Kde najít úžasné skalní reliéfy v Česku? Sochy ve skalách, galerie v lese a umění v přírodě

Unikátní pískovcová jeskyně (podzemní galerie) s tématikou Blanických rytířů. Tvůrcem tohoto uměleckého díla byl sochař – samouk Stanislav Rolínek.

Sousoší husitských bojovníků bylo vytvořeno rodákem z obce Bořitov Stanislavem Rolínkem v roce 1927. Mezi sochami poznáte Mistra Jana Husa, Jana Žižku a Jana Roháče z Dubé.

V žulových lomech nedaleko hradu Lipnice objevíte uměleckou galerii v přírodě – Národní památník odposlechu. Tvoří jej Bretschneiderovo ucho, Zlaté oči a Ústa pravdy. Cestou se můžete zastavit v hospodě U České koruny v podhradí Lipnice, kde Jaroslav Hašek psal Osudy dobrého vojáka Švejka.

Na trase naučné stezky jsou umístěny informační panely, které vás seznámí s historií jednotlivých památek. Okružní naučná stezka Betlém – Kuks měří celkem 7 km a vede pestrým terénem v malebné krajině labského údolí.

V Besedických skalách objevíte tajnou modlitebnu českých bratří a krásné výhledy. Nezapomenutelná bude procházka skalními bludišti Kalich a Chléviště. Naučná stezka Besedickými skalami v Českém ráji je zaměřena na geologii a najdete na ní deset informačních tabulí.

Skalní kaple u Kunratic je v pískovci vytesaný objekt v lesích nedaleko Cvikova na Českolipsku.

Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal pomocí hasičské sekerky a zahradnických nůžek samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dochovaly se z ní bohužel pouze boty na podstavci.

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie.

Na jihozápadní straně harrasovského rybníka se nacházejí skály s poměrně netypickou výzdobou – čínskými reliéfy – jin a jang s osmi trigramy a Wu Fu Peng Shou, které nechal zhotovit Stanislav Řehák před začátkem 2. světové války.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra. Najdete je v lese jižně od Velkých Opatovic.

Stezka mezi skalami u areálu Lesní zátiší u obce Brniště, kudy naši předci jezdívali s povozy na pole, se v současnosti stala jakousi uměleckou galerií v přírodě, kterou doplňují nejrůznější přírodní instalace.

Poblíž silnice z Liberce do Nového Boru se nedaleko města Cvikova rozkládá skalnatý hřbet Dutý kámen, při jehož jihovýchodním okraji se ve skalním labyrintu skrývá reliéf zobrazující německého básníka Karla Theodora Körnera.

Skála smrti, dříve nazývaná též Rytířský skok, stojí ukrytá ve stínu stromů na pravém břehu Svitávky asi 1,5 km jižně od středu Kunratic u Cvikova. Skála je vysoká 15 metrů a je v ní vytesán reliéf, který znázorňuje rytíře na vzpínajícím se koni a dívku padající ze skály.

Reliéf s biblickou tématikou naleznete v dnes již nepoužívaném úvozu staré cesty z Kunratic u Cvikova do Mařenic, asi 600 m severně od rozcestí v osadě Třídomí.

Do pískovce vytesaný oltář s Nejsvětější Trojicí najdete u cesty nedaleko Kunratických rybníků, poblíž obce Cvikov. Po cestě vás upoutá výhled na okolní kopce a skály.

Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru. Jedná se o tajemné poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti.

Umělá jeskyně Klácelka leží na levém břehu Liběchovky, asi 2 km severně od obce Liběchov. Sochař Václav Levý zde roku 1845 vytesal sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

V živý přírodní amfiteátr se proměnil starý a nevyužívaný pískovcový lom U svatého Josefa nedaleko Hořic v Podkrkonoší. V současnosti jsou tyto lomy využívány nejen jako stánek sochařů, ale i jako místo konání různých kulturních akcí. Konají se zde koncerty, pravidelně se zde setkávají i horolezci.

Soubor reliéfů od Václava Levého dostal svůj název podle ústřední postavy, sedící dívky s harfou. Soubor dále obsahuje pět monumentálních hlav a jeskyně s hlavami sfing na portále.

Skalní reliéf s hlavou Sfingy najdete nedaleko obce Želízy na Kokořínsku. Původně se prý jednalo o reliéf císaře Františka Josefa I., který byl po roce 1918 upraven do podoby Sfingy.