ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech
Památky

7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech

Poslechněte si audio verzi článku
Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.

1. Na Blaník za blanickými rytíři



Cesta do kraje blanických rytířů se jen těžko obejde bez výletu na Blaník, na rozhlednu a k Veřejové skále, odkud na pomoc utlačovanému českému lidu vyrazí vojsko v čele se spanilým středověkým bojovníkem. Pověst o blanických rytířích sice do širokého národního povědomí vstoupila až díky Aloisi Jiráskovi a jeho Starým pověstem českým, ale své kořeny má už v 15. století, možná ještě hlouběji. Podle první psané dochované zmínky pověst o tajemném podzemním vojsku zazněla z úst Mikuláš Vlásenického (1421–1495) z Vlásenice u Pelhřimova roku 1471. Mikuláš tedy vyprávěl o svém vidění a o osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se rybník u Býkovic pod Blaníkem po okraj naplní krví. Poté zkamenělý lev u Miličína mohutně zařve, probudí tak spící vojsko pod Blaníkem (podívejte se na mapách na tu vzdálenost – bude to zážitek!) a rytíři vyjedou ven, nepřátele zaženou a potrestají. Zatím je na Blaníku klid, a tak se s rytíři můžete vypravit třeba na výlet na kole anebo na putování po naučné stezce. Kolem obří kamenné hlavy přes vrchol Velkého Blaníku se dá dojít k Domu přírody Blaníku u Kondrace, případně se zastavte u tajuplné zříceniny barokní kaple na Malém Blaníku.
 

2. Návod, jak objevit hrob praotce Čecha



Víte, že když čeští vlastenci v době národního obrození hledali hrob praotce Čecha, měli překvapivé množství přesných údajů? Sice se nevědělo, kudy Čech se svou družinou na horu Říp vyšplhal, zato se vědělo, že zemřel roku 661 a je pochovaný v Ctiněvsi. Kdysi tu prý našli jeho náhrobek (kámen s neobvyklým nápisem se ovšem ztratil) a hrob se může nacházet na několika místech: třeba tam, kam v poledne dopadá stín špičky ctiněveského kostelíka, anebo u skupiny vysokých topolů, viditelné při pohledu z Řípu na levém okraji obce, anebo také na návrší Želiv. Jenže najít ho není žádná hračka: podle proroctví jistého romantika z 19. století se to povede jen oráčovi, který v tom místě bude orat s párem černých nebo strakatých krav.
 

3. Hrob bájného superkoně Šemíka



Proti Vyšehradu, kousek proti proudu na opačném břehu Vltavy, stojí na nevysoké skále kostel sv. Filipa a Jakuba. Stará pověst říká, že někde pod ním na břehu býval v kameni vidět otisk podkovy; prý stopa statečného superkoně Šemíka, který se s Horymírem v sedle plavným skokem přenesl přes hradby Vyšehradu, přeplaval Vltavu a uháněl kamsi k Neumětelům. Bájný kůň sice přeskočil (pokud vůbec přeskočil) jiné hradby Vyšehradu, než jsou ty dochované barokní, ale pověsti to na půvabu přesto neubírá. Neumětely leží jihozápadně od Prahy poblíž Hostomic a jednou z místních kuriozit dodnes je Šemíkův hrob na návsi, tedy kámen krytý pohlednou pískovcovou stříškou. Nápis na něm oznamuje, že „…v Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra leží“ – a může se věřit dál, protože dodnes nevíme, jestli pod tím kamenem někdo nebo něco leží. V Neumětelích se totiž kromě výše uvedeného věří i tomu, že kdyby s kamenem někdo pohnul, obec by postihlo neštěstí.
 

4. Bílá paní rožmberská a její hororové manželství



Až při prohlídce hradů a zámků v Jindřichově Hradci, Rožmberku, Třeboni, Telči nebo Českém Krumlově zaslechnete zaskřípění starých dveří, šustění naškrobených sukní a klapot střevíců po dlažbě, určitě to nebude průvodkyně ani kastelánka, ale bílá paní, ochránkyně rodu Rožmberků a pánů z Hradce. Legendy nejčastěji uvádějí, že jejím předobrazem byla Perchta z Rožmberka (1429–1476), kterou provdali za Jana z Lichtenštejna do Mikulova. Manželství bylo nešťastné od samého začátku: ovdovělý hrubián počítal s vysokým věnem, které by mu pomohlo splatit dluhy, ale Perchtin otec Lichtenštejnovi vyplácel pouze malé částky a Jan se za to mstil své nové choti. V třeboňském archivu se dodnes dochovaly prosebné dopisy, které Perchta posílala otci a bratrům a v nichž je žádala o pomoc. Manžel mořil Perchtu hlady, týral ji zimou a nepřidělil jí ani vlastní světnici. Perchta v jednom z listů například prosí jednoho z bratrů o peřinu a v dalším se svěřuje: „Mám se jak nebožtička, že je div, že nezoufám…“ či žádá „Vysvoboď mne od těchto zlých lidí a budeš míti zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil“.  Ze sporu se nakonec stala veřejná aféra, kterou řešil dokonce král Jiří z Poděbrad. V době, kdy vůbec nebylo zvykem, aby si žena stěžovala na svého manžela, natož se s ním rozvedla nebo se od něj odstěhovala, nakonec po čtyřiadvaceti letech nesnesitelného manželství bylo Perchtě dovoleno odejít od manžela do benediktinského kláštera Schottenstift ve Vídni. Po Janově smrti v roce 1473 se vrátila ke svému rodu a pečovala o chudé.

Po své smrti se prý jako temný noční přízrak zjevovala na rožmberských sídlech a členům rodu zvěstovala blížící se smrt, požár či přírůstky do rodiny. Když nepočítáme pohádkové noční prohlídky, naposled se prý objevila za druhé světové války. Na hradě Rožmberku tehdy měla letní tábor nacistická mládežnická organizace a při vztyčování vlajky s hákovým křížem se na věži Jakobínce objevil bílý hrozící přízrak, jehož si všimlo několik svědků. Záhada ale zůstala záhadou, protože na strašidla sice nikdo nevěřil, ale ve věži tehdy neexistovalo schodiště ani žebřík, s jehož pomocí by se odvážný šprýmař mohl dostat nahoru.
 

5. Rožmberská hrobka ve Vyšším Brodě a zlatá křesla



Posledním potomkem Rožmberků jako jednoho z nejstarších a nejbohatších českých šlechtických rodů byl Petr Vok. Kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku a nakonec zemřel roku 1611 v Třeboni. Při jeho pohřbu prý byla rožmberská hrobka v klášterním kostele ve Vyšším Brodě uzavřena tak, aby se do ní už nikdy nikdo nedostal. Pověst ponurého místa, kam po staletí nevkročila lidská noha, přiživil i kronikář Bohuslav Balbín tvrzením, že mrtvoly pánů z Růže prý nejsou uloženy v rakvích, nýbrž i po smrti sedí v křeslech jako vladaři. Hrobka byla pravděpodobně otevřena jen jednou, a to roku 1902, kdy se začaly propadat stupně hlavního oltáře. Žádná z legend se ovšem nepotvrdila a ani s dalším průzkumem hrobky se moc nespěchalo: další legenda totiž tvrdila, že opat, který dá pokyn k jejímu otevření, ve stejném roce zemře. Teprve nedávno se zjistilo, že hrobka je mnohem větší než se předpokládalo, nicméně čtyři desítky příslušníků slavného rodu Rožmberků odpočívají spořádaně v rakvích, a nikoli na zlatých židlích kolem honosného stolu.
 

6. Odnesl slavného rybníkáře čert?



Slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan (1531–1604), rožmberský regent a spoluautor třeboňské rybniční soustavy, strávil poslední roky života na tvrzi v Obděnicích. Ve zdejším kostele si nechal připravit hrobku, a to včetně náhrobní desky s vynechaným prázdným místem pro datum úmrtí. Jenže číslice nikdy nikdo nedoplnil a při rekonstrukci kostela v 19. století se ukázalo, že hrob je prázdný. Kam se Krčín ztratil? Odjel na sklonku života k dceři do Mitrovic? Skončil pod náhrobním kamenem se jménem Krčín v kostele sv. VavřinceSedleci-Prčici? Anebo nakonec zlého rybníkáře nakonec odnesl čert do pekla?
 

7. Čachtická paní z Karlštejna



Příběh plný krve prožil i královský hrad Karlštejn, klenotnice Otce vlasti Karla IV. Jeho temnou hrdinkou byla Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka karlštejnského purkrabího. Celý skandál odstartoval děkan karlštejnské kapituly Václav Hájek z Libočan, autor známé kroniky: lidé se mu začali svěřovat o Kateřinině sadistickém chování k poddaným i o záhadných zmizeních řady sloužících. Došlo k soudu, jenže Kateřiny se kdekdo bál, a tak proti ní místní lidé nevypovídali. Klíčové svědectví nakonec podal Prokop Papež, který se živil jako kožešník v Praze a Kateřiny se bát nemusel. U soudu uvedl, že  „…toho sem si vědom, že paní Kateřina… zabila sestru mú Kateřinu Právovic z Dušník a druhou zabila z Pičína, kovářčinu dceru, říkali jí Dorota… A tu Kateřinu, když ji zabíjela, pověsila ji přes bidlo a moždíř k hlavě přivázala.“  Od té chvíle se obvinění kupila, dokonce se našli i svědci, kteří z hradu slyšeli nářek mučených a také v příkopu viděli mrtvé tělo. Nakonec vyšlo najevo, že Kateřina zmrzačila, umučila a zavraždila desítky lidí, většinou mladé dívky, ale i muže; přesný počet neznáme, sama se přiznala ke čtrnácti bestiálním vraždám. Podobně jako o něco později Alžběta Bathoryová zvaná Čachtická paní (1560–1614) se prý i ona koupala v krvi obětí, aby zůstala věčně mladá.

Rozhodnutí soudu vedeného Vojtěchem z Pernštejna leckoho překvapilo: místo očekávaného omilostnění (šlo přece o šlechtičnu!) byla vražedkyně 27. února 1533 vsazena do věže Mihulka na Pražském hradě, aby zemřela hladem. Zemřela v březnu téhož roku a traduje se, že svou kletbou s sebou do hrobu stáhla i Vojtěcha z Pernštejna, který zemřel pouhé dva dny po ní.
 
Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Miličínský lev – strážce blanických rytířů Příroda

Miličínský lev – strážce blanických rytířů

Skalní útvar na vrchu Kalvárie tvarem připomíná zkamenělého krále zvířat. Podle pověsti je to zkamenělý strážce blanických rytířů, který až se přiblíží nepřátelé, probudí svým mocným řevem spící vojsko v hoře Blaník.

Putování za českým vínem na Mělnicku

Putování za českým vínem na Mělnicku

Česká vína jsou proti těm moravským stále podceňována. Neprávem. Mělnická a roudnická bílá vína v posledních letech získávají stále větší oblibu pro svůj originální charakter a nalezneme tu hned několik vinařů, jejichž produkty stojí za pozornost. Ale k dobrému vínu patří i dobré jídlo. Obojí můžete ochutnat třeba na zámku v Liblicích. V aristokratickém stylu.

Výlet na Říp aneb jak to bylo s Praotcem Čechem

Výlet na Říp aneb jak to bylo s Praotcem Čechem

Patříte mezi vlastence? Berete ceduli zdobící chatu na vrcholu Řípu a hlásající, že "co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp", vážně? Pak vás může náš výlet na památnou horu u Roudnice nad Labem pořádně překvapit. Odhalíte při něm totiž pravdy a nepravdy slavné pověsti… Nechte se pozvat do kraje kolem Řípu!

Prašná věž – Mihulka Kultura

Prašná věž – Mihulka

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Hora Blaník – posvátný český vrch Příroda

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Geopark kraj blanických rytířů Příroda

Geopark kraj blanických rytířů

Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. Území ceněné z přírodního, geologického i historického hlediska se nachází v centrální oblasti Čech, které leží převážně v okrese Benešov.

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník Příroda

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Rozhledna na hoře Velký Blaník Příroda

Rozhledna na hoře Velký Blaník

Na Velkém Blaníku v nadmořské výšce 638 m se nachází dřevěná krytá věž vysoká 29,5 m. Součástí věže je výklenek, který se nazývá oltářní mensa. Zde se v současné době na přání snoubenců může konat svatební obřad.

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Hrad Rožmberk – prohlídky interiéru hradu i vyhlídka z věže Památky

Hrad Rožmberk – prohlídky interiéru hradu i vyhlídka z věže

Prohlídková trasa hradu Rožmberk přivádí návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale od sezony 2010 představuje také slavný rod Buquoy, který držel hrad od roku 1620 až do konce druhé světové války.

Největší pravěký menhir v České republice – Kamenný pastýř

Největší pravěký menhir v České republice – Kamenný pastýř

Největší český menhir (pocházející z pravěku) je tři a půl metru vysoký Kamenný pastýř stojící u vesnice Klobouky nedaleko Slaného. Menhiry jsou 1 až 3 metry vysoké vztyčené kameny neznámého původu. Kámen kolem sebe vytváří ochranné pole ve tvaru kruhu.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Pernštejnové – šlechtický rod, který zvelebil východní Čechy

Pernštejnové – šlechtický rod, který zvelebil východní Čechy

Páni z Pernštejna byli jedním z nejmocnějších a také nejbohatších šlechtických rodů v českém království. Heslo Pernštejnů znělo „Kdo vytrvá, vítězí“ a v jejich erbu se skvěla černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách. Stejný motiv kromě erbu zdobil také nábytek, poháry a pernštejnská sídla v čele s hradem Pernštejnem a zámkem v Pardubicích.

Nejznámější hradní strašidla: černé, bílé a modré paní

Nejznámější hradní strašidla: černé, bílé a modré paní

Nejznámějším přízrakem našich hradů a zámků jsou bílé paní. Proti zařazení mezi strašidla by patrně měly námitky, ale co naplat, když jejich výskyt provází všelijaké zvukové a světelné efekty: šustění naškrobených sukní, skřípění starých dveří, klapot střevíců po dlažbě a světlo, mizející kdesi za rohem. Na místa jejich výskytu vás zavede Kudy z nudy.

Rožmberkové – nejmocnější šlechtický rod jižních Čech

Rožmberkové – nejmocnější šlechtický rod jižních Čech

Žádný jiný jihočeský šlechtický rod nebyl tak starobylý, vlivný a mocný jako Rožmberkové. Během několika staletí vybudovali v jižních Čechách rozsáhlé panství a rožmberští vladaři byli považováni za první velmože hned po českých panovnících. Ačkoli vymřeli už před čtyřmi staletími, dodnes nás na cestách provází nejenom rožmberské růže a památky, ale i legendy o rožmberské bílé paní nebo o tajuplné rožmberské hrobce.

Pohádková a filmová putování po jižních Čechách

Pohádková a filmová putování po jižních Čechách

Malebné rybníky a louky, hrady, zámky nebo tvrze, to všechno láká filmové štáby z domova i ze zahraničí do Jihočeského kraje. Pojďte se s námi na chvíli toulat místy, kde vznikaly poklady české kinematografie. Vydáme se třeba s Milošem Kopeckým na Červenou Lhotu za Petrem Vokem z Rožmberka anebo na výlet po stopách Homolkových. Babi jistě i vám ochotně ukáže, kde se jako mladá topila.

Hrad a zámek Jindřichův Hradec – okouzlující gotické malby a renesanční arkády Památky

Hrad a zámek Jindřichův Hradec – okouzlující gotické malby a renesanční arkády

Hrad a zámek v Jindřichově Hradci patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. Na třetím nádvoří vás přivítají vznosné arkády a za nimi malý park, v němž stojí Rondel, jedna z nejpůvabnějších renesančních staveb v Česku. Každý okruh nabízí interiéry, které jsou k vidění jen zde.

Božena Němcová – nejslavnější spisovatelka národního obrození

Božena Němcová – nejslavnější spisovatelka národního obrození

Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (asi 4. února 1820, Vídeň – 21. ledna 1862, Praha). Její nejznámější knížkou je Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v Ratibořickém údolí u České Skalice.

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

Krakonoš – bájný vládce a ochránce hor

Krakonoš – bájný vládce a ochránce hor

Vládce, ochránce, démon či bájný duch. To vše spatřují staré mýty a legendy v postavě Krakonoše, který podle pověstí dohlíží na horskou krajinu našich nejvyššího hor, drží ochranu nad její přírodou, obyvateli i návštěvníky. A bedlivě sleduje ty, kteří chtějí nekalými úmysly horám uškodit.

Horymír a Šemík – udatný jezdec a jeho kůň ze starých českých legend

Horymír a Šemík – udatný jezdec a jeho kůň ze starých českých legend

Národní pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi patří k nejdojemnějším příběhům o lidském a koňském přátelství. Příběh se údajně odehrál za vlády bájného knížete Křesomysla v roce 846 a dodnes jej připomíná Šemíkův hrob v Neumětelích.

Bivoj – bájný silák ze starých českých legend

Bivoj – bájný silák ze starých českých legend

Bivoj je legendární hrdina z úsvitu dějin našeho národa. Podle pověsti chytil na Kavčí hoře nebezpečného divočáka, na zádech ho donesl na Vyšehrad a za svůj čin získal srdce a ruku Kazi, jedné z dcer bájného Kroka. Jméno Bivoj od té doby provází nejenom silné muže, ale také pivo nebo soutěže siláků.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Kraj blanických rytířů: krajina protkaná pověstmi a legendami

Kraj blanických rytířů: krajina protkaná pověstmi a legendami

Mozaika lesů, polí a luk s malebnými vesnicemi a zrcadly rybníků pod památnou horou Blaník – to je nejmenší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Blaník. Udělejte si pěkný podzimní výlet do kraje blanických rytířů na jihovýchodě středních Čech.

Praotec Čech – legendární předek všech Čechů

Praotec Čech – legendární předek všech Čechů

Hora Říp vystupující z rovin jižně od Roudnice nad Labem je památné místo české mytologie. Podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině „mlékem a strdím oplývající“, a rozhodl se, že to je bude nový domov jeho lidu. Kdo ale byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud přišel?

Golem – největší a dodnes nevyjasněná záhada staré Prahy

Golem – největší a dodnes nevyjasněná záhada staré Prahy

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa? Portál Kudy z nudy vám přináší tipy na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou zahalena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Jan Sladký Kozina – nejznámější chodský rebel

Jan Sladký Kozina – nejznámější chodský rebel

Trhanov, Újezd a Domažlice: to jsou místa, kde se v 17. století odehrál příběh Jana Sladkého Koziny (10. září 1652, Újezd u Domažlic – 28. listopadu 1695, Plzeň). Skutečně na popravišti s oprátkou na krku vyzval strůjce svého osudu, bídného šlechtice Lomikara, že se setkají „do roka ha do dne před súdní stolicí Boží“?

Zámek Kratochvíle – užijte si kouzlo rožmberského letohrádku Památky

Zámek Kratochvíle – užijte si kouzlo rožmberského letohrádku

Renesanční klenot mezi rybníky Netolické pánve. Sen italského stavitele, který v cizích službách vzpomíná na vzdálený domov. Panský rozmar, který přinesl úchvatný výsledek. To všechno je Kratochvíle, malebné panské sídlo s jezdeckým areálem, obklopené lesy, rybníky, alejemi a pastvinami.

Louňovice pod Blaníkem

Louňovice pod Blaníkem

Městečko ve středních Čechách, v krajině, kde se jako mozaika střídají pole, lesy, louky a rybníky, je východiskem výletů na legendární vrch Blaník. Legenda o vojsku, spícím v nitru hory, provází i další místa v okolí, lákavým cílem je bývalý zlatý důl a Dům přírody Blaníku.

Socha Bruncvíka na Karlově mostě Památky

Socha Bruncvíka na Karlově mostě

Na ohlaví mostního pilíře pod sousoším sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem se nachází malebná socha Bruncvíka, legendárního českého rytíře který se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb.

Jeskyně Rudka – unikátní jeskyně blanických rytířů

Jeskyně Rudka – unikátní jeskyně blanických rytířů

Unikátní umělou jeskyni zdobí sochy šestnácti blanických rytířů v čele s jejich velitelem sv. Václavem. Spící svatováclavské vojsko vytesal sochař samouk Stanislav Rolínek v letech 1928-1930 nůžkami na ovce a hasičskou sekerou.

Hora Říp – nejpamátnější hora českého národa

Hora Říp – nejpamátnější hora českého národa

Hora Říp je památným místem české historie, k níž se váže národní legenda o příchodu našich předků do české země. Říp je pozoruhodný také stavbou románské rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha stojící na jeho vrcholu. Na zdejší vrcholové chatě naleznete všeříkající patriotický nápis "Co Mohamedu Mekka, to má být Čechu Říp".

Tadeáš Haenke – objevitel viktorie královské

Tadeáš Haenke – objevitel viktorie královské

Významný český cestovatel, lékař, etnograf a kartograf Tadeáš Peregrinus Xaverius Haenke (5. prosince 1761 – asi 31. října 1817) byl jednou z nejskvělejších osobností českých botanických dějin. Rovněž jako první v českých zemích vypustil montgolfiéru, obeplul svět a popsal viktorii královskou.

Karel Jaromír Erben – sběratel českých lidových písní a pohádek

Karel Jaromír Erben – sběratel českých lidových písní a pohádek

Známý sběratel lidové slovesnosti a básník, ale také historik, právník, archivář a překladatel: Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha) byl muž mnoha řemesel. Zná ho každý, kdo u tabule musel recitovat dejme tomu Polednici, někdy viděl film Kytice anebo jel přes Miletín, městečko v Podkrkonoší. Básníkův pomník s výjevy z jeho díla a národních pověstí stojí přímo na hlavním náměstí.

Nadějská rybniční soustava u Lomnice nad Lužnicí Příroda

Nadějská rybniční soustava u Lomnice nad Lužnicí

Nadějská rybniční soustava patří mezi nejkrásnější přírodní lokality Třeboňska. Základ soustavy tvoří rybníky Naděje, Skutek, Víra, Láska a Dobrá vůle. Založil ji Jakub Krčín v letech 1577–1579, dokončena byla v poslední čtvrtině 19. století.

Po stopách blanických rytířů na kole Letní sporty

Po stopách blanických rytířů na kole

Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. V jeho srdci tyčí se zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno. Nová trasa v délce 27 km vám umožní navštívit nejkrásnější místa kolem Blaníku.

Železná panna v Českých Budějovicích – nejznámnější mučidlo v České republice

Železná panna v Českých Budějovicích – nejznámnější mučidlo v České republice

Opravdu nejznámější mučidlo, podle kterého je pojmenovaná hradební věž v Českých Budějovicích. Věž ze 14. století se nachází v těsném sousedství Biskupské zahrady na Zátkovo nábřeží při soutoku Malše a Vltavy. Jméno získala podle mučidla, jež bylo podle pověstí ve věži používáno.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Honba za pokladem Vyšehradu – nevšední prohlídka inspirovaná legendami Zážitky

Honba za pokladem Vyšehradu – nevšední prohlídka inspirovaná legendami

Přijďte si celá rodina zahrát hru inspirovanou vyšehradskými legendami. Prohlídka Honba za pokladem Vyšehradu je vhodná pro rodiny s dětmi od 5 do 12 let. Je postavena jako hra – "bojovka" s několika úkoly.

Expozice třeboňského rybníkářského dědictví v Třeboni Kultura

Expozice třeboňského rybníkářského dědictví v Třeboni

Centrum třeboňského rybníkářského dědictví naleznete v Třeboni, v domě, kde bydlel sám Štěpánek Netolický. Jeho součástí je stálá interaktivní expozice věnovaná dvěma nejvýznačnějším osobnostem našeho rybníkářství – Štěpánkovi Netolickému a Jakubu Krčínovi.

Třeboňská rybniční soustava Příroda

Třeboňská rybniční soustava

Základ třeboňské rybniční soustavy tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice severojižním směrem mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Tvoří ji Zlatá stoka, Stará řeka, Nová řeka, rybník Rožmberk, Rožmberská bašta a rybník Svět.

Další aktuality

Vraťte se do pravěku! Máme pro vás 50 tipů na prehistorický výlet

Osídlení na našem území je doloženo již v době kamenné – první lidé v české kotlině začali žít asi před 50 000 lety. Lidé přespávali v jeskyních nebo jednoduchých chýších z větví, kostí a kůží. Že by vás takový pohled do minulosti lákal? Vypravte se tedy s tipy Kudy z nudy do pravěku a prozkoumejte nejhlubší českou minulost.
23. červen 2024 8:38
Památky

10 tipů na výlety na nejznámější bojiště aneb ve stínu i na výsluní

Války přemyslovských panovníků, husitské války, třicetiletá válka, napoleonská tažení i prusko-rakouské války zanechaly v naší zemi spousty stop a šrámů. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na deset bojišť, kde se odehrály významné bitvy českých dějin. Připomeneme vám i střety, které sice rozhodly o osudu českých zemí, ale odehrály se za našimi hranicemi, a takové, které ovlivnily dějiny celé Evropy.
22. červen 2024 10:31
Památky

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Sakrální památky

Kostely a kláštery jsou od pradávna vyhledávaným cílem nejen věřících, tím spíše pak poutní místa, jež jsou obvykle vystavěna v místech, které se staly díky některému z tradovaných zázraků cílem náboženských poutí. K nejnavštěvovanějším sakrálním památkám patří bezesporu poutní areál Svatá Hora v Příbrami, Velehrad nebo areál Sedlec – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a kostnice v Kutné Hoře.
22. červen 2024 9:31
Památky

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Věda a technika

Kdo zatouží vidět tři nejnavštěvovanější místa v kategorii Věda a technika, bude muset projet napříč celé Česko. Zvítězila Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě, druhé místo patří arálu Pivovaru Plzeňský Prazdroj a třetí science centru iQlandia v Libereci.
22. červen 2024 9:29
Památky

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Vojenské turistické cíle

Nejnavštěvovanější vojenskou památkou vloni bylo Armádní muzeum Žižkov v Praze. Zájem návštěvníků si získává také Vojenské technické muzeum v Lešanech nebo Pevnost Dobrošov. Součásti předválečného československého opevnění byly tisíce malých bunkrů a také několik dělostřeleckých tvrzí, mohutných objektů těžkého opevnění, propojených systémem podzemních chodeb a sálů. Jde o mimořádně atraktivní místa, která každoročně přilákají statisíce návštěvníků.
22. červen 2024 9:22
Památky

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Lidová kultura

Nejnavštěvovanější památkou lidové kultury vloni i předloni bylo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě vznikl v roce 1925 a skládá se ze tří částí. Nejznámější je Dřevěné městečko, na něž navazují Valašská dědina a Mlýnská dolina, živá muzea s technickými vodními stavbami a roubenými chalupami ve stráních, dokumentující každodenní život starého Valašska. Další příčky patří Archeoskanzenu v Modré v lokalitě původního velkomoravského osídlení a souboru lidových staveb Vysočina – Veselý Kopec u Hlinska, který láká k bližšímu seznámení s malebným krajem na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů, a také památkovou rezervací Betlém v blízkém Hlinsku.
22. červen 2024 8:52
Památky

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Hrady a zámky

Které hrady a zámky loni přilákaly nejvíc návštěvníků? Prvenství v této kategorii a zároveň titul nejnavštěvovanějšího místa České republiky patří již tradičně Pražskému hradu, sídlu českých panovníků a od roku 1918 také prezidentů. Rozsáhlý areál, společně s historickým centrem města je zapsaný v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na dalších místech se umístil zámek Lednice a Český Krumlov.
22. červen 2024 8:44
Památky

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Pietní místa

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, sloužilo za druhé světové války jako koncentrační tábor, kam byli postupně deportováni občané židovského původu. Jejich osudy mapuje Památník Terezín: navštívit můžete Malou pevnost s Národním hřbitovem, Muzeum ghetta v budově bývalé terezínské školy, Magdeburská kasárna, Židovský hřbitov i systém opevnění s podzemními chodbami. Mezi nejnavštěvovanější pietní místa se zařadil také Památník Lidice.
22. červen 2024 8:31
Památky