30 let od zápisu Prahy na Seznam UNESCO: připomeňte si výročí pěknou procházkou

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Kdyby vám někdo zavázal oči a dovedl vás na Nový Svět, sotva byste poznali, že jste ještě v Praze. Malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domky se nachází stranou od hlavního turistického ruchu.

Na místě, kde se před staletími odehrávala Bitva na Bílé hoře, leží oáza klidu, kde můžete zapomenout na uspěchaný život velkoměsta. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika. Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě pražském.

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Petřínská rozhledna (378 m n.m.) se tyčí nad starým centrem Prahy. Nejspíš také proto je jedním z nejoblíbenějších návštěvních míst turistů i samotných Pražanů. Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků.

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Prokopské údolí patří k nejkrásnějším místům na území Prahy a je častým cílem mnoha návštěvníků. Místo, které protíná naučná stezka, patří mezi vyhledávané lokality díky přírodním úkazům a zajímavostem. Kromě jezírek, lomů, a skalních výběžků, nabízí údolí útočiště k odpočinku a relaxaci.

Kostel sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika – trojlodní s transeptem – příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu kostela se nachzí sanctusová věžička. Kostel se pyšní titulem basilica minor.

Bezejmenná pražská ulička vedoucí z ulice U Lužického semináře na zahrádku restaurace Čertovka je tak úzká, že tam provoz musí řídit semafor. Jedná se o poslední požární uličku na Malé Straně.

Od roku 2000 spravuje Národní muzeum Národní památník na Vítkově se známou sochou Jana Žižky na vrcholu.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze, Vrtbovskou zahradu. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp.

Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.

Muzeum Kampa ve vile otevřelo muzeum věnované Osvobozenému divadlu a jeho čelním představitelům, tedy Jiřímu Voskovcovi a Janu Werichovi. Prostor však dostali i další někdejší obyvatelé historické budovy – jazykovědec Josef Dobrovský nebo básník Vladimír Holan.

Renesanční palác v areálu Pražského hradu stojí na místě románského a gotického domu. Přestavěn byl po roce 1555 G. Venturou a v 90. letech 16. století U. Aostalisem. Ve 20. století zde sídlil Dům československých dětí, dnes je zde Muzeum hraček a kavárna IPPA.

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Náměstí na Hradčanech mezi Pohořelcem a Hradčanským náměstím. V prostoru dnešního prostranství bývalo v 10. století pohřebiště a ve 14. století tržiště, součástí Hradčan se stal až za panování Karla IV., který město rozšířil a obehnal novými hradbami.

Unikátní 23,5 metru vysokou vyhlídkovou věž v přírodním parku Čihadla na Praze 14 navrhl architekt Martin Rajniš. Stavbu tvoří tři masivní nohy z ohýbaného akátového dřeva. K jejímu vrcholu s podestou ve výšce 20 metrů vede 98 schodů. Vrchol rozhledny zdobí tři a půl metru vysoká korouhev.

Park inspirovaný italskou renesancí nabízí kromě unikátních výhledů na Prahu i posezení v půvabné vinárně Viniční altán uprostřed rozsáhlých vinic či v zahradní kavárně Pavilon Grébovka s unikátní replikou původní historické kuželkové dráhy ze 70. let 19. století.

Téměř dvacetihektarová pláň na Dívčích hradech v Praze je domovem menšího stáda koní Převalského. Koně pocházejí z chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Jejich úkolem je spásat travní porosty a přispět tak k tomu, aby se sem vrátila původní společenstva rostlin a živočichů.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Tančící dům je nepřehlédnutelná a skvostná stavba, která se stala nedílnou součástí Prahy. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira.

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Romantické skalnaté údolí spojované s legendou o Šárce a Ctiradovi, která se údajně ve zdejších lesích odehrála. Rozlehlá lesní oblast na území Prahy působí jako oáza v ruchu velkoměsta a každého nového návštěvníka překvapí nečekanou přírodní scenérií.

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Štvanice je pražský vltavský ostrov mezi Karlínem a Holešovicemi v katastru Holešovic, náležející však původně ke Karlínu. V těchto místech byla řeka mělká a vytvořila se zde řada říčních ostrovů, z nichž ostatní při regulacích říčního koryta postupem času zanikly.

Rašínovo nábřeží je v současné době nejatraktivnější, nejceněnější a společensky nejživější prostor u řeky Vltavy. Nachází se v úseku mezi výběžkem vyšehradské skály u Výtoně a Jiráskovým mostem u Žofína. Je zde krásný prostor na procházky, jízdu na kole konají se zde velmi oblíbené Farmářské trhy.

Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z nejstarších částí Prahy.

Kostel svatého Mikuláše byl postaven v období baroka mezi lety 1732–1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého románského kostela.

Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova.