historie, k níž se váže národní legenda o příchodu našich předků do české země. Říp je pozoruhodný také stavbou románské rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha stojící na jeho vrcholu. Na zdejší vrcholové chatě naleznete všeříkající patriotický nápis "Co Mohamedu Mekka, to má být Čechu Říp".

Jeskyně Rudka – unikátní jeskyně blanických rytířů

Jeskyně Rudka – unikátní jeskyně blanických rytířů

Unikátní umělou jeskyni zdobí sochy šestnácti blanických rytířů v čele s jejich velitelem sv. Václavem. Spící svatováclavské vojsko vytesal sochař samouk Stanislav Rolínek v letech 1928-1930 nůžkami na ovce a hasičskou sekerou.

Pohádková a filmová putování po jižních Čechách

Pohádková a filmová putování po jižních Čechách

Malebné rybníky a louky, hrady, zámky nebo tvrze, to všechno láká filmové štáby z domova i ze zahraničí do Jihočeského kraje. Pojďte se s námi na chvíli toulat místy, kde vznikaly poklady české kinematografie. Vydáme se třeba s Milošem Kopeckým na Červenou Lhotu za Petrem Vokem z Rožmberka anebo na výlet po stopách Homolkových. Babi jistě i vám ochotně ukáže, kde se jako mladá topila.

Po stopách blanických rytířů na kole

Po stopách blanických rytířů na kole

Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. V jeho srdci tyčí se zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno. Nová trasa v délce 27 km vám umožní navštívit nejkrásnější místa kolem Blaníku.

Nadějská rybniční soustava u Lomnice nad Lužnicí

Nadějská rybniční soustava u Lomnice nad Lužnicí

Nadějská rybniční soustava patří mezi nejkrásnější přírodní lokality Třeboňska. Základ soustavy tvoří rybníky Naděje, Skutek, Víra, Láska a Dobrá vůle. Založil ji Jakub Krčín v letech 1577–1579, dokončena byla v poslední čtvrtině 19. století.

Louňovice pod Blaníkem

Louňovice pod Blaníkem

Městečko ve středních Čechách, v krajině, kde se jako mozaika střídají pole, lesy, louky a rybníky, je východiskem výletů na legendární vrch Blaník. Legenda o vojsku, spícím v nitru hory, provází i další místa v okolí, lákavým cílem je bývalý zlatý důl a Dům přírody Blaníku.

Kraj blanických rytířů: krajina protkaná pověstmi a legendami

Kraj blanických rytířů: krajina protkaná pověstmi a legendami

Mozaika lesů, polí a luk s malebnými vesnicemi a zrcadly rybníků pod památnou horou Blaník – to je nejmenší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Blaník. Udělejte si pěkný podzimní výlet do kraje blanických rytířů na jihovýchodě středních Čech.

Putování za českým vínem na Mělnicku

Putování za českým vínem na Mělnicku

Česká vína jsou proti těm moravským stále podceňována. Neprávem. Mělnická a roudnická bílá vína v posledních letech získávají stále větší oblibu pro svůj originální charakter a nalezneme tu hned několik vinařů, jejichž produkty stojí za pozornost. Ale k dobrému vínu patří i dobré jídlo. Obojí můžete ochutnat třeba na zámku v Liblicích. V aristokratickém stylu.

Socha Bruncvíka na Karlově mostě

Socha Bruncvíka na Karlově mostě

Na ohlaví mostního pilíře pod sousoším sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem se nachází malebná socha Bruncvíka, legendárního českého rytíře který se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb.

Rozhledna na hoře Velký Blaník

Rozhledna na hoře Velký Blaník

Na Velkém Blaníku v nadmořské výšce 638 m se nachází dřevěná krytá věž vysoká 29,5 m. Součástí věže je výklenek, který se nazývá oltářní mensa. Zde se v současné době na přání snoubenců může konat svatební obřad.

Další aktuality

Svět dnes vzpomíná na oběti holocaustu

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. Mezinárodní den obětí holocaustu tak reflektuje událost, kdy v roce 1945 osvobodila 27. ledna vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války. Mezinárodní den má připomínat utrpení šesti milionů zavražděných evropských Židů a dalších obětí nacismu.
Památky

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.
Památky

Ovoce, chmel a bylinky: Objevte kouzlo starých sušáren

V našich zemích má sušení ovoce dávnou tradici. Sušárny byly ještě v 19. století běžnou součástí krajiny. Jednalo se většinou o dřevěný domek, ve kterém se ovoce či jiné výpěstky rostlinného původu sušily pomocí tepla z pece. V našich podmínkách, kde samotné slunce k sušení plodů nestačí, šlo o rozšířenou konzervaci potravin. Nejčastěji se sušily jablka, švestky a hrušky. V současnosti se sušení dostává opět do módy, sušené plody si můžete zakoupit třeba na farmářských trzích. Pokud vás historie sušení ovoce zaujala, udělejte si výlet k historickým sušárnám. Některé z nich jsou pořád v provozu, některé se staly součástí skanzenu. Kde je najdete vám poradí Kudy z nudy.
Památky

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?
Památky