Úvod > Aktuality > 30 let od sametové revoluce: pět sametových míst Prahy
30 let od sametové revoluce: pět sametových míst Prahy
"> "> "> ">

30 let od sametové revoluce: pět sametových míst Prahy

Vydáno 23. října 2019 Památky
Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal. Připomeneme vám i akce, které se k letošnímu třicátému výročí v daných místech chystají.

Václavské náměstí

V každém městě najdete místo, kde se lidé spontánně scházejí při demonstracích a neformálních akcích. Pro Prahu je to Václavské náměstí, nikoli náhodou považované za jeden ze symbolů české státnosti. Ostatně pod jezdeckým pomníkem svatého Václava byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika, Češi tu demonstrovali proti nacistické okupaci i proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. V lednu 1969 se před budovou Národního muzea upálil Jan Palach – a právě takzvaný Palachův týden, který připomínal 20. výročí studentovy smrti, dění roku 1989 rozhýbal. Na Václavském náměstí se v lednových dnech i přes úřední zákaz scházely stovky lidí, demonstrace ale byly opakovaně brutálně rozehnány s použitím obušků, slzného plynu a vodních děl. V listopadu už bylo vše jinak a od neděle 19. listopadu se tu lidé během sametové revoluce scházeli téměř každý den.

Letos se tu bude samozřejmě slavit: v podvečer v neděli 17. listopadu odstartuje v horní části Václavského náměstí letošní Koncert pro budoucnost, jeden z vrcholů Festivalu svobody 2019.
 

Albertov

Studentská manifestace, která vyšla 17. listopadu 1989 z univerzitního areálu na Albertově, měla původně připomenout jen nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války. Šlo o úředně povolenou akci, která ale místo do centra města měla mířit na Vyšehrad a poté na Karlovo náměstí. K tomu nakonec nedošlo a z nevinné akce se stala demonstrace volající po svobodě a změně politického ovzduší v zemi. Účastníci pochodu zamířili na nábřeží Vltavy a pak podél řeky na Národní třídu. Jinam jít nemohli, další trasy stihla Státní bezpečnost zatarasit.

Letos se tu chystá festival Studentský Albertov, který připomene jak události 17. listopadu 1989, tak Den za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Pro pamětníky i ty, kteří v té době ještě nebyli na světě, může být zajímavým zpestřením listopadové neděle Sametový průvod, živá divadelní rekonstrukce studentské manifestace z doby před třiceti lety.
 

Národní třída

Proč se o revoluci mluví jako o sametové? Protože se obešla bez násilí a nikdo během státního převratu nezemřel. Jedinou výjimkou byl zásah na Národní třídě večer 17. listopadu, kde na bezbranné studenty čekal pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti s dalšími policejními složkami. Brutální zásah, bití a zatýkání demonstrujících se pro celou společnost staly pověstnou poslední kapkou, která o měsíc a půl později vyústila v mnohokrát požadovaný „konec vlády jedné strany“. Počátek sametové revoluce dnes na Národní třídě připomíná pamětní deska na Kaňkově domě. Slavit se tu samozřejmě bude i v neděli 17. listopadu, kdy se Národní třída coby symbol sametové revoluce promění ve velkou pěší zónu s rozmanitým kulturním programem.
 

Letenská pláň

Sametová revoluce měla několik klíčových momentů: ve středu 22. listopadu poprvé po dvaceti letech mohla Marta Kubišová veřejně zazpívat píseň Modlitba pro Martu. Následující den se k demonstraci na Václavském náměstí přidalo několik tisíc dělníků z vysočanských továren. Zároveň však počet manifestujících přesáhl tři sta tisíc a Václavské náměstí začalo být sametové revoluci malé. V sobotu 25. listopadu se demonstrace přesunuly na Letenskou pláň a už první den se při nich sešlo přibližně milion lidí. Setkání pokračovala i v následujících dnech a týdnech.

Až do konce listopadu bude ve výstavním prostoru proti fotbalovému stadionu k vidění výstavní projekt Komunikace 89. Mladším generacím ukáže, jak se informace šířily v dobách, kdy neexistoval internet, sociální sítě ani mobily.
 

Divadla

Zprávy o brutálním zásahu na Národní třídě se šířily rychle. Už večer 17. listopadu dorazily do divadel, která následující den společně se studenty vstoupila do stávky. Kromě toho, že požadovala vyšetření a potrestání osob zodpovědných za tvrdý zásah, také poskytla prostor pro diskuze se zajímavými osobnostmi, lidem přinášela aktuální zprávy a ty se odtud šířily dál do dalších měst a do světa. V neděli 19. listopadu se v Činoherním klubu sešli představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Malé a velmi populární divadlo se ocitlo v centru dění. V následujících dnech a týdnech se stalo neformálním zázemím pro jednání Občanského fóra, občansko-politické iniciativy, která se stala hlavním koordinátorem při jednáních s vládnoucími komunisty, a to až do 19. prosince 1989, kdy byl disident Václav Havel zvolen československým prezidentem.
 
Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Lennonova zeď na pražské Kampě

Lennonova zeď na pražské Kampě

Na pražské Kampě nedaleko Karlova mostu stojí pestrobarevně pomalovaná zeď, symbolizující hrob slavného frontmana legendární hudební skupiny The Beatles, ale je také místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Tradiční místo oslav, demonstrací a veřejných shromáždění, na kterém se odehrálo mnoho historických chvil. Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava.

Státní opera Praha - přední pražská operní scéna

Státní opera Praha - přední pražská operní scéna

Státní opera Praha, divadlo s operním a baletním souborem, patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Nejočekávanější událostí operní sezony je znovuotevření Státní opery po její několikaleté generální rekonstrukci 5. ledna 2020.

Muzeum komunismu v Praze

Muzeum komunismu v Praze

V muzeu jsou vystaveny pečlivě vybírané originální materiály a zajímavě zpracované instalace. Uvidíte záblesk historie z originálních filmů, archivních fotografií, projekcí, rozhovorů, maleb, historických dokumentů a velkých zařízení které dohromady přivádí celou tuto kapitolu historie k životu.

Most Legií - novobarokně secesní most

Most Legií - novobarokně secesní most

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.

Národní třída v Praze

Národní třída v Praze

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Sametové posvícení

17.11.
Sametové posvícení

Sametové posvícení je satirický průvod masek s alegorickými vozy a živou hudbou, který letos už posedmé projde centrem Prahy. 17. listopad bere jako příležitost k vyjádření občanských postojů. Chce si posvítit na problémy v různých oblastech naší společnosti.

Noc divadel 2020

21.11.
Noc divadel 2020

Třetí listopadová sobota bude již poosmé patřit Noci divadel, která právě otevírá registraci pro soubory a divadla, letos s podtitulem Divadlo a udr(život)elnost.