Mezi Želivem a Sedlickou hydroelektrárnou na místě starého lomu je každou zimu k vidění krásný ledopád. Na skále nad tímto lomem pramení potůček, který stéká po skalách a za mrazivých zimních dní vytváří bohatý ledopád. Lze k němu dojít po červené turistické značce.
V zimě se vypravte za ledovou krásou do bývalého kamenolomu Štěnice nedaleko Hamrů nad Sázavou.
Lovětínský krápník je každoročně znovu vznikající ledový stalagmit, který se nachází v blízkosti obce Lovětín nedaleko městečka Třešť na Vysočině. Útvar vytváří voda, kterou místní nechávají tryskat na stromy.
Devět skal (836 m) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. V roce 1976 byl vyhlášen přírodní památkou. Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec.
Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a rybničných soustav bylo území vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.
Soustava lesních jezírek je ukryta hluboko v lesích rezervace Ransko. Jezírka jsou vlastně původně zatopené prohlubně vedle starých zarostlých hald železných limonitových rud po dřívější těžbě.
Ledová stěna je uměle vytvořený ledopád, uznaný jako cvičný terén ČHS, sloužící k nácviku ledového lezení. Nachází se v obci Vír na Českomoravské vrchovině v hlubokém údolí řeky Svratky.
Většině lyžařů splývá pojem Vysočina se Žďárskými vrchy. Poněkud v ústraní hlavního zájmu leží Jihlavské vrchy u Telče, kde dosahuje Vysočina kótou Javořice (837 m) svůj nejvyšší bod.
Malebný okruh českou částí Vysočiny začíná na vysoko položené stanici ČD Čachnov, odtud vás povede k zámečku Karlštejn. Zde se můžete rozhodnout, zda budete pokračovat do Poličky anebo si vyberete trasu do Křižánek na historickou hranici mezi Čechami a Moravou.
Krásná trasa z železniční stanice Olešná na Moravě vás provede moravskou Vysočinou okolo Pasecké skály a rybníků Medlov a Sykovec do Třech Studní. Odtud pak trasa pokračuje do vsi Lhotka a do Žďáru nad Sázavou.
Tato okruhová trasa vás zavede přímo do srdce Žďárských vrchů. Na necelých 30 kilometrech projedete nejkrásnějšími vesnicemi na Vysočině (Fryšava, Tři Studně), zdoláte Brožovu skalku či Devět skal a jako bonus navštívíte proslulý biatlonový areál u hotelu Skihotel.
Přírodní památka Míchova skála se nachází nad Velkým pařezitým rybníkem asi 8 km severozápadně od Telče. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů.
Kaňonovité údolí řeky Brtnice je tvořeno meandrující říčkou s přirozenými břehovými porosty a okolními loukami. Nad ně se vypínají stráně se skalními výchozy, rezervace je domovem vzácných teplomilných druhů bezobratlých živočichů.
Zdálo by se, že tato oblast nemá z lyžařského běžeckého hlediska co nabídnout, ale opak je pravdou. Trasy pro běžce jsou tedy upravovány nejen přímo u Jihlavy a na historicky běžkařsky významném Čeřínku, ale také v Javořické vrchovině v okolí Telče.
Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.
Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?