Kde se na
Kudy z nudy seznámíte s
českými cestovateli? Třeba v
seriálu Česko mezi řádky jsme vám představili
cestopisy, cestovní deníky a knihy známých českých cestovatelů, jinde zase najdete
příběhy dobrodruhů na jejich cestách kolem světa. Víte ale, kdy se se odehrála první cesta kolem světa lidí narozených v českých zemích? Jak dlouho v 17. století trvala cesta na Island a proč měl rytíř ze
středních Čech v erbu eskymácký kajak? Seznamte se s neobvyklými a mnohdy kuriózními výkony českých cestovatelů!
1. Rytíř na kajaku
Snad v žádné jiné zemi není tolik
vodáků jako v Česku! Z
vodáckých výletů po tuzemských
řekách by si na
Kudy z nudy nepochybně vybral své místo i
rytíř Jan Zachař z Pašiněvsi, který se na přelomu 15. a 16. století vypravil do Skandinávie. Z Laponska si tehdy přivezl zajímavý suvenýr: eskymácký kajak, který pak používal k rybolovu a vyjížďkám po řece. Na tu dobu výstřední záliba se dostala i do rodového erbu. Na něm je vyobrazen rytíř Zachař s pádlem v ruce a v brnění. Erb pánů z Pašiněvsi je dodnes k vidění na
kostele v obci Páleč a je i na rytířově náhrobku ve Vinarech. Jeho příběhy popisuje kniha
Rytíř na kajaku, kterou vydalo
nakladatelství Albatros.
2. Cesta na Island a spis Islandia
Daniel Strejc – Vetter (1592–1669) byl českobratrský tiskař a kněz, přítel
Jana Amose Komenského. Byl pátým synem
Jiřího Strejce, správce bratrského sboru v
Hranicích a spisovatele a překladatele žalmů pro Kralickou bibli. Po studiích v
německém Herbronu se Daniel společně s dalším spolužákem
Janem Salmonem z
Podhoří u Hranic v roce 1613 vydal na
dobrodružnou cestu na Island. Po čtyřtýdenní plavbě zakotvili na západním pobřeží, během měsíčního putování projeli téměř celý ostrov, zúčastnili se zasedání
Althingu, nejstaršího parlamentu v Evropě, a navštívili i
biskupské sídlo na Skálholtu. Daniel Vetter poté studoval teologii na nejstarší německé univerzitě v Heidelbergu a vstoupil do služeb
českého „zimního krále“ Fridricha Falckého. Stal se učitelem češtiny jeho nejstaršího syna a v roce 1638 vydal v českém a polském jazyce
cestopis Islandia, který je dosud velmi ceněným zdrojem informací o životě a zvyklostech obyvatel ostrova před čtyřmi stoletími. Závěr života strávil v exilu, ve
městě Brzeg v dnešním
Polsku.
3. La Grace a jediný český korzár Augustin Heřman
Už od roku 2010 brázdí vody moří a oceánů
loď La Grace, replika korzárské brigy ze 17. století. Křísí tak českou námořní historii i fascinující příběh
jediného českého korzára v Karibiku Augustina Heřmana (asi 1621?–1686). Narodil se v
Mšeně na
Kokořínsku, po
bitvě na Bílé hoře zřejmě jako dítě či mladík odešel s rodinou do exilu a v
Nizozemsku vystudoval zeměměřičství a geografii. Usadil se v dnešním New Yorku a stal se tak patrně
prvním Čechem žijícím v Severní Americe. Dobrodružná povaha ho ale táhla na moře, a tak si roku 1649 koupil moderní a rychlou brigu, kterou pojmenoval
La Grace a připojil se ke korzárům, kteří v Karibském moři přepadali zejména španělské lodě. Augustin Heřman ale svou loď využíval i pro obchodní účely, a tak se mimo jiné stal největším distributorem tabáku a kožešin do Evropy. V roce 1670 nakreslil vůbec
první mapu Marylandu a Virginie, a v Marylandu si na svém panství s příznačným názvem
Bohemia Manor postavil velký dům.
4. České cesty kolem světa
Fernão de Magalhães se narodil kolem roku 1480 ve městě
Sabrosa na severovýchodě
Portugalska. Dne 20. září 1519 se vydal na cestu, při níž jeho loď jako první obeplula Zeměkouli. Svůj největší objev sice zaplatil životem, ale přesto inspiroval odvážné cestovatele po celém světě. Druhým mořeplavcem, který obeplul zeměkouli, byl Angličan
Francis Drake, který svou cestu podnikl v letech 1577 až 1580.
Jezuitští misionáři
Josef Pauer, František Stengel a
Ignác Frisch takové ambice neměli: do světa se vydali koncem čtyřicátých let 18. století ve skupině členů
řádu Tovaryšstva Ježíšova – jezuitů. Rok a půl dlouhá cesta vedla přes italský Janov, španělský Cádiz a Veracruz a Acapulco na území dnešního Mexika, kde nastoupili na galeonu a odpluli na vzdálené
Filipíny. Z misijní cesty se už nikdy neměli vrátit, ale když v roce 1776 španělský král zakázal jezuitům pobyt na území
Španělska včetně jeho provincií, museli Filipíny opustit. Po dlouhé plavbě na fregatě Santa Rosa kolem Afriky a po putování z Cádizu se bývali misionáři v roce 1770 vrátili do
Prahy jako první lidé z českých zemí, kteří obepluli, objeli a obešli svět. Překonali při tom všechny poledníky a urazili vzdálenost větší než 25000 kilometrů. Svízelné cestování si ale vybralo svou daň: podle českých historiků z
Univerzity Karlovy, kteří pátrali po dalších osudech jezuitů-světoběžníků, Pauer zemřel už krátce po svém návratu v červenci 1771 v
Klatovech v pouhých 49 letech. Stengel žil v
Českém Krumlově, kde zemřel v roce 1785 v 62 letech.
5. Polárník Ota Kříž: nejsevernější český hrob i neobyčejní cestovatelé v Antarktidě
Příběh o objevení
Země Františka Josefa je spojený s
rakouskouherskou expedicí k severnímu pólu a objevitelskou plavbou
lodi Admiral Tegetthoff. V letech 1872–1874 se průkopníkům rakouského polárního výzkumu skutečně podařilo objevit souostroví 191 ostrovů. Hlavní výprava odjela z Vídně 13. června 1872 vlakem do Bremerhavenu, kde kotvila expediční loď. Posádku lodi tvořilo celkem 24 mužů, mezi nimi i poručík
Gustav Brosch z
Chomutova, praporčík
Eduard Orel z
Nového Jičína a strojník
Ota Kříž z
Pačlavic na
Kroměřížsku. Loď nakonec zůstala uvězněná v ledu a posádka ji musela v květnu 1874 opustit. Toho se už Ota Kříž nedožil: už před začátkem expedice trpěl začínající tuberkulózou a jeho zdravotní stav se stále zhoršoval. Koncem roku 1873 se k tuberkulóze přidaly ještě kurděje, až 16. března 1874 zemřel. Je pohřbený ve skalní puklině na Wilczekově ostrově a jde o
nejsevernější český hrob. Kromě toho zde expedice zanechala v hermeticky uzavřené lahvi zprávu o objevu souostroví; ta byla objevena v roce 1991.
Neobyčejní cestovatelé: pejsek z Tloskova
S polárníky se na výlet do Antarktidy vydal i
keramický pejsek z Tloskova na
Benešovsku. Keramické psíky vyrábějí klienti
Centra sociálních služeb Tloskov a po světě jich cestuje už několik stovek. Jak prozrazují snímky na sociálních sítích, pejsci jsou například v
Oceánii, na
Šalamounových ostrovech, v
Kanadě, Kašmíru, Indii, na
Srí Lance, Slovensku, Ukrajině, v
Belgii, zkrátka po celém světě. Poslední kontinent pokořil pejsek, který se s
expedicí Masarykovy univerzity – Českého antarktického výzkumného programu podíval i do
Antarktidy na
ostrov Nelson. Figurky s sebou vozí nejenom čeští cestovatelé, ale třeba
kapely Divokej Bill, Trautenberk či
Mňága a Žďorp. Svého pejska si můžete koupit na e-shopu sociálního zařízení a pak už jen stačí pořídit snímek a dát svého čtyřnohého společníka na sociální sítě.
6. Cestování s Karlem Čapkem
Kdo má rád
spisovatele Karla Čapka a jeho fejetony, určitě by si měl přečíst i jeho cestopisy
Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a
Cesta na Sever. Čapek cestoval cizími zeměmi jako citlivý pozorovatel přírodních krás i života obyvatel. Důvody, které ho do ciziny zavedly, byly různé: například do
Velké Británie se vydal na zasedání nově vzniklého spisovatelského klubu PEN, ovšem do
Skandinávie ho zavedla soukromá cesta, na kterou se vydal v roce 1936 s
manželkou Olgou Scheinpflugovou a jejím bratrem
Karlem. Vlakem tehdy odjeli přes
Německo do
Dánska a pokračovali přes
Kodaň, Stockholm, Uppsalu a Oslo do
Bergenu. Tam nastoupili na parník a pluli s ním podél norského pobřeží až k
mysu Nordkapp.
7. Vandráci na ostrově lidojedů
Ve stopách dávných cestovatelů se vydávají na cestu další Češi. Například na cestu kolem světa se v roce 1936
Břetislav Jan Procházka a
Jindřich Kubias vydali autem. V letech 1972–1975 jako první Čech obeplul svět
Richard Konkolski na své jachtě Niké I. Prvním Čechem, který svět objel na kole, byl v letech 1994–1997
Vítězslav Dostál, podobný výkon v letech 2002–2005 zopakovali
Michal Jon a
Lucie Kovaříková.
Pavel Suchý v letech 2013–2014 objel svět na motorce Jawa 350 a v roce 2018 jako první Čech sám obletěl celý svět
Roman Kramařík, a to s letadlem Cessna.
Další lidé míří na cesty vybavení
Čapkovými cestopisy, a v roce 2021 se do Afriky vydala
Expedice Z101, aby po stopách
cestovatelů Hanzelky a Zikmunda zjistila, jak se africký kontinent změnil za 74 let. Kuriózními
expedicemi po světě ve žlutých trabantech je známý
novinář, režisér a cestovatel Dan Přibáň (*1976). Zdrojem inspirace je pro řadu lidí také známý
český cestovatel Miloslav Stingl. Poslední, kdo se díky němu vydali na nebezpečnou expedici na divoký
ostrov Papua-Nová Guinea jsou tři „Vandráci“ –
přátelé, motorkáři a filmaři Pavel Liška, Jan Révai a Hynek Bernard. Na jedno z nejméně prozkoumaných míst světa a do magické džungle za tajemnými Papuánci se spolu s trojicí hrdinů můžete podívat v dobrodružném dokumentu
Vandráci na ostrově lidojedů.
Další slavní čeští cestovatelé, které poznáte na Kudy z nudy
České cestování má mnoho podob – od
odvážných výprav do neznáma přes
vědecké expedice až po
cesty za lidmi a příběhy. Na
Kudy z nudy se s řadou výjimečných cestovatelů a cestovatelek můžete seznámit mnohem blíž: v
medailoncích českých NEJ i v
seriálu Česko mezi řádky o cestopisech a knihách známých českých cestovatelů. Každý z nich se do světa vydal jinak – a každý v něm zanechal stopu.
- Dobýt celý svět a skutečně ho navštívit dokázala jako první Češka Valérie Svobodová
- Dívat se na vesmír jinýma očima umí fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek
- Vyprávět o vzdálených zemích s lehkostí a vášní už desítky let dokáže cestovatel a fotograf Jiří Kolbaba
- Poznávání světa skrze kultury, mýty a původní obyvatele zasvětil život spisovatel a etnograf Miloslav Stingl
- Projíždět kontinenty a psát dějiny českého cestování dokázala legendární dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka
- Dostat se na severní pól? Pro mnohé životní sen, jako první tam Čech tam stanul František Běhounek
- Vyrazit do světa sama, bez jistot a bez mapy zvládla už na přelomu 19. a 20. století Barbora Markéta Eliášová
- Objet svět v době, kdy to ženy rozhodně neměly snadné, se podařilo průkopnici ženského cestování Marthě Schichtové
- Zmapovat Afriku, i když to znamenalo riskovat všechno, dokázal nejslavnější český cestovatel Emil Holub
- Stanout na ledovém kontinentu jako první Čech se podařilo cestovateli a polárníkovi Václavu Vojtěchovi
- Podporovat cestovatele, sběratele a vědce, i když sám zůstával v pozadí, uměl mecenáš Vojta Náprstek
- Objevovat neznámé rostliny a psát botanické dějiny světa dokázal přírodovědec Tadeáš Haenke
- Hledáním orchidejí v džunglích celého světa proslavil české země sběratel rostlin Benedikt Roezl
Cestování se mění, ale jedno zůstává:
zvědavost, odvaha a chuť vyrazit dál než ostatní. Ať už šlo o kajak v erbu, loď uvězněnou v ledu, svět objetý poledník za poledníkem nebo splněný sen navštívit všechny státy planety, čeští cestovatelé dokazují, že
velké cesty často začínají doma – a hlavně v hlavě.
Objevte neobyčejné příběhy českých cestovatelů, netradiční expedice a největší zajímavosti z cest kolem světa v jedinečném průvodci historií.
Jan Zachař z Pašiněvsi byl rytíř, který podnikl cestu do Skandinávie, odkud si přivezl eskymácký kajak. Tuto svou zálibu zakomponoval i do rodového erbu, kde je vyobrazen s pádlem v ruce a v brnění.
Kniha Rytíř na kajaku popisuje příběhy rytíře Jana Zachaře z Pašiněvsi a jeho cestovatelské zážitky, vydalo ji nakladatelství Albatros.
První Češi obepluli svět v 18. století ve skupině jezuitů, mezi něž patřili Josef Pauer, František Stengel a Ignác Frisch. Cestovali více než rok a půl a dosáhli vzdálenosti přes 25 000 kilometrů.
Na kostele v obci Páleč lze dodnes vidět erb pánů z Pašiněvsi s vyobrazením rytíře Zachaře s pádlem.
Augustin Heřman byl jediný český korzár v Karibiku, narodil se v Mšeně, žil v Severní Americe, postavil si panství Bohemia Manor v Marylandu a nakreslil první mapu Marylandu a Virginie.
Čeští cestovatelé se zúčastnili expedic do Antarktidy, např. v rámci českého antarktického výzkumného programu vyrazila figurka keramického pejska z Tloskova až na ostrov Nelson.
Karel Čapek napsal cestopisy Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na Sever.
Češi podnikali cesty kolem světa různými prostředky – autem, jachtou, na kole, na motorce a letadlem.
Vyjmenováni jsou např. Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka, Valérie Svobodová, Miloslav Stingl, Emil Holub, Václav Vojtěch, Vojta Náprstek, Tadeáš Haenke nebo Benedikt Roezl.
Čeští cestovatelé přispěli objevováním neznámých míst, psaním cestopisů, výzkumem, kartografií, poznáváním kultur, vědeckými expedicemi i popularizací přírody a astronomie.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.