Úvod > Aktuality > 30 let od sametové revoluce: retro dovolená aneb kam se jezdilo kdysi i nyní

30 let od sametové revoluce: retro dovolená aneb kam se jezdilo kdysi i nyní

Vydáno 7. října 2019 Životní styl
Máchovo jezero, Lipno, Špindlerův Mlýn nebo Český ráj: to jsou místa, kam se za socialismu jezdilo na dovolenou. Prázdniny jsme trávili také na chatách a na chalupách a záviděli jsme těm, kteří jeli na výlet do Prahy, protože taková jízda metrem a po eskalátorech, to byl vážně zážitek!
Zeptejte se pamětníků, jak vypadaly dovolené v dobách socialismu. Možná vám budou vyprávět o cestách do Bulharska, Jugoslávie nebo alespoň k maďarskému Balatonu, ale spousta lidí zůstávala doma a vypravili se třeba jen pod stan někam na přehradu, třeba na Slapy, na Vranovskou přehradu nebo k Máchovu jezeru. V kempech na jejich březích se v létě potkával celý národ.
 

Nejlíp bylo u vody

Důležité bylo i to, jestli firma, v níž pracovali vaši rodiče, měla vlastní rekreační středisko: právě v lesích kolem Máchova jezera jich vyrostly stovky a není divu, že se okolí Doks a Starých Splavů stalo letní tuzemskou destinací číslo jedna. Tak jako dnes tu bylo plno lidí a voněly borovice, ale na pláži chyběly atrakce a i stánků bylo poskrovnu. Také kapacita ubytování byla omezená a zdaleka ne na každého se dostalo. Na konci sezony ale letní hosté odjeli a rekreační střediska i chaty zůstaly většinou až do jara prázdné.

To samé ale platilo i pro další oblíbené lokality, jako byla třeba Vranovská přehrada na jižní Moravě, vodní nádrž Rozkoš u České Skalice nebo přehrada Seč u Chrudimi.
 

Prstem po mapě

Na chatu a chalupu jezdil kdekdo, buď na vlastní, anebo ke známým. Zato dostat se na rekreaci ROH (odborová organizace Revoluční odborové hnutí) nebylo jen tak: na nejlepší místa se jezdilo jen za odměnu. To platilo zejména pro horská střediska, třeba ve slovenských Vysokých Tatrách anebo v Krkonoších, ve Špindlerově Mlýně. Do tamních konfiskovaných vil se první rekreanti vypravili už rok po skončení druhé světové války.

Zájem byl i o Lipno, ale okolí vodní nádrže se od té doby změnilo od základu. Zapomeňte na bobové dráhy, Stezku korunami stromů, jezerní cyklostezku, Království lesa a další atrakce: tehdy to byl odlehlý kout světa, kde v zimě fungovalo pár lyžařských vleků a na jezeře se dalo bruslit, v létě se chodilo do lesů na houby (ale jen tak, abyste se náhodou nezatoulali k hranicím vojenského prostoru Boletice) a ti otužilejší se dokonce koupali. Na Vítkův hrádek a jižní stranu jezera se dalo dívat jen zdálky: hranice republiky totiž většinou končila deset patnáct kilometrů před tou skutečnou a dál jste se dostali jen se zvláštním povolením. To platilo pro stálé obyvatele nebo zaměstnance tamních podniků, ale ne pro výletníky. Zapovězenou oblastí Šumavy tak bylo například Plešné jezero, o Schwarzenberském kanálu se nemluvilo a na Třístoličník, Plechý nebo Březník jste mohli docestovat leda prstem po mapě.
 

Místa, která neexistovala

Nejenom památky, kultura a akce, ale také nákupy, jízda metrem a svezení na dlouhých eskalátorech: to byla hlavní lákadla socialistické Prahy. Plavba po Vltavě do zoologické zahrady, jarní výlet na Matějskou pouť anebo výšlap na Petřínskou rozhlednu se postaraly o zážitky, o kterých jste pak mohli vyprávět doma nebo ve škole. Například petřínská lanovka ale patřila mezi atrakce, které v té době neexistovaly: v roce 1965 po deštích se na Petříně sesunula část svahu společně s částí tratě lanové dráhy. Lanovka se znovu rozjela až po dvaceti letech, v létě roku 1985.

Na výlety se nejezdilo jen do hlavního města, ale také do Telče, Českého Krumlova nebo do Kutné Hory. Hlavní rozdíly? Podobné jako dnes na Malé Straně, Kampě nebo na Starém MěstěPraze: i když byly domy v historickém centru zanedbané, skutečně se v nich bydlelo a ulice nepatřily jen turistům. Zdaleka to ale neplatilo jen pro města: například Dolní Morava, kterou znáte jako rozvíjející se horské středisko s řadou sjezdovek, Stezkou v oblacích, mamutí bobovou dráhou a dětskými zábavními parky tehdy byla malá osada v odlehlém horském údolí, kde lišky dávaly dobrou noc. Podobně na tom byly Pasohlávkyautokempem Merkur a Aqualandem Moravia: Novomlýnské nádrže se totiž teprve stavěly, uvedeny do provozu byly až v březnu 1989.
 

Slasti socialistických dovolených

  • Jak to bylo za socialismu s dovolenou? Bídně: mladí lidé do 30 let měli pouze dva týdny dovolené, kdo odpracoval pět až 15 let, měl nárok na tři týdny a až od 33 let věku, tedy po odpracování 15 let, vznikal nárok na čtyři týdny volna.
  • Zásada, že správný odpočinek by měl trvat alespoň dva týdny, se za socialismu dodržovala častěji než dnes. Čtrnáct dní v kuse relaxovala více než polovina lidí, dnes je to jen necelá čtvrtina.
  • Do ciziny se sice cestovalo levněji než dnes, ale i tak cena rodinné dovolené často přesáhla dva měsíční platy. Proto bylo tak oblíbené kempování a stanování: bylo levnější, jen jste si museli včas zamluvit místo.
  • Cestovat bez omezení se dalo jen do východního Německa, Polska, Rumunska, Maďarska a Bulharska, později také do Jugoslávie. K moři se dalo vycestovat i s ROH, ale to bylo skutečně jen pro vyvolené.
  • Před rokem 1989 existovalo v Československu jen deset cestovních kanceláří, dominantní postavení měl Čedok. Kdo měl zájem o atraktivní destinace, musel mít známosti anebo si vystát dlouhou frontu.
  • Když se někdo chtěl podívat do kapitalistické ciziny, tedy „na západ“, nestačilo koupit si zájezd. Od banky bylo třeba získat devizový příslib pro výměnu valut a nutná byla i výjezdní doložka. Ve zdlouhavém byrokratickém procesu bylo rozhodující slovo zaměstnavatele a výboru komunistické strany. A i když vám vycestování schválili, z hranic vás mohli kdykoliv vrátit: k podezření, že chcete opustit socialistický ráj, stačily skutečně jen maličkosti.
Lipno Card - nová karta hosta

Lipno Card - nová karta hosta

Lipno.card − je to věrnostní karta plná výhod a tipů, která odemkne váš čas na Lipně v dovolenou plnou zábavy. Je zdarma, zaplatíte pouze vratnou zálohu ve výši 100 Kč. Aktivní je až po jejím přiřazení k registraci na webových stránkách projektu.

Dolní Vítkovice - průmyslový areál Dolu Hlubina

Dolní Vítkovice - průmyslový areál Dolu Hlubina

Dolní Vítkovice tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Areál je unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy a celého Moravskoslezského kraje.

Lázně Jeseník - vodoléčba u Priessnitze

Lázně Jeseník - vodoléčba u Priessnitze

Priessnitzovy lázně Jeseník jsou vhodné nejen pro léčbu nemocných, ale nabízejí výtečné zázemí také pro preventivní a relaxační pobyty. Právě zde můžete podstoupit jednu z nejmodernějších metod světového zdravotnictví - computerovou kineziologii.

Technotrasa - stezka technických atraktivit Moravskoslezského kraje

Technotrasa - stezka technických atraktivit Moravskoslezského kraje

Technotrasa je virtuální neznačenou trasou spojující dvanáct industriálních atraktivit Moravskoslezského kraje, zahrnující nejen památky průmyslové revoluce, ale také vojenské nebo zemědělské objekty.

Mamutí horská dráha na Dolní Moravě

Mamutí horská dráha na Dolní Moravě

Nejdelší bobová dráha svého druhu v Česku a druhá nejdelší v Evropě měří více než 3 kilometry a pyšní se 25 zatáčkami, 360° otáčkou ve výšce 12 metrů nad zemí, osmičkovou smyčkou či podzemním tunelem.

Stezka korunami stromů s tobogánem u Lipna

Stezka korunami stromů s tobogánem u Lipna

První stezka korunami stromů v České republice je otevřená celoročně. Stezka v délce 372 m z dřevěné konstrukce je citlivě zasazena do smíšeného lesa a při maximálním stoupání 2 - 6% se dostanete až do 24 metrové výšky. Stezka je zakončena 40metrovou vyhlídkovou věží.

Dobčické rybníčky - originální ubytování v dřevěných chatičkách

Dobčické rybníčky - originální ubytování v dřevěných chatičkách

Originální „glamping“ ubytování v dřevěných chatičkách situovaných na vodní hladině a ve stromech vám nabídnou nevšední zážitek. Chatičky na vodní hladině jsou postaveny na dubových pilotách, obklopeny vodou, s prostorným molem a haltýřem pro vaše rybářské úlovky.

Stezka v oblacích Dolní Morava

Stezka v oblacích Dolní Morava

Na Dolní Moravě se v prosinci 2015 otevřela nová stavba, která návštěvníkům umožní projít se v korunách stromů s jedinečným výhledem na horské masivy v okolí. Svým tvarem má připomínat let nočního motýla. "Stezku v oblacích" najdete poblíž horní stanice lanovky Sněžník ve výšce 1116 metrů.

Židenický kopec v Brně

Židenický kopec v Brně

Židenický kopec (307 m) v Brně se nachází nad Viniční ulicí. Místo se proslavilo tím, že si zde rád hrával malý Bohumil Hrabal.

Vodní nádrž Slezská Harta - nejmladší přehrada v Česku

Vodní nádrž Slezská Harta - nejmladší přehrada v Česku

Údolní nádrž Slezská Harta na řece Moravici nabízí řadu možností, jak aktivně strávit především letní turistickou sezónu. Vyzkoušet můžete nejen koupání, ale i vyjížďky na loďkách, rybaření, jachting a windsurfing.

Aquapark Staré Splavy - zažij Mácháč jinak

Aquapark Staré Splavy - zažij Mácháč jinak

Na pláži známého výletního střediska Máchovo jezero v lázeňské obci Staré Splavy, nedaleko města Doksy, leží zcela originální Aquapark Staré Splavy se spoustou atrakcí pro děti i dospělé.

Obří mamut v resortu Dolní Morava

Obří mamut v resortu Dolní Morava

Obří interaktivní atrakce pro děti v podobě 13 metrů vysokého mamuta je novou dominantou Dolní Moravy a zároveň největším modelem mamuta na světě!

Děvín - nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů

Děvín - nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů

Děvín je se svými 554 m.n.m nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava.

Jezero Milada – nový rekreační cíl v České republice

Jezero Milada – nový rekreační cíl v České republice

Rekreační oblast Milada leží nedaleko měst Ústí nad Labem, Teplice, Chabařovice, Trmice. Bývalá těžební oblast prošla rekultivací a návštěvníky láká především velkým jezerem, které dostalo své jméno po původním hlubinném dole.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Biosférická rezervace Dolní Morava

Biosférická rezervace Dolní Morava

Biosférická rezervace Dolní Morava vznikla rozšířením bývalé biosferické rezervace Pálava.

Máchovo jezero - romantika, slunce, vodní atrakce

Máchovo jezero - romantika, slunce, vodní atrakce

Máchovo jezero poskytuje na svých čtyřech plážích v letních měsících rekreaci tisícům návštěvníků. Na hlavních plážích v Doksech a ve Starých Splavech jsou oblíbené tobogány a další atrakce a možnosti občerstvení.

Vrch Petřín v Praze - místo pro zábavu, vzdělávání i aktivní odpočinek

Vrch Petřín v Praze - místo pro zábavu, vzdělávání i aktivní odpočinek

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Zaniklá obec Zadní Zvonková

Zaniklá obec Zadní Zvonková

Obec Zadní a Přední Zvonková leží na pravém břehu Lipenské vodní nádrže asi 8 km jižně od Horní Plané. Zvonková vznikla v 17. století na staré obchodní stezce mezi Čechami a Horními Rakousy. Již v 1. polovině 14. století tudy vedla jedna z pobočných větví Zlaté stezky z Pasova do Čech.

Jezerní cyklo-inline stezka na Lipně

Jezerní cyklo-inline stezka na Lipně

Jezerní cyklo-inline stezka s perfektním povrchem ideálním pro inline bruslení a cykloturistiku vede z Lipna nad Vltavou až do Frymburka. Trasa dlouhá 11,5 km kopíruje levý břeh Lipna a nabízí nádherné výhledy na jezero, ale hlavně pestré houpačky, zatáčky, krátká stoupání a bezpečné malé sjezdy.

Český Merán - malebná oblast v okolí města Sedlec-Prčice

Český Merán - malebná oblast v okolí města Sedlec-Prčice

Označení Český Merán se používá od 19. století pro okolí Sedlce-Prčice proto, že je nápadně podobné krajině kolem italského města Merano. Do oblasti spadají městečka a obce Sedlec-Prčice, Nadějkov, Vlksice, Zvěřinec, Myslkov, Obděnice, Vysoký Chlumec a Křepenice.

Lodní doprava na Máchově jezeře

Lodní doprava na Máchově jezeře

Vodní hladinu Máchova jezera, která je obklopená hlubokými lesy a písečnými plážemi, brázdí po celé léto výletní lodě. Flotila 4 lodí poskytuje možnosti pronájmů při konání nejrůznějších oslav či přednášek, okružní i pravidelné plavby. Pravidelná doprava a okružní jízdy probíhají od května do října.

Dovolená  na kole na Lipensku  -  aktivní dovolená  i relaxace

Dovolená na kole na Lipensku - aktivní dovolená i relaxace

Letní dovolená na Lipně, to není jen koupání. Okolí Lipenského jezera je rájem pro cyklisty. Využít můžete i služeb Hotelu Maxant v rámci systému Cyklisté vítáni.

Výlet kolem Máchova jezera

Výlet kolem Máchova jezera

Příjemná procházka po lesních cestách vás zavede mírně zvlněnou krajinou s výhledy z vrcholu Borného a Sroubeného okolo Máchova jezera.