7 věcí, které nevíte o… knihách a knihovnách

Objevovat kouzlo knih a literatury můžete mnoha způsoby. Můžete navštívit zajímavá muzea, například Muzeum literatury Památníku národního písemnictví v Praze, Památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou nebo Knihovnu Latinské školy v Jáchymově. Vypravit se na knižní festivaly, veletrhy a literární akce, anebo se zaměřit na knížky, které znáte z literárních soutěží. Nejznámější české literární ocenění je Magnesia Litera, ale knihomolky a knihomoly potěší i soutěž o Nejkrásnější českou knihu roku, kterou každoročně pořádá Památník národního písemnictví a Ministerstvo kultury České republiky.

Víte, že Mezinárodní den darování knih se slaví každoročně 14. února na svátek sv. Valentýna s cílem podpořit lásku ke čtení, zejména u dětí, a sdílet radost z literatury? Tento svátek vznikl v roce 2012 a spojuje lidi po celém světě, kteří darují knihy blízkým, cizím lidem, do knihoven či charitativních organizací.
 

1. Březen – Měsíc knihy 

Poprvé se březen coby Měsíc knihy slavil roku 1955. Cílem bylo dostat knihy do všech domácností, do všech koutů naší země a do povědomí co největšího počtu lidí. Za minulého režimu samozřejmě šlo hlavně o literaturu marxismu-leninismu, ale už tehdy měly v celém projektu hlavní slovo knihovny a knihkupectví, takže řada akcí, besed či večerů poezie se obešla bez ideologického balastu. Záměr se celkem vydařil: závodní knihovny vznikaly dokonce i v továrnách a hutích, což postupně dovedlo spousty nadšených čtenářů a knihomolů do obecních a městských knihoven. Březen zůstává měsícem knih dodnes: konají se různé knižní veletrhy, nakladatelství a knihkupectví přicházejí s výhodnými cenami titulů. Zdá se, že apokalyptické scénáře o světě bez knih se zatím odkládají na neurčito.
 

2. Nejkrásnější knihovna na světě

Barokní jezuitská knihovna v pražském Klementinu byla už mnohokrát označena za nejkrásnější knihovnu světa. Postavil ji mistr barokní architektury Kilián Ignác Dientzenhofer, poprvé byla otevřena roku 1722 pro účely jezuitské univerzity a její podoba se od té doby příliš nezměnila. Je v ní uloženo 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury, přičemž knihy s nabílenými hřbety a červenými značkami tu byly již za dob jezuitů. Kromě knih stojí za povšimnutí sbírka historických glóbů, mezi nimiž jsou rozmístěny astronomické hodiny. Jezuitská knihovna v Klementinu se stala jedním ze základních kamenů pro Národní knihovnu České republiky, největší knihovnu u nás a zároveň jednu z nejstarších českých veřejných knihoven. Od roku 1782 platila pro pražské knihtiskaře povinnost zasílat do Národní knihovny exemplář každé knihy, kterou vyrobili, od roku 1807 se povinnost rozšířila na tiskárny celých Čech, pro nakladatele to platí dodnes.
 

3. Rekordy našich knihoven

Nejstarší jádro historických fondů dnešní Národní knihovny tvoří rukopisy Karlovy univerzity. Její zakladatel Karel IV. jí v roce 1370 věnoval 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova, mezi nimi i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny. Vůbec nejstarší dokumenty, které se v knihovně nacházejí, jsou řecké papyry z prvního století našeho letopočtu. Nejtěžší knihou klementinské sbírky je Lobkovický graduál, který váží více než sedmdesát kilogramů, nejcennější pak je Kodex vyšehradský. Podle badatelů byl určen pro královskou korunovaci Vratislava II. z 15. června 1086, a tak někdy bývá řazen k českým korunovačním klenotům. Jméno má podle nenápadné poznámky „de Wisegrad” na jednom z listů a zřejmě vznikl v některém z bavorských klášterních skriptorií, ovlivněných řezenskou knižní kulturou. Jeho hodnota je odhadována na miliardu korun.
 

4. Knihy na řetězech

V některých klášterních knihovnách bývaly knihy ve středověku rozložené na čtecích pultech a přivázané na řetězech. Takzvané „Libri catenati“ tak musely zůstat v knihovně a nedaly se odnést, alespoň ne bez svolení knihovníků. Teprve později se knihy začaly stavět na výšku do regálů a řetězy se postupně odstraňovaly; stopou po nich bývá dnes už jen malý otvor v zadní desce nebo kovové očko. V českých knihovnách se ale knihy na řetězech vyskytují jen vzácně: objeveny byly například v historické knihovně městské školy v Jáchymově a v knihovně františkánského kláštera v Chebu, kterou Národní knihovna koupila jako celek roku 2008.
 

5. Nejchytřejší knihovna v Česku: Národní technická

Možná kdyby vznikla Kaplického „chobotnice“, tedy nerealizovaná budova Národní knihovny, kterou v roce 2007 vybrala mezinárodní porota a kvůli které se vzápětí strhl obrovský poprask, měli bychom jinou, ještě modernější knihovnu. Jenže chobotnice zůstala jen ve fázi plánů a prvenství tak patří Národní technické knihovně v pražských Dejvicích. Je moderní a ekologická, nemusí se vytápět a i v horkých letních dnech si většinou vystačí bez klimatizace. Na celou stavbu dohlíží počítači řízený systém, který v interiérech automaticky udržuje optimální klimatické podmínky. V knihovně je uloženo přes 230 tisíc svazků technické literatury (celková kapacita až 660 tisíc), ve třech podzemních skladech je prostor pro dalších 1,2 milionu knih.

Zevnitř i zvenčí knihovna vypadá jako trojrozměrný technický výkres: kóty jsou na dveřích, na stěnách a dokonce i na fasádě, kde prozrazují obvod budovy 263 a výšku 21 metrů. Dokonce i na schodech jsou časové údaje, za jak dlouho vyjdete nahoru a kolik přitom spálíte kalorií. Všechna patra kolem rozlehlého atria s ochozy zdobí jednoduché kresby jako z komiksu, jejichž autorem je rumunský výtvarník Dan Perjovschi. Veřejnosti se Národní technická knihovna otevřela v roce 2009 a od té doby získala řadu ocenění.
 

6. Nejzáhadnější a nejkrásnější kniha Česka

K nejzáhadnějším rukopisům vedle Ďáblovy bible či Voynichova rukopisu patří Liber sapientiae / Kniha moudrosti, německy a latinsky psaná čarodějnická kniha. Vznikla v polovině 18. století a její autor se dokonce podepsal, ale přesto je jeho identita zahalena tajemstvím: použil totiž smyšlené jméno adepta tajných učení. Rukopis shrnuje jednotlivé disciplíny hermetických věd: teoretickou magii, kabalu, alchymii a posléze praktickou magii s návody ke vzývání padlých andělů i démonů. Spis doplňuje řada návodných obrazů, plných složité symboliky a skrytých významů. Na několika černě obarvených listech jsou bílou barvou psána tajuplně vypadající zaklínadla, podobné magické obrazce – pantakly – jsou i na několika málo dochovaných kovových okrouhlých destičkách, zavěšených na stuhách z jemného pestrého hedvábí pestrých barev. Cesta, po níž kniha doputovala do Národní knihovny, je rovněž neobvyklá: za vlády císaře Josefa II. zadržela finanční stráž na hranicích pašeráka a jeho zboží zabavila. Mezi zadrženým kontrabandem byla nalezena prapodivná kniha, z níž financové dostali strach. Sám císař tehdy přikázal, aby byla umístěna v pražské jezuitské knihovně a aby byla ukazována všem návštěvníkům jako názorný příklad tmářských pověr a škodlivých bludů.

K jubilejnímu 60. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku připojili v roce 2024 organizátoři anketu o Nejkrásnější českou knihu století. Jejím vítězem se stala publikace Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala. Jedno z nejvýznamnějších českých uměleckých děl 20. století ručně vysázel a vytiskl sám autor v roce 1931.
 

7. Objev z 15. století

Národní knihovna nedávno poskytla část starých tisků k digitalizaci. V jednom z rukopisů publikovaných na portálu digitální knihovny Manuscriptorium se podařilo identifikovat zlomky šesti dvojhlasých skladeb, zkomponovaných ve 13. století v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame. Význam díla je o to větší, že se do současnosti dochovaly pouze tři obdobné rukopisy ze 13. století a několik drobných fragmentů.  První dva kodexy jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu, z nichž první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu v St Andrews ve Skotsku, druhý pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí rukopis je dnes uložen ve Florencii a byl pořízen zřejmě na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle roku 1248. Jak se dva dvojlisty do Prahy dostaly? Rukopis byl použit coby materiál na vazbu knihy pro člena pražské univerzity, což byla v pozdním středověku běžná praxe: papír byl drahý a staré a nepotřebné listiny se používaly pro výrobu nových knih.
 

Bonus na závěr: Když svět dobyly české okurky

Na obálce je obyčejná sklenice nakládaček. Uvnitř ale kniha, která vypráví překvapivě silný příběh o české povaze. God Is a Pickle / Bůh je kyselá okurka od kulinární autorky časopisu Elle Šárky Otevřel Camrdové přináší víc než sto receptů na nakládanou zeleninu a zavařeniny, ale také zamyšlení nad sezónností, trpělivostí a vztahem k domovu.
 
Fotografie Marka Bartoše záměrně neukazují naleštěnou dokonalost, ale skutečné kuchyně, ručně psané štítky a letní světlo na zahradách. I to je součást příběhu: zavařování jako každodenní rituál, který se dědí mezi generacemi.
 
Prestižní vydavatelství Gestalten v tom rozpoznalo univerzální téma a kniha v roce 2026 míří do více než 150 zemí světa. Podle autorky je název kombinací lásky, ironie a typického českého nadhledu. „Zavařování milujeme podobně jako houbaření. A ironie? Tou si často pomáháme snižovat očekávání i předcházet zklamání,“ říká.
 
Možná patříme k největším ateistům, ale jednu víru sdílíme skoro všichni — tu ve sklenici. A svět ji teď objevuje s námi.