100 tipů na nejkrásnější vyhlídky

Buková hora (683 m n. m.) je čedičová dominanta Verneřického středohoří. Mezi bloky čediče uvidíte Velké Březno, Milešovku, Ústí nad Labem, pásmo Krušných hor s Komáří vížkou. Nedaleko se nalézají také Ptačí kameny, které zaujmou především milovníky lezení.

Všichni milovníci vyhlídek a rozhleden znají obraz hlavního města obvykle z Pražského hradu či z Vyšehradu. Národní zemědělské muzeum však ukazuje Prahu ze zcela jiného úhlu. Expozice Živá zahrada s vyhlídkovou terasou vám nabídne netradiční pohled na město.

Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968. Jedná se o pískovcové sály a systém podzemních prostor, vzniklých těžbou písku, kde nyní žije několik ohrožených druhů netopýrů. Oblíbená je zde také vyhlídka Emy Destinové a Vyhlídka Prosecké skály.

Skromné pozůstatky skalního hradu Střmen se nacházejí v Teplických skalách 2 km západně od Teplic nad Metují. Na vrcholu skalních věží je vybudována ohrazená vyhlídka na Teplické skalní město, Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou a údolí Metuje.

Nový fotopoint Trůn nad Hvozdcem nabízí výhled na hrad Veveří. Lezení po něm a fotografování je nařízeno! Zkuste objevit krásu Javůrku, Říčan, Veverských Knínic, Hvozdce, Chudčic a Rozdrojovic. Zkuste se vydat do někdejšího panství hradu Veveří.

Kobeřice u Brnase nachází se v oblasti přírodního parku Ždánický les, na jeho severozápadním okraji, 8 km jižně od města Slavkov u Brna. Nová autobusová zastávka je současně nádhernou vyhlídkou do vzdálené krajiny Slavkovského bojiště.

Upravená skalní vyhlídka vysoká 944 metrů s dokonalým kruhovým rozhledem leží na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka a Smědé v Jizerských horách.

Máte rádi přírodní vyhlídky a místa, kde nepotkáte zástupy lidí? Vyhlídka Šeří nedaleko Vítkovic v Krkonoších vás příjemně překvapí. Z vyhlídky se za dobré viditelnosti dá dohlédnout na vrcholky Krkonoš, Jizerky a Český ráj.

Kunratický vrch (505 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. K jižní straně přiléhá pískovcový hřbet, na jehož jižním svahu jsou upravené skalní vyhlídky Ponorka a Žába.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Turisté z ní uvidí lesy Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les a za hezkého počasí dokonce i Alpy.

Vyhlídka Máj se nachází nedaleko obce Teletín nad bývalými Svatojánskými proudy a otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu. Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii.

Oblíbený hrad Karla Hynka Máchy nad romantickým údolím Jizery, s krásnou vyhlídkou z rozložité věže zvané Putna, která je dnes díky hledačům pokladů a stavbě železnice pod hradem viditelně nakloněná.

Baba je přírodní památka přibližně dva kilometry severně od Hluboké nad Vltavou, na levém břehu Vltavy. Vyhlídka Baba se stala velmi oblíbeným místem na Budějovicku pro všechny lidi, kteří se chtějí „pokochat“ krásným a uklidňujícím pohledem.

Nejvyšší bod Úsovské pahorkatiny (600 m n. m.), zván též Moravský Blaník, podle pověsti o spících rytířích, se nachází u Úsova nedaleko Mohelnice, 30 kilometrů severovýchodním směrem od Olomouce.

Zajímavý přírodní útvar se nachází na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi městy Chotěboř a Golčův Jeníkov. Pás rulových balvanů (kamenný proud) vznikl mrazovým zvětráváním skalního podkladu ve starších čtvrtohorách.

Jihozápadně od loveckého zámečku Tři Trubky se svažuje rozsáhlé a strmé kamenné pole. Na jeho vrcholu se nachází polorozpadlá lavice. Místo s opravdu pěkným rozhledem se nazývá Brauchitschova vyhlídka.

Vyhlídkové místo se nachází na vrchu Výslunní (364 m.n.m.) a z tohoto důvodu se jí také někdy říká, Výslunní vyhlídka.

Střekovská vyhlídka se nachází v lesoparku na Malém Sedle. Z rozhledny si můžete vychutnat jedinečné pohledy na České středohoří, Větruši, i na centrum města s mohutnou Mariánskou skálou, dokonce můžete vidět i vzdálené Krušné hory.

Oblík (1.225 m) je nezalesněný vrchol blízko obce Srní, z jehož vrcholového skaliska je kruhový výhled na Šumavu.

Národní památník na Vítkově zaujme nejen svou stálou expozicí, která je věnována novodobým dějinám ČR, ale i vyhlídkovou terasou na střeše budovy. Na vyhlídku se dá lehce dostat výtahem ze Slavnostní síně v 1. patře památníku. Vyhlídková terasa nabízí krásný kruhový výhled na celou Prahu.

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

Nedaleko obce Malá víska 4,5 km od Komárova u Hořovic se nalézá romantický masiv Jindřichovy skály s krásnou vyhlídkou. Jedná se o jednou z nejpěknějších vyhlídkových míst v Brdech při severním okraji CHKO.

Nově otevřená vyhlídka se nachází nad malou obcí Drnovec na jihovýchodním skalnatém výběžku kopce Zelený vrch. Dominantou této vyhlídky je překrásný výhled k jihu na rozlehlou krajinu a kopce Českolipska.

Národní přírodní památka Vrkoč leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Vrkoč je nápadný skalní útvar ukrývající ve svém středu vynikající ukázku sloupcovitého rozpadu olivinického čediče ve tvaru obráceného vějíře.

Vysoký Ostrý je dominantní vrch nad východní částí města Ústí nad Labem, ze kterého je jeden z nejhezčích výhledů v Českém středohoří.

Vyhlídka Devět mlýnů nad unikátní údolní lokalitou nedaleko Hnanic nabízí atraktivní výhled na proslavenou vinici Šobes i meandry řeky Dyje.

Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistické chatě, která byla vybudována v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století.

Rozlehlá vrcholová skála izolovaného pískovcového vrchu leží na východním okraji Lužických hor nedaleko Hrádku nad Nisou.

Jedná se o soustavu tří skalních útvarů nacházející se na území stejnojmenné přírodní památky (819 m). Najdete zde skály zvané Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn, které jsou ukázkou mrazového zvětrávání rul.

Jedná se o skálu s pěknou vyhlídkou, která je chráněna spolu s okolními skalními útvary podél řeky Svratky jako přírodní památka Vírská skalka. Stojí asi sto metrů nad Hrdou Vsí a už od roku 1911 je na ní vyhlídková plošina.

Tato krásná vyhlídka se nachází deset minut chůze od známého moravského hradu Pernštejna a nabízí na něj neobyčejně nádherný pohled.

Vyhlídka se nachází na skále nad meandrem řeky Svratky a je tady jeden z nejkrásnějších pohledů do údolí.

Nedaleko zříceniny hradu Lichnice nad Lovětínskou roklí se nachází rulový skalní útes Dívčí kámen sloužící jako vyhlídkové místo. Na skále jsou zde otisky dvou podkov, které připomínají pověst o krásné panně Miladě.

Na levém úbočí údolí řeky Jihlavy se nachází Lhánické Baby, skalní útvary z granulitu, které jsou hojně vyhledávány horolezci. Nad skalami prochází červená turistická značka.

Čertův stolek je skalní vyhlídka, která nabízí výhled do hlubokého a skalnatého údolí řeky Doubravy. Pod skalní věž ve svahu najdete také malou jeskyni, kde podle pověsti žil poustevník.

Vávrovu skálu na Novoměstsku mají rádi turisté i amatérští horolezci.

Vranovské skály jsou pískovcové skalní útvary, které byly prohlášeny za přírodní památku.

Obec Jetřichovice v západní části Českého Švýcarska obklopují Jetřichovické stěny. Oblast je známá pískovcovými skalními městy i samostatně stojícími skalními věžemi. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála, z jejichž vrcholků se otvírá malebný výhled do okolí.

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.

Velmi atraktivní turistický cíl Malé Tiské stěny je součástí komplexu Tiské stěny, které představují nejdokonaleji vyvinuté pískovcové skalní město v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Okruh Malé Tiské stěny ukrývá téměř dvacítku skalních útvarů.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

V roce 2012 vznikla v Hustopečích rozhledna, která se nachází v jedné z největších botanických rarit na Moravě – v mandloňových sadech. Ocelová mandloňová rozhledna dosahující do výšky 17 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Vyhlídku Rudolfův kámen naleznete v Jetřichovických skalách. Místo s vynikajícím kruhovým výhledem patří mezi nejvyhledávanější vyhlídky v oblasti. Výstup na vrchol je náročnějšího rázu, avšak určitě stojí za to.

Slavenské hřiby nacházející se na hřebeni Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice.

Skalnatý vrch Babka (506 m) se nachází v brdských Hřebenech, v řevnickém polesí. Z místa je krásný rozhled do zdejších lesů, proto je Babka od 19. století oblíbeným výletním místem.

Zkamenělý zámek se nachází mezi obcí Vojtěchov a Javoříčskými jeskyněmi v krasové oblasti s přiléhajícími zachovalými bučinami.

Claryho kříž nechal na vrcholu přes 80 m vysokého skaliska nad řekou Dyjí postavit majitel vranovského panství hrabě Stanislav z Mniszku jako památku na svého přítele – spisovatele, malíře a humanisty knížete Karla Claryho, který se nakazil při návštěvě Vranova během cholerové epidemie.

Vyhlídka Fajmonova lípa z roku 2021 má podobu vyhlídkového chodníku, který se obtáčí kolem dvou lip. Jednou z nich je Fajmonova lípa, která je stará odhadem 250 nebo až 350 let. Několikrát byla poškozena bleskem, nejhorší rána však přišla v roce 2015, kdy ji někdo úmyslně zapálil.

Báječné výhledy a skvělou procházku přírodou, to vše nabízí Vilemínina vyhlídka v Jetřichovických stěnách. Pokud se na tuto oblíbenou vyhlídku Českého Švýcarska vypravíte, objevíte pravé kouzlo přírody.

Pytlácké kameny tvoří skupina žulových skal, ze kterých je pěkný výhled na celý hřeben Jizerských hor. Jsou jedním z nejznámějších jizerskohorských vrcholů. Místo je nazváno podle pytláka Hennricha, který měl pod nimi úkryt a který byl nedaleko od nich v roce 1813 zastřelen.

Ze skalní vyhlídky Mlynářův kámen na svahu Dubického kopce se na vrcholu čedičové skály nachází pěkná vyhlídka do údolí Labe a na východní část Českého středohoří.

V lesích nad Trauznickým údolím, pět kilometrů na jihozápad od středu Znojma, najdete vysoko nad zákrutem řeky Dyje jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí. Monumentální skalní stěna s vyhlídkou byla oblíbeným místem spisovatele Charlese Sealsfielda, rodáka z nedalekých Popic.

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel. Vyhlídka je zabezpečena řetězy, najdete zde lavičky se stolem a dřevěnou tabuli s popisem výhledů.

Vyhlídka se nachází v zámeckém parku a byla oblíbeným místem kněžny Mechtilde Lichnovské.

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Na skále v blízkosti Žimrovického splavu byla obnovena vyhlídka s názvem Žimrovická skála. Na dvou terasách jsou umístěny lavičky z přírodních kmenů, ze kterých je vidět na část Žimrovic a na příjezdovou cestu do této obce.

Dívčí skok je nejvyšší vrchol v Divoké Šárce. Vysoký skalní útvar se nachází na pravé straně údolí za stejnojmennou restaurací. Většinu masívu tvoří stupňovitá a zarostlá předskalí. Nad nimi se zvedá rozložitá vrcholová pyramida, která tvoří přirozenou dominantu Divoké Šárky.

U Boleboře nedaleko Jirkova se nachází přírodní vyhlídka Kočičí skála s výhledem na Krušné hory.

Skalnatý vrch Homole s přírodní rezervací Zvolská homole tvoří pravý břeh Vltavy na území Zvole nad Vraným nad Vltavou.

Vyhlídka Na Vrchovnici patří k jedněm z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu, v tomto případě na hladinu Slapské přehrady. K místu nedaleko obce Blažim vede zelená turistické značka.

Skalní výběžek pod Liščím vrchem nad obcí Tatrovice ukrývá vyhlídku Chodaublick, ze které je úžasný pohled na celé chodovské údolí, od Božíčan až K Sokolovu. Vyhlídka bývala před odsunem německého obyvatelstva po II. světové válce častým cílem pěších výletů z blízkého Chodova.

Skalní vyhlídka Smrtka se vypíná nad Koňským rybníkem nedaleko Stvolínek na Českolipsku. Na vrchol skaliska, odkud je nádherný výhled do okolí vedou vyšlapané schody.

Nejvyšší vrchol Broumovských stěn měří 773 m. Cesta k němu vede skalním bludištěm se zajímavými útvary, které lidé překřtily mnoha jmény ze zvířecí říše, proto se těmto skalám někdy přezdívá „Kamenná Zoo“.

Dominantou střední části Jizerských hor je mohutný masiv Jizery, druhé nejvyšší hory. Jizera je součástí hejnického hřebene a její z daleka viditelné vrcholové skalisko je opatřeno upravenou vyhlídkou, z níž je majestátný kruhový rozhled.

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.

Skalní dominanta Ořešník se tyčí ve Smědavské pahorkatině nad obcí Hejnice, ve výšce 800 m.n.m. Na vrcholek se dostaneme po schůdcích vytesaných do skály. Je zde kříž, původně postaven františkány z kláštera v Hejnicích.

Čtyři kilometry dlouhý pěší okruh vás povede po nejkrásnějších sloupských skalních vyhlídkách.

Krásná vyhlídka nad soutokem Rakovnického potoka a řeky Berounky nedaleko Křivoklátu na vrchu zvaném Na Babě. Své jméno dostala podle tvaru altánku s kuželovitou střechou. Pohled z Paraplíčka patří k nejkrásnějším výhledům na Berounku.

Hajní kostel je vyhlídková skála, která patří k masivu Poledních kamenů. Dojít k ní můžete po červené a zelené značce z nedalekého Bílého Potoka pod Smrkem. Z vrcholové skály je velmi krásný výhled do údolí Smědé a Frýdlantsko.

Nádherné rozhledy do krajiny se naskytnou těm, kdo vystoupaní na vyhlídku Červený kámen na Ještědském hřebeni.

Skalní vyhlídku Ptačí kámen najdete pod divokým kaňonem Kamenice na dosah obce Vysoká Lípa. Výhled je především na okolí a do údolí řeky Kamenice.

Nejstarší stojící karlovarská rozhledna byla na oblíbeném vyhlídkovém místě nad městem v lázeňských lesích vystavěna již v roce 1876. Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

Přírodní památka Míchova skála se nachází nad Velkým pařezitým rybníkem asi 8 km severozápadně od Telče. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů.

Vyhlídka na 90 m vysokém skalisku patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí. Z dřevěného altánku na vrcholu skály se odkrývá fantastický výhled nejenom na široké údolí řeky Dyje, ale i na nejmenší rakouské město Hardegg.

Dřevěná rozhledna asi půl kilometru od Horní Plané stojí v nadmořské výšce 800 m n. m. A že se jedná o mini rozhlednu, dokazují její rozměry – vysoká je celkem 9 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 5 metrů vede pouhých 21 schodů.

S císařem Karlem IV. je spojen skalní útvar zvaný Králův stolec. Zde prý císař po lovu v hlubokých bezdězských hvozdech odpočíval a zálibně hledíval na své vodní dílo.

Havlova skála se nachází poblíž obce Horní Liblín v přírodním parku Horní Berounka. Jedná se o přibližně 30 metrů vysoký skalní ostroh s krásným výhledem na meandr řeky Berounky. Je odsud vidět městečko Liblín, hrad Libštejn s nedalekým mlýnem a vodácký kemp Kobylka.

Zábradlím zabezpečená vyhlídka na skále. Poskytuje působivý pohled na údolí Kamenice a Hřensko, a také na scenérie údolí Labe. Vyhlídka se nachází na žluté turistické trase z Hřenska do Janova a stojí v kopci nedaleko silnice.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Pět atraktivních vyhlídkových míst nad Lázněmi Libverda je osazeno dřevěným stojanem s informační tabulí. Na každé z nich najdete jednu z místních legend společně s místopisem vztahujícím se k vyhlídce.

Vyhlídka zvaná Fabiánova zahrada nabízí pěkný rozhled do údolí řeky Litávky a na vrcholky středních Brd.

Velké Perničky, zvané též Milovské Perničky, představují pozoruhodný skalní útvar nalézající se v centrální části Českomoravské vysočiny – Žďárských vrších. Skalním mísám, v lidovém podání "perničkám", byl v minulosti připisován umělý vznik a kultovní funkce.

Zaječí skok mezi obcemi Plandry a Rantířov u Jihlavy je vůbec první rezervací na Českomoravské vrchovině (1933). Již v roce 1924 ji na svém území za soukromou rezervaci vyhlásil statkář Leopold Kosovský.

Skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu Milštejna leží v lesích nedaleko Cvikova.

Vyhlídka zamilovaných se nachází u Vranova nad Dyjí.

Vrchol Holubník s vyhlídkovou skálou nedaleko Hejnice poskytuje velkolepý kruhový rozhled po okolních Jizerských horách.

Přímo nad obcí Smržovka, nad železničním nádražím, ční skalní vyhlídka zvaná Finkstein, která nabízí výhled nejen na Smržovku a Černostudniční hřeben.

Nejnovějším přírůstkem v Háji víly Ozdravy je rozhledna. Jde o unikátní stavbu tvořenou obrovským kamenem nesoucí název Obří výhledna.

Vyhlídka moderního střihu stojí ve výšce 1 099 metrů nad mořem na trase červené turistické značky jihovýchodně od města Boží Dar. Je vysoká osm metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce pět metrů nad zemí a turisté se z ní mohou rozhlížet za příznivého počasí bez omezení.

Zajímavý skalní útvar zvaný Dračí skály (789 m.n.m.) se nachází jihozápadně od Rejštejna a zvedají se nad silnicí vedoucí na Modravu a na pravém břehu řeky Otavy.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal nacházející se jižně od turistické chaty Hubertka nedaleko Lázní Libverda, severně od obce Bílý Potok.

Dřevěná vyhlídka na skalní terase vysoko nad hladinou Dyje pod vranovským zámkem byla obnovená Správou Národního parku Podyjí. Z vyhlídky je možno shlédnout historické jádro Vranova nad Dyjí.

Dřevěný vyhlídkový altánek na Mariině skále najdete v přírodním parku Kornatický potok nedaleko zámku Kozel a hradu Lopata. Dnešní vyhlídka je replikou původní stavby z 19. století, která byla zničena při velké vichřici v 50. letech minulého století.

Nad Slapskou přehradou se tyčí vrchol Drbákov, komplex suťových lesů a květnatých hájů. Chráněným územím se tato oblast stala v roce 1933 pod názvem Drbákovské tisy. V roce 1977 byla ochrana rozšířena také na sousední Albertovy skály. Jedná se o jedno z nejkrásnějších míst středního Povltaví.

Areál Kouty v letošní letní sezóně otevřel naučnou stezku Rysí skála. Projekt stezky se opírá o příběh zbloudilé rysice s mláďaty, jež nalezne úkryt na vrcholu Medvědí hory (1163 m n. m.).

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Řeka Svratka vytváří u Víru nejhlubší údolní zářez na Vysočině, kde výškové rozdíly dosahují více než 300 metrů. Nejvyšší a nejslavnější je skalní stěna na levém břehu nad továrnou. Asi 200 m od tamní vyhlídky Kubačice, se nachází mnohem svérázněji nazvaná Posraná skalka.

Osamocená pískovcová skála na konci hruboskalského hřebene se nachází nedaleko Turnova. Vyhlídka s dřevěným schodištěm je tu vybudována od roku 1894. V roce 1908 byly dřevěné schody nahrazeny ocelovým točitým schodištěm.

Havraní skály leží asi 1 km severně od obce Radvanec a asi 2 kilometry východně od Nového Boru. Jsou tvořeny skupinou sedmi pískovcových skalních věží na pískovcovém hřbetu, jejichž vrcholky jsou vysoké až 20 metrů.

Pískovcové skalní útvary najdete v osadě Vranov, kousek od Mimoně. Některé mohutné skalní bloky zde byly zpřístupněny již roku 1822 schodištěm tesaným v pískovci. Neznámějším místem je skalní vyhlídka zvaná Julinka, odkud se nabízí daleký výhled na Českolipskou kotlinu.

Koruna je strmý vrch nad obcí Božanov v Broumovských stěnách na území CHKO Broumovsko. Leží v nadmořské výšce 769 m.

Ve Středním Povltaví, mezi přehradami Kamýk a Orlík vytváří řeka Vltava jeden z úžasných meandrů Vltavské kaskády, kterému se přezdívá Solenická podkova. Nejhezčí pohled na něj je ze skaliska Na Vraném nedaleko vrchu Na Altánku u obce Solenice, kde skalní ostroh strmí asi 160 m nad řekou.

Kamenná brána patří k symbolům Broumovských stěn. Je pět metrů široká a pět metrů vysoká. Staří těchto pískovcových bloků se odhaduje na několik milónů let, dříve se zde nacházelo moře a postupem času eroze vytvořila tento přírodní úkaz.

Nedaleko Hamru na Jezeře se nachází několik skalních městeček. Jedním z nich je přírodní památka Divadlo se zajímavým skalními útvary připomínající velbloudy, naleznete zde také skalní bránu.

Vyhlídková skála na úbočí hory Muchov byla v roce 1853 upravena jako zděná vyhlídka se schodištěm. Nachází se u města Tanvald ve východní části Černostudničního hřbetu.

Dvě skalní věže nazvané Krkavčí kameny se nacházejí na zalesněném vrcholku poblíž obce Dolní Světlá, u státních hranic se SRN. Na německé straně hranic se nachází skalní vež pojmenovaná Falkenstein (Sokol). Na české straně pak skalní věž horolezci nazývaná Sokolík.

Polední kameny jsou horským vrcholem o nadmořské výšce 1006 m s výrazným seskupením skalních věžiček a osamocených balvanů. Nacházejí se nad vyhlídkou Frýdlantské cimbuří kousek od Smědavské hory. Z nejvyššího vrcholu je krásný kruhový výhled na Frýdlantské cimbuří, Smrk, Jizeru a Černou horu.

Přírodní památka Komínky představuje vrcholové skalnaté partie na zalesněném hřbetu Chřibů, táhnoucím se od Kudlovické doliny směrem k Bunči. Jde o místo, o kterém se traduje, že na něm zdejší obyvatelé zapalovali ohně signalizující nebezpečí.

V Besedických skalách objevíte tajnou modlitebnu českých bratří a krásné výhledy. Nezapomenutelná bude procházka skalními bludišti Kalich a Chléviště. Naučná stezka Besedickými skalami v Českém ráji je zaměřena na geologii a najdete na ní deset informačních tabulí.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Vydejte se na vrchol Chlumské hory (650 m.n.m) nedaleko Manětína, kde roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světe! Sama stolová hora je sopečného původu – na vrcholu jejího jihovýchodního výběžku najdete talířovou prohlubeň, bývalý sopečný kráter.

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Krásná Maří je jednou z nejznámějších jizerskohorských vyhlídek. Nachází se nedaleko Tetřevích bud, na samém okraji severních svahů Jizerských hor, na dohled od jizerské magistrály.

Majestátní vrchol Zvičiny s nadmořskou výškou 671 m.n.m. dominuje celému svému okolí. Na vrcholu kopce stojí barokní kostelík a turisty oblíbená Raisova chata s unikátní otočnou prosklenou věží.

Zeptejte se někoho, kde leží Slepičí hory a v lepším případě bude přemýšlet, ve kterém státě by to mohlo být. V tom horším si bude myslet, že si z něj tropíte blázny. A jen opravdu skalní turisté nebo odborníci na vlastivědu bez zaváhání odpoví.

Jedním z nejkrásnějších pohledů na Slapskou přehradu se můžete pokochat nedaleko obce Nová Rabyně. Vyhlídka je dobře známá cyklistům i motoristům – je snadno dostupná, stojí při silnici na Nebřich a v letní sezóně se zde nachází také stánek s občerstvením.

Rolandův kámen 937 m n.m., je vysoký skalní útvar tvořený zvrásněnou rulou se zajímavým povrchem tvarovaným zvětrávacími procesyasi 1 km severně od Karlovy Studánky.

Skalnatý vrchol nedaleko Únětic se nachází nad Únětickým potokem v Tichém údolí. Místo s výhledem na Kozí hřbety navštěvoval s oblibou také malíř Mikoláš Aleš, podle něhož dostala vyhlídka své pojmenování.

Krátký turistický okruh, který představuje nejvýznamnější památky obce Tetín. Celá trasa měří cca 1 km a tvoří ji 5 zastavení.

Nad Tetínem u Berouna naleznete dva vyhlídkové okruhy. Ten druhý nabízí panoramatické výhledy, které komentují výkladové tabule s informacemi o místních zajímavostech. Na stezce se pokocháte především rozhledy především na Tetín, Beroun a okolní krajinu.

Bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru.

Dračí vrch se nachází v západní části Jizerských hor ve lese nad Libercem – Kateřinkami, asi 2,5 km jižně od vesnice Fojtka. Z Dračího vrchum který je opředem mnoha pověstmi, se odkrývá krásný výhled do okolí.

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Rozsáhlá pískovcová skalní oblast východně od čedičového vrchu Mužský, Příhrazské skály v Českém ráji, je plná nádherných vyhlídek. Jednou z nich je i Krásná vyhlídka, která dělá čest svému jménu. Pokochat se zde můžete výhledem na Ještěd a okolí.

Nedaleko Barrandovského mostu, kousek od vltavského břehu, se v Praze 4 – Braníku tyčí působivé Branické skály. Sestávají ze dvou samostatných částí – z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality zvané Školní vrch. Obě části od sebe odděluje přístupová Stará cesta.

Vyhlídka Bednář je kousek od obce Teletín, nad bývalými Svatojánskými proudy a otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu.

Z místa je krásný výhled na Hejnice s dominantou a kulturní památkou kostela. Uvidíte také Jizerské hory s nejvyšší horou Smrk, dále Paličník, Smědavskou horu, Frýdlantské cimbuří a Ořešník.

Jako Čertův ocas je nazýván meandr se skalnatým poloostrovem na řece Jihlavě, který je součástí NPR Mohelenská hadcová step. Spatřit jej můžete ze dvou vyhlídek na naučné stezce.

Borecké skály tvoří skupina skal s neobvykle strukturovanými stěnami s množstvím převisů a skalních oken. Najdete je nedaleko Borku pod Troskami a Rovenska pod Troskami.

Frýdlantské cimbuří je výrazný skalní útvar v hřebeni Poledních kamenů Jizerských hor. Cimbuří má dva vrcholy od sebe oddělené hlubokou propastí. Na západnějším vrcholu je upravená vyhlídka, na kterou je možné vylézt po žebříku se zábradlím.

Skalní útvary Jiráskovy skály jsou součástí Adršpašsko-teplických skal a leží nedaleko Teplic nad Metují. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.